Daňové přiznání podle § 38g ZDP je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

 

1. Zásadní změny zákonů

 

1.1       Přehled změn týkajících se zákona o daních z příjmů

V této kapitole jsou heslovitě souhrnně uvedeny zásadní změny zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) týkající se zdaňování příjmů fyzických osob platné pro zdaňovací období 2021 a 2022.

 

Zákon č. č. 343/2020 Sb., mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění v § 37 Mezinárodní smlouva jasně stanovil, že se mezinárodní smlouvou pro účely daní z příjmů rozumí mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu České republiky. Dále bylo ve zmíněném ustanovení stanoveno, že výraz „stálá základna“ používaný v mezinárodních smlouvách je obsahově totožný s výrazem „stálá provozovna“.

Podle přechodných ustanovení k tomuto zákonu pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (Účinnost zákona od 29. 8. 2020).

 

Zákon č. 386/2020 Sb., kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy, znamenal velkou úpravu ve vztahu k ZDP především k bytové potřebě.

• Pojem „uspokojení“ byl nahrazen slovem „obstarání“ – § 4 odst. 1 písm. a) ZDP.

·         Došlo k prodloužení obecného časového testu pro osvobození příjmu z prodeje nemovitých věci/vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem a to z 5 na 10 let – § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.

·         Obecné osvobození příjmu z prodeje nemovitých věci / vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem při použití získaných prostředků na obstarání bytové potřeby je upraveno v § 4 odst. 1 písm. v) ZDP.

·         Pro vymezení pojmu bytová potřeba bylo zavedeno nové ustanovení § 4b ZDP, kde jsou uvedeny podmínky osvobození vázané na obstarání bytové potřeby.

·         V návaznosti na nový § 4b došlo ke změnám v § 15 odst. 3 ZDP.

·         A došlo ke snížení limitu částky úroků, které lze uplatnit v rámci společně hospodařící domácnosti z 300 000 Kč na 150 000 Kč – § 15 odst. 4, a ustanovení § 38k odst. 5 písm. e) bod 3 ZDP (úprava ve vztahu k závislé činnosti).

 

Podle přechodných ustanovení zákona platí, že pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije ZDP, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely tohoto zákona.

POZOR rozhodující pro aplikaci osvobození je datum obstarání bytové potřeby.

 

Zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném) nově v § 4 odst. 1 písm. i) ZDP osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném. Účinnost 1. července 2021.

 

Zákonem č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, u zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů byly přijaty následující vybrané zásadní změny

 

• V § 6 odst. 9 písm. b) se slovo „závodního“ zrušuje a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin“.

Nově se zavádí peněžitý příspěvek (takzvaný „stravenkový paušál“) poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem (§ 109 odst. 3 zákoníku práce), při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Limit stravného je upraven v § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a v každoročně vydávané vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.

 

Pro rok 2021 činí na základě vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů, horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 108 Kč.

To znamená, že horní limit peněžitého příspěvku poskytnutého zaměstnanci na jeho stravování osvobozený od daně z příjmů činí 108 Kč x 0,70 = 75,60 Kč.

Do výše uvedeného limitu je tento peněžitý příspěvek na stravování osvobozen od daně z příjmů a nepodléhá tak ani zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Část peněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování se u zaměstnance zdaní jako příjem ze závislé činnosti a rovněž podléhá odvodu pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

 

·         Zrušení „superhrubé“ mzdy – úprava v § 6 odst. 12 ZDP kde nově základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.

 

·         Zavedení progresivní sazby daně § 16 odst. 1 ZDP – nově sazba daně činí

a) 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a 

b) 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.

 

Podle § 16 odst. 2 ZDP se daň vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně. Sazba daně 23 % tak nově nahrazuje původní solidární zvýšení daně ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 ZDP a dílčího základu daně podle § 7 ZDP
a osmačtyřicetinásobkem průměrné mzdy.

 

·                    Změny v § 38h odstavec 2 ZDP týkající se závislé činnosti. Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 4násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 4násobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.“

 

·         Zavedení samostatného základu daně § 16a ZDP.

Sazba daně pro samostatný základ daně činí 15 %. Daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně.".

 

·         Z nového ustanovení § 16ab ZDP vyplývá, nově definovaný výpočet daně z příjmů fyzických osob

-        Daň poplatníka se vypočte jako součet daně podle § 16 ZDP snížené o slevy na dani a daně podle § 16a ZDP.

-        Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 ZDP vyšší nebo roven dani podle
§ 16a ZDP, sníží se o tuto daň daňový bonus a daň poplatníka se rovná nule.

-        Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 ZDP nižší než daň podle § 16a ZDP, daňový bonus je roven nule a daň poplatníka se rovná dani podle § 16a ZDP snížené o daňový bonus podle § 35c odst. 3 ZDP.

 

·         V § 35ba odst. 1 písm. a) – základní sleva na poplatníka se částka 24 840 Kč nahrazuje částkou 27 840 Kč.

Po 13 letech se zvyšuje daňová sleva na poplatníka a to ve dvou krocích, pro zdaňovací období 2021 lze nově uplatnit slevu ve výši 27 840 Kč a v roce 2022 ve výši 30 840 Kč.

 

·         V § 35c odst. 3 se slova „maximálně však do výše 60 300 Kč ročně“ zrušují.
Daňový bonus uplatní poplatník v případě, je-li jeho nárok na daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti vyšší než jeho daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období. V ustanovení § 35c odst. 3 ZDP byla do konce roku 2020 stanovena maximální hranice pro uplatnění daňového bonusu ve výši 60 300 Kč ročně. Nyní je možné nárokovat při splnění zákonných podmínek daňový bonus bez omezení jeho výše.

Účinnost od 1. 1. 2021

 

Zákon č. 39/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, byl upraven na dočasnou dobu maximální limit pro uplatnění bezúplatného plnění (daru) dle § 15 odst. 1 ZDP.

·         v úhrnu lze odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně,

·         zvýšení lze uplatnit pouze pro zdaňovací období 2020 a 2021.

Účinnost od 4. 2. 2021

 

Zákon č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, jedná se o nepřímou novelu ZDP, kde podle § 8 odst. 1 zákona č. 121/2021 Sb. je mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

• § 3 odst. 1 – Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény příspěvek ve výši 370,– Kč.
• § 4 odst. 1 – Příspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel společně s náhradou příjmu za příslušné období.
• § 8 odst. 1 – Příspěvek je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob (není řešeno v zákoně o daních z příjmů).
• § 8 odst. 2 – Zjišťuje-li se pro účely jiných právních předpisů výše příjmu, k příspěvku se nepřihlíží.

Účinnost od 5. 3. 2021

 

Zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, upravil pojmosloví. Novela v § 38l ZDP upravuje způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35 odst. 4 a § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u plátce daně následujícím způsobem:

·         text „stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo ohlášením stavby" se nahrazuje slovy "povolením podle stavebního zákona,

·         odst. 1 písm. c) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) povolením podle stavebního zákona,

·         odst. 1 písm. d) v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 4b odst. 1 písm. b) a c) výpisem z listu vlastnictví a v případě úvěru poskytnutého na úplatné nabytí pozemku po uplynutí 4 let od okamžiku nabytí pozemku povolením podle stavebního zákona.

Účinnost novely ZDP část 11 čl. XX od 1. 7. 2023

 

Zákon č. 285/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zvýšil částky daňového zvýhodnění na druhé a na třetí a další dítě.

·         V § 35c odst. 1 ZDP se částka „19 404 Kč“ nahrazuje částkou „22 320 Kč“ a částka „24 204 Kč“ se nahrazuje částkou „27 840 Kč“.

·         Dále byla v § 35d odst. 4 ZDP zrušena se slova „maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně“.

 

Přechodná ustanovení

1.                  Ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2021. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021 se použije § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

POZOR Zvýšení částek na druhé, třetí a další dítě se nepromítne do zúčtování mzdy
v jednotlivých měsících roku 2021, ale vše se bude řešit až v ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nebo v daňovém přiznání za rok 2021, kde se použijí zvýšené částky za celý rok 2021.

 

Částky daňového zvýhodnění uplatňované v průběhu roku 2021

jedno dítě        15 204 Kč       měsíčně 1 267 Kč

druhé dítě        19 404 Kč       měsíčně 1 617 Kč

třetí a další dítě            24 204 Kč       měsíčně 2 017 Kč

 

Částky daňového zvýhodnění na děti, které budou uplatněny po skončení zdaňovacího období v ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nebo v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatníka za rok 2021

jedno dítě        15 204 Kč       měsíčně 1 267 Kč

druhé dítě        22 320 Kč       měsíčně 1 860 Kč

třetí a další dítě            27 840 Kč       měsíčně 2 320 Kč

 

Z přechodných ustanovení novely však vyplývá, že zrušení limitu pro měsíční daňový bonus se použije poprvé až při výpočtu zálohy na daň za měsíc leden 2022 pro zdaňovací období roku 2022.

Pro zaměstnavatele (plátce daně z příjmů ze závislé činnosti), tak platí, že zaměstnancům nemohou na měsíčním daňovém bonusu, který náleží za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2021, vyplatit více než 5 025 Kč měsíčně.

POZOR Maximální limit pro měsíční daňový bonus 5025 Kč zůstává zachován pro celý rok 2021 a ruší se až od roku 2022.

Účinnost od 28. 7. 2021

 

Zákon č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, přidal další novou slevu na dani.

 

V § 35 ZDP se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem:

• byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství,
• a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb.,
• z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části.“.

 

Výše slevy odpovídá přiznané náhradě v usnesení o zastavení exekuce (30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství – usnesení slouží jako doklad pro uplatnění slevy). To, že se jedná o pohledávku nepřevyšující výši 1 500 Kč, toto označení slouží pouze pro specifikaci řízení, za jehož zastavení náleží náhrada a na které se uplatňuje sleva na dani.

Z přechodného ustanovení vyplývá, že sleva na dani má sloužit jako forma poskytnutí náhrady za každé takové zastavení v případě nevymožení pohledávky, tj. pokud nedošlo ke spojení řízení, je nutné poskytnout slevu za každé takové zastavené řízení.

 

V tiskopisech daňového přiznání pro zdaňovací období 2022 bude sleva na dani uvedena na nových řádcích ř. 62a (ř. 35) Sleva za zastavenou exekuci podle § 35 odst. 4 zákona – na zmíněné řádky uvede poplatník výši náhrady, kterou mu ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přiznal exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části.

Účinnost od 01. 01. 2022

 

Zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů, došlo k rozšíření osvobozených částek, kdy:

·         v § 4 odst. 1 písm. g) ZDP nový bod 5, se od daně osvobozuje příjem v podobě jednorázové peněžní částky vyplacené státem osobě sterilizované v rozporu s právem.

·         Oprávněnou osobou je fyzická osoba, která se podrobila v období od 1. července 1966 do 31. března 2012 (dále jen „rozhodné období“) ve zdravotnickém zařízení na území, které je součástí území České republiky, sterilizaci v rozporu s právem.

·         Nárok je třeba uplatnit u Ministerstva zdravotnictví nejpozději do tří let od účinnosti tohoto zákona, jinak zaniká.

·         Pokud bude nárok prokázán, jednorázová peněžitá částka činí 300 000 korun. 

Účinnost od 01. 01. 2022

 

Zákon č. 324/2021 Sb., o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů, došlo k rozšíření osvobozených částek, kdy

·                    v § 4 odst. 1 písm. g) bod 6, nově od daně osvobozuje jednorázové odškodnění vyplaceného státem osobě v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice.

Účinnost od 1. 1. 2022

 

Zákon č. 329/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, novela ZDP upravuje vymezení předškolního zařízení.

 

• § 2 – Službou péče o dítě v dětské skupině se rozumí nevýdělečná činnost spočívající v pravidelné péči o dítě od 6 měsíců věku do zahájení povinné školní docházky.
• § 4 odst. 2 – Evidenci poskytovatelů vede MPSV.
• § 5 odst. 2 písm. c) – Poskytovatel je povinen zajistit poskytování služby péče o dítě v dětské skupině v rozsahu nejméně 6 hodin během provozního dne, provozním dnem se rozumí den v týdnu, po který je poskytovatelem poskytována služba péče o dítě v dětské skupině.

 

Podle § 35bb odstavec 6 ZDP se pro účely daní z příjmů se předškolním zařízením rozumí:

a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí (včetně registrované lesní školky podle školského zákona),

b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nebo obdobné zařízení v zahraničí,

c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozované na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytnuté péče je srovnatelný s péčí poskytovanou

1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nebo

2. mateřskou školou podle školského zákona.

Účinnost od 1. 10. 2021

 

Vyhláška č. 375 ze dne 8. října 2021, kterou se mění vyhláška č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad

• Podle § 189 odst. 2 zákoníku práce v mimořádném termínu Ministerstvo práce a sociálních věcí upravilo vyhláškou sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, stravné nebo průměrnou cenu pohonných hmot, jakmile se podle údajů Českého statistického úřadu některá z cen uvedených v odstavci 1 ode dne účinnosti tohoto zákona, nebo ode dne účinnosti poslední úpravy obsažené ve vyhlášce, zvýší nebo sníží alespoň o 20 %.
• Zvýšení průměrné ceny naturalu 95 na 33,80 Kč/l s účinností od 19. října 2021.

 

Vyhláška č. 335 ze dne 7. září 2021, kterou se mění vyhláška č. 525/2020 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmů, stanovila podrobnosti jednotlivých údajů na daňových tvrzeních pro zdaňovací období 2021, tedy i na daňovém přiznání pro fyzické osoby.

Účinnost od dne 14. 9. 2021

 

Více již najdete v odborné tematické publikaci Daňová přiznání FO a PO za rok 2021, Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2021.

 

Možnost vypořádat svoje daňové záležitosti týkající se daně z příjmů fyzických osob prostřednictvím žádosti o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění je určena výlučně jen pro poplatníky, kteří mají příjmy ze závislé činnosti. Předpokladem je splnění určitých podmínek, kterým bude věnována pozornost dále.

Výčet příjmů, které jsou považovány z pohledu daně z příjmů fyzických osob za příjmy ze závislé činnosti, je uveden v § 6 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (pro zákon o daních z příjmů je dále v textu též použita zkratka „ZDP“).

Nutno v této souvislosti uvést, že pojem „příjmy ze zaměstnání“ ZDP používá pouze v § 22 odst. 1 písm. b), a to v souvislosti s příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území ČR dosahovanými daňovými nerezidenty (cizinci). V ostatních případech ZDP důsledně používá pojem „příjmy ze závislé činnosti“. Na druhou stranu však ZDP důsledně používá označení „zaměstnanec“ pro poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a pojem „zaměstnavatel“ pro plátce takového příjmu.

Přednostním úkolem tohoto textu je přinést čtenářům informace, týkající se problematiky ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, a to konkrétně za uplynulý kalendářní rok 2021.

 

1. Roční zúčtování

 

1.1 Výhody a nevýhody ročního zúčtování

 

Výhody pro zaměstnance:

Pokud jde o provedení ročního zúčtování, základním pravidlem je, že zaměstnanec má možnost, avšak nikoliv povinnost požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. Provedení ročního zúčtování je přitom výhodné pro zaměstnance, nikoliv však pro zaměstnavatele. Jinak řečeno, podáním žádosti o provedení ročního zúčtování zaměstnanec žádnou daňovou újmu či ztrátu neriskuje. Naopak může jen finančně získat, a to v podobě přeplatku na dani z příjmů fyzických osob. Samozřejmě toto platí za předpokladu, pokud uvedenou žádost zaměstnanec podal v souladu s podmínkami uvedenými v zákonu o daních z příjmů.

Není tedy možné požadovat po zaměstnavateli roční zúčtování v situaci, kdy zaměstnanec má i jiné zdanitelné příjmy, než příjmy ze závislé činnosti, a je z tohoto důvodu povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. To se týká například zaměstnanců, kteří vedle zaměstnání mají ještě příjmy z podnikání nebo z nájmu, případně některé další zdanitelné příjmy. Tito zaměstnanci musí vypořádat svoje daňové povinnosti k dani z příjmů prostřednictvím daňového přiznání, pokud jim tato povinnost vznikla (§ 38g).

 

Zaměstnanec žádostí o provedení ročního zúčtování může dosáhnout úsporu na dani z příjmů tím, že může případně:

·         uplatnit nezdanitelné části základu daně (§ 15), neboť tyto nelze uplatnit v měsíční výši při výpočtu záloh na daň podle § 38h,

·         uplatnit slevu na dani na manželku (manžela) podle 35ba odst. 1 písm. b),

·         uplatnit slevu na dani podle § 35bb, respektive podle § 35ba odst. 1 písm. g), pokud má vyživované dítě (děti) v předškolním zařízení,

·         napravit některé opomenutí v průběhu roku, kdy zaměstnavateli nenahlásil ve stanovené lhůtě příslušné skutečnosti (např. nenahlásil včas narození dítěte, nepředložil včas doklady o tom, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo se soustavně připravuje na budoucí povolání jeho zletilé dítě apod.).

·         odstranit daňové nevýhody plynoucí ze skutečnosti, že nepodepsal ve stanovené lhůtě u svého zaměstnavatele Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, což napravil tak, že podepsal toto Prohlášení dodatečně (§ 38k odst. 7 ZDP),

·         v případě, že byl zaměstnán jen po část roku, uplatnit základní slevu na dani podle § 35ba odst. 1 v plné roční výši 27 840 Kč (platí pro rok 2021, od roku 2022 se tato částka zvyšuje na 30 840 Kč), případně dodatečně využít i ostatní slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) až f). Například, pokud byl studentem po celý rok, může v plné výši využít slevu podle § 35ba odst. 1 písm. f) v roční výši 4 020 Kč, i když příjem ze závislé činnosti pobíral jen po část roku. Obdobně například v případě zaměstnankyně, která se vrátila do zaměstnání v průběhu roku po rodičovské dovolené, nebo starobního důchodce, který pobíral příjmy ze závislé činnosti jen po část roku. Výše základní slevy na dani se totiž nekrátí v závislosti na počtu měsíců, po který zaměstnanec pobíral příjmy ze závislé činnosti.

 

Co je velmi významné pro rok 2021:

Požádat zaměstnavatele o roční zúčtování za rok 2021 bude obzvláště výhodné pro zaměstnance, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na děti. V červenci 2021 totiž vstoupila v účinnost novela ZDP, která zvyšuje daňové zvýhodnění na druhé dítě z částky 19 404 Kč na 22 320 Kč a daňové zvýhodnění na třetí a další dítě z částky 24 204 Kč na 27 840 Kč. Toto zvýšení daňového zvýhodnění platí již pro rok 2021, avšak bude aplikováno až po skončení roku 2021. To znamená až tehdy, pokud zaměstnanec požádá zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Pokud tedy zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění například na 3 děti, může vyzískat při ročním zúčtování až částku 6 552 Kč (výpočet 6 552 Kč = 22 320 Kč – 19 404 Kč + 27 840 Kč – 24 204 Kč).

 

Zaměstnanec samozřejmě nemusí spoléhat jen na svého zaměstnavatele, a místo toho, aby zaměstnavatele požádal o roční zúčtování, může podat správci daně (finančnímu úřadu) svoje daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob v příslušné lhůtě po skončení běžného roku. Možnost využít roční zúčtování u svého zaměstnavatele je však pro zaměstnance v porovnání s postupem vyplnění a podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za uplynulý kalendářní rok samozřejmě výhodnější a snazší. Možnost požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování tak do určité míry zbavuje zaměstnance nutnosti sledovat veškeré změny zákona o daních z příjmů a vyznat se v tom, jaké lze uplatnit odpočitatelné položky, které mají vliv na výši daně z příjmů fyzických osob.

V zásadě zaměstnanec nesmí nepromeškat lhůtu, ve které může zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování požádat. Pokud zaměstnanec tuto lhůtu promešká, pak už není jiná možnost, jak to napravit, než podat daňové přiznání. Zvláště pokud zaměstnanec tímto postupem získává daňový prospěch. V daném případě je tedy znalost některých mzdových souvislostí a daně z příjmů důležitá i pro zaměstnance. Nelze spoléhat na to, že mzdová účetní ohlídá za zaměstnance veškeré povinnosti, které nese na svých bedrech zaměstnanec, nikoliv však mzdová účetní.

Ovšem pozor ! Pokud zaměstnanec včas požádá zaměstnavatele o roční zúčtování, není ještě z jeho strany splněno všechno, co je potřeba vykonat. Musí vůči zaměstnavateli též splnit další povinnosti, které s tímto úkonem spojené stanoví ZDP. Nesmí se tedy divit, že mzdová účetní bude po zaměstnanci požadovat některé další doklady a i tyto doklady je nutné předložit mzdové účtárně včas.

 

Nevýhody pro zaměstnavatele:

Z pohledu zaměstnavatele provedení ročního zúčtování zaměstnavateli daňové výhody v podstatě nepřináší naprosto žádné. Tato činnost představuje pro zaměstnavatele (přesněji řečeno především pro mzdovou účetní) jen zvýšenou administrativu a další práci spojenou s prověřováním a získáváním příslušných podkladů od zaměstnance. Co je pro zaměstnavatele značnou nevýhodou, je skutečnost, že odpovědnost za správné stanovení a výpočet daně z příjmů se provedením ročního zúčtování do značné míry přenáší ze zaměstnance na zaměstnavatele.

Zaměstnavatel totiž musí mimo jiné zkoumat a prověřovat, zda zaměstnancem předložené doklady, smlouvy či potvrzení splňují veškeré požadavky vyplývající ze zákona o daních z příjmů. Dále musí zaměstnavatel řešit další komplikované otázky s tímto úkolem spojené. Například v jaké výši lze příslušné částky uplatnit, aby bylo správně provedeno příslušné zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, a současně výsledný vypočet daně z příjmů u zaměstnance, který o provedení ročního zúčtování oprávněně požádal, byl zcela v souladu se zákonem o daních z příjmů.

 

Postup zaměstnavatele:

Co je zcela neopominutelné, je skutečnost, že zaměstnavatel na rozdíl od zaměstnance nemá možnost volby, zda roční zúčtování zaměstnanci provede nebo nikoliv. Z tohoto hlediska je možné konstatovat, že zákonem o daních z příjmů je pro zaměstnavatele stanovena povinnost provést roční zúčtování, pokud zaměstnanec o to oprávněně požádal a splnil všechny požadované podmínky. Věk zaměstnance přitom není omezen. Obdobně není nutnou podmínkou, že v době, kdy zaměstnanec požádá o roční zúčtování, je stále ještě zaměstnancem u zaměstnavatele, kterého požádal o roční zúčtování.

V případě, pokud zaměstnavatel zaměstnával brigádníky, tak není vyloučeno, že o provedení ročního zúčtování požádá zaměstnanec, který je ještě nezletilý a v době, kdy žádá o toto roční zúčtování, již není zaměstnancem. Všeobecně ale platí, že v případě, pokud zaměstnanec o roční zúčtování nepožádal včas, případně vůbec, anebo nesplnil některé další podmínky, pak zaměstnavatel roční zúčtování neprovádí, popřípadě provede jen v určité, zákonem stanovené míře.

V tomto ohledu však mohou vznikat určité spory o to, zda zaměstnanec prokázal zaměstnavateli (mzdové účetní) svoje daňové nároky dostatečným způsobem. V pochybnostech se totiž může stát, že mzdová účetní doporučí zaměstnanci, aby si podal raději daňové přiznání.

Jedinou výhodou je tedy pro zaměstnavatele skutečnost, že není jeho povinností upozorňovat zaměstnance, aby si požádal o provedení ročního zúčtování. Není ani povinností zaměstnavatele, aby zjišťoval veškeré možnosti pro snížení daně z příjmů ze závislé činnosti konkrétního zaměstnance. Tím je myšleno to, že v případě, pokud zaměstnanec některé důležité podklady zaměstnavateli včas nedodal, případně nevěděl, že může daňově uplatnit i některé další položky, nelze toto zaměstnavateli dávat za vinu. Zde může být poněkud rozdíl v tomto přístupu oproti daňovému poradci, který z titulu své profese může poradit fyzické osobě s tím, jak optimálně sestavit její daňové přiznání.

 

Postup zaměstnance:

Počáteční iniciativa je bezesporu na zaměstnanci, aby učinil patřičné kroky, pokud chce využít výhod, které roční zúčtování přináší. K tomuto lze uvést následující informace:

·         Zaměstnanec musí zaměstnavatele o roční zúčtování požádat předepsaným způsobem a ve stanovené lhůtě. Postup a příslušné požadavky, které je nutné splnit, vyplývají z ustanovení § 38k odst. 5 a 7 ZDP. Zaměstnanec musí učinit nejpozději do 15. února za uplynulé zdaňovací období (kalendářní rok) příslušné prohlášení, ve kterém uvede potřebné skutečnosti, uvedené v § 38k odst. 5 ZDP. Pro účely tohoto prohlášení se v současné době používá tiskopis MFin 5457/B Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Pro rok 2021 byl vydán vzor č. 2 uvedeného formuláře. Vzor č. 1 obsahuje zastaralé údaje, pokud jde o možnost odpočtu úroků z úvěrů na bytové potřeby ve výši 300 000 Kč. V případě, pokud zaměstnavatel zaměstnává cizince, je k dispozici též anglická verze této žádosti, která však slouží pouze jako metodická pomůcka. Má název: Request for annual account of prepayments and tax benefits for tax period.

·         Učinit Prohlášení podle § 38k odst. 5 tedy znamená pro zaměstnance mimo jiné podepsat písemně nebo elektronicky výše uvedený samostatný formulář Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Dále se uvede i datum, kdy tuto žádost zaměstnanec podepsal.

·         Povinnost předložit potřebné doklady: Zaměstnanci je stanovena povinnost předložit plátci daně (zaměstnavateli):

o   Doklady od všech předchozích plátců daně (zaměstnavatelů), které musí obsahovat údaje (§ 38ch odst. 3):

§  o zúčtované nebo vyplacené mzdě,

§  o sražených zálohách na daň z těchto příjmů,

§  o poskytnuté měsíční slevě na dani podle § 35ba,

§  o poskytnuté měsíční slevě na dani podle § 35c a vyplacených měsíčních daňových bonusech.

o   Doklady, kterými prokáže nárok na snížení základu daně podle § 15. Výčet těchto dokladů je uveden v § 38l odst. 1 ZDP.

o   Doklady, kterými prokáže rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba. Výčet těchto dokladů je uveden v § 38l odst. 2 ZDP.

o   Doklady, kterými prokáže rozhodné skutečnosti pro poskytnutí daňového zvýhodnění (§ 35c). Výčet těchto dokladů je uveden v § 38l odst. 3 ZDP. V případě, pokud je vyživované dítě ve společně hospodařící domácnosti, kde oba poplatníci (rodiče) jsou zaměstnání, předloží zaměstnanec potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků. V tomto potvrzení plátce daně (zaměstnavatel) uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši, případě, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje. Viz například nepovinný formulář MFin 5556 „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění“. V této souvislosti lze též upozornit na nepovinný formulář MFin 5558 „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění pro účely podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob“. Tento druhý formulář se tedy liší v tom, že je vystaven pro zaměstnance, který bude podávat daňové přiznání. ZDP však neřeší situaci, kdy druhý z rodičů má pouze příjmy ze samostatné činnosti a tudíž logicky nemůže předložit uvedené Potvrzení od zaměstnavatele, protože žádného takového nemá.

·         Jak vyplývá z výše uvedeného, v případě, pokud měl zaměstnanec v průběhu kalendářního roku příjem ze závislé činnosti od více plátců (zaměstnavatelů), musí je požádat o vystavení dokladu o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě. Tento doklad je zaměstnavatel, pokud jde o plátce daně, povinen vystavit do 10 dnů od podání žádosti (§ 38j odst. 3). Pro tyto účely se používá tiskopis MFin 5460 „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění„. Plátce daně (zaměstnavatel) má povinnost uschovat si kopii vystaveného dokladu. ZDP v tomto případě důsledně rozlišuje, že se musí jednat o „plátce daně“. Ne každý zaměstnavatel je totiž plátcem daně ze závislé činnosti. Dále v textu bude blíže popsáno, jaký je důležitý rozdíl mezi pojmy „zaměstnavatel“ a „plátce daně“.

·         Závazná lhůta pro předložení potřebných dokladů zaměstnancem: Jak vyplývá z jednotlivých ustanovení ZDP, poplatník (tj. zaměstnanec) je povinen příslušné doklady za uplynulé zdaňovací období předložit plátci daně (zaměstnavateli), kterého žádá o provedení ročního zúčtování, v zásadě nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku. Tedy za rok 2021 tak musí učinit nejpozději do 15. února 2022 (úterý), pokud chce po zaměstnavateli, aby provedl roční zúčtování. Kdy tak může zaměstnanec učinit nejdříve, ZDP nestanoví, avšak jako logické se jeví, že by tak měl učinit nejdříve od 2. ledna 2022 za rok 2021. Vzhledem k tomu, že datum, v případě, kdy zaměstnanec písemně požádal o roční zúčtování, se vpisuje do příslušného formuláře ručně, nelze si nevšimnout jistých možností, jak toto datum „ohlídat“, aby splňovalo podmínku, že nebyl překročen hraniční den 15. únor. Pokud jde o možnost podepsat žádost o roční zúčtování před 1. lednem, viz dále uvedený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem čj. 59 Ca 104/2004-28, který takovou možnost připouští.

·         Vzhledem k tomu, že lze též využít elektronickou formu jak v případě Prohlášení k dani, tak v případě Žádosti o roční zúčtování, je v případě elektronické formy nezbytné, aby dokumenty byly opatřeny uznávaným elektronickým podpisem nebo aby plátce daně zaručil v rámci svého vnitřního systému jednoznačnou identifikaci poplatníků (zaměstnanců). K předání příslušných dokumentů elektronickou formou plátcům daně může poplatník (zaměstnanec) také využít datové schránky, pokud s ní disponuje a na základě judikatury Nejvyššího správního soudu lze akceptovat předání těchto dokumentů prostřednictvím e-mailové zprávy opatřené uznávaným elektronickým podpisem (viz například rozsudek čj. Afs 428/2019-42). 

·         Pokud jde o plátce daně, jeho povinností je uvést datum, kdy ověřil nárok na slevy na dani podle § 35ba a nárok na nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP. Dále je ve formuláři Žádosti o roční zúčtování stanovena povinnost doplnit písemně nebo elektronicky podpis za plátce daně.

 

Důsledky nedodržení stanovených lhůt:

·         ZDP stanovuje závazné lhůty jednak pro vlastní úkon zaměstnance, týkající se podání žádosti o provedení ročního zúčtování, jednak pro předložení potřebných dokladů, to znamená pro předložení:

o   dokladů, kterými zaměstnanec uplatňuje nárok na slevy na dani podle § 35ba, na daňové zvýhodnění podle § 35c a nárok na snížení základu daně podle § 15,

o   dokladů od předchozích plátců daně s údaji o zúčtované nebo vyplacené mzdě a dalšími údaji.

·         Závazná lhůta pro podání žádosti zaměstnance o provedení ročního zúčtování je stanovena do 15. února za uplynulé zdaňovací období. Tato lhůta je uvedena v ustanovení § 38ch odst. 1 ZDP. V případě, pokud poplatník (zaměstnanec) do 15. února o provedení ročního zúčtování předepsaným způsobem zaměstnavatele nepožádá, zaměstnavatel nemá povinnost (ale ani možnost) provést roční zúčtování. Možnost podání žádosti o prodloužení této lhůty ZDP nedává. Důvodem pro prodloužení této lhůty není ani nemoc či nařízená karanténa, živelná katastrofa, ani dočasné pozastavení činnosti zaměstnavatele. Vzhledem tomu, že nelze v době přípravy tohoto textu odhadovat, jaká nastane situace v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 během ledna a února 2022, lze doporučit sledovat aktuální informace k této problematice na webových stránkách Finanční správy ČR.

·         V případě, pokud zaměstnanec nedodrží závaznou lhůtu do 15. února pro předložení:

o   dokladů od všech předchozích plátců daně s údaji o zúčtované nebo vyplacené mzdě a dalšími údaji, pak roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění zaměstnavatel neprovede (tedy ani v případě, pokud by zaměstnavatel chtěl usnadnit zaměstnanci tento postup a chtěl roční zúčtování z dobré vůle provést, tak z § 38ch odst. 3 vyplývá striktní zákaz, stanovující, že „plátce daně roční zúčtování neprovede“),

o   dokladů, kterými zaměstnanec uplatňuje nárok na slevy na dani podle § 35ba, nárok na daňové zvýhodnění podle § 35c a nárok na snížení základu daně podle § 15, pak zaměstnavatel příslušné skutečnosti při ročním zúčtování nezohlední. Zaměstnanec má však stále možnost podat daňové přiznání, v takovém případě však zaměstnavatel roční zúčtování neprovede (§ 38ch odst. 1). Pokud ho však již provedl, projeví se tato skutečnost v části 14 příslušného Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, který zaměstnanci vystaví (vzor 29, který platí pro rok 2021).

Lhůta pro zaměstnavatele pro výpočet daně a ročního zúčtování:

·         Zákon o daních z příjmů stanovuje pevnou lhůtu v ustanovení § 38ch odst. 4. Zaměstnavatel výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede nejpozději do 31. března po uplynutí kalendářního roku. To znamená za rok 2021 nejpozději do 31. března 2022 (čtvrtek). Důsledky případného nedodržení této lhůty, stanovené závazně tentokrát nikoliv pro zaměstnance, nýbrž pro zaměstnavatele, však ZDP neřeší. Samozřejmě i v tomto případě nelze vyloučit, že z důvodu pandemie nemoci COVID-19 může na straně zaměstnavatele nastat problém s dodržením této lhůty, například z důvodu nemoci nebo karantény příslušné mzdové účetní nebo z jiné závažné příčiny.

Výběr zaměstnavatele, který provádí roční zúčtování:

·         Platí tato důležitá zásada. V případě, pokud zaměstnanec pobíral mzdu v daném kalendářním roce postupně od více plátců daně (zaměstnavatelů), může požádat o provedení ročního zúčtování v zásadě jen posledního plátce daně (zaměstnavatele) v daném kalendářním roce. Zaměstnanec tedy nemá v daném případě možnost volby, musí postupovat přesně podle zákona o daních z příjmů. Pokud tedy například zaměstnanec pobíral mzdu v kalendářním roce 2021 v lednu až říjnu od zaměstnavatele A, v prosinci 2021 od zaměstnavatele B a v lednu 2022 od zaměstnavatele C, požádá o roční zúčtování za rok 2021 posledního zaměstnavatele, kterým byl v roce 2021 zaměstnavatel B. V uvedeném případě tedy zaměstnanec nemůže požádat o roční zúčtování za rok 2021 zaměstnavatele C, i když se jedná o jeho posledního zaměstnavatele. Uvedené pravidlo vyplývá z ustanovení § 38ch odst. 1 ZDP, kde je uvedeno, že poplatník může požádat o provedení ročního zúčtování posledního z plátců daně, od kterých pobíral mzdu ve zdaňovacím období. Jak vyplývá z ustanovení § 16b ZDP, zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok.

·         Samozřejmě uvedené pravidlo neznamená, že posledním zaměstnavatelem v roce 2021 je pouze zaměstnavatel, od kterého zaměstnanec pobíral příjmy ze závislé činnosti ještě za měsíc prosinec 2021. Pokud zaměstnanec kupříkladu pobíral příjmy ze závislé činnosti jen po část roku (nejpozději například za červenec 2021), a pak již od žádného dalšího zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti nepobíral (například z důvodu ukončení pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti, mateřské dovolené, studentské brigády, odchodu do starobního nebo invalidního důchodu atd.), pak je jeho posledním zaměstnavatelem ten zaměstnavatel, od kterého měl příjmy ze závislé činnosti za dotyčný měsíc roku 2021.

·         Vzhledem k tomu, že se vždy musí jednat o posledního plátce v daném kalendářním roce, není též vyloučeno, že tímto posledním plátcem bude zahraniční zaměstnavatel. Zde se pak může projevit rozdíl mezi pojmem „zaměstnavatel“ a „plátce“. Pokud posledním zaměstnavatelem v daném kalendářním roce byl zahraniční zaměstnavatel, který není daňovým rezidentem ČR, pak musí být splněno, že je plátcem daně z příjmů ve smyslu příslušné definice, uvedené v § 38c ZDP. Pokud tedy kupříkladu posledním zaměstnavatelem je firma se sídlem v jiném členském státě, která není českým plátcem daně z příjmů, pak samozřejmě zaměstnanec nebude tuto firmu považovat pro účely ročního zúčtování za svého posledního zaměstnavatele, protože ten není plátcem.

 

Zaměstnanec nepožádal o roční zúčtování:

·         V případě, pokud zaměstnavatel zaměstnanci srážel zálohy na daň podle § 38h, postup zaměstnavatele vyplývá z ustanovení § 38h odst. 9 ZDP. Pokud poplatník (zaměstnanec) nepožádá o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, je sraženými zálohami jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat daňové přiznání podle § 38g. Není však povinností zaměstnavatele prověřovat, zda zaměstnanci vznikla povinnost podat daňové přiznání. Výjimkou je oznamovací povinnost plátce daně v případě uvedeném v § 38i odst. 5 písm. b) ZDP.

·         V případě, pokud zaměstnavatel u zaměstnance s nepodepsaným prohlášením podle § 38k odst. 4 srážel daň zvláštní sazbou u příjmů podle § 6 odst. 4, je daňová povinnost poplatníka (zaměstnance) splněna řádným a včasným provedením srážky daně [§ 38d odst. 4 písm. a) ZDP]. Jiná situace však může nastat v případě, pokud se zaměstnanec rozhodne příjmy zdaněné podle § 6 odst. 4 uvést v daňovém přiznání (jde o postup podle 38d odst. 4 písm. a) bod 2 ZDP). Zaměstnavatel v takovém případě vystaví Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů. Viz tiskopis MFin 5460/A.

 

 

Více již najdete v odborné tematické publikaci Daňová přiznání FO a PO za rok 2021, Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2021.

 

Kdy nemá podané odvolání odkladný účinek? Která podání řeší Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny? Změnila se ve zdravotním pojištění sazba penále? Kdy nemůže zdravotní pojišťovna podané žádosti o prominutí penále ani částečně vyhovět?

 

V souvislosti s placením pojistného a plněním ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění se zaměstnavatel někdy může dostat „do křížku“ se zdravotní pojišťovnou. Pokud nesouhlasí s postupem zdravotní pojišťovny, uplatněným ve správním řízení například formou uložené pokuty, může se proti němu odvolat. Vyměří-li zdravotní pojišťovna zaměstnavateli penále, lze požádat o jeho prominutí cestou odstranění tvrdosti. V následujícím se textu budeme zabývat problematikou odvolání podaného zaměstnavatelem proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny a také možností podání žádosti o prominutí penále. V dané souvislosti lze konstatovat, že postup zaměstnavatele v těchto situacích má v podstatě obecnou platnost i pro další skupiny plátců, neboli pro samoplátce, kterými jsou ve zdravotním pojištění osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

 

Porušení zákonné povinnosti může (ale nemusí) být důvodem k uložení pokuty. Penále vzniká tehdy, pokud není úhrada pojistného resp. zálohy na pojistné u OSVČ provedena podle zákona. Penále nevznikne, jestliže plátce poukáže příslušnou úhradu včas (tj. ke dni splatnosti již připsáním na účet zdravotní pojišťovny) a ve správné výši. Nelze opomenout ani správnou identifikaci platby, což je u zaměstnavatele jeho identifikační číslo, a zaslání úhrady na správný účet. Porušení těchto zásad způsobuje zbytečnou komplikaci jak plátci, tak jeho zdravotní pojišťovně, protože nesprávně poukázaná úhrada musí být dodatečně dohledána a plátci správně přiřazena.

 

Rozhodování zdravotních pojišťoven

Postupy zdravotních pojišťoven vycházejí z právní úpravy dané zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 53 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. definuje případy, v nichž přísluší zdravotní pojišťovně rozhodovat.

 

Do působnosti zdravotní pojišťovny se svěřuje rozhodování sporných případů ve věcech:

•    naplnění podmínek pro účast ve zdravotním pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb. nebo podle jiných právních předpisů zahájených na návrh pojištěnce,

•    placení pojistného a penále platebními výměry. Odvolání proti platebnímu výměru ve věcech dlužného pojistného nemá odkladný účinek,

•    vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné,

•    o hrazení částek podle § 16b.

 

Zdravotní pojišťovny dále rozhodují například ve věcech přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného nebo zřízení zástavního práva podle § 53d zákona č. 48/1997 Sb.

 

Odvolací řízení ve zdravotním pojištění

Ve zdravotním pojištění může dojít k situacím, kdy zaměstnavatel nesouhlasí s postupem zdravotní pojišťovny, uplatněným ve správním řízení formou uložené pokuty, a chce se proti jejímu rozhodnutí odvolat. Může se třeba jednat o údajné nesplnění oznamovací povinnosti (nepřihlášení osoby jako zaměstnance), neoznámení „státní kategorie“ coby vzniku povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné, nepodání Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele anebo může být předmětem řešení nezaslání kopie záznamu o pracovním úrazu. V dalším textu se budeme zabývat tematikou odvolání podaného zaměstnavatelem proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny.

 

Obecné podmínky

Správní řízení vychází i v oblasti zdravotního pojištění ze zásady dvojinstančnosti s možností přezkumu správních aktů ve správním soudnictví. Proti každému rozhodnutí zdravotní pojišťovny ve správním řízení je přípustné odvolání (opravný prostředek), pokud zákon nestanoví jinak. Účastník řízení se může práva podat odvolání vzdát písemně nebo ústně do protokolu. V případě zpětvzetí odvolání je vyloučeno jeho opětovné podání.

 

Podané odvolání musí obsahovat náležitosti

stanovené v § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dále musí obsahovat:

•    údaje, ze kterých vyplyne, proti kterému rozhodnutí odvolání směřuje,

•    v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno,

•    ve kterých skutečnostech je spatřován rozpor s právními předpisy, nesprávnost rozhodnutí, případně řešení, které mu předcházelo.

 

Forma odvolání

Z praktického hlediska se odvolání podává nejčastěji písemně, odvolání lze podat i v elektronické podobě. Právní úprava však připouští i jeho podání do protokolu, který je zdravotní pojišťovna povinna sepsat kdykoliv v rámci provozní doby.

Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny

Podá-li zaměstnavatel odvolání proti rozhodnutí základního článku zdravotní pojišťovny, rozhoduje o tomto odvolání její Rozhodčí orgán. Prvostupňový správní orgán zdravotní pojišťovny posuzuje každé podané odvolání s ohledem na skutečnost, zda odvolání může v rámci tzv. autoremedury sám vyhovět a svoje rozhodnutí změnit nebo zrušit. Rozhodnutí formou autoremedury je prvoinstančním rozhodnutím a je proti němu přípustné odvolání k Rozhodčímu orgánu zdravotní pojišťovny.

 

Pozor na lhůtu pro podání odvolání

Odvolání se podává u věcně a místně příslušného správního orgánu, tedy u orgánu, který rozhodnutí vydal. Lhůta pro podání odvolání je stanovena na 15 dnů ode dne oznámení (doručení) rozhodnutí. Počátkem lhůty je první den následující po oznámení rozhodnutí. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den. Včas podané odvolání do rozhodnutí má odkladný účinek s výjimkou odvolání podaného ve věcech dlužného pojistného [odkladný účinek je odejmut podle § 53 odst. 1 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb.]. Podle § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu může správní orgán vyloučit odkladný účinek odvolání tehdy, jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem.

 

O podaném odvolání rozhoduje Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny

ve stanovených lhůtách. Lhůta pro rozhodnutí počíná běžet dnem, kdy odvolací orgán spis obdrží. Je-li napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, Rozhodčí orgán:

a)  napadené rozhodnutí zruší a řízení zastaví,

b)  napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí prvoinstačnímu orgánu k novému projednání. Proti novému rozhodnutí lze znovu podat odvolání,

c)  napadené rozhodnutí nebo jeho část změní.

 

Proti rozhodnutí Rozhodčího orgánu zdravotní pojišťovny jako orgánu II. stupně nelze podat odvolání. Rozhodnutí nabývá právní moci dnem oznámení (doručení) plátci.

 

Penále vzniká z důvodu

1)  opožděných úhrad

2)  úhrady pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem

3)  neplacení pojistného

4)  různou kombinací výše uvedených skutečností

 

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. Vypočtené penále se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru.

 

Postup zdravotní pojišťovny

Zjistí-li zdravotní pojišťovna u plátce dluh na pojistném, zpravidla nejprve vyzve dlužníka (například telefonicky, zprávou do datové schránky, e-mailem, sms zprávou, vyúčtováním) k dobrovolné úhradě tohoto jeho dluhu.

Pokud plátce tento svůj závazek vůči zdravotní pojišťovně ve stanovené lhůtě dobrovolně nevyrovná, nastupují mechanismy, jejichž cílem je přimět plátce k úhradě evidovaného dluhu. Zdravotní pojišťovna buď zahájí vůči dlužníkovi správní řízení a následně vystaví platební výměr nebo využije institutu výkazu nedoplatků.

 

Žádost o odstranění tvrdosti

Podáním žádosti o odstranění tvrdosti dává plátce zdravotní pojišťovně na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše, ale obrací se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. V těchto případech o žádosti o prominutí penále nepřesahujícího 30 000 Kč rozhodují zdravotní pojišťovny, u částek penále nad 30 000 Kč pak rozhoduje jejich Rozhodčí orgán.

 

Ke zvýšení částky ze 20 000 Kč na 30 000 Kč došlo k datu 1. 1. 2022).

 

V textu podané žádosti je velmi vhodné důvody, které vedly ke vzniku penále, podrobně a důvěryhodně popsat, resp. objasnit situace, které vznik penále zapříčinily, neboť zdravotní pojišťovny individuálně posuzují každou podanou žádost. Současně je potřebné, aby zaměstnavatel přiložil k podané žádosti o prominutí penále průkazné doklady, potvrzující odůvodnění žádosti, má-li takové k dispozici.

V případě, že bude sjednán splátkový kalendář a současně je požádáno o prominutí vyměřeného penále, projedná zdravotní pojišťovna podanou žádost zpravidla až po doplacení dlužného pojistného. Jednou z podmínek sjednání splátkového kalendáře je u plátce současně i pravidelné placení měsíčních záloh, k čemuž se zaměstnavatel v podané žádosti o prominutí penále zpravidla taktéž zavazuje.

 

Lhůta pro podání žádosti

Odstranění tvrdosti je možné pouze u penále a přirážek k pojistnému (nikdy nelze zpochybňovat oprávněný nárok zdravotní pojišťovny na pojistné), a to na základě žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým byla vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále. V praxi to tedy znamená, že žádost o odstranění tvrdosti může (resp. musí) být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí. Aby se však zdravotní pojišťovna otázkou prominutí vyměřeného penále vůbec zabývala, musí mít plátce uhrazeno dlužné pojistné ke dni vydání rozhodnutí v dané věci.

Institut odstranění tvrdosti se od 1. 1. 2022 nevztahuje na pokutu, protože ta je ukládána v řízení o přestupku.

 

Výkaz nedoplatků

V návaznosti na vývoj praxe i související soudní judikatury se s účinností od 1. ledna 2022 zjednodušila pravidla pro vydání výkazu nedoplatků jako úkonu, kterým může zdravotní pojišťovna vyměřovat své pohledávky. Vydání výkazu nedoplatků je definováno jako první úkon v řízení, kterému nepředchází např. oznámení o zahájení řízení. Výkaz nedoplatků se stává vykonatelným dnem doručení s možností podání námitek § 53 odst. 4 (důvod podání námitek je plátce pojistného povinen v námitkách uvést). Proti výkazu nedoplatků nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení. Ustanovením § 53 odst. 6 se stanovuje lhůta, v rámci které může zdravotní pojišťovna zrušit výkaz nedoplatků z vlastního podnětu, a to do 3 let ode dne jeho vykonatelnosti.

 

Chybný postup plátce

Na základě poznatků z praxe bych chtěl vysvětlit situaci, kdy zaměstnavatel vlastní vinou promešká možnost podání žádosti o odstranění tvrdosti:

Zdravotní pojišťovnou je podnikateli vyměřen platebními výměry dluh na pojistném a penále, platební výměry řádně převzal. Podnikatel požádá o sjednání splátkového kalendáře na dlužné pojistné a současně má v úmyslu požádat o prominutí vyměřeného penále. Postupně uhrazuje jednotlivé splátky dlužného pojistného a teprve po úhradě poslední splátky podá žádost o prominutí vyměřeného penále. Tento postup je v zásadě chybný, protože platební výměr na penále již mezitím nabyl právní moci. Žádost o odstranění tvrdosti (prominutí penále) je zapotřebí podat do nabytí právní moci platebního výměru, tj. standardně do 15 dnů ode dne jeho doručení.

 

Odstranění tvrdosti je vyloučeno

Podle ustanovení § 53a odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. nelze o odstranění tvrdosti rozhodnout (tedy žadateli případně jakkoli vyhovět) v těchto případech:

•    nebude předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále nebo přirážky k pojistnému,

•    na plátce byl podán insolvenční návrh,

•    plátce vstoupil do likvidace.

 

Rozhodnutí o odstranění tvrdosti je prvním úkonem v řízení. Na prominutí přirážky k pojistnému nebo penále není právní nárok. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení.

 

K čemu zdravotní pojišťovna přihlíží?

Na prominutí či snížení vyměřeného penále odstraněním tvrdosti není „paušální“ právní nárok, ale zdravotní pojišťovna individuálně rozhoduje po pečlivém vyhodnocení veškerých skutečností, dotýkajících se konkrétního případu. Mezi okolnosti, které jsou při řešení žádosti o odstranění tvrdosti především brány v úvahu, patří například:

•    úhrada dlužného pojistného v plné výši, resp. naopak aktuálně existující dluh na pojistném

•    platební morálka plátce v rámci sledovaného období,

•    zda se jedná o první nebo již několikátou žádost,

•    zda, kdy a v jaké výši již bylo plátci penále prominuto,

•    důvody, které plátce v žádosti uvádí,

•    podání žádosti v termínu atd.

 

Penále – zdravotní pojišťovna si nevybírá

Ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. ukládá zdravotním pojišťovnám vymáhat penále vůči všem plátcům, to znamená, že pojišťovna si nemůže vybrat, kterému plátci penále vyměří a kterému nikoli. Jinak postupují zdravotní pojišťovny v případě porušení zákonných povinností, kdy buď mohou uložit sankční postih ve formě pokuty nebo vyřešit provinění plátce například domluvou nebo (více či méně) důrazným upozorněním. V takových případech záleží na tom, zda se jedná o jednorázový, mimořádný případ porušení zákona ze strany plátce nebo o opakující se prohřešky.

Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok

Zdravotní pojišťovna nepředepíše penále v případě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

Částka nedoplatků pojistného, kterou nelze vymáhat, se s účinností od 1. ledna 2022 zvýšila z 50 Kč na 200 Kč.

Přestupky

V „sankční části“ zákona č. 48/1997 Sb., vymezené ustanoveními § 44 a následujících, byly do konce roku 2021 vyjmenovány pokuty a přirážky k pojistnému. Novelou č. 371/2021 Sb. byly dotčené části přepracovány a obsahují přestupky, kterých se mohou jednotlivé subjekty dopustit, včetně horních hranic sazeb jednotlivých pokut.

V novém § 44 jsou mj. uvedeny subjekty, které se porušením konkrétně vyjmenovaných ustanovení zákona č. 48/1997 Sb. dopustí přestupku.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se při poskytování hrazených služeb prokáže průkazem pojištěnce zdravotní pojišťovny, přestože v té době jejím pojištěncem nebyla. Za tento přestupek může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až 5 000 Kč. 

 

Zdravotní pojišťovna se dopustí přestupku například tím, že:

•    nezveřejní smlouvu nebo zvláštní smlouvu anebo dodatky k nim podle § 17 odst. 9, § 17a odst. 2 nebo § 39v odst. 6 – pokuta až 10 000 000 Kč,

•    v rozporu s § 40 odst. 10 písm. a) nevede nebo nezveřejní seznam smluvních poskytovatelů – pokuta až 100 000 Kč,

•    nezajistí svým pojištěncům poskytování hrazených služeb podle § 46 odst. 1 (pokuta až 10 000 000 Kč), nebo

•    v rozporu s § 52 odst. 2 uzavře smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb s uchazečem bez doporučení (pokuta až 1 000 000 Kč).

Přesnou specifikaci přestupků zdravotní pojišťovny naleznete v ustanovení § 44 odst. 6, tyto projednává Ministerstvo zdravotnictví. V následujícím odstavci 7 jsou uvedeny horní hranice pokuty za konkrétní přestupek.

S účinností od 1. 1. 2022 se tak zrušilo ustanovení § 45a ve znění účinném do konce roku 2021 ve věci přestupků a sankcí.

 

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 3/2022.

 

Obliba lyžování přetrvává a stále ho můžeme řadit mezi masové sporty – i když náklady na vybavení a pobyt v lyžařských oblastech se pohybují ve vyšších číslech.

 

Přínos pro zdraví a rizika

Jde o sport typický pro zimní období, který má nezanedbatelný pozitivní vliv na lidské zdraví – i když právě při lyžování dochází k mimořádně závažným a těžkým úrazům. I když optimisté prohlašují, že za ideálních sněhových podmínek a při patřičné technické vyspělosti sportujícího, s kvalitní výstrojí je ohrožení úrazem minimální, není tomu celkem tak. Vezměme si jako příklad hrozivé statistiky posledních let z Rakouska. V zimní sezóně využívá rakouské lyžařské terény více než osm milionů lyžařů a snowboardistů. Zarážející však je, že 80 tisíc vyznavačů těchto zimních sportů zaplatí za svou vášeň zdravím a více než padesát z nich přijde v opojení rychlostí na sjezdovkách i o život. Především jde o mladé lyžaře – dravce – a starší příležitostné příznivce tohoto sportu. Až 90 procent nehod si mohou připsat lyžaři na konto své vlastní nezodpovědnosti.

 

Nejtěžší poranění ohrožující život lyřaže vznikají po nárazu na překážku,

například strom, sloup apod., nebo po pádu na kameny či skály. Poraněny bývají břišní a hrudní orgány s vnitřním krvácením a následným šokovým stavem. Vysoce frekventovaná jsou poranění páteře, po nichž velmi často dochází k ochrnutí těla (podle typu poškození míchy a složitosti zlomeniny). V posledních dvaceti letech se změnily typy úrazů dolních končetin, které jsou u fanoušků zimních sportů skutečně velmi časté. Způsobily to změny ve výstroji a odlišné techniky ježdění. Na první místo v úrazech se dostává, „díky“ změněné situaci, poranění kolenního kloubu. Dochází k těžkému poškození vazů a ostatních měkkých struktur kolena.

 

Jisté riziko spočívá i v prvním posouzení poškození kolena, kdy k největším chybám dochází v podcenění typu úrazu. Závažné poranění vazů kolenního kloubu totiž nemusí být na první pohled zřejmé. Je velmi zákeřné a mívá téměř vždy trvalé následky, které limitují další sportovní činnost a často postiženého omezují i v zaměstnání a běžném životě. Určitou prevencí poranění kolenního kloubu je kvalitně vypracované svalstvo stehna a lýtka, které tvoří jakýsi korzet kolena a umožňuje mu lépe snášet nezvyklou pohybovou námahu. Stejně tak je pro prevenci dobré rozcvičení před ježděním.

 

Méně často dochází k poraněním horních končetin,

ale typická zranění přetrvávají. Jde zejména o tzv. lyžařský palec, což je zlomenina báze prvního článku palce ruky, jež vzniká při pádu na nataženou horní končetinu. S používáním snowboardů se zvýšil počet zranění zápěstí, lokte a ramene.

 

Sportování na zimních svazích přináší i únavu a dehydrataci

Široká paleta čajů přináší pocit uvolnění, zahřátí i osvěžení a oproti alkoholu nevyvolává žádné agresivní a nekontrolovatelné pocity. Čaje jsou vhodné i jako regenerační prostředek po návratu ze svahu. Zvlášť vyčerpávající pobyt na svahu však vyžaduje nejen doplnění tekutin, ale i minerálů a vitaminů. Vhodné jsou iontové nápoje a multivitaminové tablety, které organismus dobře zregenerují a připraví na následující den. Energetické nápoje se doporučují maximálně v dávce jedné plechovky denně, ale nesmí se kombinovat s alkoholem!!!

 

RADA! Největším přínosem pro fyzické a duševní zdraví je běh na lyžích. Jde o vytrvalostní sport – podobně jako běh, jogging nebo rychlá chůze – který snižuje riziko vzniku aterosklerózy, posiluje rovnoměrně svalový aparát (záda, břicho, horní i dolní končetiny) a činí jej pružnějším, zlepšuje kloubní pohyblivost a zvyšuje výkonnost srdce i plic. Na upravených běžeckých tratích se doporučuje sportovat i v rámci rekonvalescence, regenerace a rehabilitace po nejrůznějších onemocněních a zraněních.

 

MUDr. Pavel Malovič

 

Poradce, měsíčník č. 10/2022 (I/2022)

·         Zákon o účetnictví s komentářem

 

Poradce, měsíčník č. 9/2022 (I/2022)

·         Zákon o obcích s komentářem

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3/2022 (I/2022)

·         Cestovní náhrady v roce 2022

·         Náhrada škody za nemoc Covid 19 a úrazy při home office

·         Jak zvýšení minimální a průměrné mzdy ovlivní daňové parametry zaměstnance?

·         Archivace mzdové agendy

·         Omyly při odměňování

·         Mzdová kalkulačka 2022

·         Fond kulturních a sociálních potřeb v roce 2022

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3/2022 (I/2022)

·         DPH a některá zahraniční plnění

·         Úprava odpočtu DPH – nájem nemovité věci

·         Flexibilní zaměstnávání v pružné pracovní době

·         Samoplátci a nárůst výše plateb ve zdravotním pojištění

·         Cestovné náhrady v novém roce

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2022 (I/2022)

·         Souvztažnosti v souvislostech 

·         Nemocenské pojištění – komplexně pro praxi

·         Zdravotní pojištění po změnách v příkladech

 

1000 řešení – měsíčník č. 3/2022 (I/2022)

·         Zákon o daních z příjmů po novele

·         Přehledy a roční zúčtování ve zdravotním pojištění

·         Daň z příjmů, DPH

·         Mzdy, zákoník práce, odvody

·         Veřejná správa

 

 

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

 

1. Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)

2. Příručka mzdové účetní 2021 (příručka mzdové účetní s příklady)

3. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2021 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

4. 100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (praktická řešení týkající se využití zákonných možností optimalizace daně a změn, které přinesla rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů)

5. 100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (praktická řešení týkající se daňových a nedaňových výdajů a odměňování)

6. 100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (komentář k pandemickému zákonu a související příklad, OSVČ z pohledu daní, odvodů a ukončení podnikání)

7. Ústava České republiky (úplná znění Ústavy České republiky a volebních zákonů po posledních novelách)

8. 100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (příklady z praxe týkající se cestovních náhrad, stravování zaměstnanců, automobilu v podnikání a vzniku, zániku společnosti s.r.o., využití zisku a řešení ztráty ve spol. s.r.o.)

9. 100 otázek a odpovědí Kurzarbeit, Odpočet DPH (příklady z praxe se v první kapitole týkají částečné práce, poskytování příspěvků, zaměstnávání, příspěvků pro podnikatele a ve druhé kapitole odpočtu DPH v poměrné a krácené výši)

10. 100 otázek a odpovědí Pracovní volno, Zaměstnávání (první kapitola obsahuje článek s praktickými příklady, které se týkají různých typů pracovního volna, například dovolené, překážek v práci, pracovní volno bez náhrady mzdy a druhá kapitola obsahuje otázky týkající se pracovního poměru a inspekce práce)

11. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2021 (komplexní informace potřebné při sestavování účetní závěrky podnikatelů za rok 2021)

12. 100 otázek a odpovědí Účetní závěrka, Zdaňování zahraničních příjmů (první kapitola obsahuje příklady z praxe týkající se sestavování účetní závěrky a druhá kapitola správné postupy při zdaňování zahraničních příjmů)

13. Daňová přiznání FO a PO za rok 2021, Roční zúčtování příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2021 (komplexní informace potřebné při podávání daňového přiznání a ročního zúčtování příjmů, včetně změn, které nastaly)

14. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2022 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

15. Daňový průvodce – Zákony 2022 po novelách (daň z příjmů, daňový řád, DPH, rezevy, mezinárodní spolupráce při správě daní, elektronická evidence tržeb)

16. 100 otázek a odpovědí Zdravotní pojištění po novele (zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění s komentářem a příklady)

17. Souvztažnosti pro podnikatele (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)

 

 

ZÁKONY 2022 novelizované zákony k 1. 1. 2022

 

 

ZÁKONY IA (daňové) ·         Správa daní ·         Daně z příjmů ·         Daň z přidané hodnoty ·         Silniční daň ·         Spotřební daně ·         Daň z nemovitosti ·         Rozpočtová pravidla	ZÁKONY IB (účetní) ·         Účetnictví ·         Související předpisy
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) ·         Občanský zákoník ·         Obchodní korporace ·         Občanský soudní řád ·         Živnostenské podnikání	ZÁKONY IIB (trestní) ·         Trestní právo ·         Právní pomoc • Policie ČR ·         Správní právo• Střelné zbraně
ZÁKONY IIC (exekuce, ochrana spotřebitele) ·         Exekuce ·         Insolvenční řízení ·         Ochrana spotřebitele ·         Notářský řád • Advokacie
ZÁKONY IIIA (pracovněprávní) ·         Zákoník práce ·         Mzdové a platové předpisy ·         Předpisy k zaměstnanosti ·         Požární ochrana a BOZP	ZÁKONY IIIB (odvody) ·         Sociální zabezpečení ·         Důchodové a nemocenské pojištění ·         Zdravotní pojištění
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) ·         Stavební zákon • Katastr nemovitostí ·         Požární bezpečnost ·         Pozemkové úpravy	ZÁKONY V (veřejná správa, školství) ·         Územní celky a členění státu ·         Organizace veřejné správy ·         Veřejná správa ve vztahu k občanům ·         Školy a školská zařízení
ZÁKONY VIA (životní prostředí) ·         Životní prostředí • znečištění ·         Ochrana přírody a krajiny ·         Ochrana ovzduší a vod ·         Integrovaná prevence ·         Ekologické zemědělství ·         Ochrana půdy a rostlin	ZÁKONY VIB (odpady, obaly) ·         Odpady a obaly • hospodaření ·         Energetická náročnost budov ·         Podnikání v energetice ·         Podporované zdroje energie ·         Průmyslové havárie