Dne 31. 12. 2020 vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 609/2020 Sb., který kromě většího množství změn zákonů v oblasti daní a dalších zákonů obsahuje i rozsáhlou a všemi očekávanou novelu zákona o daních z příjmů. Jaké změny novela přinesla? Zaměříme se na tři rozhodující změny, dotýkající se především zaměstnanců, ale i všech poplatníků daně z příjmů fyzických osob.

 

 

Daňový balíček

provázel neobvyklý proces jeho schvalování, kdy nejdříve došlo k jeho nečekaným změnám při schvalování v Poslanecké sněmovně (kromě obsaženého zrušení superhrubé mzdy došlo současně k odsouhlasení i poslaneckého variantního návrhu s podstatným zvýšením slevy na dani na poplatníka). Následně při projednávání v Senátu bylo předloženo několik návrhů korigujících enormní zatížení státního rozpočtu. Schválený změněný daňový balíček Senátem pro jeho vrácení Poslanecké sněmovně byl sněmovnou odsouhlasen. Následovalo rozhodnutí prezidenta, který nepodepsaný zákon vrátil Poslanecké sněmovně. Přesto došlo k jeho vydání ve Sbírce zákonů, přičemž zákon obsahuje pouze podpis předsedy vlády a za Poslaneckou sněmovnu v z. podpis předsedy KSČM. Účinnost změn je od 1. 1. 2021.

 

ZRUŠENÍ SUPERHRUBÉ MZDY - Ruší se zvýšení základu daně z příjmů ze závislé činnosti o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (33,8% z hrubé mzdy zaměstnance). Z toho důvodu dochází ke zrušení obsáhlého textu uvedeného v §6 odst. 12 ZDP a zůstává v tomto odstavci pouze text, stanovící, že základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti. Daň z příjmů ze závislé činnosti (resp. měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti) se už počínaje měsícem leden 2021 nebude počítat ze superhrubé mzdy, ale jenom z hrubé mzdy zaměstnance, tedy z menší částky.

 

K obdobné úpravě došlo v §6 odst. 13 a dále došlo v §6 ke zrušení odstavce 14 a 15 ZDP.

V souvislosti se zrušením superhrubé mzdy se upravuje ustanovení §38h odst. 1 ZDP, týkající se vybírání a placení záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Nové znění uvádí, že plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle daňového řádu. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

 

V novém znění §38h odst. 2 ZDP se uvádí, že sazba zálohy činí 15% pro část základu pro výpočet zálohy do 4násobku průměrné mzdy a 23% pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 4násobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.

 

S ohledem na zrušení solidárního zvýšení daně, dochází ke zrušení stávajícího §38g odstavec 4 (týká se povinnosti podat daňové přiznání poplatníkem, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně) a ke zrušení §38ha ZDP (týká se solidárního zvýšení daně u zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti).

 

ZMĚNA U SAZBY DANĚ

 

Nově zákon v §16 ZDP obsahuje dvě sazby daně z příjmů fyzických osob. Sazba daně činí

a) 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a

b) 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.

 

Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně.

Zvýšená sazba daně 23% nahrazuje dosavadní solidární zvýšení daně ve výši 7% z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle §6 a dílčího základu daně podle §7 ZDP a 48násobkem průměrné mzdy (dosavadní znění §16a ZDP).

 

Výše průměrné mzdy pro účely uplatnění druhé zvýšené sazby daně vyplývá pro rok 2021 z nařízení vlády č. 381/2020 Sb. Všeobecný vyměřovací základ za rok 2019 činí 34 766 Kč, přepočítací koeficient 1,0194, takže průměrná mzda za rok 2019 činí 34 766 Kč x 1,0194 = 35 441 Kč.

 

Do částky základu daně 48 x 35 441 Kč = 1 701 168 Kč se použije sazba daně ve výši 15%, nad tuto výši základu daně se použije sazba daně 23%. U příjmů zaměstnance v přepočtu na 1 měsíc, půjde v roce 2021 o hraniční částku měsíční hrubé mzdy 141 764 Kč. Nad tuto výši je nutno počítat měsíční zálohu na daň se sazbou daně 23%.

 

V §16a ZDP je obsažen výpočet daně pro samostatný základ daně. Uvádí se zde, že sazba daně pro samostatný základ daně činí 15%. Daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně.

Způsob výpočtu daně je obsažen v novém ustanovení §16ab ZDP. Daň poplatníka se vypočte jako součet daně podle §16 snížené o slevy na dani a daně podle §16a. Pokud je daňový bonus podle §35c odst. 3 ZDP vyšší nebo roven dani podle §16a, sníží se o tuto daň daňový bonus a daň poplatníka se rovná nule. Pokud je daňový bonus podle §35c odst. 3 nižší než daň podle §16a, daňový bonus je roven nule a daň poplatníka se rovná dani podle §16a snížené o daňový bonus podle §35c odst. 3 ZDP.

Zatímco solidární zvýšení daně se vztahovalo pouze na příjmy ze závislé činnosti (§6 ZDP) a dílčí základ daně ze samostatné činnosti (§7 ZDP), pak nová progresivní sazba 23% se vztahuje na celkový základ daně z příjmů fyzické osoby přesahující 48násobek měsíční průměrné mzdy. Jedná se o celkový základ daně, jehož součástí jsou i dílčí základy daně z kapitálového majetku, z nájmu a z ostatních příjmů.

 

Zvýšení základní slevy na dani na poplatníka

 

Zákonem č. 609/2020 Sb. dochází ke zvýšení i základní daňové slevy na poplatníka, která od roku 2008 zůstávala stejná navzdory inflaci i růstu mezd. V §35ba odst. 1 písm. a) ZDP se zvyšuje základní sleva na dani na poplatníka z dosavadních 24 840 Kč

·           na částku 27 840 Kč pro rok 2021,

·           a na částku 30 840 Kč pro rok 2022.

 

Příklad č. 1

Občan, který pobírá starobní důchod osvobozený od daně z příjmů, pronajímá bytové jednotky v soukromém bytovém domě. Příjmy zdaňuje dle §9 ZDP. Uplatňuje pouze slevu na dani na poplatníka.

 

Údaje v Kč	Rok 2020	Rok 2021
Výše dosažených příjmů z pronájmu	500 000	500 000
Paušální výdaje 30% z příjmů	150 000	150 000
Základ daně	350 000	350 000
Daň 15%	52 500	52 500
Základní sleva na dani na poplatníka	24 840	27 840
Daň po slevě	27 660	24 660
Rozdíl – roční úspora 2021		3 000

 

Příklady řešení zdanění zaměstnanců 2021 x 2020

Uvedeme si několik příkladů výpočtu čisté mzdy s porovnáním roku 2021 s rokem 2020 u zaměstnance s různě vysokou měsíční hrubou mzdou. Pro zjednodušení výpočtu a rozsahu tabulky nebudeme uvažovat s žádným odpočtem nezdanitelné části základu daně a ze slev na dani zohledníme pouze zvýšení základní slevy na dani na poplatníka.

 

Příklad č. 2

Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu 34 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.

 

Údaje v Kč	Měsíce 1-12/2020	Měsíce 1-12/2021
Výše hrubé mzdy	34 000	34 000
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8%)	11 492	11 492
Superhrubá mzda po zaokrouhlení na stovky	45 500	zrušena
Daň 15%	6 825	5 100
Základní sleva na dani na poplatníka	2 070	2 320
Pojistné hrazené zaměstnancem (11%)	3 740	3 740
Čistá mzda	25 505	27 480
Rozdíl – měsíční úspora 2021		1 975

 

Příklad č. 3

Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu 20 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.

 

Údaje v Kč	Měsíce 1-12/2020	Měsíce 1-12/2021
Výše hrubé mzdy	20 000	20 000
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8%)	6 760	6 760
Superhrubá mzda po zaokrouhlení na stovky	26 800	zrušena
Daň 15%	4 020	3 000
Základní sleva na dani na poplatníka	2 070	2 320
Pojistné hrazené zaměstnancem (11%)	2 200	2 200
Čistá mzda	15 850	17 120
Rozdíl – měsíční úspora 2021		1 270

 

Příklad č. 4

Zaměstnanec má měsíční hrubou mzdu 50 000 Kč a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.

 

Údaje v Kč	Měsíce 1-12/2020	Měsíce 1-12/2021
Výše hrubé mzdy	50 000	50 000
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (33,8%)	16 900	16 900
Superhrubá mzda po zaokrouhlení na stovky	66 900	zrušena
Daň 15%	10 035	7 500
Základní sleva na dani na poplatníka	2 070	2 320
Pojistné hrazené zaměstnancem (11%)	5 500	5 500
Čistá mzda	36 535	39 320
Rozdíl – měsíční úspora 2021		2 785

 

Poznámka k výpočtům v tabulce:

Rok 2020

1)        Maximální roční vyměřovací základ pro výpočet pojistného na sociální pojištění činil 1 672 080 Kč, takže plnou výši měsíčního pojistného na sociální pojištění hrazeného zaměstnavatelem 24,8% z hrubé mzdy bylo možno uplatnit pouze od ledna do listopadu, a za prosinec zůstal vyměřovací základ ve výši 1 800 000 Kč – 1 672 080 Kč = 127 920 Kč. Proto uvažujeme pro srovnání roku 2020 s rokem 2021 pouze údaje pro měsíc leden až listopad, které jsou shodné.

2)        Výpočet daně ve výši 15% vychází ze superhrubé mzdy: 200 700 Kč x 0,15 = 30 105 Kč

3)        Výpočet solidárního zvýšení daně činí: (150 000 Kč – 139 340 Kč) x 0,07 = 746,20 Kč

 

Rok 2021

1)        Maximální roční vyměřovací základ pro výpočet pojistného na sociální pojištění činí 1 701 168 Kč, takže plnou výši měsíčního pojistného na sociální pojištění hrazeného zaměstnavatelem 24,8% z hrubé mzdy je možno uplatnit pouze do měsíce listopad a za prosinec zůstává vyměřovací základ ve výši 1 800 000 Kč – 1 701 168 Kč = 98 832 Kč. Proto uvažujeme pro srovnání roku 2021 s rokem 2020 pouze údaje pro měsíc leden až listopad, které jsou shodné.

2)        Výpočet daně ve výši 15% vychází ze základu daně 141 764 Kč se zaokrouhlením na stovky nahoru: 141 800 Kč x 0,15 = 21 270 Kč

3)        Výpočet daně ve výši 23% vychází ze základu daně 150 000 Kč – 141 800 Kč = 8 200 Kč: 8 200 Kč x 0,23 = 1 886 Kč

 

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 3/2021.

 

Dnem 1. ledna 2021 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 487 /2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. O jakou částku se zvýšila minimální mzda a jaké jsou dopady zvýšení minimální mzdy?

 

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny,

kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci svému zaměstnanci. Týká se všech pracovněprávních vztahů – pracovních poměrů a právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Základní právní úprava minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy je obsažena v § 111 a § 112 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Výši základní sazby minimální mzdy, podmínky pro její poskytování a výši sazeb zaručené mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Poslední úprava minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy se uskutečnila s účinností od 1. ledna 2020 a od tohoto data činila výše základní sazby minimální mzdy 14 600 Kč za měsíc tj. 87,30 Kč za hodinu pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, tj. vzrostla o 1 250 Kč a v relativním vyjádření se jednalo o 9,4 % zvýšení.

 

V evropském kontextu je považován podíl minimální a průměrné mzdy jako referenční hodnoty za uspokojivý, když dosahuje úrovně 50 %. I přes dynamický nárůst minimální mzdy v předchozích letech se stále ještě nepodařilo výrazněji přiblížit uvedenému podílu. V roce 2019 činil podíl minimální a průměrné mzdy 39,1 %. Navrhované zvýšení minimální mzdy by mělo zajistit vzhledem k prognózovanému nárůstu průměrné mzdy v roce 2020 dosažení podílu 41,6 %.

 

Cílem novely nařízení vlády č. 567/2006 Sb.,

je zvýšení úrovně základní sazby minimální mzdy včetně nejnižších úrovní zaručené mzdy. Růst minimální mzdy má přispět k pokrytí vyšších životních nákladů zaměstnanců z pracovních příjmů a posílit reálnou úroveň minimální mzdy. Pracovní příjem zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou by měl dosahovat takové úrovně, aby byl dostatečně motivační a zajistil alespoň základní životní potřeby bez nutné závislosti na příjmech v podobě dodatečných sociálních dávek chránících před hmotnou nouzí. Aby minimální mzda mohla plnit svoje základní funkce, měla by být její úroveň stanovena v dostatečné výši. Zároveň je nutné i zohlednit rozdílnou míru složitosti, odpovědnosti a namáhavosti různých prací a odpovídajícím způsobem diferencovat výši nejnižších úrovní zaručené mzdy. Dalším záměrem intenzivnějšího zvyšování minimální mzdy včetně nejnižších úrovní zaručené mzdy je rovněž vytvořit podmínky pro přiblížení výdělků v České republice mzdám, kterými jsou zaměstnanci odměňováni ve vyspělejších evropských zemích a to i s ohledem na evropské standardy, které jsou zakotveny v Evropské sociální chartě.

 

MINIMÁLNÍ MZDA

 

Nová právní úprava s účinností od 1. ledna 2021 zvýšila základní sazbu minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin ze současných 14 600 Kč na 15 200 Kč, tj. o 600 Kč a dosáhne tak na 42,4 % průměrné mzdy. Základní hodinovou sazbu zvyšuje z 87,30 Kč na 90,50 Kč. Navrhované zvýšení minimální mzdy o 600 Kč by mělo zajistit vzhledem k v současnosti prognózovanému nárůstu průměrné mzdy v roce 2021 dosažení podílu 42,4 %.

 

ZARUČENÁ MZDA - V návaznosti na to se zvyšují rovněž nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, jimž je za práci poskytován plat tak, aby byl zachován poměr mezi minimální mzdou a zaručenou mzdou stanovený v § 112 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

 

Sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy se v souladu s vymezením obsaženým v § 112 odst. 2 zákoníku práce od úrovně minimální mzdy odvíjejí, přičemž nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, která je stanovena jako základní sazba minimální mzdy. Nutnost zvýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy plyne také z potřeby zabezpečit spravedlivou diferenciaci nejnižší přípustné úrovně odměny za práci s ohledem na její složitost, namáhavost a odpovědnost a proto z těchto důvodů se valorizují tyto sazby.

 

Spolu s minimální mzdou se tudíž zvedá i zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle odborností a složitosti práce nárok. Místo dosavadních 14 600 Kč až 29 200 Kč zaručená mzda od 1. ledna 2021 činí 15 200 Kč až 30 400 Kč.

 

Za minimální mzdu pracují cca 4,6 % zaměstnanců, tj. 171 tis., ale zvýšení minimální mzdy se netýká jen těchto lidí, ale všech pracujících, neboť tím stát vytváří tlak na růst mezd v celém národním hospodářství.

 

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do 8 skupin, a nově činí:

 

Skupina prací  Nejnižší úroveň zaručené mzdy         v Kč za hodinu (+ zvýšení)     v Kč za měsíc (+ zvýšení)

1.                  90,50   (+ 3,2 Kč)        15 200 (+ 600 Kč)

2.                  99,90   (+ 3,6 Kč)        16 800 (+ 700 Kč)

3.                  110,30 (+ 3,9 Kč)        18 500 (+ 700 Kč)

4.                  121,80 (+ 4,4 Kč)        20 500 (+ 900 Kč)

5.                  134,40 (+ 4,7 Kč)        22 600 (+ 900 Kč)

6.                  148,40 (+ 5,2 Kč)        24 900 (+ 900 Kč)

7.                  163,90 (+ 5,8 Kč)        27 500 (+ 1 000 Kč)

8.                  181,00 (+ 6,4 Kč)        30 400 (+ 1 200 Kč)

 

Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytován plat, zahrnují skupiny prací práce zařazené do jednotlivých platových tříd zvláštním právním předpisem, a to:

a)                  1. skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě,

b)                 2. skupina prací zahrnuje práce ve 3. a 4. platové třídě,

c)                  3. skupina prací zahrnuje práce v 5. a 6. platové třídě,

d)                 4. skupina prací zahrnuje práce v 7. a 8. platové třídě,

e)                  5. skupina prací zahrnuje práce v 9. a 10. platové třídě,

f)                  6. skupina prací zahrnuje práce v 11. a 12. platové třídě,

g)                  7. skupina prací zahrnuje práce ve 13. a 14. platové třídě a 

h)                 8. skupina prací zahrnuje práce v 15. a 16. platové třídě.     

 

Zaměstnanci v pracovním poměru, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a zaměstnanci ve veřejných službách a správě, jimž je za práci poskytován plat, jsou navíc chráněni před poskytováním příliš nízkých mezd, resp. platů, systémem nejnižších úrovní zaručených mezd. Zaručenou mzdou se podle § 112 odst. 1 zákoníku práce rozumí mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle ustanovení tohoto zákona, podle smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru. Tento systém zaručené mzdy spočívá v odstupňování vykonávaných prací podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do 8 skupin, pro které jsou úrovně zaručené mzdy stanoveny jednotlivě.

 

Zvýšení minimální mzdy je žádoucí

Zvýšení minimální mzdy o 600 Kč za měsíc je stanoveno s cílem posílení kupní síly minimální mzdy, resp. nízkovýdělkových zaměstnanců a jejich rodin. V současné nepříznivé době související s pandemií viru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění Covid-19 je důležité udržet koupěschopnou poptávku a důvěru spotřebitelů.

Další záměrem intenzivnějšího zvyšování minimální mzdy, resp. výdělků všeobecně je přiblížení mzdové úrovně v České republice ke mzdám, kterými jsou zaměstnanci odměňováni ve vyspělejších evropských zemích. Na nominální dynamiku růstu průměrné mzdy působí zejména vysoká poptávka po pracovní síle, zejména její nedostatek v řadě průmyslových oborů a profesí, a zostřená mzdová konkurence mezi zaměstnavateli.

 

Nižší průměrná mzda byla zaznamenána z evropských zemí např. v Litvě, Lotyšsku, Řecku, Portugalsku, Maďarsku nebo Slovensku. Průměr za země OECD činil 48 587 US dolarů PPP (v ČR 29 281 US dolarů PPP). Více než dvojnásobnou úroveň výdělků mají podle zveřejněné statistiky zaměstnanci ve Švýcarsku, Lucembursku a Islandu.

 

Zákonem je minimální mzda stanovena ve 21 z 27 států Evropské unie. K 1. lednu 2020 převyšovala úroveň minimální mzdy podle Eurostatu hranici 1 500 euro v šesti zemích, jedná se o Lucembursko, Irsko, Nizozemsko, Belgii, Německo a Francii. Minimální mzdu mezi 700 až 1 500 euro pobírají zaměstnanci v pěti zemích, tj. v Portugalsku, Řecku, na Maltě, ve Slovinsku a Španělsku. V ostatních deseti zemích EU se její výše pohybuje v rozmezí 312 euro (Bulharsko) až 611 euro (Polsko). V České republice činila minimální mzda k 1. lednu 2020 podle databáze Eurostatu 575 euro, což je šestá nejnižší úroveň ze sledovaných zemí.

 

Nepříznivě pro Českou republiku vyznívá rovněž mezinárodní srovnání s ostatními státy v rámci tzv. Visegrádské skupiny, ze kterého vyplývá, že je v České republice nejnižší minimální mzda.

 

Zvýšení minimální mzdy by se mělo pozitivně projevit

také ve vyšších příjmech systémů sociálního a zdravotního pojištění. Předpokládaný nárůst příjmů sociálního pojištění (od zaměstnavatelů i zaměstnanců) by mohl činit cca 330 mil. Kč za rok. Příjmy ze zdravotního pojištění by se mohly zvýšit o cca 140 mil. Kč za rok.

 

Počet zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou se týká jen jejich velmi malého počtu. V souvislosti se zvýšením minimální mzdy dojde k nárůstu mzdových nákladů na jednoho zaměstnance odměňovaného touto mzdou (včetně odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění). Lze předpokládat zvýšení ročních mzdových nákladů zaměstnavatelů ve mzdové (podnikatelské) sféře o cca 1,4 mld. Kč, v nepodnikatelské sféře o zhruba 54 mil Kč. Pro zaměstnavatele by zvýšení minimální mzdy nemělo představovat podstatné riziko spojené s neúměrným zvýšením jejich nákladů, které by bylo spojené s propouštěním a nárůstem nezaměstnanosti. A to zejména v době, kdy úroveň nezaměstnanosti dosahuje rekordně nízkých hodnot a na trhu práce panuje nedostatek potřebné volné pracovní síly (včetně té nekvalifikované) a silná konkurence zaměstnavatelů při udržení stávajících i náboru nových zaměstnanců.

 

V současné době zvýšené poptávky po pracovní síle i na pozice, které nevyžadují vyšší požadavky na vzdělání nebo pracovní zkušenosti, musejí zaměstnavatelé reagovat i v oblasti odměňování, aby získali nové zaměstnance. V souvislosti s úpravou minimální mzdy nebyl v České republice nikdy v minulosti zaznamenán přímý vliv na růst nezaměstnanosti. Zvýšení minimální mzdy také snižuje časté střídání zaměstnanců na těchto nekvalifikovaných pozicích a může motivovat zaměstnance ke zvýšení produktivity v zájmu udržení svého pracovního místa. Úprava minimální mzdy by mohla přispět k omezení výplat mezd „na černo“, které jsou některými zaměstnavateli vypláceny vedle minimální mzdy a ke zvýšení zájmu o práci domácích zaměstnanců na pracovních místech. Zvýšení minimální mzdy se projeví v legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny „na černo“. To příznivě ovlivní šanci zaměstnanců na získání půjčky a zvyšuje např. základ pro výpočet jejich starobních důchodů nebo popřípadě podpor v nezaměstnanosti.

Nárůst minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy přispěje k pokrytí vyššího podílu životních nákladů na zabezpečení základních životních potřeb z vlastních pracovních příjmů zaměstnanců. Zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy příznivě ovlivní úroveň mezd, platů a odměn z dohod zaměstnanců a zvýší tedy kupní sílu spotřebitelů – zaměstnanců i celkovou spotřebu domácností. Posílení kupní síly zaměstnanců by se mělo pozitivně projevit v poptávce po výrobcích a službách jednotlivých firem a podniků a jejich odbytu.

 

 

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 3/2021.

 

V praxi jsou nejčastějším předmětem zájmů zaměstnavatelů i zaměstnanců příplatky. Příplatků je však celá řada. Nyní platný zákoník práce používá namísto pojmu „zdraví škodlivé pracovní prostředí“ pojem „ztížené pracovní prostředí“, nicméně v personalistice se běžně užívá první z uvedených pojmů. Jak je to s příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí?

 

Zákoník práce pro podnikatelskou sféru upravuje příplatek za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za práci v sobotu a neděli.

Nepodnikatelská sféra, tedy zaměstnavatelé vyjmenovaní v ustanovení § 109 odst. 3 ZP, poskytuje zaměstnancům více příplatků, konkrétně příplatek za vedení, příplatek za noční práci, příplatek za práci v sobotu a v neděli, příplatek za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém prostředí, příplatek za rozdělenou směnu, osobní příplatek, příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, specializační příplatek pedagogického pracovníka a příplatek za práci ve svátek.

 

Ztížené pracovní prostředí

Pokud zaměstnanec koná práci ve ztíženém pracovním prostředí, má právo na mzdovou/platovou kompenzaci. Ztížené pracovní prostředí vymezuje § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí jednotně pro všechny zaměstnavatele, tj. pro zaměstnavatele odměňující mzdou i platem.

Za ztížené pracovní prostředí se považuje takové prostředí, ve kterém je zaměstnanec vystaven mimořádným obtížím vyplývajícím jeden z účinků ztěžujících vlivů, jednak z opatření směřujících ke snížení nebo odstranění těchto účinků. Jedná se např. o povinnost používat při práci ochranné pracovní pomůcky (dýchací přístroje, ochranné oděvy, jejichž použití je spojeno s pohybovým nebo jiným omezením) nebo dodržovat zvláštní režim pracovní doby (např. bezpečnostní přestávky), popř. snášet jiná (např. zvýšené požadavky na osobní hygienu). Pokud je nezbytné, aby zaměstnanec konal práci ve ztíženém pracovním prostředí, má zaměstnanec podnikatelské sféry právo na mzdovou kompenzaci podle § 117 ZP a zaměstnanec nepodnikatelské sféry podle § 128 ZP.

Vymezení ztíženého pracovního prostředí nepřímo navazuje na kategorizaci prací, kterou jsou zaměstnavatelé povinni provádět podle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a podle § 103 ZP. Mzdová/platová kompenzace přísluší zaměstnancům, kteří jsou při výkonu své práce vystaveni ztěžujícím vlivům v intenzitě odpovídající čtvrté kategorii, s výjimkou ztěžujících vlivů z působení biologických činitelů, kde tato vazba není důsledně dodržena. Postup při kategorizaci prací upravuje vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

 

Okruh ztěžujících vlivů stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb., taxativním výčtem, od kterého se nelze odchýlit.

 

     Prach

je ztěžujícím vlivem za předpokladu, že jeho průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného v příloze č. 3 (části A, tabulkách č. 1 až 5) k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. sice v poznámce pod čarou odkazuje na nařízení vlády č. 178/2001 Sb., to však již dnes není aktuální.

Přípustné expoziční limity směsí prachů (PELs) s různým PEL se stanoví výpočtem z PEL jednotlivých prachů podle poměrně složitých vzorců.

     Chemické látky

jsou ztěžujícím vlivem za předpokladu, že jejich průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovené § 9 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. a přílohou č. 2, částí A k tomuto nařízení nebo, pokud pro danou látku není hodnota nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovena, překračují trojnásobek hodnoty jejího přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem.

     Směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem

jsou ztěžujícím vlivem pracovního prostředí za předpokladu, že součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých chemických látek v ovzduší z jejich hodnot přípustného expozičního limitu je vyšší než 2. Zde se postupuje zcela obdobně jako v případě posuzování ztěžujícího pracovního vlivu chemické látky, takže se opět řídíme přílohou č. 2 část B k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Jde-li o 2 nebo více látek, které působí na týž orgánový systém, předpokládá se, že působí aditivně (účinek se sčítá). Součet poměrů jejich naměřených koncentrací k jejich PEL nebo NPK-P nesmí obecně přesahovat 1 a když přesahuje 2, jedná se ztěžující vliv pracovního prostředí. Výpočet se provádí podle složité rovnice součtu podílu celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých chemických látek.

     Pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity

jsou ztěžujícím vlivem pracovního prostředí, pokud jsou definované v § 16 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Odkaz pod čarou na nařízení vlády č. 178/2001 Sb. je opět zastaralý.

Podle tohoto ustanovení se za karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2, uvedené na trh před 1. prosincem 2010, karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Za tyto látky se považují též směsi karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B, jestliže obsah těchto látek je nad koncentračním limitem obecným nebo specifickým stanoveným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.

     Ustálený a proměnný hluk nebo impulzní hluk

je ztěžujícím vlivem pracovního prostředí pokud ekvivalentní hladina akustického tlaku A L _Aeq,8h překračuje hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem nebo přípustný expoziční limit stanovený zvláštním právním předpisem nejméně o 20 dB, nebo impulsní hluk, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C stanovená zvláštním právním předpisem překračuje 145 dB.

Tímto zvláštním právním předpisem je § 3 odst. 2 a 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které nahradilo nařízení vlády č. 148/2006 Sb.

     Dvojí vibrace

jsou ztěžujícím vlivem pracovního prostředí, jednak vibrace přenášené na ruce a dále celkové horizontální nebo vertikální vibrace přenášené na zaměstnance, jejichž průměrná souhrnná vážená hladina zrychlení Lahv,8h nebo průměrná vážená hladina zrychlení Law,8h překračuje přípustný expoziční limit pro osmihodinovou pracovní dobu stanovený v § 13 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., nejméně o 17 dB.

Základní veličinou měření vibrací je ekvivalentní hladina zrychlení vibrací, která se stanoví podle velice složitého matematického vzorce.

     Mikroklimatické podmínky

Za ztěžující vliv pracovního prostředí je považováno pracovní prostředí, ve kterém jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek uvedené v § 3 až § 7 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kdy ani při používání osobních ochranných pracovních prostředků a úpravy režimu práce nelze vyloučit poškození zdraví, tj. zátěž teplem a zátěž chladem.

Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže jsou uvedeny v tabulce č. 4. Za neaklimatizované se považují osoby po dobu 3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště.

Krátkodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro osoby aklimatizované i neaklimatizované 180 kJ. m ^-2. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty tělesného jádra o 0,8 K, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 K a vzestup srdeční frekvence na max. 150 min ^-1.

Zátěž chladem je definována tak, že zaměstnanec je exponován zátěži chladem tehdy, vykonává-li práci odpovídající energetickému výdeji 106 W.m-2 a vyššímu na nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší, než je minimální teplota upravená v příloze č. 1 k citovanému nařízení vlády, části A, tabulce č. 2, nebo vykonává-li práci na venkovním pracovišti s korigovanou teplotou vzduchu 4 °C a nižší, nebo v případě zdolávání mimořádných událostí.

     Vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenašeči

je ztěžujícím vlivem pracovního prostředí pokud dochází k vědomému zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči, kterými jsou Guanarito, virus horečky Lasa, virus Junin (Argentinská nemoc), virus Machupo, Amapari, Sabia, virus krymskokonžské hemoragické horečky, virus Ebola, virus Marburské horečky, všechny typy viru varioly, Equine morbilli virus, Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis, Mycobacterium leprae, Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei), Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei), Rickettsia prowazekii, Rickettsia rickettsii, Rickettsia tsutsugamushi, Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri), Yersinia pestis, virus opičích neštovic nebo viry lidské imunodeficience, Avia influenza virus typu A, podtypu H 5 nebo H 7 a jeho genetické mutace, Mycobacterium tuberculosis.

V tomto případě jsou škodlivé vlivy přímo vyjmenovány v ustanovení § 6 odst. 1 písm. h) nařízení vlády č. 567/2006 Sb., takže nepůsobí výkladové problémy a ani asi nepotřebují zvláštního komentáře.

     Zvýšený tlak

je ztěžujícím vlivem pracovního prostředí pokud se jedná o tlak nad 400 kPa, který u prací pod hladinou odpovídá hloubce nejméně 40 metrů, I v tomto případě je škodlivý vliv definován přímo v ustanovení § 6 odst. 2 písm. i) nařízení vlády č. 567/2006 Sb., takže nepůsobí výkladové problémy a ani asi nepotřebují zvláštního komentáře.

     Radiační činnosti

jsou ztěžujícím vlivem pracovního prostředí, pokud jde o činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu pracovníky kategorie A stanovenými ve zvláštním právním předpisu. Tímto prováděcím předpisem je ustanovení vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje.

V ustanovení § 20 odst. 1 je pak blíže specifikováno, že limity pro radiační pracovníky skupiny A jsou pracovníci, kteří by mohli obdržet

•    efektivní dávku vyšší než 6 mSv ročně,

•    ekvivalentní dávku vyšší než 15 mSv na oční čočku, nebo

•    ekvivalentní dávku vyšší než 3/10 limitu ozáření pro kůži a končetiny.

Ostatní radiační pracovníci jsou pracovníky kategorie B.

Problematika radiační činnosti však věcně spadá pod zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Dozor nad ním vykonává Statní úřad jaderné bezpečnosti.

 

     Pracovní činnosti spojené s vyšetřováním a léčením osob hospitalizovaných na klinických pracovištích

jsou posledním ztěžujícím vlivem. Do nařízení vlády č. 567/2006 Sb. byly zařazeny až jeho novelou v roce 2007. Bližší konkretizaci těchto osob provádí zaměstnavatel.

     Rozdělení směny nebo výkonu práce zaměstnavatelem

je ztěžujícím vlivem pokud v souhrnu činí alespoň 90 minut, jestliže je v době přerušení výkonu práce pro zaměstnance nedostupné jeho obvyklé společenské prostředí a sociální zázemí, nebo je jejich dostupnost značně ztížena, nebo je ztížena ochrana místa, ve kterém musí zaměstnanec dobu přerušení práce trávit, před klimatickými a jinými nepříznivými vlivy. Bližší konkretizaci těchto osob provádí zaměstnavatel.

 

Příplatek u zaměstnanců odměňovaných mzdou

Podle § 117 ZP za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek, jehož výše musí činit minimálně 10 % částky, která je v nařízení vlády č. 567/2006 Sb. stanovena jako základní sazba minimální mzdy.

 

Pro letošní rok 2020 činí minimální mzda 14 6000 Kč měsíčně a 87,30 Kč na hodinu. Tudíž minimální částka příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 8,70 Kč na hodinu. Příplatek zaměstnanci přísluší za každý ztěžující vliv, a když tedy zaměstnanec pracuje např. zároveň v prachu a hluku, pak obdrží příplatek ve výši nejméně 17,40 Kč na hodinu. Výše příplatku je stanovena jako zákonné minimum, lze ji tedy v kolektivních smlouvách, pracovních smlouvách a vnitřních předpisech zaměstnavatele navyšovat.

 

Nakonec okruh ztěžujících vlivů je stanoven nařízením vlády č. 567/2006 Sb. taxativním výčtem, od kterého se zaměstnavatel nemůže odchýlit. Tím však není vyloučena u zaměstnavatelů poskytujících zaměstnancům za výkon práce v pracovním poměru mzdu možnost kompenzovat specifickým příplatkem i výkon práce v prostředí ztíženém jinými vlivy, než stanoví uvedené nařízení vlády č. 567/2006 Sb., popřípadě v prostředí ztíženém shodnými vlivy, avšak v nižší intenzitě působení. Nebude se však již jednat o příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí ve smyslu § 117 ZP, ale o jiný příplatek, definovaný vnitřní úpravou mzdových poměrů u zaměstnavatele. Při případném poskytování tohoto příplatku by zaměstnavatel nebyl vázán minimální výší příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí stanovenou v § 117 ZP.

S příplatkem za práci ve ztíženém pracovním prostředí však nelze zacházet jako s příplatkem za práci v noci nebo s příplatkem za práci v sobotu a neděli. U těchto příplatků sice zákon také stanoví zákonné minimum, zákonné minimum zde však činí 10 % průměrného výdělku (ne tedy minimální mzdy) a navíc zákon umožňuje sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatků v kolektivní smlouvě nebo individuální smlouvě (pracovní nebo jiné). Příplatek za práci v noci a příplatek za práci v sobotu a neděli spolu se smluvním platem jsou jedinými výjimkami ze zásady, že odchylná úprava práv v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší než práva, která stanoví zákoník práce. Od výše příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí se tedy odchýlit nelze, zákonem stanovených 10 % minimální mzdy je minimum a příplatek může být pouze vyšší než tato minimální hranice.

 

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 2/2021.

 

Podle oficiálních zpráv u nás prakticky každý umí číst. Život ale ukazuje, že skutečně číst, tj. nejen slabikovat písmena, ale i porozumět tomu, co čte, ví daleko méně lidí. Ještě méně lidí umí číst rychle a přitom si vybrat, pochopit a zapamatovat to podstatné.

 

Za špičkového čtenáře se považuje

ten, kdo přečte víc než 1000 slov za minutu a současně porozumí čtenému na víc než 80 %. Takových lidí je podle celosvětových testů méně než 1 %. Naopak, šedivý průměr zvládá maximálně 200 slov za minutu a rozumí zhruba polovině toho, co čte. Rozdíl mezi těmito dvěma skupinami je asi takový, jako rozdíl mezi rychlostí auta formule jedna a vyhláškou povolenou rychlostí v obci. O těch ostatních se říká, že jsou jen formálně gramotní. Co dělá celou situaci ještě horší, je skutečnost, že čtení z monitoru, které dnes převládá, je o cca 25 % pomalejší než čtení z knihy, a to bez ohledu na schopnosti čtenáře. My se tímto příspěvkem pokoušíme dát návod, jak se stát „dobrým“ čtenářem. Jaký jsem čtenář
Už před víc než 70 roky rozdělil jistý pan Adler lidi podle jejich schopnosti číst do čtyř škatulek:
Člověk s elementární schopností číst – ten, který s odřenýma ušima ukončí pět tříd základní školy a umí číst slova.
Člověk schopný číst s přehledem – takový, kdo umí přelétnout očima text a pochopit, o čem je.
Analytický čtenář – umí se ponořit do textu a kriticky ho vnímat.
Synoptický čtenář – člověk, který si po přečtení pěti knih popisujících pěti způsoby ten samý problém, umí vytvořit představu o jednom správném řešení problému.

 

Když čteme jen pro zábavu, stačí, když se zařadíme do škatulky č. 2 – čtení s přehledem. Když čteme, abychom vyřešili problém v práci, potřebujeme minimálně třetí úroveň (analytický čtenář) a ještě lepší je nejvyšší úroveň synoptického čtenáře.

 

Jak se stát „synoptikem“
Jako ve většině případů, i při čtení pomáhá, když má člověk vytvořený vlastní systém. Na to, abychom ze čtení vytěžili maximum, bychom si měli osvojit následující postup:
Informační průzkum – cílem je vybrat ze záplavy nabízených informací 10 – 15 dokumentů (knih, článků, zdrojů z internetu), které stojí za to přečíst, když chceme vyřešit určitý problém.
Průzkum vybraných zdrojů – ve vybraných dokumentech si vybereme ty části (kapitoly, odstavce), které jsou v nich klíčové.
Asimilace – snažíme se pochopit jazyk dokumentů, autorův styl, slovník, terminologii.
Sebezpytování – sami sobě si ujasníme, na jakou (jaké) otázku/otázky hledáme odpovědi a do jaké míry jsou naše problémy totožné s těmi, které řeší daný dokument. Když zjistíme významné rozdíly, dokument vyřadíme.
Definování klíčového problému – když jsme správně zformulovali otázky, dokážeme pomocí čtení vybraných dokumentů přesněji identifikovat, v čem je (náš) problém. Seznámení se s různými pohledy na problém nám pomůže nastavit mantinely, mezi kterými může ležet jeho řešení.
Diskuse o řešení problému – na základě získaných informací, jejich „přežvýkání“ a zformulování vlastního řešení jsme připraveni diskutovat ho s jinými experty, ať už v rámci vlastní instituce, nebo na internetu.

 

Existuje mnoho technik rychlého čtení,

které se zaměřují nejen na rychlost čtení, ale i na porozumění podstaty toho, o čem čtený text je. Jejich společným základem je skenování textu, tj. rychlé přeběhnutí textu a identifikace důležitých částí. Jak ale víme, co je důležité? O tom rozhodneme jednak na základě vlastních zkušeností (je to, co čteme, pro nás nové?), na základě více méně dodržované zásady organizace odborných textů (abstrakt, stručně popisující, o čem text pojednává a co nového přináší, klíčová slova, ukazující směřování článku, úvod, popisující problém a způsob jeho řešení, závěr, shrnující nové poznatky) a identifikováním „návěstí“ v textu (slovní spojení typu: podle našeho názoru…, definujme…, ukázali jsme, že… dospěli jsme k …, výsledkem je… apod.). U delších textů v orientaci pomůžou i názvy jednotlivých kapitol nebo odstavců, ze kterých se dá vyčíst, která část dokumentu je jádrem. Rychlosti čtení a porozumění naopak nepomáhá dnes často používané zvýrazňování slov a vět, které kromě toho, že zdržuje, obvykle končí tím, že větší část textu je zvýrazněna různými barvami.

U důležitých dokumentů doporučujeme třístupňové čtení

– v prvním čtení si děláme přehled o užitečnosti textu pro naše potřeby, ve druhém čtení si děláme obraz o jeho obsahu a ve třetím čtení se snažíme pochopit podstatu textu.

Při prvním čtení

tedy jde o tzv. pohled shora, kdy si všímáme názvu, přečteme si abstrakt, případně úvod textu, proletíme názvy kapitol a podíváme se na závěry. Cílem je rozhodnout, jestli text je natolik užitečný, že ho budeme číst podruhé. Též si děláme představu o typu textu – jde o analýzu, popis metody, popis experimentu atd. Dále posuzujeme souvislost textu s jinými dokumenty, které máme, posuzujeme věrohodnost závěrů, a co nového přinášejí.

 

Ve druhém čtení

se víc soustředíme na nalezení a pochopení nejdůležitějších částí textu, ale ještě stále ignorujeme detaily (podrobný popis postupu, důkazy apod.). Když text obsahuje grafy a obrázky, posoudíme, jestli pro nás mají význam. Také se podíváme na seznam literatury, případně na odkazy na jiné dokumenty. Když ani při druhém čtení nerozumíme podstatě textu, jsou pro to jen dva důvody: buď je text na nás příliš „moudrý“, anebo je špatně napsaný. V obou případech je nejrozumnější dát ho stranou a momentálně se jím víc nezabývat.

 

Smyslem třetího čtení

je vydolovat z textu všechno, co pro nás může být užitečné. Třetí čtení si vyžaduje koncentrovat se na detaily, identifikovat základní myšlenku, na které text staví, a zároveň si v mysli porovnávat způsob řešení problému se způsobem, kterým bychom ho řešili my. Dokonce by nás třetí čtení mělo inspirovat k novým nápadům, případně by mělo vést k identifikaci dalších skrytých problémů, o kterých jsme dosud neuvažovali.

Technika vícenásobného čtení

 

má ještě i další výhodu: když jde o těžký a složitý text z oblasti, ve které nejsme úplně doma, pak je přirozené, že při prvním čtení nám bude mnoho věcí nejasných, nebo jim nebudeme rozumět.

Když bychom se pokaždé zastavili a pokoušeli se věc pochopit čtením jiných textů, nejen že bychom byli za chvíli pochovaní pod záplavou informací, ale mohlo by se stát, že potom, co bychom se prokousali na konec, bychom museli konstatovat, že jsme se sice hodně nového naučili, ale řešení našeho problému to nepomohlo.

Proto při prvním čtení jedeme bez zastávek, jako kdybychom zkoumali terén, jestli vyhovuje našemu účelu. Když zjistíme, že ano, čtení opakujeme, teď už pomaleji a důsledněji. Rychlost čtení přitom už podřizujeme tomu, jak rychle dokážeme porozumět čtenému. Přitom porozumění čteného napomáhá, jak se naučíme číst ne jednotlivá slova, ale věty, resp. krátké odstavce jako jeden celek.

 

O výsledku čtení rozhoduje mnoho faktorů – naše koncentrace na čtení, naše předcházející znalosti, styl textu a slovník, prostředí apod. To, jestli čtení splnilo účel, zjistíme, když se pokusíme odpovědět na následující otázky: Jaký problém řeší text, který jsme četli? K jakým závěrům autor dospěl? Jaké důkazy uvádí na podporu svých závěrů? Jsou uváděné důkazy přesvědčivé/věrohodné? Jak umíme využít to, co jsme se dověděli? Ing. Milan Konvit

 

 

* * *

 

Poradce, měsíčník č. 9/2021 (I/2021)

·         Zákon o účetnictví s komentářem – Ing. Zdenka Cardová

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3/2021 (I/2021)

• Zvýšení minimální mzdy
• Cestovní náhrady od 1. 1. 2021
• Valorizace rent v roce 2021
• Zdanění fyzických osob po novele
• Mzdová kalkulačka 2021
• Archivace mzdové agendy
• Zvýšení minimální mzdy a zdravotní pojištění
• Ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou - změny

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3/2021 (I/2021)

• Zákon o daních z příjmů po novele
• Nemocenské pojištění zaměstnanců
• Daň z nabytí nemovitých věcí – zrušení
• „Rozhodné částky“ ve ZP – zvýšení od 1. 1. 2021
• Krácení dovolené – sankce za neomluvené absence
• Vzory smluv - tiskopisy

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 3/2021 (I/2021)

·         Vzory smluv dle Občanského zákoníku

·         DPH u služeb a zboží pravidla pro rok 2021

·         Zdravotní pojištění pro mzdovou účetní v roce 2021

 

1000 řešení – měsíčník č. 3/2021 (I/2021)

·         Daň z příjmů – po novele

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Zákoník práce

·         Mzdy

·         Odvody

 

 

TAKÉ TYTO ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

 

• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
• 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)
• Podnikání a koronavirus (komplexní přehled opatření a jejich podrobný popis týkající se daňového řádu, daně z příjmů, DPH, EET, zákoníku práce, mezd)
• 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)
• s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)
• 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)
• Zaměstnávání v období pandemie (řešení pracovněprávních otázek po pandemii koronaviru)
• 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)
• 100 otázek a odpovědí DPH nově, Zásoby (praktická řešení týkající se dani z přidané hodnoty po novelách a zásob z hlediska účetnictví a daní)
• Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)
• Účetní závěrka podnikatelů za rok 2020 (komplexní informace potřebné při sestavování účetní závěrky)
• Daňová přiznání FO a PO za rok 2020, Roční zúčtování příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2020 (komplexní informace potřebné při podávání daňového přiznání a ročního zúčtování příjmů)
• Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2021 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)
• Daňové, mzdové a účetní zákony 2021 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2021)
• Příručka mzdové účetní 2021 (příručka mzdové účetní s příklady)

 

 

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE

 

 

Vzory smluv, žalob a podání (XII/2020)

·         Občanský zákoník

·         Rodinné právo

·         Zákoník práce

·         Občanský soudní řád

·         Trestní právo

·         Exekuční řád

·         Daňové řízení

·         Správní řízení

·         Stavební právo

 

100 otázek a odpovědí DPH po novele, Zásoby (XI/2020)

·         DPH nově

·         Zásoby

 

Účetní závěrka podnikatelů za rok 2020 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Účetní zásady a principy

·         Druhy účetních závěrek

·         Účetní období

·         Účetní uzávěrka

·         Účetní závěrka

·         Opravy účetních zápisů

·         Nové účetní období

 

Daňová přiznání za rok 2020, Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Přiznání k dani z příjmů právnických osob

·         Přiznání k dani z příjmů fyzických osob

·         Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

 

Pomocník mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Pomocník mzdové účetní

·         Povinnosti zaměstnavatele a mzdové účetní

 

Příručka mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Mzda a plat

·         Zdravotní pojištění

·         Sociální pojištění

·         Daň z příjmů ze závislé činnosti

 

ZÁKONY 2021

 

Zákony IA/2021 (I/2021)

·         Správa daní

·         Daně z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Silniční daň

·         Spotřební daně

·         Daň z nemovitosti

·         Rozpočtová pravidla

Zákony IB/2021 (I/2021)

·         Účetnictví

·         Související předpisy

 

Zákony IIA/2021 (I/2021)

·         Občanský zákoník

·         Obchodní korporace

·         Občanský soudní řád

·         Živnostenské podnikání

 

Zákony IIB/2021 (I/2021)

·         Trestní právo

·         Právní pomoc

·         Policie ČR

·         Střelné zbraně

·         Správní právo

 

Zákony IIC/2021 (I/2021)

·         Exekuce

·         Insolvenční řízení

·         Ochrana spotřebitele

·         Notářský řád

·         Advokacie

·         Související předpisy

 

Zákony IIIA/2021 (I/2021)

·         Zákoník práce

·         Mzdové a platové předpisy

·         Předpisy k zaměstnanosti

·         Požární ochrana a BOZP

 

Zákony IIIB/2021 (I/2021)

·         Sociální zabezpečení

·         Důchodové pojištění

·         Nemocenské pojištění

·         Zdravotní pojištění

 

Zákony IV/2021 (I/2021)

·         Stavební zákon

·         Katastr nemovitostí

·         Bydlení

·         Požární bezpečnost

·         Pozemkové úpravy

·         Související předpisy

 

Zákony V/2021 (I/2021)

·         Územní celky a členění státu

·         Organizace veřejné správy

·         Veřejná správa ve vztahu k občanům

·         Školy a školská zařízení

 

Zákony VIA/2021 (I/2021)

·         Životní prostředí

·         Ochrana vod

·         Ochrana přírody a krajiny

·         Ochrana ovzduší

·         Integrovaná prevence

·         Ekologické zemědělství

·         Ochrana půdy a rostlin

·         Kontrola znečištění

 

Zákony VIB/2021 (I/2021)

·         Odpady a obaly

·         Katalog odpadů, evidence

·         Hospodaření s odpady

·         Energetická náročnost budov

·         Podnikání v energetice

·         Podporované zdroje energie

·         Průmyslové havárie