Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti alias daně z mezd a daňového zvýhodnění za uplynulý rok je právem každého zaměstnance, který nepodává daňové přiznání. Může tak jednoduše snížit svou daňovou povinnost, případně zvýšit daňový bonus. A to tak, že prostřednictvím svého zaměstnavatele uplatní nezdanitelné částky (např. za dary, úroky z úvěrů na bydlení a příspěvky na penzijní připojištění) nebo slevu na dani za vyživovanou manželku/manžela a od roku 2014 novou slevu na dani za umístění dítěte alias školkovné. Přeplatek zaměstnanci vyplatí přímo jeho zaměstnavatel, a žádného sražení nedoplatku se přitom není třeba obávat. Jediným úkolem zaměstnance je požádat o roční zúčtování včas – což znamená do 15. 2. následujícího roku – a uplatňované nároky na daňové odpočty a slevy náležitým způsobem zaměstnavateli doložit a prokázat.

 

Zákonodárci tímto elegantně vyřešili dva „technické“ problémy – jak umožnit i zaměstnancům využít daňových úlev dostupných vždy až po skončení zdaňovacího období, a jak přitom zabránit záplavě daňových přiznání podávaných tímto houfem obecně daní méně znalých poplatníků. Naštěstí se v ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podařilo najít zdařilé kompromisní řešení, které plně vyhovuje jak samotným poplatníkům alias zaměstnancům – prakticky bez práce totiž dosáhnou na výhody dosažitelné jinak jen náročnějším daňovým přiznáním. A stejně tak systém ročního zúčtování vyhovuje správcům daně, kteří se vyhnou zmíněné záplavě laických daňových přiznání od zaměstnanců a vše jednoduše a komfortně zúřadují s jejich zaměstnavateli.

Obětí ročního zúčtování jsou ovšem zaměstnavatelé alias plátci daně, kteří nemají možnost volby a bez reptání musejí v tomto směru vyjít vstříc každému zaměstnanci, který je o toto dobrodiní požádá. Za správné zúřadování sražených záloh na daň, jakož i výpočet celoroční daně z příjmů poplatníků a daňového zvýhodnění na jejich děti přitom zaměstnavatelé nesou plnou odpovědnost. Takže když se spletou v neprospěch státu, mohou očekávat sankci ze strany správce daně, a když se naopak seknou a poškodí poplatníka, budou „biti“ takto dotčeným zaměstnancem, případně dneska módněji jeho právním zástupcem. Proto plátci daně mají prakticky jedinou možnost, jak roční zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění provést – a to správně!

 

2. Výhody ročního zúčtování

Pokud zaměstnanec nemusí podávat daňové přiznání k DPFO – o čemž si více povíme v kapitole 5 – pak se o zdanění svých příjmů ze závislé činnosti (mezd) prakticky nemusí starat. Což byl ostatně hlavní důvod přenesení těžiště břemene zdanění mezd na zaměstnavatele. Jak jsme si v předešlé kapitole vysvětlili, zálohové či srážkové zdanění během zdaňovacího období (kalendářního roku) závisí hlavně na tom, zda zaměstnanec (poplatník) podepsal – resp. obecně „učinil“ – u zaměstnavatele (plátce daně) Prohlášení k dani, nebo ne. Kdy tak neučinil, záleželo dále ještě na tom, jestli se jednalo o příjem do 10 000 Kč z dohody o provedení práce („DPP“), nebo jiný do 3 000 Kč za kalendářní měsíc, pro které platí speciální režim podmíněně konečné „srážkové daně“.

 

Po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) pak má takovýto poplatník obecně tři možnosti:

1. Nebude dělat nic:

Pak je v souladu s § 38h odst. 9, resp. § 38d odst. 4 ZDP sraženými zálohami na daň ze mzdy, resp. provedením srážky daně jeho daňová povinnost za uplynulý kalendářní rok splněna.

Pasivita se zde ovšem poplatníkovi zpravidla nevyplatí, protože i když měl u zaměstnavatele během celého roku podepsáno „Prohlášení k dani“, nemohl uplatnit všechny potenciální daňové úlevy, neboť některé z nich lze nárokovat až po skončení zdaňovacího období v přiznání nebo při ročním zúčtování.

Tato „líná“ varianta je ovšem podmíněna tím, že poplatník není povinen podat daňové přiznání.

2. Podá daňové přiznání:

Není podstatné, zda se jedná o jeho povinnost nebo dobrovolné rozhodnutí, které může učinit vždy.

Do přiznání musí uvést příjmy ze závislé činnosti (mzdy) zdaněné zálohou na dani. Naproti tomu u příjmů zdaněných tzv. srážkovou daní má na výběr: a) buď je do přiznání nezahrne (takže u nich půjde o definitivní zdanění), nebo b) je do přiznání zahrne, pak sice na straně jedné zvýší základ daně, ale na straně druhé se z nich sražená „srážková daň“ započte na celkovou „roční“ DPFO z příjmů poplatníka.

Odměnou za tuto práci navíc je možnost uplatnit čtyři typy daňových úlev. Nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP (kapitola 6), případně položky odčitatelné od základu daně podle § 34 ZDP (daňová ztráta z minulých 5 let, příp. nově i ze dvou budoucích let), odpočet na podporu výzkumu a vývoje, a odpočet na podporu odborného vzdělávání, které se ovšem týkají pouze podnikatelů alias OSVČ a pronajímatelů, což je mimo oblast našeho zájmu), „osobní“ slevy na dani dle § 35ba ZDP (a to v širším rozsahu, než bylo možno využít během roku, více v kap. 7) a daňové zvýhodnění na vyživované děti podle § 35c ZDP (které se také poněkud liší od měsíčního daňového zvýhodnění, například jej lze nárokovat i za kalendářní měsíce uplynulého roku, kdy poplatník nebyl zaměstnancem, viz kap. 8).

3. Požádá zaměstnavatele o roční zúčtování:

Tuto možnost mají přirozeně pouze zaměstnanci, a je podmíněna tím, že poplatník není povinen podat daňové přiznání, ani jej nepodává dobrovolně; nicméně po ročním zúčtování jej přesto podat může.

Tímto se poplatník jednoduše vyhne práci s daňovým přiznáním, přičemž ale má zachován nárok na stejné daňové úlevy, jako by jej podával (se zmíněnou výjimkou odčitatelných položek dle § 34 ZDP, a od roku 2016 také nové slevy na evidenci tržeb, které se týkají jen „podnikatelů“ a pronajímatelů). Vše za něj propočítá zaměstnavatel, který mu případný přeplatek na dani vyplatí spolu se mzdou za březen.

V tomto případě se poplatníkům navíc dopřávají i některé další výhody převážně daňově procesního charakteru, které by při podávání daňového přiznání neměli. O nichž si povíme na konci této kapitoly.

 

Příklad 8

„Líný“ zaměstnanec bez ročního zúčtování i bez daňového přiznání

Paní Jana byla delší čas doma s dítětem, načež nastoupila od 1. února 2020 do nového zaměstnání, kde ihned podepsala Prohlášení k dani. A to proto – jako většina zaměstnanců – že jí toto prohlášení strčila pod nos svědomitá mzdová účetní. Díky tomuto prohlášení po celý rok 2020 uplatňovala základní osobní slevu na dani na poplatníka (2 070 Kč měsíčně) a daňové zvýhodnění na jedno, resp. první vyživované dítě (1 267 Kč měsíčně).

Její hrubá mzda je 20 000 Kč měsíčně. V dubnu a červnu kvůli nemoci od 15. 4. do 15. 6. měla mzdu jen á 10 000 Kč, a náhradu mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti, která je od daně osvobozena, stejně jako poté plynoucí nemocenské od OSSZ. Za prosinec 2020 díky prémiím dosáhla hrubá mzda 40 000 Kč.

 

Pozn.: Záloha na daň se vypočítá jako 15 % ze základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru.

 

Výpočet měsíčních záloh na daň a měsíčního daňového bonusu v roce 2020 – paní Jana
Měsíc	HM	Pojistné firma	Základ	Záloha vypočtená	§ 35ba	§ 35d	Záloha sražená	Bonus
1	–	–	–	–	–	–	–	–
2	20 000	+ 6 760	26 800	4 020	– 2 070	– 1 267	683	0
3	20 000	+ 6 760	26 800	4 020	– 2 070	– 1 267	683	0
4	10 000	+ 3 380	13 400	2 010	– 2 070	– 1 267	0	+ 1 267
5	0	+ 0	0	0	– 0	– 0	0	0
6	10 000	+ 3 380	13 400	2 010	– 2 070	– 1 267	0	+ 1 267
7	20 000	+ 6 760	26 800	4 020	– 2 070	– 1 267	683	0
8	20 000	+ 6 760	26 800	4 020	– 2 070	– 1 267	683	0
9	20 000	+ 6 760	26 800	4 020	– 2 070	– 1 267	683	0
10	20 000	+ 6 760	26 800	4 020	– 2 070	– 1 267	683	0
11	20 000	+ 6 760	26 800	4 020	– 2 070	– 1 267	683	0
12	40 000	+ 13 520	53 600	8 040	– 2 070	– 1 267	4 703	0
Celkem	200 000	+ 67 600	268 000	40 200	20 700	12 670	9 484	2 534

 

Díky podepsanému „Prohlášení k dani“ tak i „líná“ paní Jana místo vypočtených záloh na daň ve výši 40 200 Kč zaplatila v průběhu roku 2020 srážkou ze mzdy provedenou jejím zaměstnavatelem na zálohách na dani pouze 9 484 Kč. A navíc za duben a červen obdržela měsíční daňové bonusy dohromady 2 534 Kč. Za měsíc květen nárok na měsíční daňový bonus neměla, jelikož nesplnila podmínku minimálního příjmu (mzdy) 7 300 Kč.

Žádný jiný zdanitelný příjem paní Jana v roce 2020 neměla, takže daňové přiznání podávat nemusí a ani jej nechce podat dobrovolně. Protože je opravdu hodně „líná“, nepožádala ani zaměstnavatele o roční zúčtování. Tato lenost náramně potěší strážce státní pokladnice, jelikož v ní takto definitivně zůstalo 9 484 Kč sražených zálohou ze mzdy zaměstnavatelem paní Jany, a na daňových bonusech jí bylo vyplaceno jen 2 534 Kč.

 

Příklad 9

Přínos ročního zúčtování pro zaměstnance

Podívejme se, k čemu by došlo, když by paní Jana nebyla až tak „líná“ a věnovala cca 15 minut času v době mezi 1. lednem a 15. únorem 2021 návštěvě mzdové účtárny svého zaměstnavatele, kde by požádala o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2020. Učinila by tak jednoduše vyplněním tiskopisu „Žádost o roční zúčtování záloh“ – pod dohledem a s vydatnou nápomocí mzdové účetní – a stvrzením údajů podpisem.

S dopomocí vstřícné mzdové účetní přitom pro účely ročního zúčtování paní Jana uplatňuje následující daňové úlevy snižující v důsledku její daňovou povinnost k DPFO za zdaňovací období kalendářního roku 2020:

• snížení základu daně (coby úhrnu superhrubých mezd) o 5 000 Kč nezdanitelných částek podle § 15 ZDP:

-        3 000 Kč za bezúplatné plnění (dar) na zdravotnické účely z titulu bezpříspěvkového darování krve,

-        2 000 Kč za zaplacené členské příspěvky odborové organizaci působící u zaměstnavatele.

• 24 840 Kč coby celoroční slevu na dani na poplatníka (není podstatné, že příjmy měla až od února 2020),
• 15 204 Kč coby celoroční daňové zvýhodnění na jedno (první) vyživované dítě (opět klidně i za leden 2020).

 

Postup výpočtu ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění si ukážeme přehledně v deseti bodech:

1.  Úhrn příjmů ze závislé činnosti za rok 2020 od všech zaměstnavatelů (měla jen jednoho) = 200 000 Kč.

2.  Úhrn povinného pojistného hrazeného zaměstnavatelem z příjmů ad 1) = 67 600 Kč.

3.  „Superhrubý“ základ daně poplatníka (paní Jany) za rok 2020 = 200 000 Kč + 67 600 Kč = 267 600 Kč.

4.  Základ daně sníženy o nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP) zaokrouhlený na celá sta dolů = 267 600 Kč – 5 000 Kč = 262 600 Kč (základ pro výpočet měsíčních záloh na daň se zaokrouhloval naopak na celé stokoruny nahoru, dle tabulky výše činil 268 000 Kč, takže jen díky této změně je téměř jistá úspora na dani)

5.  Výpočet „roční“ daně z příjmů fyzických osob podle § 16 ZDP:

• výpočet „roční“ daně ve výši 15 % ze sníženého základu daně = 0,15 × 262 600 Kč = 39 390 Kč,
• poznámka: solidární zvýšení daně se týká až ročního úhrnu hrubých mezd přes 1,67 milionu Kč.

6.  Uplatnění (ročních) „osobních“ slev na dani podle § 35ba ZDP:

• poplatnice nárokuje pouze základní „osobní“ slevu na poplatníka = 24 840 Kč,
• daň po „osobních“ slevách podle § 35ba ZDP = 39 390 Kč – 24 840 Kč = 14 550 Kč.

7.  Uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti podle § 35c ZDP:

• jedno (prvé) vyživované dítě ve společně hospodařící domácnosti po celý rok 2020 = 15 204 Kč,
• daňové zvýhodnění (15 204 Kč) je vyšší než daň po „osobních“ slevách na dani ad 6 (14 550 Kč), takže se uplatní jednak formou další slevy na dani, a jednak formou „ročního“ daňového bonusu,
• daň po slevě „osobní“ i z daňového zvýhodnění = 14 550 Kč – 15 204 Kč = 0 (nevyužito 654 Kč).

8.  Zúčtování sražených záloh na dani:

• celkem sraženo na zálohách na daň z příjmů ze závislé činnosti = 9 484 Kč (opsáno z tabulky výše),
• daň po slevách podle § 35ba („osobní“) a § 35c („dětská“) = 0 Kč = daňová povinnost 2020,
• rozdíl na dani = sražené zálohy – daňová povinnost = 9 484 Kč – 0 Kč = + 9 484 Kč (přeplatek).

9.  Zúčtování měsíčních daňových bonusů:

• nárok na „roční“ daňový bonus = 654 Kč (část daňového zvýhodnění nevyužitá na slevu na dani)
• celkem vyplaceno měsíčních bonusů = 2 534 Kč (opsáno z tabulky výše u minulého příkladu),
• rozdíl na daňovém bonusu = roční nárok – vyplacený úhrn = 654 – 2 534 = – 1 880 Kč (přeplatek);

10.     Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a daňovém bonusu:

• rozdíl na dani po slevě = + 9 484 Kč (přeplatek představující nárok poplatnice, zaměstnankyně),
• rozdíl na daňovém bonusu = – 1 880 Kč (přeplatek patřící zpět státu, jinak by šlo o duplicitu),
• výsledek ročního zúčtování = 9 484 Kč – 1 880 Kč = 7 604 Kč (tento konečný přeplatek paní Janě zaměstnavatel vrátí, protože je vyšší než 50 Kč, a to nejpozději spolu se mzdou za březen 2021).

15 minut věnovaných žádosti o roční zúčtování se tak paní Janě náramně vyplatilo (k nelibosti FÚ).

 

Stěžejní výhodou ročního zúčtování je nepochybně podstatně širší paleta možných daňových odpočtů a slev. Pokud poplatník (zaměstnanec) sice podepsal „Prohlášení k dani“, ale nepožádal o roční zúčtování, měl nárok pouze na tyto daňové úlevy za příslušné samostatně zálohově zdaňované kalendářní měsíce roku 2020:

• Měsíční slevy na dani (§ 35ba ZDP):

-        2 070 Kč* základní na poplatníka,

-        210 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně,

-        420 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,

-        1 345 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,

-        335 Kč*, pokud se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání studiem do 26, příp. 28 let.

• Měsíční daňové zvýhodnění (§ 35c a § 35d ZDP):

-        1 267 Kč na jedno, resp. první dítě (v rámci společně hospodařící domácnosti poplatníka), 1 617 Kč na druhé dítě, 2 017 Kč na třetí a každé další dítě; jde-li o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P (zvlášť těžce zdravotně postižený vyžadující průvodce), zvyšuje se příslušná částka na dvojnásobek, a to:

→nejprve jako měsíční sleva na dani bez omezení až do výše vypočtené zálohy na daň snížené o výše uvedené měsíční slevy na dani podle § 35ba ZDP,

→poté jako měsíční daňový bonus (minimálně 50 Kč a nejvýše 5 025 Kč), kde je podmínkou úhrn příjmů ze závislé činnosti (vyjma osvobozených a zdaněných srážkovou daní) za daný kalendářní měsíc od dotyčného zaměstnavatele alespoň ve výši 7 300 Kč (půlka minimální mzdy k 1. 1. 2020).

 

Poznámka: Jen 2 typy slev na dani označené * mohou uplatnit daňoví nerezidenti ČR prostřednictvím zaměstnavatele. Pro ostatní odpočty, slevy a zvýhodnění musejí splnit dodatečné podmínky – daňová rezidence v EU nebo v EHP a nejméně 90 % zdanitelných příjmů z ČR – a nárokovat je mohou jedině v daňovém přiznání.

Poznámka: Neuvádíme slevu na dani na elektronickou evidenci tržeb ani podnikatelské odpočty od základu daně (daňová ztráta, podpora VaV a odborného vzdělávání), které je možné uplatnit pouze v daňovém přiznání.

 

Pokud zaměstnanec požádá zaměstnavatele o roční zúčtování, získává možnost nárokovat znatelně širší paletu možných daňových úlev – za rok 2020 – a to bez ohledu na dobu pobírání zdaňovaných příjmů:

• Nezdanitelné částky (§ 15 ZDP):

-        dary poskytnuté na zákonem vymezené účely (maximálně lze takto odečíst 15 % základu daně),

-        úroky zaplacené bance z úvěru na financování bytové potřeby (nejvýše 300 000 Kč na domácnost),

-        poplatníkem zaplacené příspěvky na jeho penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření, snížené v obou případech o částky, na které mu náleží již maximální státní příspěvek na podporu těchto penzijních produktů, typicky o 12 000 Kč, a dále případně na penzijní pojištění (celkem až 24 000 Kč),

-        poplatníkem zaplacené pojistné na jeho soukromé životní pojištění (maximálně 24 000 Kč),

-        poplatníkem zaplacené členské příspěvky odborům (maximálně 1,5 % úhrnu „mezd“, resp. 3 000 Kč),

-        poplatníkem zaplacené úhrady za zkoušky ověřující vzdělávání (maximálně 10, 13 nebo 15 tisíc Kč).

• (Roční) „Osobní“ slevy na dani (§ 35ba ZDP):

-        24 840 Kč* na poplatníka (bez jakýchkoli podmínek, krácení či omezení, jde o nezdanitelné minimum),

-        24 840 Kč na manželku/la s vlastními příjmy do 68 000 Kč za rok (49 680 Kč, má-li průkaz ZTP/P),

-        2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně,

-        5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,

-        16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,

-        4 020 Kč*, pokud se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání studiem do 26, příp. 28 let,

-        slevu za umístění dítěte ve výši vynaložených výdajů, maximálně minimální mzda k 1. 1. (14 600 Kč).

• (Roční) Daňové zvýhodnění (§ 35c ZDP):

-        15 204 Kč na jedno, resp. první dítě ve společně hospodařící domácnosti, 19 404 Kč na druhé dítě, 24 204 Kč na třetí a každé další dítě (je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P je za něj částka dvojnásobná), a to:

→ nejprve jako sleva na dani až do výše daně snížené o výše uvedené osobní slevy dle § 35ba ZDP,

→ poté jako daňový bonus, kde je podmínkou, aby úhrn příjmů z mezd od všech zaměstnavatelů, z nichž se provádí roční zúčtování, byl alespoň 87 600 Kč (6násobek minimální mzdy k 1. 1. 2020 = 6 × 14 600 Kč). I když podmínku nesplní, neztrácí ale nárok na vyplacené měsíční daňové bonusy, pokud pro ně byly splněny podmínky v příslušných měsících zúčtování (příjem alespoň 7 300 Kč).

 

Více již najdete v odborné tematické publikaci Daňová přiznání FO a PO za rok 2020, Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

 

Zákon o účetnictví upravuje rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost, rozsah a způsob zveřejňování informací z účetnictví a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu.

 

Účetní jednotky, které vedou účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu, účtují podvojnými zápisy o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Předmětem jednoduchého účetnictví jsou výdaje a příjmy, majetek a závazky. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku. Dále jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek, účetní metody, podmínky předávání a přebírání účetních záznamů a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené prováděcími právními předpisy.

Musí taky zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví účetními doklady. Každý podnikatel vedoucí účetnictví musí inventarizovat majetek a závazky. Jaké další povinnosti musíte dodržet, se dočtete v úplném znění zákona s komentářem, který byl od 1. 1. 2021 novelizován.

 

Účetní jednotky jsou povinny při vedení účetnictví dodržovat účetní principy a zásady. Základní problematika účetnictví je upravena zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Od větší novely zákona o účetnictví č. 221/2015 Sb., účinné od 1. 1. 2016, která zavedla zejména kategorie účetních jednotek a s tím související změny, došlo pouze k dílčím novelám provedeným zákony:

-        č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření (nabytí účinnosti dnem 1. 1. 2018);

-        č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (nabytí účinnosti dnem 19. 9. 2016);

-        č. 462/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (nabytí účinnosti dnem 1. 1. 2017);

-        č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zá­kona o některých přestupcích (nabytí účinnosti dnem 1. 7. 2017);

-        č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/­2012 Sb., o obchodních společnostech a druž­stvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (nabytí účinnosti pro zákon o účetnictví dnem 1. 1. 2021);

-        č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní – EU

 

V komentáři k zákonu o účetnictví jsou uvedena i data nabytí účinnosti příslušných změn.

 

V současné době se připravuje nový zákon o účetnictví, účinnost nové účetní legislativy (nejen nového zákona o účetnictví, ale i prováděcích vyhlášek, případně českých účetních standardů) by mohla být od 1. ledna 2024.

 

 

Kategorie účetních jednotek a kategorie skupin účetních jednotek

§ 1b

(1) Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot

a)  aktiva celkem 9 000 000 Kč,

b)  roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,

c)  průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

(2) Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot

a)  aktiva celkem 100 000 000 Kč,

b)  roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,

c)  průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

(3) Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot

a)  aktiva celkem 500 000 000 Kč,

b)  roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,

c)  průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

(4) Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 3.

(5) Za velkou účetní jednotku se vždy považuje

a)  subjekt veřejného zájmu,

b)  vybraná účetní jednotka.

 

Komentář k § 1b

Novelou zákona o účetnictví s účinností od 1. 1. 2016 byly zavedeny čtyři kategorie účetních jednotek – mikro, malá, střední a velká.

 

Přehled kategorií účetních jednotek:

Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

 

Aktiva celkem Kč	Roční úhrn čistého obratu Kč	Průměrný počet zaměstnanců
do 9 000 000	do 18 000 000	do 10

 

Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

 

Aktiva celkem Kč	Roční úhrn čistého obratu Kč	Průměrný počet zaměstnanců
do 100 000 000	do 200 000 000	do 50

 

Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

 

Aktiva celkem Kč	Roční úhrn čistého obratu Kč	Průměrný počet zaměstnanců
do 500 000 000	do 1 000 000 000	do 250

 

Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené u střední účetní jednotky.

Aktiva celkem Kč	Roční úhrn čistého obratu Kč	Průměrný počet zaměstnanců
Více než 500 000 000	Více než 1 000 000 000	Více než 250

 

A dále za velkou účetní jednotku se vždy považuje

-        subjekt veřejného zájmu (tj. obchodní společnost, která vede účetnictví podle mezinárodních standardů, banka, pojišťovna, penzijní společnost, zdravotní pojišťovna),

-        vybraná účetní jednotka.

 

§ 1c

(1) Malou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot

a)  aktiva celkem 100 000 000 Kč,

b)  roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,

c)  průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

(2) Střední skupinou účetních jednotek je ta, která není malou skupinou účetních jednotek a sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot

a)  aktiva celkem 500 000 000 Kč,

b)  roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,

c)  průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

(3) Velkou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 2.

 

Komentář k § 1c

Tři kategorie skupin účetních jednotek (pro účely konsolidace):

Jedná se o skupiny účetních jednotek, které se sestávají z konsolidující účetní jednotky a z konsolidovaných účetních jednotek. Hraniční hodnoty se testují na konsolidovaném základě.

Malou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot.

Střední skupinou účetních jednotek je ta, která není malou skupinou účetních jednotek a sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot.

Velkou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené pro střední skupinu účetních jednotek.

S účinností od 1. 1. 2017 byl zpřesněn v odstavci písm. b) pojem „čistý obrat“ na „roční úhrn čistého obratu“. Jednalo se o legislativně technickou úpravu, kterou došlo ke sjednocení terminologie v rámci celého zákona (jednotně vymezeno dále v § 1d).

 

§ 1d

Vymezení některých pojmů

(1) Aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy.

(2) Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12.

(3) Průměrným počtem zaměstnanců se pro účely tohoto zákona rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

 

Komentář k § 1d

Pro zařazení do příslušné kategorie jsou rozhodující tři kritéria:

-        aktiva celkem (úhrn aktiv zjištěný z rozvahy = netto aktiva);

-        roční úhrn čistého obratu (výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12);

-        průměrný počet zaměstnanců (přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu).

Údaje jsou zjišťovány z účetní závěrky sestavené k rozvahovému dni.

 

§ 1e

(1) V prvním účetním období po svém vzniku nebo zahájení činnosti postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.

(2) Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka nebo skupina účetních jednotek překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty podle § 1b a 1c, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky nebo skupinu účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky.

 

Komentář k § 1e

V účetním období, které započalo v roce 2016, postupovala účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. V případě, kdy účetní jednotka měla za účetní období kalendářní rok, potom pro zařazení do příslušné kategorie byl rozhodný stav k 31. 12. 2015.

Nově vzniklé účetní jednotky:

V prvním účetním období po svém vzniku nebo zahájení činnosti postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.

Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky.

 

Více již najdete v měsíčníku Poradce 9/2021.

 

Co znamená ve zdravotním pojištění pojem pravděpodobná výše pojistného? Má plátce nárok na vrácení přeplatku? Jak postupuje zaměstnavatel, když si zaměstnanec vyřídí na zdravotní pojišťovně tzv. dlouhodobý pobyt v cizině? Musí zaměstnavatel předem uhradit vyměřené penále, pokud žádá o jeho prominutí?

 

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto by mělo být zájmem jak zaměstnavatelů, tak i zdravotních pojišťoven, aby byly možnosti výskytu chyb a nedostatků minimalizovány. Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále či uložení pokuty.

 

Mezi nejdůležitější povinnosti zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění v právních podmínkách roku 2021 patří:

• v souvislosti s placením pojistného za zaměstnance sdělit zdravotní pojišťovně identifikační údaje o zaměstnavateli včetně oznamování jejich změn,
• nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce předat všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnává, Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za uplynulý kalendářní měsíc a současně zaplatit pojistné, kdy dnem platby je její připsání na účet zdravotní pojišťovny nebo platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny,
• vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného,
• v návaznosti na vznik účasti na zdravotním pojištění přihlašovat v osmidenní lhůtě zaměstnance u zdravotní pojišťovny,
• ve stejné lhůtě hlásit všechny změny (zejména skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem) včetně odhlášení zaměstnance,
• zasílat zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech,
• platit pojistné za zaměstnance včas, ve správné výši, na správný účet a pod správným variabilním symbolem,
• v zákonné osmidenní lhůtě sdělit zdravotní pojišťovně ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace.

 

Základní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění

je řádné placení pojistného za své zaměstnance. Mimoto zaměstnavatel rovněž oznamuje zdravotním pojišťovnám důležité skutečnosti včetně předkládání nejrůznějších formulářů. Pokud zaměstnavatel postupuje ve zdravotním pojištění v souladu s platnou právní úpravou, nemá zdravotní pojišťovna důvod k uplatnění sankčního postihu. Jestliže však naopak zanedbá některou ze svých zákonných povinností, nastupují mechanismy, na jejichž základě zdravotní pojišťovna doměří dlužné pojistné, vyčíslí penále, může uložit pokutu anebo stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného. Co má tedy učinit zaměstnavatel, když zjistí, že:

• neprovedl u zaměstnance dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu (resp. do jeho poměrné části), ale pojistné nesprávně odvedl ze skutečně zúčtované hrubé mzdy

Musí být – se zpětnou platností – proveden dopočet a následný doplatek pojistného do stanoveného minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč (v roce 2021), eventuálně do minima poměrně sníženého. Doporučuji prověřit, zda k této chybě nedošlo i v dřívějším období a pokud byl nesprávný postup uplatněn i v některém z předcházejících měsíců (nebo i v minulých letech – s ohledem na aktuálně desetiletou promlčecí dobu), promptně sjednejte nápravu. Trvale věnujte zvláštní pozornost těm zaměstnancům, jejichž příjem se pohybuje kolem minimální mzdy. Z důvodu změny výše vyměřovacího základu a částky pojistného je zapotřebí podat za příslušné měsíce zdravotní pojišťovně opravný Přehled. Tento postup neuplatní zaměstnavatel u zaměstnance, na kterého se podle zákona nevztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minima dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p.

• uvedl v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele chybný údaj

Prostřednictvím tohoto formuláře sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně za každý měsíc tři důležité údaje: počet zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrn jejich vyměřovacích základů a výši pojistného, tvořenou součtem pojistného u jednotlivých zaměstnanců. Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více příjmů, zakládajících účast na zdravotním pojištění, započítává se takový zaměstnanec do Přehledu pouze jedenkrát. Zdravotní pojišťovny mohou snadno porovnat údaje týkající se počtu zaměstnanců, uváděné zaměstnavatelem na Přehledu, s evidencí ve svém informačním systému. Proto některé zdravotní pojišťovny v případě zjištění rozporu upozorňují zaměstnavatele na potřebu dořešení takového stavu. Jestliže zaměstnavatel zjistí jakoukoli chybu v některém ze tří výše uváděných údajů, podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází. V případě příjmu zúčtovaného po skončení zaměstnání, které založilo účast na zdravotním pojištění, se na Přehled připočte k úhrnu vyměřovacích základů i tato částka, včetně příslušného pojistného, bývalý zaměstnanec se však na tento Přehled do počtu zaměstnanců nezapočítává.

Podávání opravných Přehledů je důležité proto, že zdravotní pojišťovny musejí disponovat validními údaji z toho důvodu, že pro každou z nich je důležité vědět úhrn pojistného, na které mají ze zákona nárok proto, aby mohly být prostřednictvím výdajové stránky systému řádně placeny hrazené služby vykázané smluvními poskytovateli.

• zaměstnává zaměstnance pouze na dohodu o provedení práce s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč nebo na dohodu o pracovní činnosti s příjmem nižším než 3 500 Kč

Za těchto podmínek nevznikají zaměstnavateli žádné povinnosti vůči zdravotní pojišťovně, pojistné se z takové dohody neodvádí, oznamovací povinnost se neplní. Zaměstnavatel může případně tohoto zaměstnance jako pojištěnce upozornit, aby měl v daném měsíci (alespoň jeden den) řešen svůj pojistný vztah některou z těchto tří variant: jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění [§ 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p.] nebo OSVČ anebo osoba, za kterou platí pojistné stát. Není-li využita ani jedna z těchto možností stává se pojištěnec v příslušném kalendářním měsíci ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů, což si musí vyřešit sám.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

• neodevzdal zdravotní pojišťovně Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za příslušný kalendářní měsíc/měsíce ve stanoveném termínu

Nechce-li mít zaměstnavatel opravdu vážný problém, pak musí být v jeho zájmu okamžité řešení, neboli dodání scházejícího Přehledu co nejdříve. Pokud totiž nemá zdravotní pojišťovna relevantní informace o pohledávkách zaměstnavatele, může rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného ve smyslu ustanovení § 25a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., byl-li zaměstnavatel na tento následek v dříve zaslané výzvě upozorněn.

Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2021 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za rok 2019, což je hodnota 34 766 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 52 149 Kč (1,5 x 34 766), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 7 041 Kč. Již z této měsíční částky je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty za nepředložení Přehledu.

• mu zaměstnanec opožděně sdělil skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za něj pojistné (zaměstnanci byl například přiznán invalidní důchod). Jelikož je pojištěnec zaměstnán, sděluje tuto informaci svému zaměstnavateli, který ji pak dále oznamuje příslušné zdravotní pojišťovně

Skutečnosti rozhodné pro vznik (zánik) povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné jsou velmi důležité, neboť za každého takového pojištěnce obdrží zdravotní pojišťovna v roce 2021 měsíční platbu od státu ve výši 1 767 Kč. Pokud však zdravotní pojišťovně vznik tohoto nároku není oznámen, nemůže platbu od státu obdržet, čímž jí vzniká reálná finanční újma. Každou takovou skutečnost je zapotřebí zdravotní pojišťovně okamžitě (tedy i se zpožděním) sdělit. Neoznámení nebo opožděné oznámení této skutečnosti je pod sankcí, proto je potřebné oznámení provést bezprostředně poté, jakmile je zaměstnavateli daná informace známa a příslušným dokladem doložena. Jako vhodné se jeví čas od času zaměstnance upozornit, aby skutečnosti, které mají vliv na platbu pojistného státem, oznamovali zaměstnavateli v zákonné lhůtě, třeba i v předstihu. Pokud zaměstnanec příslušnou skutečnost svému zaměstnavateli nesdělí, přechází ze zákona tato povinnost na něj jako na fyzickou osobu.

Je-li zaměstnavateli oznámena zaměstnancem „státní kategorie“ opožděně, pak doporučuji zaměstnavateli (mzdové účetní) učinit si v této věci Úřední záznam, nejlépe i s podpisem dotyčného zaměstnance, aby nevznikly pochybnosti o tom, kdo opožděné oznámení skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem zavinil.

• poukázal platbu jiné zdravotní pojišťovně, než té, u které je zaměstnanec pojištěn

K takto chybně poukázané platbě dochází z důvodu neoznámení resp. opožděného oznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem. Zdravotní pojišťovna, které měla platba správně náležet, eviduje u tohoto zaměstnavatele ke dni splatnosti (tj. ke 20. dni následujícího kalendářního měsíce) pohledávku na pojistném včetně souvisejícího nároku na penále. Naopak, u zdravotní pojišťovny, které platba nepatří, vzniká takto přeplatek na pojistném. Za účelem zastavení běhu penále je prioritně zapotřebí neprodleně uhradit dlužné pojistné a zároveň (s odůvodněním vzniklé skutečnosti) požádat o vrácení přeplatku, kdy přeplatek je zdravotní pojišťovna povinna vrátit v rámci měsíční lhůty. Vzniklou situaci nelze vyřešit tím způsobem, že by si pojišťovny příslušnou částku pojistného mezi sebou navzájem převedly, neboť pojistné se odvádí ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je pojištěnec (zaměstnanec) pojištěn.

• zaplatil pojistné sice správné zdravotní pojišťovně, nicméně pod špatným variabilním symbolem

Taková platba je evidována u zdravotní pojišťovny a podle zákona platí, že pojišťovna penále nepředepíše, pokud plátce prokáže, že platbu na účet zdravotní pojišťovny provedl, ale pod nesprávným variabilním symbolem. Taková platba se plátci samozřejmě nemůže přiřadit, to znamená, že se objeví mezi platbami neidentifikovatelnými nebo se případně přiřadí jinému plátci. Proto musí zaměstnavatel písemně požádat o převedení příslušné platby na správný variabilní symbol, vhodné je platbu doložit výpisem z účtu.

• zaměstnanec odjíždí na dlouhodobý pobyt do zahraničí a v této souvislosti požádal zaměstnavatele o neplacené volno

Zaměstnavatel souhlasí. Pojistné zaměstnavatel neplatí (resp. neřeší minimální vyměřovací základ), pokud se zaměstnanec dlouhodobě zdržuje v cizině, je v cizině zdravotně pojištěn a splňuje další zákonné podmínky dle ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců. Po dobu dlouhodobého pobytu v cizině není pojištěnec (a tedy ani zaměstnavatel) povinen platit pojistné, je vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění, vrací průkaz pojištěnce a proto ani nemá nárok na poskytnutí hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění. Zaměstnavatel tohoto zaměstnance odhlašuje kódem „O“ u zdravotní pojišťovny. Opětovná účast pojištěnce na zdravotním pojištění vzniká dnem návratu z ciziny včetně použití kódu „P“ zaměstnavatelem, neboť pracovněprávní vztah trvá (nebyl ukončen).

• má u zdravotní pojišťovny přeplatek pojistného, hrazeného za zaměstnance

V případě přeplatku na pojistném má zaměstnavatel v podstatě dvojí volbu: buď může požádat zdravotní pojišťovnu o vrácení přeplatku (s průkazným doložením jeho vzniku) nebo může snížit v nejbližším měsíci, případně měsících, odváděné pojistné tak, aby přeplatek vyrovnal. Doporučuji postupovat v takových případech velmi obezřetně, protože chybný postup by mohl zapříčinit vznik dlužného pojistného včetně penále. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je zapotřebí všechna podniknutá opatření (včetně podání opravných Přehledů) průkazně vydokladovat.

 

Pohledávky zdravotních pojišťoven

Neplacení pojistného, jeho placení opožděně nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, zakládá nárok zdravotní pojišťovny na penále, jehož sazba aktuálně činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Porušení zákonných povinností může být důvodem k uložení pokuty. Na rozdíl od penále, které je zdravotní pojišťovna povinna plošně uplatňovat a v případě nezaplacení i vymáhat, nemusí k uložení pokuty vůbec přistoupit, jedná-li se například o drobný (navíc jednorázový) prohřešek či nedopatření.

 

Pokuty ukládané zaměstnavateli

 

Zdravotní pojišťovna může uložit zaměstnavateli jako hromadnému plátci pojistného pokutu za:

a)  nepodání Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele – pokuta až 50 000 Kč

Jedná se o pravidelnou měsíční povinnost zaměstnavatele, který tento Přehled předává za každý kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce každé zdravotní pojišťovně, jejichž pojištěnce zaměstnává. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu neděli nebo svátek, lze Přehled předat ještě nejbližší následující pracovní den.

b)  nesplnění oznamovací povinnosti – pokuta až 200 000 Kč

Zaměstnavatel musí nejpozději ve lhůtě do 8 dnů provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání (zahájení práce) a ukončení zaměstnání ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., kdy se specificky postupuje například u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zdravotní pojišťovně rovněž zaměstnavatel oznamuje skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné za předpokladu, že jsou mu tyto známy, tedy zaměstnancem sděleny.

Další povinností zaměstnavatele je oznámit změnu zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud zaměstnanec zaměstnavateli tuto skutečnost sdělil. Oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil. Jestliže zaměstnavatel v důsledku neoznámení, popř. opožděného oznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem provádí odvody pojistného ve prospěch jiné zdravotní pojišťovny než té, u které je zaměstnanec aktuálně pojištěn, vyčíslí zdravotní pojišťovna, které mělo být pojistné správně odváděno, dlužné pojistné a vyměří penále. Takto vyměřené (a na základě případně podané žádosti neprominuté) penále může zaměstnavatel po zaměstnanci vymáhat.

V této souvislosti je nutno podotknout, že o oznamovaných skutečnostech si zaměstnavatel musí vést patřičnou evidenci a dokumentaci.

Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty, takže její maximální výše může činit 400 000 Kč (viz ustanovení § 44 zákona č. 48/1997 Sb.).

c)  další zákonné povinnosti – pokuta až 50 000 Kč

Dle ustanovení § 25 odst. 1 a 2 zákona č. 592/1992 Sb. jsou zaměstnavatelé povinni při plnění své oznamovací povinnosti rovněž sdělit zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného. Zaměstnavatelem může být samozřejmě i fyzická osoba. V tomto případě sděluje tato zdravotní pojišťovně rovněž své jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. V této souvislosti je nutno připomenout, že zaměstnavatelé jsou povinni oznámit do 8 dnů změnu shora uvedených údajů (např. změnu bankovního účtu, změnu sídla firmy) zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné.

d) porušení povinností zaměstnavatele zasílat zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech – pokuta až 100 000 Kč

Dle § 45 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce.

e) porušení povinností zaměstnavatele v souvislosti s prováděnou kontrolou – pokuta až 50 000 Kč

Kontrolní pracovníci zdravotní pojišťovny jsou oprávněni dle § 22 zák. č. 592/1992 Sb. provádět u jednotlivých zaměstnavatelů kontroly placení pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatelé jsou pak povinni předložit na vyžádání potřebné účetní a jiné doklady, jenž jsou rozhodné pro správné stanovení vyměřovacího základu a placení pojistného. Jedná se především o přehledné rekapitulace výplatních listin, mzdové listy jednotlivých pracovníků a výpisy z běžného účtu, vztahující se k platbám pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel je současně povinen podat k těmto písemnostem ústní či písemné vysvětlení, pokud mají kontrolní pracovníci pochybnosti o správnosti, úplnosti a pravdivosti těchto dokladů. Plátce pojistného rovněž nesmí zatajovat doklady, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí.

Uloženou pokutou není v žádném případě dotčen nárok zdravotní pojišťovny na případný zjištěný nedoplatek pojistného včetně penále.

 

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 3/2021.

 

Náš svět se za poslední roky v mnoha věcech změnil. A to velmi dynamicky. I v pracovní oblasti – zvýšilo se tempo, pracovní nároky, požadavky na schopnosti a předpoklady pracovníků, očekávání od výkonu lidí. Toto všechno se odráží i na měnící se práci manažerů.

 

Od manažera se očekává, že bude pracovat na dosahování firemních cílů prostřednictvím lidí, které má k dispozici. Že bude mít vysoké pracovní nasazení, bude příkladem pro ostatní pracovníky, bude schopen pracovat pod tlakem, bude tvořivý v hledání zdrojů a nových nápadů. Manažery dnes nevnímáme jako šéfy, kteří mají držet bič nad podřízenými, ale jako lídry, kteří mají pomoci lidem dosahovat lepší výsledky. Proto potřebují vidět nejen svoje cíle, ale i cíle ostatních. Musí umět lidi motivovat a mít přirozenou autoritu.

 

Manažer je spojovacím článkem mezi vedením a podřízenými. Nese odpovědnost za realizaci úkolů, do značné míry ovlivňuje pracovní atmosféru a vztahy na pracovišti. Manažer ve své podstatě vykonává čtyři základní úkoly, a to plánování, organizování, vedení a kontrolu.

 

Jakkoli schopný a nadaný může být manažer v jednotlivých oblastech své práce, může být skvělý stratég, mít obchodního ducha, ale je pro něho důležitá ještě další vlastnost. Měl by být dobrým komunikátorem. Měl by umět dobře naslouchat svým lidem a současně směrem k nim vhodně komunikovat všechny plány, vize, důležité úkoly a kompetence.

Některým, hlavně mladým absolventům manažerských oborů VŠ, kteří jsou sice teoreticky zdatní, ovládají technologie, chybějí zkušenosti. Zkušenosti a někdy též loajalita k firmě, jistá míra pokory.

 

Manažer nemusí mít hluboké znalosti z každé oblasti, které se jeho tým věnuje

Mezi svými lidmi má poměrně často odborníky s mnohem lepšími odbornými znalostmi. Jeho úkolem je koordinovat jejich práci, delegovat úkoly a pravomoci, kontrolovat dosahování cílů. K tomu všemu mu jistě bude nápomocné důkladné poznání svých lidí, jejich motivací a osobních cílů. Dokáže jim pomoci uplatnit se na místech, kde jejich schopnosti a danosti budou dobře využity a budou tak současně naplňovat svoje cíly společně s těmi firemními.

 

Pravidla efektivního manažera, aneb na co by při své práci neměl zapomínat

Všeobecně bychom mohli říci, že to, na co by manažeři neměli zapomínat, je komunikace, poskytování zpětné vazby, delegování, motivace, budování týmu, psychohygiena. Pojem komunikace vychází z latinského communicare a znamená kontakt, dohodu, přenos informací. Tento poslední význam se hodí i k našemu chápání komunikace, přičemž pod širší pojem řadíme komunikaci verbální i neverbální. Dobrá (někdy se říká i efektivní) komunikace je prevencí vzniku konfliktů. V pracovním životě je základním předpokladem úspěšného fungování každé organizace. Pro to, aby v rámci komunikace probíhalo všechno v pořádku, by měla být stanovena jasná struktura a směřování komunikace.

Vhodné je odpovědět si na otázky, jaký problém řeším (starý, nový, neobvyklý) a s kým budu komunikovat, jaká forma bude efektivní a rychlá (osobní, písemná, elektronická). Je potřeba si zapamatovat, že když jste v pozici manažera a chcete se vyhnout nedorozuměním při plnění různých úkolů, měli byste instrukce zadávat jasně a srozumitelně.

 

Je vhodné uvést:

Jaký je úkol.

Kdo má úkol splnit.

Jak má být úkol splněn.

Dokdy je třeba úkol splnit.

Proč je nutné úkol splnit.

 

Je předpoklad, že když se úkol odkomunikuje už na začátku takto podrobně, bude vykonán přesněji a s větším nasazením.

 

Komunikace neznamená jen mluvit a psát, ale i poslouchat

Je důležité nechat druhou stranu dokončit to, co chce povědět, poskytnout dostatek času a prostoru (když ho přímo v té chvíli nemáte, dohodněte si setkání za pár hodin, nebo dnů, ale udělejte si pro obě strany dostatek času). Neskačte druhému člověku do řeči, odložte hodnocení, často vám v hlavě běželo něco ve smyslu: „no to určitě, s tím nepočítej“ a už jste si chystali protiargumenty. Věnujte druhé straně maximální pozornost – pokuste se soustředit jen na to, co vám říká. Vyhněte se tomu, abyste v duchu odpovídali na vyslechnuté – svádí to k tomu, že postupně přestanete poslouchat. Pracovníci by měli cítit, že jim věnujete svou pozornost a že je skutečně vnímáte, když vám chtějí něco povědět, navrhnout. Toto se vám podaří docílit díky efektivní komunikaci a dobrému naslouchání.

 

Zpětná vazba jako dar

Nejen ve své práci, ale i v běžném životě potřebujeme nějakou informaci o tom, jak nás vnímá okolí, potřebujeme prostě nějaké reakce na naše jednání a chování. V pracovní oblasti, pokud lidé nedostávají takové informace pravidelně, můžou si domýšlet extrémně negativní anebo i extrémně pozitivní hodnocení svého výkonu. „Určitě je se mnou nespokojený“, „Neodpovídám jeho požadavkům“, „Jsem favoritem v týmu a určitě to budu já, koho nejdříve pověří důležitým úkolem“.

Pracovníci na manažerských pozicích, kteří nedoceňují význam jednoznačného vyjádření spokojenosti nebo nespokojenosti, jsou v praxi poměrně běžní. Je pravdou, že poskytnout kvalitní zpětnou vazbu není jednoduché. Poskytovat zpětnou vazbu, tedy nějakou informaci o své spokojenosti s prací podřízených, znamená na jedné straně využít všechny příležitosti pro pochvalu a povzbuzení zaměstnanců.

Na druhé straně to však znamená včas zaměstnanci oznámit, čeho by bylo vhodné se vyvarovat, anebo co by měl dělat jinak, aby zlepšil svůj výkon. 

 

Informace, o kterých mluvíme, by manažeři měli poskytovat zaměstnancům průběžně během celého roku, ne jednorázově, např. při ročním hodnocení. Když při takové příležitosti chtějí poskytnout negativní informaci, může to vyznít jako plánovaný a účelový útok. Když chceme dosáhnout odpovídající změny pracovního chování, potřebujeme zpětnou vazbu formulovat tak, aby v zaměstnanci nevyvolala odmítané a obranné reakce.

 

A pomoci mu najít způsob, jak změny dosáhnout. Když popisujeme nepřijatelné chování, bylo by vhodné ho konfrontovat s konkrétními výkonovými standardy, jichž se nepodařilo dosáhnout (každé pracovní místo má svoji pracovní náplň, o tu se můžeme opřít). Konstruktivní kritika spočívá v nehodnotícím, neutrálním popisu kritizovaného jednání a jeho důsledků, bez jakékoliv interpretace. Je důležité naučit se zpětnou vazbu podávat konstruktivně, abychom své vztahy budovali a ne je likvidovali. Když podáme bouřlivou kritiku, obvykle útočíme na to nejcitlivější, na osobnost, na JÁ.

Když se držíme zásad poskytování zpětné vazby, tak popisujeme chování člověka (které se samozřejmě dá změnit, zlepšit). Např. kriticky řekneme: „Ty jsi takový nezodpovědný, nemůžu se na tebe spolehnout!“

 

Naproti tomu by zpětná vazba mohla znít: „V pátek jsi měl dodat podklady pro pondělní poradu. Už je to tento měsíc počtvrté, cos mi nedodal nějakou práci. Mrzí mě, že se nemohu spolehnout na to, co mi slíbíš.“ Zpětná vazba by mohla být vnímána jako dar, který jsme dostali a můžeme s ním něco udělat.

 

Může nám pomoci jít kupředu, dovědět se o tom, jak působíme na druhé lidi, můžeme zdokonalit své dovednosti.

 

Přidělování úkolů by mělo být součástí práce manažera

Je to proces přenesení některých pracovních úkolů a s tím souvisících pravomocí na podřízené pracovníky. Delegovat nějaký úkol na podřízeného tedy neznamená se ho zbavit, ale i přidělit pracovníkovi potřebné pravomoci.

Celý úspěch delegování závisí na schopnosti manažera jednat s lidmi a vytvářet předpoklady pro jednání svých zaměstnanců. Schopný manažer řídí svoje lidi, i svůj čas a vůbec nedělá všechno sám. Když vykonává všechna rozhodnutí sám, brání svým pracovníkům brát iniciativu do vlastních rukou.

Rozdělováním úkolů se rychleji a efektivněji plní. Je to v konečném důsledku způsob, kterým si vedoucí pracovníci zjednodušují práci, ale zároveň zvyšují zájem pracovníků na dosahování. Jde o přirozené využívání pracovního kapitálu, iniciativy a tvořivosti zaměstnanců. Samotné delegování má výhody jak pro manažera, tak pro pracovníky, v podobě úspory času – získáváme čas na řešení důležitějších úkolů, zbavujeme se rutiny, nevykonáváme stále dokola to samé. Lehčí hodnocení pracovníků – podle plnění svěřených úkolů. Jednodušší kontrola – přidělením odpovědnosti pracovníkům, testování pracovníků – pomáhá využívat odborné vědomosti a zkušenosti podřízených, rozvoj vlastních kompetencí pracovníků – učení se novým a složitějším věcem, uspokojení potřeby uznání a seberealizace, vědomí dobře vykonané práce.

 

Schopnost motivovat své lidi

Tato schopnost patří mezi klíčové kompetence manažera. Nestačí jen očekávat, že lidé splní něco, co jsme jim zadali. Motivování zaměstnanců je složitá a komplexní úloha manažera, aby vytvářel takové pracovní prostředí a atmosféru, které napomohou uspokojovat potřeby a zájmy zaměstnanců a tím je budou stimulovat k tomu, aby pracovali efektivně. Pokud to tak není, hrozí, že se bude zvyšovat fluktuace, absence, intriky, konflikty, přestávky v práci – surfování na internetu, zpochybňování cílů, resp. se bude snižovat zájem o práci, ochota přijmout odpovědnost, pozornost, dochvilnost. Manažeři se nezřídka dostávají do situací, kdy nemají problém přijmout rozhodnutí, ale spíš získat lidi pro toto rozhodnutí a přimět je jednat v souladu s ním. Je třeba pochopit, proč se člověk chová tak, jak se chová, a co ovlivňuje jeho chování. Když pochopíme příčiny motivace, bude jednodušší lidem přinášet takové stimuly, jaké očekávají a potřebují. V praxi se tyto dva pojmy často běžně zaměňují.

Motivy jsou něco, co vychází z našeho nitra. Když nevíme, co lidi motivuje, je třeba se jich na to zeptat. Pochopit, co nejvíc motivuje lidi, znamená dosáhnout jejich prací co nejvyšší výkon. Dva faktory (stimuly a motivy) působí na člověka současně a toto působení a jeho výsledek můžeme nazvat procesem motivace činů.

 

Motivem může být: dosahovaný výkon, uznání (pochvala), zájem o úkol (náplň práce), osobní a profesionální růst, hodnoty a postoje (které si člověk s sebou nese, které uznává a preferuje). Mezi stimuly, tedy něco, co může přijít zvenčí, řadíme např.: firemní politika a řízení, pracovní podmínky a mezilidské vztahy, způsob vedení – kontroly (vůdcovství, management a zpětná vazba), podmínky pro práci (včetně ergonomie), odměňování (finanční ohodnocení).

 

Budování týmu je důležité pro úspěšné vedení lidí

„Bůhvíjací lidé“ vytvoří jen „bůhvíjaký tým“. Bylo by vhodné vybírat lidi s vlastnostmi, které potřebujete a očekáváte. Noví členové by se měli do týmu, který má dané vlastnosti, hodnoty a cíle, hodit. Přitom nemáme na mysli výběr členů zaměřený jen na vzdělání a dovednosti. Stejně důležité je vybírat lidi i podle osobnostních vlastností a postojů. Je pravdou, že jen zřídka se cílevědomě zohledňuje potřeba „dosazení“ člověka, který by se svými vědomostmi, schopnostmi a dovednostmi naplnil chybějící roli v týmu. Potom je běžným jevem, že skvělý odborník „nezapadne“ do týmu, protože role, kterou zastává, je už obsazená, anebo se neumí „o ni podělit“, anebo přijmout a naplnit roli jinou. Členové fungujícího týmu by měli mít vžitou odpovědnost za své individuální výsledky komukoliv z ostatních členů týmu. Je to závazek vůči ostatním. Máme přece společný cíl, o který se všichni snažíme. To, že každý má odpovědnost za svoji práci, dosažený výkon, můžete určit popisem práce anebo dohodou. 

 

Vzájemnou odpovědnost nenařídíte, můžete se jen pokusit ji pěstovat a lidi naučit. Má to svoje výhody – zvyšuje se množství a kvalita zpětné vazby, nejen vedoucí sleduje, kdo, co a jak dělá, zpětná vazba se stává trvalou součástí života týmu. Pěstování vzájemné odpovědnosti je individuální odpovědností manažera, měl by mít schopnosti v tomto směru se svými lidmi pracovat. Dobré fungování týmu nezabezpečí jen jasně pojmenované úkoly a skvělé pracovní podmínky. Tým je třeba sladit i lidsky. Neznamená to, že se lidé budou na sebe nepřetržitě usmívat a budou si neskonale rozumět. To „lidské slaďování“ je skvělou příležitostí k tomu, aby pracovníci zažili jeden druhého i v jiném než pracovním prostředí. Vidět, jak kolegové reagují v různých situacích – které na první pohled vypadají jako hra, ale v pozadí se vždy nese jejich osobní nastavení, postoje, můžou se projevit schopnosti a dovednosti, na které se v práci „nedostalo“. Cestou k budování vztahů v tomto směru jsou různé teambuildingové aktivity, firemní večírky či výlety.

 

Mgr. Mária Kopčíková

 

Použitá literatura Faerber, Y., Stowe, Ch.: Vedení lidí v praxi, Grada 2007, Křivohlavý, J.: Jak neztratit nadšení, Praha, Grada Publishing 1998, Plamínek, J.: Tajemství motivace, Grada 2010, Plamínek, J.: Komunikace a prezentace, Grada 2008, Stock, Ch.: Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Grada 2012.

 

* * *

 

Poradce, měsíčník č. 9/2021 (I/2021)

·         Zákon o účetnictví s komentářem – Ing. Zdenka Cardová

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3/2021 (I/2021)

• Zvýšení minimální mzdy
• Cestovní náhrady od 1. 1. 2021
• Valorizace rent v roce 2021
• Zdanění fyzických osob po novele
• Mzdová kalkulačka 2021
• Archivace mzdové agendy
• Zvýšení minimální mzdy a zdravotní pojištění
• Ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou - změny

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3/2021 (I/2021)

• Zákon o daních z příjmů po novele
• Nemocenské pojištění zaměstnanců
• Daň z nabytí nemovitých věcí – zrušení
• „Rozhodné částky“ ve ZP – zvýšení od 1. 1. 2021
• Krácení dovolené – sankce za neomluvené absence
• Vzory smluv - tiskopisy

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 4-5/2021 (I/2021)

·         DPH u služeb a zboží v roce 2021

·         Zdravotní pojištění po změně pro mzdovou účetní

·         Vzory smluv dle OZ

·         Sociální pojištění

 

1000 řešení – měsíčník č. 3/2021 (I/2021)

·         Daň z příjmů – po novele

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Zákoník práce

·         Mzdy

·         Odvody

 

 

TAKÉ TYTO ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

 

• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
• 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)
• Podnikání a koronavirus (komplexní přehled opatření a jejich podrobný popis týkající se daňového řádu, daně z příjmů, DPH, EET, zákoníku práce, mezd)
• 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)
• s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)
• 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)
• Zaměstnávání v období pandemie (řešení pracovněprávních otázek po pandemii koronaviru)
• 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)
• 100 otázek a odpovědí DPH nově, Zásoby (praktická řešení týkající se dani z přidané hodnoty po novelách a zásob z hlediska účetnictví a daní)
• Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)
• Účetní závěrka podnikatelů za rok 2020 (komplexní informace potřebné při sestavování účetní závěrky)
• Daňová přiznání FO a PO za rok 2020, Roční zúčtování příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2020 (komplexní informace potřebné při podávání daňového přiznání a ročního zúčtování příjmů)
• Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2021 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)
• Daňové, mzdové a účetní zákony 2021 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2021)
• Příručka mzdové účetní 2021 (příručka mzdové účetní s příklady)

 

Poradce, měsíčník č. 10-11/2021 (II/2021)

·         Zákon o daních z příjmů po novele s komentářem – Ing. Eva Sedláková, Ing. Drahomíra Martincová

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 4-5/2021 (II/2021)

• Kdy je zaměstnanec povinen podat daňové přiznání za rok 2020?
• Nová výše záloh OSVČ po podání Přehledu za rok 2020
• Minimální mzda a minimální výše odměny z dohod
• Školení zaměstnanců v praxi
• Kontrolní činnost inspektorátů práce
• Řádné a opravné daňové přiznání za rok 2020 a dodatečné DP v roce 2021
• Rovné odměňování zaměstnanců
• Zvláštní právní požadavky na úředníky ve veřejné správě
• Daňové souvislosti spolků

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 4-5/2021 (II/2021)

·         Daňové přiznání FO – odpočet za rok 2020

·         Daňové přiznání PO

·         Zdravotní pojištění a minimální mzda v roce 2021

·         Slevy na dani a daňové zvýhodnění

·         Uzavírání a otevírání účetních knih

·         Valorizace úrazových rent

·         Superhrubá mzda – zrušení

 

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 6/2021 (III/2021)

·         Kontrola z FÚ, jak se ji vyhnout

·         Závislá práce v kostce

·         Změny v účetnictví

 

1000 řešení – měsíčník č. 4/2021 (II/2021)

·         DPH od 1. 1. 2021 – zboží a služby

·         Optimalizace daně

·         Odvody pojistného – zaměstnavatelé

·         Daň z příjmů – po novele

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Zákoník práce

·         Mzdy

 

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE

 

 

Vzory smluv, žalob a podání (XII/2020)

·         Občanský zákoník

·         Rodinné právo

·         Zákoník práce

·         Občanský soudní řád

·         Trestní právo

·         Exekuční řád

·         Daňové řízení

·         Správní řízení

·         Stavební právo

 

100 otázek a odpovědí DPH po novele, Zásoby (XI/2020)

·         DPH nově

·         Zásoby

 

Účetní závěrka podnikatelů za rok 2020 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Účetní zásady a principy

·         Druhy účetních závěrek

·         Účetní období

·         Účetní uzávěrka

·         Účetní závěrka

·         Opravy účetních zápisů

·         Nové účetní období

 

Daňová přiznání za rok 2020, Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Přiznání k dani z příjmů právnických osob

·         Přiznání k dani z příjmů fyzických osob

·         Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

 

Pomocník mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Pomocník mzdové účetní

·         Povinnosti zaměstnavatele a mzdové účetní

 

Příručka mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Mzda a plat

·         Zdravotní pojištění

·         Sociální pojištění

·         Daň z příjmů ze závislé činnosti

 

ZÁKONY 2021

 

Zákony IA/2021 (I/2021)

·         Správa daní

·         Daně z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Silniční daň

·         Spotřební daně

·         Daň z nemovitosti

·         Rozpočtová pravidla

Zákony IB/2021 (I/2021)

·         Účetnictví

·         Související předpisy

 

Zákony IIA/2021 (I/2021)

·         Občanský zákoník

·         Obchodní korporace

·         Občanský soudní řád

·         Živnostenské podnikání

 

Zákony IIB/2021 (I/2021)

·         Trestní právo

·         Právní pomoc

·         Policie ČR

·         Střelné zbraně

·         Správní právo

 

Zákony IIC/2021 (I/2021)

·         Exekuce

·         Insolvenční řízení

·         Ochrana spotřebitele

·         Notářský řád

·         Advokacie

·         Související předpisy

 

Zákony IIIA/2021 (I/2021)

·         Zákoník práce

·         Mzdové a platové předpisy

·         Předpisy k zaměstnanosti

·         Požární ochrana a BOZP

 

Zákony IIIB/2021 (I/2021)

·         Sociální zabezpečení

·         Důchodové pojištění

·         Nemocenské pojištění

·         Zdravotní pojištění

 

Zákony IV/2021 (I/2021)

·         Stavební zákon

·         Katastr nemovitostí

·         Bydlení

·         Požární bezpečnost

·         Pozemkové úpravy

·         Související předpisy

 

Zákony V/2021 (I/2021)

·         Územní celky a členění státu

·         Organizace veřejné správy

·         Veřejná správa ve vztahu k občanům

·         Školy a školská zařízení

 

Zákony VIA/2021 (I/2021)

·         Životní prostředí

·         Ochrana vod

·         Ochrana přírody a krajiny

·         Ochrana ovzduší

·         Integrovaná prevence

·         Ekologické zemědělství

·         Ochrana půdy a rostlin

·         Kontrola znečištění

 

Zákony VIB/2021 (I/2021)

·         Odpady a obaly

·         Katalog odpadů, evidence

·         Hospodaření s odpady

·         Energetická náročnost budov

·         Podnikání v energetice

·         Podporované zdroje energie

·         Průmyslové havárie