Publikace je členěná do kapitol Investování – daňové řešení, Zápůjčka a úvěr, Kontrolní činnosti zdravotních pojišťoven, Daně v praxi a Zaměstnáváni.
Kolektivním investováním rozumíme nepřímý způsob účasti investorů na kapitálových trzích prostřednictvím specializovaných subjektů. Doplňující informace nalezněte v měsíčnících DaÚ a DUVaP.

• Investování – daňové řešení
Kolektivním investováním rozumíme nepřímý způsob účasti investorů na kapitálových trzích prostřednictvím specializovaných subjektů, které shromažďují finanční prostředky a investují je podle předem stanovené strategie. Tento způsob investování upravuje zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, a upravuje podmínky pro obhospodařování a administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů a nabízení investic do těchto fondů. Základem kolektivního investování je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu.
Vymezení akcií a jiných cenných papírů vydávaných akciovou společností nalezneme v § 256 až § 343 ZOK. Akcie je definována jako listinný nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací…

• Zápůjčka a úvěr
Ve kterém případě hovoříme o zápůjčce a kdy budeme mít na mysli úvěr?
Základní rozdíly mezi zápůjčkou a úvěrem jsou tyto:
– předmětem smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky (u smlouvy o zápůjčce je možné přenechání libovolné věci určené podle druhu),
– ke vzniku smlouvy o úvěru postačuje dohoda o výše uvedených podstatných náležitostech, není nezbytné, aby k poskytnutí peněžních prostředků skutečně došlo,
– smlouva o úvěru musí vždy obsahovat závazek zaplatit za poskytnuté peněžní prostředky úroky (není možné uzavřít bezúročnou smlouvu o úvěru).
Smlouva o zápůjčce i smlouvy o úvěru jsou definovány v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů…

• Kontrolní činnosti zdravotních pojišťoven
Zásadním úkolem zdravotních pojišťoven je z globálního hlediska zajistit dostatek finančních prostředků na úhradu hrazených služeb, poskytnutých a vykázaných smluvními poskytovateli zdravotních služeb, což jsou soukromí lékaři, nemocnice, ozdravovny, lázně a další. A v této souvislosti má kontrolní činnost nezastupitelnou roli.
Plátci pojistného jsou ve zdravotním pojištění (kromě státu):
– zaměstnavatelé
– osoby samostatně výdělečně činné
– osoby bez zdanitelných příjmů
Platby státu za tzv. státní pojištěnce nejsou jako takové předmětem kontrolní činnosti. Avšak u ostatních subjektů zdravotní pojišťovny průběžně prověřují, zda je pojistné (záloha na pojistné u OSVČ) zaplaceno včas a ve správné výši. Veškeré úkony provádějí zdravotní pojišťovny se zřetelem na promlčecí dobu, která je ve zdravotním pojištění desetiletá. To znamená, že pokud zdravotní pojišťovna učiní v roce 2025 tzv. kvalifikovaný úkon (například provede u zaměstnavatele kontrolu, zašle podnikateli vyúčtování pohledávek a plateb), pak po dobu dalších deseti let nejsou její pohledávky ohroženy promlčením...

Obsah:
1. Investování – daňové řešení
2. Zápůjčka a úvěr
3. Kontrolní činnosti zdravotních pojišťoven
4. Daně v praxi
– Zákon o daních z příjmů
– DPH
5. Zaměstnávání
– Zákoník práce
– Mzdy a odvody
– Nemocenské pojištění