Banky a stavební spořitelny v ČR poskytly v srpnu hypotéky za 33,1 miliardy Kč, což je proti červenci pokles o 14 procent. Nové úvěry bez refinancování klesly o 11 procent na 25,9 miliardy korun, přesto byly letos druhé nejvyšší. Úrokové sazby nových úvěrů pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,53 procenta na 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Evropský automobilový průmysl se nachází v paradoxní situaci. Na jedné straně se snaží plnit emisní cíle EU a masivně investuje do vývoje elektromobilů, na druhé straně usiluje o odklad zákazu prodeje vozů se spalovacími motory po roce 2035.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v srpnu zpomalil z červencových 2,7 procenta na 2,5 procenta. Oznámil to Český statistický úřad, který tak potvrdil svůj předchozí předběžný odhad srpnové inflace. Růst cen podle statistiků ovlivnilo hlavně zdražení potravin. Některé potraviny naopak výrazně zlevnily. Klesly i ceny elektřiny či plynu.
V červenci byla nezaměstnanost na úrovni 4,4 procenta. Podle Úřadu práce je to běžný vývoj, firmy v létě méně nabírají. Bez práce bylo na konci prázdnin 333 624 lidí, meziměsíčně zhruba o 4000 více. Firmy nabízely 95 117 volných míst, což byl proti červenci nepatrný pokles. Loni v srpnu byla nezaměstnanost nižší o 0,7 procentního bodu.
Podle nové zprávy klimatologů ze skupiny World Weather Attribution je kvůli klimatickým změnám riziko lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně vyšší. Letošní rok se stal nejhorší sezónou požárů v historii. Živel spálil přes jeden milion hektarů a kvůli globálnímu oteplování byl o 22 % intenzivnější.
Podle dat Českého statistického úřadu průmyslová výroba v Česku v červenci zrychlila meziroční růst na 1,8 procenta po červnovém zvýšení o 0,2 procenta. Stoupla pošesté po sobě. Meziroční růst táhl automobilový a gumárenský průmysl.
Stavební výroba v Česku v červenci meziročně vzrostla o 10,1 procenta. Meziroční růst zaznamenala podeváté v řadě, tempo růstu zpomalilo, v červnu to bylo po revizi o 15,2 procenta. Produkce v pozemním stavitelství v červenci meziročně stoupla o 9,2 procenta a v inženýrském o 11,5 procenta.
Od ledna se minimální mzda zvýší o 1 600 korun na 22 400 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 134,40 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu, který byl zakotven do zákoníku práce v loňském roce 2024 a zajišťuje, aby byl vývoj minimální mzdy předvídatelný a transparentní.
Ekonomiku stimuluje především silná spotřeba domácností. Pro celý rok proto odhadují růst tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) nad dvě procenta. Uvedli to analytici při hodnocení pátečních zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji hospodářství ve druhém čtvrtletí. Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,6 procenta a proti předchozím třem měsícům o půl procenta, uvedl ČSÚ.
Průměrná reálná mzda v Česku ve 2. čtvrtletí 2025 meziročně vzrostla o 5,3 %. Tento nečekaně silný růst, který překonal odhady trhu i ČNB, je klíčovým faktorem pro oživení spotřeby domácností. Zároveň však představuje argument pro stabilitu úrokových sazeb, což může brzdit jejich další snižování. Komentář k vývoji mezd připravil Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments.
Vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států se v srpnu zvýšil na rekordní maximum 9,33 milionu tun z červencových 9,1 milionu tun. Největším odběratelem zůstala Evropa, kam směřovaly zhruba dvě třetiny amerického vývozu LNG. Vyplývá to podle agentury Reuters z předběžných údajů finanční společností LSEG.
Týká se to zejména spotřebitelů, kteří mají u svých dodavatelů staré smlouvy na dobu neurčitou. Těch je v Česku více než polovina. Takové smlouvy často nereagují adekvátně na změny cen na trhu. Vyplývá to z analýzy společnosti bezDodavatele. Cenové rozdíly mezi sazbami některých dodavatelů a skutečnými cenami na trhu mohou přitom podle analýzy být výrazné. Například v červnu se podle dat bezDodavatele lišil průměrný tržní tarif od běžné ceny na dobu neurčitou o více než 350 korun za megawatthodinu (MWh). Domácnosti s průměrnou roční spotřebou tří MWh by tak mohly každý rok ušetřit až 6000 korun.
