30.04.2025
INFORMAČNÍ PORTÁL

DÚVaP č. 1-2 - Dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce

Základ daně z příjmů fyzických osob, Výdaje v ZDP a v účetnictví
obalka
  • Dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce
  • Základ daně z příjmů FO a jeho úpravy počínaje r. 2025
  • Výdaje v ZDP a v účetnictví
  • Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění
Ročník 2025
Formát A5
Počet stran 192
Autor JUDr. Ladislav Jouza, Ing. Eva Sedláková, Ing. Dalimila Mirčevská, Ing. Antonín Daněk
EAN 9771213927392
Edice Daně účetnictví
Růst nákladů i současné ekonomické problémy na trhu práce patří mezi důvody sjednávání dohod konaných mimo pracovní poměr. Jedná se o dohodu o pracovní činnosti (dále DPČ) a o dohodu o provedení práce (dále DPP), které patří vedle pracovního poměru mezi základní pracovněprávní vztahy.
Zjištěný základ daně z příjmů fyzických osob se před snížením o nezdanitelné částky a odčitatelné položky musí ještě upravit, tj. snížit či zvýšit o příslušné částky dané zákonem o daních z příjmů.
Jak je to u příjmů ze samostatné činnosti a z nájmu?
Problematice daňově uznatelných výdajů, které souvisí s majetkem zahrnutým v obchodním majetku podnikatele, ať již fyzické tak i právnické osoby se zabývá autorka ve třetí kapitole. Příspěvek řeší i případy tvorby rezerv a opravných položek k majetku, zabývá se finančním leasingem, zápůjčkami a úvěry.
Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude nesporně tímto tématem odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musí zaměstnavatelé pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona, což je předmětem tohoto pojednání. Jak se postupuje při řešení různých situací?

Dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce
Růst nákladů i současné ekonomické problémy na trhu práce patří mezi důvody sjednávání dohod konaných mimo pracovní poměr. Jedná se o dohodu o pracovní činnosti (dále DPČ) a o dohodu o provedení práce (dále DPP), které patří vedle pracovního poměru mezi základní pracovněprávní vztahy. Zaměstnavatelé je mohou v současném období plně využít k zajištění operativních nebo naléhavých prací nebo ke splnění krátkodobých zakázek a výrobních potřeb. Dalším důvodem je i skutečnost, že dohody jsou flexibilní formou zaměstnávání a zaměstnavatelé je mohou využívat k zajištění nárazových a operativních pracovních potřeb a za jejich pomoci mohou řešit přechodný nedostatek výrobních zakázek. Významné změny do této oblasti přinesla novela zákoníku práce č. 230/2024 Sb. s účinností
od 1. října 2024.
Základ daně z příjmů FO a jeho úpravy počínaje r. 2025
Zjištěný základ daně z příjmů fyzických osob se před snížením o nezdanitelné částky a odčitatelné položky musí ještě upravit, tj. snížit či zvýšit o příslušné částky dané zákonem o daních z příjmů. Základem daně z příjmů fyzických osob je v souladu s § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů (dále někdy jen zákon) částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až § 10 není stanoveno jinak. Uvedená definice základu daně se vztahuje na příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona a na příjmy z nájmu podle § 9 zákona. Stanoveno jinak je u příjmů ze závislé činnosti podle § 6, u příjmů z kapitálového majetku podle § 8 a u ostatních z příjmů podle § 10 zákona.
U příjmů ze závislé činnosti nelze uplatnit žádné daňové výdaje, u příjmů z kapitálového majetku lze uplatnit pouze zákonem stanovené výdaje a u ostatních z příjmů lze uplatnit pouze výdaje na jejich dosažení, nikoli na zajištění a udržení.
Výdaje v ZDP a v účetnictví
Problematikou daňově uznatelných výdajů, které souvisí s majetkem zahrnutým v obchodním majetku podnikatele, ať již fyzické tak i právnické osoby, se zabývá autorka ve třetí kapitole. Dotýká se různých transakcí s majetkem včetně finančního majetku a pohledávek, a jejich dopadem na daň z příjmů. Jde například o pořízení, prodej, likvidaci, technické zhodnocení a opravy majetku. Příspěvek řeší i případy tvorby rezerv a opravných položek k majetku. Zabývá se finančním leasingem, zápůjčkami a úvěry. To vše řeší příspěvek z pohledu právního, daňového i účetního.
Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda, v roce 2025 tedy částka 20 800 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.[
}