Do zákona o zaměstnanosti byla novelou vložena nová ustanovení, ve kterých jsou uvedeny podmínky pro přiznání příspěvku v době částečné práce. Jak dlouho bude moci zaměstnanec příspěvek pobírat? Jaké jsou podmínky pro vznik nároku na příspěvek? Jaká je výše příspěvku a jak se bude příspěvek vyplácet?

První údaje o tzv. kurzarbeitu jsou již v novelách zákoníku práce (dále zák.práce) před jeho druhým vydáním v roce 2006 jako č. 262/2006 Sb. Tento pojem však nebyl a neměl by být v legislativní praxi podle Legislativních pravidel vlády používán, jednalo se a jedná o tzv. částečnou nezaměstnanost.

V ustanovení § 209 zák. práce se uvádělo, že o jinou překážku v práci jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

Toto znění platí dosud i po schválené novele Poslaneckou sněmovnou a Senátem 9. června 2021. Z § 209 zák. práce pouze byl vypuštěn pojem „částečná nezaměstnanost,“ ale zásadně byla přepracována právní úprava tzv. příspěvku v době částečné práce (dále „příspěvek.). Jde rozhodně o vhodnější pojem, než v období koronaviru velmi často používaný termín „ částečná nezaměstnanost.“

Do zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., (dále ZOZ), byla novelou vložena nová ustanovení § 120a až 120f. Jsou v něm uvedeny podmínky pro přiznání příspěvku. Dosavadní § 115 upravující příspěvek v době částečné nezaměstnanosti byl zrušen.

PO DOBU NEJVÝŠE 12 MĚSÍCŮ má zaměstnanec v pracovním poměru při splnění stanovených podmínek nárok na příspěvek v době částečné práce. Příspěvek nelze poskytnout zaměstnavateli, který je uveden v § 109 odst. 3 zák.práce. Jedná se např. o zaměstnavatele, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních předpisů.

Příspěvek se bude poskytovat zaměstnavateli na zaměstnance, jehož pracovní poměr trvá ke dni oznámení příslušných (zákonných) skutečností zaměstnavatelem úřadu práce alespoň 3 měsíce. Před tím je však zaměstnavatel povinen písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na jeho straně, na jejímž základě bude zaměstnavateli poskytován příspěvek v době částečné práce.

Podrobnosti v nařízení vlády

Poskytování příspěvku stanoví vláda nařízením v případě, že je závažným způsobem ohrožena ekonomika České republiky anebo její odvětví z hospodářských důvodů, které jsou charakterizovány ekonomickými ukazateli. Důvodem může být např. živelní událost spočívající v přírodní pohromě nebo epidemii, kybernetickém útoku nebo jiné mimořádné situaci, která je způsobena vyšší mocí.

Vláda může nařízení vydat po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody. Rovněž může omezit jeho poskytování na část území České republiky nebo na odvětví ekonomiky a na určitý okruh zaměstnavatelů a stanoví jim závazné ukazatele. V takovém případě nařízení vlády určí způsob posouzení naplnění závazných ukazatelů státní orgán, který bude oprávněn k posouzení, kontrole a vydání stanoviska o splnění závazných ukazatelů s určením lhůty pro jeho vydání.

Důležité je, že v nařízení vlády může být poprvé stanovena doba poskytování příspěvku na 6 měsíců. Může však být prodloužena vždy maximálně o 3 měsíce, a to až do vyčerpání její maximální délky 12 měsíců.

Podmínkou pro vznik nároku

na poskytování příspěvku je existence překážek v práci na straně zaměstnavatele z důvodů stanovených zákonem, což bude mít za následek nepřidělování práce zaměstnancům v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % týdenní pracovní doby rozvržené jim v písemném rozvrhu směn na příslušný kalendářní měsíc. Při 40 hodinovém týdenním rozsahu pracovní doby to znamená úbytek práce v rozsahu 8 až 32 hodin u jednoho zaměstnance. Snížení potřeby výkonu práce se bude sledovat u každého jednotlivého zaměstnance. Příspěvek neposkytne úřad práce na zaměstnance, kteří budou mít zvláštní rozvrh pracovní doby podle § 86 a 87 zák. práce (konto pracovní doby.) Jedná se o způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace. Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby a účet mzdy zaměstnance.

VÝŠE PŘÍSPĚVKU - Příspěvek bude zaměstnancům poskytovat úřad práce prostřednictvím jejich zaměstnavatele za část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci. Jeho výše je 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vypočteného z této části náhrady mzdy, kterou má zaplatit zaměstnavatel jako poplatník. Maximální výše příspěvku činí měsíčně 1,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bude příspěvek poskytován.

Pro rok 2021 je tato mzda podle Sdělení MPSV č. 574/2020 Sb. z 23. 12. 2020 ve výši 34 611 Kč. Pro účely příspěvku je tedy jeho maximální výše na zaměstnance v roce 2021 částka 51 916 Kč.

Příspěvek podle průměrného výdělku

O výši příspěvku 80 % rozhoduje průměrný čistý hodinový výdělek zaměstnance. Při jeho výpočtu se vychází z právní úpravy průměrného výdělku v zákoníku práce. Ten se zjistí z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v tomto období (§ 353 odst. 1 zák.práce). Rozhodným obdobím je zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí.

Příklad 1

Zaměstnanec s týdenní pracovní dobou 40 hodin odpracoval ve 2. čtvrtletí 5200 hodin a měl měsíční mzdu 22 000 Kč. Průměrný hrubý hodinový výdělek se zjistí jako podíl hrubé mzdy zaměstnance a jím odpracované doby v rozhodném období: 3x 22 000 Kč: 520 = 126,92 Kč. Dále se vypočítá průměrný hrubý měsíční výdělek podle § 356 odst. 2 zák.práce tak, že se průměrný hodinový výdělek zaměstnance vynásobí jeho týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce: 126,92 Kč 40 x 4,348= 22,073 Kč. Z této částky se zjistí průměrný měsíční čistý výdělek odečtením pojistného a zálohy na daň podle podmínek a sazeb v daném měsíci: 22,073 Kč – 2 305 Kč (odvod) – 2100 Kč (odvod) = 17 668 Kč. Průměrný hodinový čistý výdělek, který je rozhodující pro poskytnutí příspěvku, se zjistí dělením průměrného měsíčního čistého výdělku týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348 takto: 17 668 Kč děleno 40 hodinami a děleno 4,348 = 101,58 Kč.

PODMÍNKOU PRO POSKYTNUTÍ PŘÍSPĚVKU je oznámení zaměstnavatele krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Oznámení musí obsahovat např.

-        identifikační údaje zaměstnavatele,

-        místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti zaměstnavatele, a bližší označení částí zaměstnavatele, člení–li se zaměstnavatele na části,

-        celkový počet zaměstnanců, případně počet v jednotlivých částech,

-        důvod poskytnutí příspěvku v době + částečné práce a předpokládané období jeho čerpání,

-        předpokládaný počet zaměstnanců, na které má být příspěvek poskytnut.

Trvání pracovního poměru

Důležitou podmínkou pro poskytnutí příspěvku je prohlášení zaměstnavatele, že se zaměstnancem, na něhož bude poskytován příspěvek, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zák.práce. Jedná s e o důvody spočívající v organizačních změnách, např. nadbytečnost zaměstnance, sloučení nebo rozdělení zaměstnavatele apod. Doba trvání tohoto závazku odpovídá období, za které je tento příspěvek poskytován. Tento zákaz skončení pracovního poměru z uvedených důvodů bude trvat ještě po dobu počínající dnem následujícím po dni, k němuž byl o poskytování příspěvku ukončeno. Délka odpovídá polovině počtu kalendářních měsíců, za které byl příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnut.

Příklad 2

Byl-li příspěvek poskytnut na dobu šesti měsíců, zákaz nerozvázat pracovní poměr bude trvat ještě tři měsíce po ukončení poskytování příspěvku.

Účast na školení

Zaměstnavatel bude mít ještě řadu povinností v oblasti udržování nebo prohlubování kvalifikační úrovně zaměstnanců, na které bude poskytnut příspěvek. K tomu účelu uzavře s úřadem práce dohodu. Zaměstnancům umožní např. v době, kdy pro něj nebude mít práci, účastnit se různých aktivit, které bude úřad práce zabezpečovat nebo zprostředkovávat. Jedná se např. o školení pro zájemce o zaměstnání, různé druhy rekvalifikací, kursy, semináře apod. Těmto zaměstnanců musí poskytnout náhradu mzdy, pokud by se jednalo o „školící“ akce v pracovní době zaměstnance.

VÝPLATA PŘÍSPĚVKU - Proces poskytnutí příspěvku bude představovat minimální administrativní zátěž. Zaměstnanci bude vyplacen stejně jako mzda nebo náhrada mzdy za příslušný měsíc a bude splatný do 8 kalendářních dnů ode dne doručení úplného a řádně vyplněného přehledu podle § 120e) ZOZ zaměstnavatelem příslušné pobočce úřadu práce.

V elektronickém přehledu podle zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, musí zaměstnavatel uvést:

-        identifikační údaje všech zaměstnanců, na které byl příspěvek poskytnut,

-        den vzniku pracovního poměru a délku týdenní pracovní doby jednotlivých zaměstnanců, včetně informace, že s e jedná o pracovní poměr trvající po dobu určitou nebo po dobu určitou a dobu jeho trvání,

-         výši příspěvku v době trvání částečné práce u jednotlivých zaměstnanců,

-        počet rozvržených hodin jednotlivým zaměstnancům podle § 84 zák.práce a počet hodin trvání překážky v práci,která byla důvodem pro poskytnutí příspěvku,

-         údaj o evidenci odpracované pracovní doby jednotlivých zaměstnanců podle § 96 zák. práce a výši jejich průměrného výdělku.

Kdy vrátit příspěvek?

V případě, že by zaměstnavatel nesplnil některou povinnost stanovenou novelou ZOZ, musí poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit úřadu práce. Je to tehdy, jestliže:

-        mu byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši na základě nesprávných údajů, které sdělil úřadu práce,

-        nesplnil závazek vyplývající z jeho prohlášení k zákazu skončení pracovního poměru nebo neumožnil účast zaměstnance na různých formách školení a jiných akcí úřadu práce.

Příspěvek musí vrátit do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy úřadu práce. Nevrácení příspěvku je porušením rozpočtové kázně a bude postihováno odvodem podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

Novela zákona o zaměstnanosti č. 248/2021 Sb.,

která upravuje podmínky pro příspěvek v době částečné práce, nabyla účinnosti 1. července 2021. Je vhodné podotknout, že cesta k přijetí nové právní úpravy příspěvku při částečné práci nebyla jednoduchá. Pozměňovací připomínky k původnímu návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí ze září 2020 byly ze strany odborů, Hospodářské komory i zástupců zaměstnavatelů. Nakonec došlo po vzájemné dohodě k vypořádání připomínek a návrh novely byl přijat zákonodárnými orgány. Senát neměl k navržené právní úpravě zásadní připomínky.

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 9/2021.

Stát je plátcem zdravotního pojištění prostřednictvím státního rozpočtu České republiky za nezaopatřené děti, kdy se nezaopatřenost dítěte posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 117/1995 Sb. nebo zákon o státní sociální podpoře).

Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26 let věku, jestliže:

a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až § 15 zákona č. 117/1995 Sb.), nebo

b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Jako nezaopatřené dítě, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, se osoba považuje po uvedené období a za stanovených podmínek.

Za studium na středních školách se považuje například studium na gymnáziu, konzervatoři, střední odborné škole, vyšší odborné škole, středním odborném učilišti. Za studium na střední škole se naopak nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona o státní sociální podpoře nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Studium na vysoké škole (v jakékoli formě, tedy i kombinovaně) se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., a to bez ohledu na výkon zaměstnání.

V zákoně o vysokých školách je uvedeno, že dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Není zde stanoveno, v jakém termínu musí být státní zkouška vykonána, zda v termínu řádném, nebo „náhradním“. Podmínkou je, že studium musí být ukončeno vykonáním stanovené zkoušky. Do dne takového ukončení studia (anebo obecně do dovršení 26 let věku) zůstává osoba studentem a tím i nezaopatřeným dítětem s platbou pojistného státem.

Od 1. ledna 2018 je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 zákona č. 48/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů; za dobu uvedeného studia se pro daný účel považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium. Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

589. Studenti a jejich výdělečná činnost

Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát.

Jaké formy pracovněprávního vztahu lze se studentem uzavřít?

Podle zákoníku práce je v podstatě možné uzavřít se studentem jakýkoli smluvní vztah, což znamená, že student, který si chce (nejen) o prázdninách přivydělat, může se zaměstnavatelem podepsat dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti nebo se nechat zaměstnat na „klasický“ pracovní poměr.

Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoli příjem (tedy i nižší než 3 500 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ – minimální mzdu. U pracovní smlouvy (a obdobně například i u odměn členů statutárních orgánů) nehraje rozhodná částka 3 500 Kč žádnou roli a pojistné se odvádí vždy.

Osoba činná na základě dohody (dohod) o pracovní činnosti není považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance tehdy, pokud její příjem nedosáhl v kalendářním měsíci částky, která je podmínkou pro její účast na nemocenském pojištění, čili nebylo dosaženo tzv. „započitatelného příjmu“, který v roce 2021 představuje částka 3 500 Kč.

Od ledna 2012 se musejí zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění zabývat i dohodami o provedení práce. Podmínkou pro přihlášení osoby jako zaměstnance a následnou úhradu pojistného podle zákona je výše příjmu přesahujícího v kalendářním měsíci u této dohody (dohod) 10 000 Kč. Pokud tato podmínka splněna není, zaměstnavatel dohody o provedení práce „neřeší“.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

590. Ukončení studia na střední škole a nezaopatřenost

Student ukončil střední školu maturitou v květnu a po prázdninách již nebude pokračovat v dalším studiu. Na část měsíce července 2021 má sjednanou brigádu, pracovní činnost bude vykonávána v období od 1. 7. do 30. 7. včetně. Na základě dohody o pracovní činnosti činí výše odměny 10 800 Kč. V měsíci srpnu pracovat nebude.

Do kdy je student nezaopatřeným dítětem a jak postupuje zaměstnavatel?

Do konce června platí za tohoto studenta pojistné na zdravotní pojištění stát. Vzhledem k tomu, že uzavřená dohoda o pracovní činnosti netrvá po celý kalendářní měsíc červenec, je tento bývalý student i nadále nezaopatřeným dítětem, osobou, za kterou platí pojistné stát.

Povinnosti zaměstnavatele:

-        nejpozději do 9. 7. se přihlásí u zdravotní pojišťovny (u které je bývalý student pojištěn) prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ k platbě pojistného za tohoto zaměstnance kódem „P“ s datem 1. 7.,

-        nejpozději do 9. 8. se odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance kódem „O“ k datu 30. 7.,

-        pojistné za měsíc červenec ve výši 1 458 Kč odvede zdravotní pojišťovně nejpozději k datu 20. 8. Pojistné bude vypočteno z hrubé mzdy 10 800 Kč a osoba bude započtena do počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele za měsíc červenec.

V období obou prázdninových měsíců nemá pojištěnec v daných souvislostech žádné povinnosti, řešit musí až měsíc září a měsíce následující, jak je dále uvedeno. Nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, by měl tento bývalý student i v případě, kdyby byl v měsíci srpnu zaměstnán také pouze po část tohoto měsíce nebo by měl po část měsíce nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

591. Přihlašování a odhlašování studentů – zaměstnanců

Stanovení vyměřovacího základu, jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného není ve zdravotním pojištění vázáno na jejich účast na nemocenském pojištění.

Jak zaměstnavatel plní u studentů oznamovací povinnost?

U pracovní smlouvy se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal student vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje jej kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána, za podmínky, že zúčtovaný příjem činí za rozhodné období kalendářního měsíce:

-        u dohody (dohod) o pracovní činnosti alespoň 3 500 Kč,

-        dohody (dohod) o provedení práce více než 10 000 Kč.

Při zaměstnávání studentů se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání současně kódu „G“, kterým oznamuje nástup nezaopatřeného dítěte, tj. učně, studenta střední nebo vysoké školy, do zaměstnání v průběhu studia, a to vždy společně s kódem „P“. Kód „G“ se rovněž použije i v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání.

Pokud student například končí brigádu (anebo i zaměstnání) a nadále pokračuje ve studiu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „F“, kterým by fakticky ukončil evidenci studenta – pojištěnce – v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. Z praktického hlediska slouží kód „F“ k oznámení ukončení nezaopatřenosti, zpravidla v souvislosti s tzv. posledními prázdninami nebo dovršením věku 26 let.

592. Registrace brigádníků ve „státní kategorii“ u zdravotní pojišťovny

Aby mohl zaměstnavatel za zaměstnaného studenta odvádět pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, musí mít jednoznačně potvrzeno, že za tuto osobu je ve zdravotním pojištění stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc.

Jakým způsobem musí být zaměstnavateli tato skutečnost doložena?

U studentů to obvykle znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let věku s potřebou doložení potvrzení o studiu. Studenti, kteří po prázdninách plynule pokračují ve studiu na střední nebo vysoké škole, zůstávají nezaopatřenými dětmi po celou dobu prázdnin bez ohledu na skutečnost, zda vykonávají výdělečnou činnost, či nikoli. Naopak studenti, kteří ukončí studium na střední škole a po prázdninách již v dalším studiu nebudou pokračovat, jsou v období tzv. „posledních prázdnin“ nezaopatřenými dětmi v měsících červenci a srpnu za předpokladu, že zaměstnání nebo výkon samostatné výdělečné činnosti netrvají po celý kalendářní měsíc ani po celý kalendářní měsíc nepobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

U studentů řádně končících vysokou školu je nárok na nezaopatřenost ještě v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém toto studium ukončili, taktéž za podmínky, že po celý tento kalendářní měsíc nevykonávají výdělečnou činnost anebo nepobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

593. Vyměřovací základ

Do vyměřovacího základu zaměstnaného studenta se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance.

Řeší zaměstnavatel u zaměstnaného studenta problematiku minimálního vyměřovacího základu?

Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u studenta skutečně dosažený příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (výjimku představuje například zaměstnání po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen v období tzv. „posledních prázdnin“ po ukončení studia na střední škole v situaci, že osoba nepokračuje v dalším studiu).

V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel započítává tuto osobu do celkového počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel každý měsíc příslušné zdravotní pojišťovně v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.

594. Přerušení studia

Student v únoru přerušil studium z důvodu odchodu ze školy a v měsíci květnu bude skládat přijímací zkoušku na vyšší odbornou školu.

Musí se student přihlásit k placení zdravotního pojištění předtím, než začne opět navštěvovat školu?

Vzhledem k tomu, že k přerušení studia došlo v průběhu měsíce února, má tato osoba z pohledu zdravotního pojištění vyřešen ještě měsíc únor. Postačí, že tato státní kategorie trvala po část kalendářního měsíce února, student bude muset zdravotní pojišťovně dokladovat, ke kterému datu k přerušení (ukončení) studia došlo. Od měsíce března si bude muset tato osoba řešit svůj pojistný vztah, a pokud

-        nebude zaměstnána nebo

-        nebude podnikat jako OSVČ nebo

-        nebude registrována u zdravotní pojišťovny v některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, anebo

-        nebude jinak vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění (třeba výkonem výdělečné činnosti v rámci Evropské unie podle koordinačních nařízení EU č. 883/­2004 a 987/­2009),

-        bude si platit pojistné sama, tedy stane se od 1. 3. 2021 ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se do osmi dnů u zdravotní pojišťovny do této kategorie a platit měsíční pojistné 2 052 Kč.

Pokud student začne od září studovat na vyšší odborné škole, oznámí a doloží zahájení studia zdravotní pojišťovně a naposledy zaplatí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů ve výši 2 052 Kč za měsíc srpen 2021.

595. Práce v zahraničí

Jestliže je bývalý student jazykově zdatný, může jít po skončení studia pracovat do zahraničí, kdy je zapotřebí primárně rozlišit výkon výdělečné činnosti podle koordinačních pravidel Evropské unie a práci v tzv. třetích zemích.

Které podmínky platí pro osoby pracující v zahraničí?

Pokud se občan České republiky rozhodne pracovat v rámci Evropské unie, postupuje se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/­2004. S účinností od 1. 4. 2012 se tato nařízení vztahují na občany a instituce ze Švýcarska a od 1. 6. 2012 jsou aplikována i vůči Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku. To znamená, že i v těchto čtyřech státech se postupuje podle uvedených koordinačních pravidel Evropské unie.

Protože bylo koncem roku 2020 dosaženo dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií o obchodu a spolupráci, nedochází od roku 2021 ve zdravotním pojištění z pohledu pojištěnce k zásadním změnám. Dohoda obsahuje i protokol o sociálním zabezpečení, který zahrnuje i pravidla pro zdravotní pojištění a poskytování zdravotních služeb, která prakticky nemění nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, aplikovaná ještě po přechodné období roku 2020. Lze tak konstatovat, že veškeré běžné situace jsou upraveny stejným způsobem, jako by Spojené království z EU nevystoupilo.

Má-li český občan v úmyslu vycestovat do některé z těchto zemí za účelem získání zaměstnání, je českým pojištěncem do okamžiku, kdy práci v této zemi získá. V případě potřeby může do doby získání zaměstnání čerpat zdravotní péči v této zemi na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění (European Health Insurance Card – EHIC), který mu vystavila česká zdravotní pojišťovna

Jakmile český pojištěnec začne v jiném členském státě vykonávat výdělečnou činnost, podléhá právním předpisům příslušného státu. Stává se pojištěncem státu, ve kterém pracuje a je mu vystaven místní doklad o nároku na zdravotní péči. V této souvislosti pak přestává být českým pojištěncem a ztrácí nárok na zdravotní péči z titulu EHIC, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zahájení výkonu výdělečné činnosti v členském státě je český občan povinen oznámit v zákonné osmidenní lhůtě své dosavadní české zdravotní pojišťovně a současně vrací vystavený EHIC. Pokud je tedy českému občanovi jednoznačně známo, od kterého data začne vykonávat výdělečnou činnost v jiném členském státě, odhlásí se od tohoto data z českého systému zdravotního pojištění. Jestliže již výdělečnou činnost v jiném členském státě zahájil, musí tuto skutečnost oznámit dodatečně (a neprodleně).

Po ukončení výdělečné činnosti v jiném členském státě oznamuje český občan své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům v oblasti zdravotního pojištění. Současně dokládá dobu pojištění v příslušném státě tak, aby po něm nemohlo být požadováno doplacení pojistného za pojištěním nepokryté období.

Rozhodne-li se náš občan pracovat v tzv. třetí zemi, tedy mimo státy výše uvedené a mimo státy v režimu dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení, zůstává i nadále účasten českého systému veřejného zdravotního pojištění. Aby mu v této souvislosti nevznikl u zdravotní pojišťovny problém, nabízejí se v podstatě dvě možnosti:

1. placení pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2021 měsíčně částka 2 052 Kč, nebo

2. uplatnění institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/­1997 Sb., kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců (pojištěnec se odhlašuje ze systému veřejného zdravotního pojištění).

Podle bodu 1 může pojištěnec kdykoli přijet zpět do České republiky a bude mít standardní nárok na plnou péči v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Naproti tomu, pokud si vyřídí na zdravotní pojišťovně tzv. dlouhodobý pobyt v cizině, nemá po dobu odhlášení ze systému nárok na poskytování hrazených služeb a po návratu musí zdravotní pojišťovně doložit, že byl po celou dobu v cizině zdravotně pojištěn.

596. Pokračování studia na vysoké škole

Student v červnu řádně ukončil studium na jedné vysoké škole a na jiné nebo téže vysoké škole začal studovat 5. října.

Je student v měsících červnu až říjnu nezaopatřeným dítětem?

V tomto případě je splněna podmínka daná ustanovením § 14 odst. 2 písm. c) zákon č. 117/1995 Sb., za tuto osobu (studenta) je nepřetržitě plátcem pojistného stát. Podmínka nezaopatřenosti je splněna z toho důvodu, že doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, činí nejdéle tři celé kalendářní měsíce následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo (předcházející) studium na vysoké škole.

Kdyby ovšem student začal studovat (byl zapsán ke studiu) až v listopadu, pak by byl nezaopatřeným dítětem každopádně v červnu a v červenci pouze tehdy, pokud by po celý červenec nevykonával výdělečnou činnost nebo by neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Nicméně v měsících srpnu až říjnu by si musel nějakým způsobem řešit svůj pojistný vztah, například zaměstnáním zakládajícím povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění (třeba jen po část příslušného měsíce) nebo registrací v kategorii osoba bez zdanitelných příjmů, v tomto případě na měsíce srpen až říjen. Anebo by mohl být z nějakého důvodu „státním pojištěncem“ – viz § 7 odst. 1 zákon č. 48/1997 Sb.

Více již najdete v měsíčníku 1000 řešení 7-8/2021.

Nový stavební zákon byl zatím schválen toliko Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Po odeslání poslanci schváleného znění zákona do Senátu se lze nadít rozsáhlejších zásahů, neboť k vládní předloze existuje značné množství výhrad ze všech možných stran.

Mohou nastat v zásadě tři trajektorie dalšího postupu:

• senátní úprava bude odmítnuta a přehlasována Poslaneckou sněmovnou; slabinou této trajektorie je skutečnost, že stávající znění schválila sněmovna pouze většinou čtyř hlasů, přičemž pro přehlasování senátní verze je třeba sněmovní většiny (101 hlas);
• senátní úprava bude přijata;
• senátní úprava nebude ani přijata, ani odmítnuta, protože se projednání stavebního zákona nestihne a celý návrh skončí bez přijetí a bude se jím v nějaké podobě zabývat znovu až nově zvolená sněmovna.

Kromě toho sílí názor, že i při schváleném stavebním zákonu bude po volbách nutno do této právní úpravy zasáhnout a opravit ji. Nový stavební zákon tak již v čase své legislativní přípravy v lecčems sleduje nepovedený stavební zákon z roku 2006. To je tím závažnější, že stavební zákon představuje jeden z úhelných kamenů systému veřejné správy, který by měl být schvalován na základě širšího politického souhlasu a srozumění.

Nedostatky stávajícího stavebního zákona

není asi třeba znovu detailně uvádět. Na druhou stranu platí, že nedostatky netrpí pouze stavební zákon, nýbrž celé právní prostředí v tomto státě obecně, specificky pak v systému veřejného práva velkou atomizací a resortností (fragmentarizací), zbytnělostí a vzájemnou kolizností právních předpisů, institucionální složitostí, kompetenční roztříštěností a nepřehledností, instrumentální i procesní komplikovaností vedoucí k alibismu a neodpovědnosti (pokud možno ve věci nerozhodnout, při rozpornostech nehledat logické a smysluplné kompromisy, rozhodnutí raději rušit, než samostatně rozhodnout). Ve stavebním právu narůstalo postupně množství procesů (často se vzájemně překrývajících – územní a stavební řízení), aniž byly v praxi využívány (viz poslední zásadní novelu stávajícího stavebního zákona: územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, společné územní a stavební řízení, společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, zjednodušené územní řízení, územní souhlas, společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru či ohlášení).

Systém závazných stanovisek, vydávaných dotčenými orgány, který měl stavebně právní procesy urychlit, skončil stejně, jako předchozí systém podmiňujících správních rozhodnutí. Důsledkem je nesmyslně dlouhá doba povolování stavebních záměrů, které nakonec k lepší ochraně veřejných zájmů nevedly a nevedou. Stávající stavební zákon byl za nedlouhou dobu své účinnosti celkem dvaadvacetkrát novelizován, aby – slovy důvodové zprávy – „české stavební právo dospělo do stavu, ve kterém už nestačí pouhá další novelizace. V posledních letech bylo přijato několik tzv. velkých (rozsáhlých a současně ambiciózních) novel stavebního zákona a souvisejících předpisů. Ty však nedosáhly v dostatečné míře zamýšlených cílů“. Poctivé by bylo říci, že nikoli dostatečně, nýbrž prakticky vůbec!

Nová právní úprava

si předsevzala sledovat tyto základní principy nového stavebního práva oproti dosavadní právní úpravě:

• institucionální změny (vytvoření jednotného modelu státně správního vyjmutého z modelu veřejné správy; maximální integrace stavebních úřadů a dotčených orgánů a zásadní reorganizace dotčených orgánů; odstranění systémové podjatosti; vznik Nejvyššího stavebního úřadu; posílení nezávislosti výkonu úřední činnosti a odpovědnosti za způsobenou újmu; nové postavení obcí jako dotčených orgánů; posílení odpovědnosti stavebních úřadů za výsledek řízení);
• důsledná digitalizace stavební agendy (od nástrojů územního plánování, přes projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů; portál stavebníka);
• změny v územním plánování (posílení územních samospráv v územním plánování – samostatná působnost obcí a krajů i v pořizování; sjednocená a jednodušší struktura dokumentací; jednodušší obsah dokumentace s možností odchylek; princip kontribucí a posílení významu plánovacích smluv; úprava opatření obecné povahy, kterým se jednotlivé nástroje územního plánování vydávají);
• procesní změny (zavedení závazných procesních lhůt; koordinace stanovisek/vyjádření v rámci organizace stavebních úřadů; zrušení duality územního a stavebního řízení – jedno veřejnoprávní řízení; konec instančního ping-pongu mezi stavebními úřady různých stupňů i mezi stavebními úřady a soudy důsledným zavedením apelačního principu, to jest povinnost nadřízeného rozhodnout ve věci, ne pouze rušit napadené rozhodnutí a vracet věc k dalšímu řízení);
• řízení o povolení stavby (důsledné prosazení zásady koncentrace řízení; výsledkem jedno rozhodnutí integrující všechny dosavadní modely; závazné lhůty v prvním stupni řízení a následky jejich nedodržení; prosazení principu apelačního v odvolacím řízení);
• odstraňování staveb (rozlišení mezi případy odchylky od povolení s možností dodatečného povolení a vzniku stavby zcela bez právního důvodu bez této možnosti; náklady spojené s odstraněním stavby, pokud ji neodstraní stavebník, nese stát; povinnost úhrady pokuty);
• změny veřejného hmotného práva (revize, modernizace a sjednocení obecných požadavků na výstavbu do jednoho právního předpisu spolu s eliminací multiplicit chráněných zájmů s cílem je zpřehlednit, zjednodušit a zajistit kvalitu architektury, urbanismu a ochranu volné krajiny; jednodušší koncepce obsahu dokumentace a soustředění všech typů dokumentací i podle speciálních předpisů v jednom podzákonném předpisu; stanovení požadavků na projektování a provádění staveb, zejména povinností stavebníka a vlastníka, projektanta a stavitele);
• změny v soudním přezkumu (posílení apelačních prvků v rozhodování správních soudů; nepřípustnost žalobního bodu, nebyl-li účinně uplatněn v povolovacím řízení; nepřípustnost žaloby sledující zjevné zneužití práva; zrychlení, zefektivnění a zkvalitnění soudního přezkumu při zachování ochrany veřejných subjektivních práv).

Deklaroval-li zákonodárce, že mezi cíle rekodifikace patří snaha o zajištění univerzálnosti, jednoduchosti, efektivity a férovosti jediného povolovacího řízení při respektování práv všech dotčených subjektů a ochrany veřejných zájmů a s tím souvisí i cíl celkového posílení autonomní rozhodovací pravomoci stavební správy, která by měl být koordinátorem vzájemně provázaných i si konkurujících soukromých i veřejných zájmů v území, a upozadění procesního postavení dotčených orgánů. Tím však nedojde z hlediska věcného k oslabení ochrany jednotlivých tzv. složkových veřejných zájmů dotčených v procesu povolování staveb, na niž rezignovat nelze, pak se to novým zákonem podařilo pouze zčásti. Lze tedy shrnout, že nový stavební zákon nepovede k podstatným změnám na úseku územního plánování. Mohl by snad vést k jednomu povolovacímu řízení vedeného stavebním úřadem s následným účinným a efektivním soudním přezkumem.

Již na počátku procesu legislativní přípravy byly totiž některé z deklarovaných principů opuštěny nebo rozmlženy. To se týkalo zejména části územního plánování, které se prakticky vrátilo k podobě stávající – a víceméně s drobnými úpravami trvá i po schválení poslanci. Obcím tak byla odňata působnost stavebních úřadů, avšak nebyla kompenzována ani silnějším postavením obcí v povolovacím procesu jako orgánu dotčeného (předvídaného ostatně § 136 odst. 2 správního řádu), nebyla jim přiznána samostatná působnost pořizování územních plánů a obsah územně plánovacích dokumentací zůstal zachován prakticky v původní podobě, a to přesto, že právě územním plánem a regulačním plánem nastavují obce pravidla výstavby ve svém území. Podcenění územního plánování bude první významnou překážkou prosazení jednodušších přístupů v povolovacím řízení. V povolovacím řízení nebyl důsledně aplikován princip koordinace. Zákon však nepovede ani k úplné integraci stavebních úřadů a dotčených orgánů, neboť mimo tento režim bude samostatné postavení zachováno hasičům, hygienikům, památkářům a ochraně přírody a krajiny.

Jaká je tedy struktura zatím poslanci schváleného stavebního zákona,

který putuje k senátorům. Především zůstává u koncepce jednoho právního předpisu pro územní plánování a stavební řád, avšak s výrazným rozšířením části hmotného stavebního práva. Celý zákon je rozdělen do třinácti částí a doplněn devíti přílohami.

V části první je upraven předmět a jsou vyloženy, obdobně jako v předchozím zákonu, pojmy, avšak podstatně obsáhleji. Řada pojmů, dříve uvedených v prováděcích vyhláškách, je definována nyní zákonem (pojmy územní plánování, mezi nimiž se právo podle pražských stavebních předpisů vrací k některým tradičním pojmům, například uliční a stavební čára; pojmy stavebního řádu; pojmy ostatní, zejména se týkající jednotlivých aktérů výstavbového procesu).

V části druhé je pojednána, obdobně jako v předchozí právní úpravě, organizace a výkon veřejné správy, a to obecně a s rozlišením výkonu v územním plánování a ve stavebním řádu. Ponecháním pořizování v režimu přenesené působnosti státní správy (proti vší věcné i právní logice) tak víceméně setrvává stávající model, pouze s tím, že ústředním orgánem územního plánování je Nejvyšší stavební úřad. Tomu pak přísluší totéž postavení i ve věcech stavebního řádu. Nově je koncipován „specializovaný stavební úřad“ a ponechán je formát jiných stavebních úřadů (MO, MV, MSp). V samostatném režimu pak budou MO a MV určená opatřením obecné povahy „vymezená území“.

V části třetí je pojednáno územní plánování; jak už bylo řečeno, zůstává prakticky zachován stávající (nefunkční) model pouze s některými drobnými odchylkami (například vymezení pojmu „charakter území“). Rozsáhlá pasáž je věnována „pořizování“ jakožto výkonu státní správy v přenesené působnosti, se zachováním principu určeného zastupitele, pouze s upřesněním jejich vzájemného vztahu, který však činí určeného zastupitele faktickým podřízeným a obec rukojmím pořizovatele, potažmo Nejvyššího stavebního úřadu, který je určen arbitrem pro případy vzájemných sporů!

Podrobněji je v zákonu popsáno postavení a výkon dotčených orgánů. Do společných ustanovení byly uvedeny některé obsahové náležitosti, zejména požadavky na úplné znění, na koordinační výkres, stanoven jednotný standard dokumentace, popis mapových podkladů. V obsahu nástrojů územního plánování byla ponechána dosavadní struktura podkladů a dokumentací (s novým názvem územní rozvojový plán (nahradil politiku územního rozvoje) a byla pouze doplněna Politika architektury a stavební kultury ČR. V procesních náležitostech byly do určité míry sjednoceny lhůty. Upraveny byly i některé zvláštní postupy a podmínky zrušení územně plánovací dokumentace a následky takového zrušení. Poněkud obšírněji je pojednáno vymezení zastavěného území a možnosti výstavby v území nezastavěném. Mezi nástroje územního plánování pak byla – oproti předchozí úpravě – zařazena územní opatření o stavební uzávěře a o asanaci území a úprava vztahů v území (plánovací smlouva, náhrady za změnu v území).

V části čtvrté je pojednáno stavební právo hmotné, které ve stávající právní úpravě prakticky chybí (je mu věnováno jen velmi málo ustanovení a většina byla součástí podzákonných právních předpisů). Jedná se především o územní požadavky na výstavbu (na pozemky a umísťování staveb na nich) a na technické požadavky na stavby a na výrobky (právní předpis se vrací k jejich výslovnému uvedení, nejen odkazu na evropské předpisy). Součástí této části jsou rovněž vybrané činnosti ve výstavbě (projektování a provádění staveb) a vymezení práv a povinností osob při přípravě, provádění a užívání staveb (stavebník, projektant, zhotovitel, stavbyvedoucí a stavební dozor, vlastník) včetně podmínek obsahu a vedení stavebního deníku.

V části páté jsou pojednány účely vyvlastnění (vyvlastňovací tituly podle stavebního zákona.

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 8/2021.

Teplé počasí nastupujícího léta způsobuje zajímavý úkaz živočišné říše – nepříjemně se přemnožil dotěrný hmyz různého typu i druhu, který může vyvolávat rozličné problematické zdravotní problémy.

NA BODNUTÍ BLANOKŘÍDLÉHO HMYZU (včela, vosa, sršeň, čmelák) jsme, pokud jde o živočišné jedy, asi nejcitlivější. Vosa je agresivnější a často bodá víckrát do té samé oblasti, sršeň patří mezi méně útočný hmyz. Včela na rozdíl od vosy nebo sršně nechává žihadlo spolu s kusem zadečku v ráně, což je pro ni smrtelné poranění. Při vytahování žihadlo není dobré na ně tlačit, protože ze zbytku „pozadí“ může vystříknout pod kůži ještě více jedu – lepší je pokusit se ho „vydloubnout“ (nebo vytáhnout pinzetou). Místo vpichu je vhodné umýt studenou vodou a neutralizovat potřením čpavkovou vodou, čistým lihem, nebo jinou zásaditou tekutinou. Při bodnutí do úst je dobré, když postižený konzumuje zmrzlinu, cumlá led nebo navlhčenou sůl a co nejrychleji vyhledá lékaře.

Asi nejhorší a nejútočnější budou vosy, které si dělají hnízda často na skrytých místech mezi panely, ve škvírách zdí, na balkonech, pod střechami, ve skříních, dutinách pod omítkami nebo za obklady. Lákají je též nevynesené odpadkové koše, interiéry autobusů, tramvají i osobních automobilů a najdeme je i v obchodech a restauracích. Na rozdíl od včel, které přitahují jen sladké objekty, vosy jsou všežravci a láká je kromě sladkého i maso, šunka, salámy či jiné uzeniny.

Jako ochrana před vosami

se doporučují různé druhy účinných repelentů. V přítomnosti vosy není vhodné dělat prudké pohyby a při jídle je třeba sledovat každé sousto, abychom náhodou nespolkli s jídlem i vosu, která mezitím potravinu obšťastnila svojí přítomností. Vosy lákají i nejrůznější voňavé spreje, parfémy a voňavky. Je nutno se vyhýbat místům, kde se vosy vyskytují, zakrývat odpadky, nenechávat na stole nedopité sladké nápoje, nezdvihat ze země ovoce, nechodit naboso a v přírodě nosit raději lehké oblečení, které pokrývá většinu těla. Když někoho bodne víc vos, je to pro něho velmi nebezpečná situace, i když nemusí být na vosí žihadla alergický. Štípnutí, resp. bodnutí žihadlem způsobí u většiny lidí jen místní (lokální) reakci – pálení, zarudnutí, otok – která trvá nanejvýš dva dny. V takovém případě je nejlepší na místo bodnutí přikládat studené obklady a použít protialergický gel či tabletky, což obvykle stačí. V případě alergického jedince dochází po bodnutí vosou k závažnějším reakcím.
Bolest, pálení a rozsáhlý otok můžou trvat i několik dní. Nejtěžším projevem alergické aktivity je anafylaktická reakce – začíná výsevem pupínků, nevolností, později bolestmi břicha, hrudníku, nutkáním ke zvracení a zvracením, závratěmi, zhoršeným polykáním, zmodráním kůže a sliznic a následným bezvědomím. Bodnutí vosou však může mít i smrtelný konec, a proto by měl alergik po poradě se svým lékařem u sebe nosit pohotovostní balíček, který může v případě bodnutí použít. Tvoří ho čtyři léky – steroidní hormon, protialergický lék druhé generace, sprej pro uvolnění dýchání a adrenalinová, život zachraňující injekce EpiPen auto-injector.

DVOJKŘÍDLÝ HMYZ PŘEDSTAVUJÍ HLAVNĚ KOMÁŘI – samci se živí květinovým nektarem a samice sají krev hlavě savcům. Nadměrné poštípání komáry v oblastech, kde se tento hmyz přemnožil, by ale nemělo pro člověka znamenat zvýšené riziko onemocnění některou z infekčních chorob (aspoň pokud jde o „domácí“ druhy komárů). Občas však na veřejnost prosáknou obavy, že komáři přenášejí zákeřné infekce, např. AIDS. Bylo vědecky dokázáno, že tato cesta nákazy není možná kromě jiného i proto, že infekční dávka viru HIV by byla vzhledem k velikosti komára tak malá, že by člověka neohrozila.

O možnosti přenosu AIDS by šlo uvažovat, kdyby komár měl velikost králíka. Stejně tak se nepředpokládá přenos lymské boreliózy komáry, i když vědci tento problém stále sledují. Onemocnění není považováno za závěžné a probíhá buď skrytě, nebo připomíná mírnou chřipku. Poštípání komáry ale může mít negativní dopad na alergiky (i když není tak výrazné jako bodnutí od vosy či včely) – může vyvolat závažné, život ohrožující reakce organismu. Hrozí též druhotné infekce, když se poštípaná svrbící místa rozškrábou. Proto pokud k takové situaci dojde, je nutno rozškrábaná místa vydezinfikovat a ošetřit. Proti komárům se lze chránit jen dosud používanými prostředky – sítěmi, elektronickými odpuzovači a repelenty.

Hmyz se neumí bránit proti repelentu,

ani si na něj „nezvykne“. Repelenty mohou mít různou účinnost, je to velmi individuální. Běžně vydrží účinek tak dvě až čtyři hodiny. Roli zde hraje i úsek dne, v němž jsou repelenty použity. Při soumraku, když jsou komáři nejútočnější, se působení repelentu zkracuje až na jednu hodinu i méně, protože hmyz se nejvíc snaží svůj odpor k chemické látce překonat.

Repelent je možno aplikovat přímo na pokožku, ale například spreje je vhodné nastříkat i na oděv, což se osvědčuje nejen u komárů, ale i u klíšťat. Komáři a jejich působení jsou mírně komplikovanou součástí života každého jedince, a proto je lépe být připraven.

Ve zmíněném období se v přírodě vyskytuje ve zvýšené míře i mnoho infikovaných klíšťat, přenašečů klíšťové encefalitidy – nebezpečného virového onemocnění. V Evropě se ve velkém množství klíšťata vyskytují i v Čechách, Rakousku, Německu, Slovinsku, Chorvatsku a Polsku. Nacházejí se v trávě, nízkých porostech a listnatých lesích. Útok klíštěte může podnikateli způsobit i zápal mozku a mozkových blan s následným částečným až celkovým ochrnutím, v některých případech může skončit i smrtí.

Postižený jedinec má zpočátku podobné problémy jako při chřipce – horečka, únava, bolesti hlavy, trupu i končetin, žaludeční a střevní problémy, celková nevolnost, nechutenství, nutkání ke zvracení. Toto období může být velmi krátké (pár dní), ale může trvat i čtyři týdny.

Pak následuje doba bez příznaků (jeden až dvacet dní) a vlivem rozmnožení viru pak dochází ke stadiu napadení centrální nervové soustavy a poškození nervových buněk. Tehdy má postižený vysoké horečky, bolesti hlavy, zvracení, ztuhnutí šíje, poruchy vědomí, obrny, světloplachost, deprese. Pak může dojít k uzdravení, ale u více než 6 procent nemocných dlouhodobě přetrvávají bolesti hlavy, obrny, nebo dochází k úbytku svalové hmoty. Někdy má onemocnění i fatální konec.

Na tuto nemoc zatím neexistují cílené léky

a jedinou možnou ochranou (kromě vyhýbání se infikovaným oblastem) je pro podnikatele preventivní očkování podle specializovaného schématu. Očkovací látka obsahuje usmrcené viry, které už nemají schopnost rozmnožování. Po očkování touto látkou si začne imunitní systém vytvářet obranné látky jako při skutečném onemocnění a později je schopen zabránit vzniku nebezpečného onemocnění. Protilátky totiž zabrání virům klíšťové encefalitidy, aby vnikly do buněk organismu a tak vzniklo onemocnění. Nejlepší je, když se dáváme každé tři roky přeočkovat jednou vakcínou. Tak si můžeme zabezpečit skutečnou ochranu před onemocněním.

V LÉTĚ SE ZVYŠUJE RIZIKO ONEMOCNĚNÍ LYMSKOU BORELIÓZOU - Jde o problém, který vyvolává bakterie Borrellia burgdorferi. Ta se do těla dostává také kousnutím klíštětem. Bakterie pronikají do organismu v místě kousnutí (bodnutí, přisátí) a možnost přenosu infekce závisí i na době, která je poskytnuta pro sání krve. Čím je delší, tím je větší pravděpodobnost přenosu infekce. Ne každý kontakt jedince s původcem nákazy musí znamenat onemocnění. Inkubační doba (čas, dokud nevypuknou příznaky) je velmi zákeřná a pohybuje se v rozpětí od jednoho do tří set dní.

Vlastní onemocnění se velmi těžce přesně identifikuje a diagnostikuje, protože svými příznaky může připomínat mnoho jiných chorob či tělesných stavů. V první stadiu se mohou, ale nemusí vyskytnout kožní příznaky – pomalu se kruhovitě šířící červená skvrna v místě přisátí hmyzu, obvykle ohraničená lemem se světlým středem. Může se ale vyskytnout i horečka, třesavka, bolesti svalů, únava – všechno příznaky, které svědčí pro nějaký druh chřipky. V dalším stadiu se vyskytne stav podobný chronické únavě, který může imitovat přetrénování z „nepochopitelných“ příčin. Nastupuje později – někdy až půl roku po prvním stadiu. Po uplynutí dalších měsíců se objevují stále zvýšené teploty, bolesti kloubních spojení, páteře, ochabující svalstvo, poruchy srdečního rytmu. Léčba je pak dlouhodobá a postižený musí být pravidelně kontrolován u lékaře víc než dva roky, i když v pracovní kariéře může po odeznění těžkostí a rekonvalescenci (trvá víc týdnů až měsíců) pokračovat.

RADA! - Jak předejít zmíněným nepříjemnostem? Je dobré okamžitě při podezření na útok zákeřného hmyzu reagovat lékařskou kontrolou. Opatrnosti není nikdy dost a pracovní i osobní neschopnost je zbytečně dlouhá. Zdraví je opravdu jen jedno a komfortně žít i pracovat bez jeho stoprocentní kvality jde těžko a ne bezpečně.

MUDr. Pavel Malovič

Poradce, měsíčník č. 1/2022 (VI/2021)

·         Školský zákon s komentářem – JUDr. Eva Dandová

·         Mzdy a platy – JUDr. Ladislav Jouza

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 8/2021 (VI/2021)

·         Pandemický zákon – testování zaměstnanců

·         Náhrada za nevyplacenou mzdu v období pandemie - změny

·         Změny v poskytování ošetřovného

·         Stravenkový paušál

·         Vyúčtování pracovních cest

·         Mimořádné pracovní cesty

·         Příspěvkové organizace zřízení ÚSC - změny v nákladech na stravování

·         Čerpání FKSP – problémy z praxe

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 8/2021 (VI/2021)

·         Zákon o DPH – novela od 1. 7. 2021

·         Spotřební daně – změny

·         Stavební právo – nová koncepce

·         Povinná elektronická podání

·         Odpisování majetku vybrané účetní jednotky

·         Rozvrh pracovní doby – volnost v úpravě

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 8/2021 (VI/2021)

·         Ukončení podnikání OSVČ

·         Závislá práce v kostce II. část

·         Mzda a plat 

1000 řešení – měsíčník č. 7-8/2021 (VI/2021)

·         Daň z nemovitých věcí

·         Daňová kontrola

·         Studenti a zdravotní pojištění

·         Daň z příjmů – po novele, DPH

·         Účetnictví, ZP

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

1. 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)

2. 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)

3. s.r.o. – Průvodce bez chyb, pokut a penále (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)

4. 100 otázek a odpovědí Zaměstnanecké benefity, Obchodování (praktická řešení týkající se poskytování zaměstnaneckých benefitů a obchodování)

5. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Reklama, propagace (praktická řešení týkající se změn v zákoníku práce a reklamy z daňového a účetního hlediska)

6. 100 otázek a odpovědí DPH nově, Zásoby (praktická řešení týkající se dani z přidané hodnoty po novelách a zásob z hlediska účetnictví a daní)

7. Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)

8. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2021 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

9. Daňové, mzdové a účetní zákony 2021 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2021)

10. Příručka mzdové účetní 2021 (příručka mzdové účetní s příklady)

11. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2021 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

12. 100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (praktická řešení týkající se využití zákonných možností optimalizace daně a změn, které přinesla rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů)

13. 100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (praktická řešení týkající se daňových a nedaňových výdajů a odměňování)

14. 100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (komentář k pandemickému zákonu a související příklad, OSVČ z pohledu daní, odvodů a ukončení podnikání)

15. Ústava České republiky (úplná znění Ústavy České republiky a volebních zákonů po posledních novelách)

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE

Vzory smluv, žalob a podání (XII/2020)

·         Občanský zákoník

·         Rodinné právo

·         Zákoník práce

·         Občanský soudní řád

·         Trestní právo

·         Exekuční řád

·         Daňové řízení

·         Správní řízení

·         Stavební právo

Účetní závěrka podnikatelů za rok 2020 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Účetní zásady a principy

·         Druhy účetních závěrek

·         Účetní období

·         Účetní uzávěrka

·         Účetní závěrka

·         Opravy účetních zápisů

·         Nové účetní období

Daňová přiznání za rok 2020, Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Přiznání k dani z příjmů právnických osob

·         Přiznání k dani z příjmů fyzických osob

·         Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

Pomocník mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Pomocník mzdové účetní

·         Povinnosti zaměstnavatele a mzdové účetní

Příručka mzdové účetní 2021 bez chyb, pokut a penále (I/2021)

·         Mzda a plat

·         Zdravotní pojištění

·         Sociální pojištění

·         Daň z příjmů ze závislé činnosti

Daňové, mzdové, účetní zákony 2021 (I/2021)

• ÚZ daňový řád
• ÚZ zákona o daních z příjmů
• ÚZ zákona o DPH
• ÚZ zákona o účetnictví
• Vyhláška č. 500/2002 Sb.
• Zákoník práce

100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (II/2021)

·         Optimalizace daně

·         ZDP po novele

Daňové a nedaňové výdaje 2021 (II/2021)

·         Abecedně seřazeny daňové a nedaňové výdaje s příklady

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o účetnictví

100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (III/2021)

·         Daňové výdaje

·         Nedaňové výdaje

·         Odměňování

·         Závislá činnost – daň z příjmů

100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (V/2021)

·         Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (pandemický zákon) s komentářem

·         Mimořádná opatření a kompenzace

·         OSVČ – daně, odvody, ukončení podnikání

Ústava České republiky (V/2021)

·         Ústava České republiky

·         Zákon o volbách do Parlamentu České republiky

·         Zákon o volbě prezidenta republiky

NOVINKY

Aktualizace II/5 (VI/2021)

·         Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

·         Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

·         Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

Aktualizace II/4 (V/2021)

·         Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

·         Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

·         Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby

Aktualizace III/2 (IV/2021)

·         Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného

·         Vyhláška č. 305/2020 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v r. 2020

·         Vyhláška č. 175/2021 Sb., o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování

·         Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19

·         Zákon č. 136/2021 Sb., o úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s COVID-19

Aktualizace II/3 (III/2021)

·         Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy

·         Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

·         Vyhláška č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva.

·         Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském

·         Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2

Aktualizace II/2 (II/2021)

·         Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

·         Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

·         Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí

·         Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní

·         Nařízení vlády č. 219/2017 Sb., o znehodnocování některých zbraní a střeliva, zhotovování řezů zbraní a střeliva

Aktualizace III/1 (II/2021)

·         Vyhláška o požární prevenci

·         Zákon o ochraně veřejného zdraví

·         Zákon úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii

Aktualizace VI/2 (II/2021)

·         Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

·         Vyhláška č. 30/2021 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o obalech

·         Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Aktualizace I/1 (II/2021)

·         Zákon o daních z příjmů

·         Zákon o dani silniční

·         Zákon o oceňování majetku

·         Zákon o dani z nemovitých věc

Aktualizace IV/1 (II/2021)

·         Vyhláška o požární prevenci

Aktualizace V/1 (II/2021)

·         Zákon o obcích

·         Zákon o hlavním městě Praze

·         Zákon o krajích

·         Zákon o územně správním členění státu

·         Zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů

·         Zákon o svobodném přístupu k informacím

ZÁKONY 2021 novelizované zákony k 1. 1. 2021