Základní vymezení pracovního práva nalezneme v zákoníku práce, který upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Na začátku zákoníku práce jsou rozebrány všeobecná ustanovení, základní pojmy a zásady. Je rozčleněn celkově do čtrnáct částí a jeho druhá část se věnuje pracovnímu poměru. Řeší, jak postupovat před jeho vznikem, co musí obsahovat pracovní smlouva – tzv. podstatné náležitosti  a jak je možné pracovní poměr změnit či ukončit. Třetí část je věnovaná úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní. Další část upravuje pracovní dobu. Velmi důležité jsou zásady zaměstnavatele, které určují povinnosti pro dodržení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Odměna za práci je pro zaměstnance nejdůležitějším aspektem jejich zaměstnání a rozebírá ji šestá část zákoníku práce. Obsahově pak navazuje část sedmá s úpravou náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce. Někdy nastanou na straně zaměstnance či zaměstnavatele překážky v práci a těm se věnuje část osmá a devátá upravuje otázky dovolené. Část desátá rozebírá ustanovení, která se týkají péče o zaměstnance. V jedenácté části najdeme postup při náhradě majetkové a nemajetkové újmy. Část dvanáctá upravuje činnost odborové organizace a rady zaměstnanců. Část třináctá obsahuje společná ustanovení a poslední, čtrnáctá část pak ustanovení přechodná a závěrečná. Zákoník práce je nejdůležitější právní úpravou při zaměstnávaní, a proto vám ho přinášíme i s komentářem.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. patří mezi nejdůležitější právní předpisy. Jeho význam je zdůrazněn tím, že upravuje práva a povinnosti pro převážnou část života občana. Zejména v době, kdy je zapojen do pracovního procesu, vykonává závislou činnost a vznikají tak individuální pracovněprávní vztahy s významnými sociálními a citlivými důsledky.

Při jejich realizaci se setkáváme s otázkami, jako je vznik, změna a skončení pracovního poměru, práva z dovolené, pracovní doby, kvalifikace, pracovních podmínek apod.

Zákoník práce ovlivňuje pracovněprávní vztahy již od roku 1966 (zákon č. 65/1965 Sb.) V roce 2006 byl nahrazen zákonem č. 262/2006 Sb. Za 16 let byl již pětapadesátkrát novelizován a současná společensko ekonomická situace, kvalitativní rozvoj pracovních vztahů si vyžádala jeho další novelizaci.

Stalo se tak zákonem č. 285/2020 Sb., jehož účinnost je rozložena do dvou časových úseků – od 30. července 2020 a od 1. ledna 2021.

Poslední významnou změnou zákoníku práce (č. 285/2000 Sb.) došlo k podstatným úpravám na úseku dovolené, v doručování písemností, v přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, v otázkách flexibility pracovních míst apod. Tyto změny se v praxi uplatňují různorodě a mnohdy dochází k rozličnému výkladu. Proto jsme se v našem novém aktualizovaném vydání komentáře k zákoníku práce zaměřili na správný praktický výklad zejména sporných novelizovaných ustanovení s přihlédnutím k legislativním novinkám, které přineslo období po koronavirové pandemii.

Podstatně jsme rozšířili – oproti předchozímu vydání v Poradci č. 2-3/2021 – komentář k novým pracovněprávním předpisům z poslední doby, doplnili aktuální judikaturu, pasáže z jiných právních předpisů, které s příslušnými ustanoveními zákoníku práce souvisejí (tzv. exkurz), řadu praktických příkladů, nejnovější legislativní stanoviska apod.

Poznámky:

Příslušné zákony se uvádějí zkratkou:

-        zákon č. 262/2006 Sb. – ZP

-        novela zákoníku práce č. 285/2020 Sb. – novela ZP

-        občanský zákoník č. 89/2012 Sb. NOZ

-        zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. – ZOZ

-        trestní zákoník č.40/2009 Sb. – TZ

-        občanský soudní řád č. 97/1963 Sb. – OSŘ

-        označení dalších zákonů je uvedeno v textu u jednotlivých ustanovení komentáře

-        nařízení vlády jsou označena legislativní zkratkou přímo v textu.

Termíny účinnosti novely (30. červenec 2020 a 1. leden 2021) jsou patrné z příslušných ustanovení.

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ
PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

§ 1

Tento zákon

a)  upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními,

b)  upravuje rovněž právní vztahy kolektivní povahy a podporu vzájemných jednání odborových organizací a organizací zaměstnavatelů. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními,

c)  zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁾,

d)  upravuje též některé právní vztahy před vznikem pracovně­právních vztahů podle písmene a),

e)  upravuje některá práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění¹⁰⁷⁾ a některé sankce za jeho porušení.

Komentář k § 1

Předmětem zákoníku práce (dále jen „ZP“) jsou tyto základní otázky uvedené v:

písm. a)

-         definice předmětu (objektu) pracovněprávních vztahů, jímž je výkon závislé (podřízené) práce,

-         posílení principu liberalizace rozšířením smluvní volnosti účastníků pracovněprávních vztahů při respektování principu rovného zacházení, kogentními normami garantovat zaměstnancům základní práva a pracovní podmínky, v dalších otázkách vytvořit prostor zejména pro smluvní ujednání,

-         v pracovněprávních vztazích se upravil rovněž výkon závislé (podřízené) práce mimo pracovní poměr, a to v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti),

-         v pracovním poměru jako základním pracovněprávním vztahu pro výkon závislé (podřízené) práce, jakož i v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr, poskytovat zaměstnanci ochranu a záruku odpovídajícího pracovního postavení,

písm. b) 

-         vymezuje se vzájemný vztah zákona, kolektivní smlouvy, pracovní smlouvy, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, popřípadě vnitřního předpisu tak, že zákonná úprava vymezí (upraví) základní otázky (standardy) a vytvoří prostor pro smluvní ujednání účastníků pracovněprávních vztahů; v rámci tohoto prostoru je možné sjednat pro zaměstnance výhodnější úpravu v kolektivní smlouvě. Pracovní smlouvou, popřípadě dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, je dále možné tuto výhodnost vzhledem k zákonné úpravě a úpravě v kolektivní smlouvě ještě rozšířit; zároveň se vymezují vztahy mezi jednotlivými právními úkony, popřípadě vnitřním předpisem,

-         vymezují se zákonná oprávnění odborových organizací působících u zaměstnavatelů.

písm. c)

-         ZP zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje některá práva a povinnosti v souvislosti s dodržováním režimu dočasně práce neschopného zaměstnance.

písm. d)

-         toto ustanovení určuje, že některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů upravuje právě ZP. Jedná se např. o záležitosti, které se týkají výběru uchazečů o zaměstnání, informační povinnost zaměstnavatele vůči fyzické osobě před uzavřením pracovního poměru (§ 30 a 31 ZP).

písm. e)

-         Tento bod zahrnuje situace, které zcela nepatří do sféry pracovněprávních vztahů. Jedná se o pracovněprávní důsledky porušení povinností, které má zaměstnanec v důsledku pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz.

§ 1a

(1) Smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména

a)  zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance,

b)  uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce,

c)  spravedlivé odměňování zaměstnance,

d)  řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,

e)  rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.

(2) Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, spravedlivého odměňování zaměstnance, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek.

Komentář k § 1a

Smyslem úpravy je vytýčení obecných základních zásad, na nichž je vybudováno pracovní právo jako součást soukromého práva. V základních zásadách jsou vyjádřena základní pravidla, jimiž se řídí pracovněprávní vztahy za účelem realizace jejich základních cílů spočívající v organizaci práce fyzické osoby a ve vytváření odpovídajících pracovních podmínek, jakož i v nezbytné ochraně zaměstnance při práci. Je tomu tak proto, že úprava práv a svobod podle čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod není pro pracovněprávní vztahy dostačující.

Tyto základní zásady jsou významnými interpretačními (výkladovými) pravidly pro použití právních norem ZP, pro realizaci smluvní vůle stran v mezích zásady „co zákon nezakazuje, to dovoluje“, neboli „co není zakázáno, je dovoleno“, i pro použití právních norem NOZ v pracovněprávních vztazích. Jak vyplývá z principu podpůrné působnosti občanského zákoníku, musí zaměstnavatelé používat NOZ v pracovněprávních vztazích se zřetelem k těmto základním zásadám.

Fakticky se jedná o určité „povinnosti“ zaměstnavatele. Použití NOZ musí být vždy v souladu s těmito základními zásadami (§ 4 ZP). To je jediné limitující hledisko při uplatnění zásady subsidiarity (podpůrnosti) NOZ v pracovněprávních vztazích.

Zásady zvláštní ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek, rovného zacházení a zákazu diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek. Nemají tedy „jen“ demonstrativní, ale i sankční charakter. ZP vychází ze skutečnosti, že zaměstnanec je v pracovněprávních vztazích vždy slabší smluvní stranou, neboť možnost ochrany jeho práv je omezena.

Uplatňuje se i zásada spravedlivého odměňování zaměstnance. I tato zásada vyplývá z čl. 28 Listiny základních práv a svobod. Při výkonu stejné práce by nemělo např. docházet k rozdílnému odměňování mužů a žen.

NOZ vnesl do právních předpisů nový pojem „veřejný pořádek“. Řadu zásad z tohoto ustanovení můžeme pod něj zařadit. ZP je jediným právním předpisem, kde je tento pojem konkretizován. NOZ uvádí tento pojem v řadě ustanovení, např. v § 1, § 19, § 139.

§ 2

(1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

(2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

§ 3

Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy²⁾. Základními pracovněprávními vztahy podle tohoto zákona jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Komentář k § 2 a § 3

Obsah závislé činnosti vyplývá z § 2 ZP. Jde o vztah nadřízenosti a podřízenosti, osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, případně na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Ani jeden z těchto znaků u podnikatelské činnosti neexistuje.

Některé znaky pracovněprávního vztahu jsou markantní ihned po zahájení pracovní činnosti (např. přidělování práce, práce podle pokynů nadřízeného, výplata mzdy apod.), kdežto některé další znaky mohou být naplněny až v průběhu tohoto vztahu (např. vztah sankční – krácení dovolené za neomluvenou nepřítomnost v práci) apod. Živnostník a zaměstnavatel mají smluvní volnost při sjednávání právní formy pracovního vztahu. Jsou však vázáni obsahem tohoto pracovního vztahu. Měli by si jej charakterizovat a konkretizovat ve smlouvě, kterou živnostník a zaměstnavatel uzavírá.

·          Znaky podnikání

Definici podnikání obsahuje § 420 NOZ. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

Pokud bude občan vykonávat pracovní činnost k zaměstnavateli (firmě), se znaky závislé činnosti, musí to být podle pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Jestliže by pracovní činnost vykonával občan na základě živnostenského listu, ale přitom by pracoval na pracovišti zaměstnavatele a jeho práce by měla znaky závislé činnosti, jednalo by se o zastřený pracovněprávní vztah.

Příjem z této činnosti by mohl být na základě kontroly finančního úřadu dodatečně zdaňován. Přitom vůbec není rozhodující, zda občan bude plnit úkoly, které vyplývají z předmětu činnosti zaměstnavatele nebo úkoly jiné, které s obsahem tohoto předmětu přímo nesouvisí.

Jedná se o tyto znaky:

·         Samostatnost

Nejvíce odlišuje činnost podnikatelskou od činnosti v pracovněprávním vztahu požadavek samostatnosti. Je to tehdy, jestliže osoba (živnostník) rozhoduje o své činnosti samostatně a sama ji organizuje. Není možné za samostatnou považovat činnost v závislém (podřízeném) postavení, zejména činnost, která je vykonávána pro jedinou osobu, která určuje a řídí podstatné složky jejího provádění. Zjistí-li se, že činnost není prováděna samostatně, nejde vůbec o živnost podnikání a toto nemůže vzniknout. Samostatností se podnikatelská činnost nejvíce odlišuje od pracovněprávního vztahu. Znamená to, že živnostník rozhoduje o své činnosti samostatně a nikoliv v závislosti na pokynech a příkazech „nadřízených“.

·         Soustavnost

Za soustavnou nelze považovat činnost jednorázovou nebo nahodilou, i když by existovaly ostatní podnikatelské znaky. S požadavkem soustavnosti není v rozporu, je-li činnost vykonávána sezónně. Podle okolností lze hodnotit jako soustavnou činnost i jednání jednorázové, dochází-li k jeho opakování v průběhu určitého období. Soustavná je i činnost, která vyžaduje k provedení delší dobu (např. převzetí stavby objektu, dodávky technologické linky apod.).

·         Samostatnost

Samostatnost je nutno vykládat s přihlédnutím ke konkrétní povaze a podmínkám činnosti a odlišit případy zastřeného pracovněprávního vztahu a vztahu např. subdodavatelského. Při posuzování nutno vzít v úvahu řadu kritérií jako obvyklý způsob provozování činnosti (např. subdodávka dílčího stavebního celku nebo dílčího projektu) apod.

·         Vlastním jménem

Požadavek provozování živnosti vlastním jménem je upraven v zákoně o obchodních korporacích (zák. č. 90/2012 Sb.). Podnikatelé, kteří nejsou zapsáni do obchodního rejstříku (u živnostníků není zápis do obchodního rejstříku povinný), činí jednotlivé úkony svým jménem a příjmením nebo názvem (název, pod kterým činí podnikatel právní úkony při provozování živnosti).

·         Vlastní odpovědnost

Požadavek provozování živnosti na vlastní odpovědnost vyjadřuje podnikatelské riziko. Podnikatel odpovídá za své závazky celým svým majetkem.

Dosažení zisku: Není rozhodující, zda bude zisku skutečně dosaženo, postačuje, je-li zde takový úmysl a vůbec není rozhodující, pro jaké účely bude zisk použit.

Může se však jednat i o případ, kdy občan nebude mít živnostenské oprávnění a přesto nemusí činnost pro zaměstnavatele vykonávat v pracovněprávním vztahu. Jeho činnost ve prospěch zaměstnavatele (firmy) musí však vykazovat výše uvedené znaky podnikání. Pokud by tomu tak nebylo a jeho činnost by obsahovala prvky závislé práce, musel by být na tuto činnost sjednán pracovněprávní vztah.

·         Zákon o dani z příjmu

Při uplatňování daňových zákonů v daňovém řízení se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho.

Toto ustanovení pro daňové řízení dále rozvádí § 23 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu.

Pro zjištění základu daně se vychází z účelu vedeného podle zvláštního předpisu (zákon o účetnictví), pokud zvláštní předpis nebo zákon o dani z příjmu nestanoví jinak, anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

DŮLEŽITÉ

Z daňových zákonů vyplývá, že zastřený pracovněprávní vztah (pracovněprávní úkon) umožňuje finančním orgánům, aby zjišťovaly základ daně jinak, než z účetnictví zaměstnavatele (firmy).

Znamená to, že i když budou mít účastníci pracovního vztahu (zaměstnavatel – firma a fyzická osoba) uzavřen mezi sebou k provádění prací smlouvu obchodněprávní (podnikatelskou), a tuto činnost bude firma vykazovat v účetních dokladech jako práci podle obchodněprávní smlouvy, může finanční orgán posoudit obsah tohoto vztahu jako pracovněprávní vztah, který je zastřen vztahem obchodněprávním. To přichází v úvahu zejména tehdy, bude-li tento vztah vykazovat znaky závislé činnosti. Potom může finanční orgán posoudit tento vztah z daňového hlediska jako pracovněprávní se všemi daňovými důsledky – dodatečné doměření daně.

Úprava uvedená v tomto ustanovení stanoví, že závislá práce může být vykonávána jen v pracovněprávním vztahu. To má určitou souvislost s prací na černo – s tzv. nelegální prací.

Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., poprvé v našem právním řádu definoval nelegální práci v § 5 písm. e). Je to tehdy, nevykonává-li fyzická osoba práci pro zaměstnavatele na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby. Dále to je v případě, kdy cizinec nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby. U cizince se jedná o nelegální práci také tehdy, vykonává-li práci bez platného povolení k pobytu na území ČR nebo pracuje-li v rozporu s povolením nebo bez povolení.

Například, pracují-li v truhlářské firmě osoby bez pracovní smlouvy nebo dohody a nevykonávají-li práce podle živnostenského oprávnění nebo jiné smlouvy se znaky podnikání, jedná se o nelegální práci. Ovšem i zaměstnanci pracující podle živnostenského oprávnění mohou se dostat do střetu se zákonem, nebude-li mít jejich činnost uvedené znaky podnikání. Jestliže by pracovali v závislé činnosti, ale „formálně“ by byli činní jako živnostníci, šlo by o zastřený pracovněprávní vztah a porušení předpisů. V úvahu by mohlo přicházet dodatečné zdanění jak firmy, tak těchto „živnostníků“.

·         Pozor na práci na černo

V některých případech pracovní činnosti pro zaměstnavatele by se mohlo jednat o tzv. práci na černo nebo o nelegální práci. Bylo by to tehdy, kdyby například občan pracoval u zaměstnavatele v závislé činnosti a pracovní úkoly by vykonával bez smlouvy, jen jako „výpomocnou“ formu, tedy mimo pracovněprávní vztah nebo bez znaků podnikání – bez obchodněprávní smlouvy. Např. ve firmě, jejímž předmětem činnosti je „výroba kovonářadí“, plní pracovní úkoly občan bez pracovní smlouvy nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr, nebo nemá na tuto činnost živnostenské oprávnění nebo smlouvu podle zákona o obchodních korporacích.

Nelegální práce může mít mnoho podob. Důsledek je však jediný: únik z daňového systému, neodvádění pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, případně krácení odvodu zdravotního pojištění apod. K tomu musíme „připočítat“ i další negativní jev: odnímání pracovních příležitostí pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou řádně evidováni na úřadech práce. Zaměstnavatelé pak nemají potřebu o volných pracovních místech informovat úřad práce, i když jim tuto povinnost zákon ukládá.

·         Daňová kontrola

Podle § 8 odstavec 1 zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád) se při uplatňování daňových zákonů v daňovém řízení hodnotí důkazy podle úvahy finančních orgánů. Každý důkaz se posuzuje jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Přihlíží se ke všemu, co při správě daní vyšlo najevo. Znamená to, že se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho.

Toto ustanovení pro daňové řízení dále rozvádí § 23 odstavec 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Pro zjištění základu daně se vychází z účelu vedeného podle zvláštního předpisu (zákon o účetnictví), pokud zvláštní předpis nebo zákon o daních z příjmu nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

Z daňových zákonů vyplývá, že zastřený pracovněprávní vztah (pracovněprávní úkon) umožňuje finančním orgánům, aby zjišťovaly základ daně jinak, než z účetnictví zaměstnavatele (firmy).

Znamená to, že i když budou mít účastníci pracovního vztahu (zaměstnavatel – firma a fyzická osoba) uzavřenou mezi sebou k provádění prací smlouvu obchodněprávní (podnikatelskou), a tuto činnost bude firma vykazovat v účetních dokladech jako práci podle obchodněprávní smlouvy, může finanční orgán posoudit obsah tohoto vztahu jako pracovněprávní vztah, který je zastřen vztahem obchodněprávním. To přichází v úvahu zejména tehdy, bude-li tento vztah vykazovat znaky závislé činnosti. Potom může finanční orgán posoudit tento vztah z daňového hlediska jako pracovněprávní se všemi daňovými důsledky – dodatečné doměření daně.

Úplné znění zákoníku práce s komentářem najdete v měsíčníku Poradce 11-12/2022.

Zákon o nemocenském pojištění byl od r. 2006 do dubna 2022 celkem 76krát novelizován. V letošním roce již pětkrát. Jaké změny přinesly poslední novely?

Je všeobecně známo, že zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o NP“) nabyl účinnosti 1. ledna 2009, platí tedy 13 let. Nabytí účinnosti zákona původně plánováno k datu 1. ledna 2007, tedy k datu nabytí účinnosti zákoníku práce č. 262/2006 Sb. oba zákony spojovala nová právní úprava zajištění v době dočasné pracovní neschopnosti. Zákoník práce obsahuje právní úpravu náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) po dobu trvání prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a zákon o nemocenském pojištění zase poskytování dávek nemocenského až od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že se jednalo o „převratnou“ změnu, byla původně plánovaná účinnost zákona odložena nakonec o dva roky.

K datu 1. ledna 2022 byl zákon o NP novelizován zákonem č. 330/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. K témuž datu nabylo účinnosti i Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 380/2021 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2022, to vychází pravidelně každý rok s účinností k 1. lednu. K 1. únoru 2022 pak byl novelizován zákon o NP dokonce dvěma zákony, a to zákonem č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci a zákonem č. 417/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Pátá změna zákona o NP v r. 2022 nastala k datu 1. dubna 2022, došlo k ní zákonem č. 248/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Dnes ale již víme ještě o dalších dvou novelizacích zákona o NP, ty nastanou k 1. lednu 2023. Jedná se o novelu provedenou zákonem č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a zákonem č. 326/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronizaci zdravotnictví.

1. LEDEN A ZMĚNY ZÁKONA O NP - Pravidelně každý rok dochází k 1. lednu ke změně výše redukčních hranic podle § 22 zákona o NP. Tato úprava má základ v pravidelné každoroční valorizaci důchodů. Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění se totiž každoročně mění základní parametry pro výpočet důchodů a na základě toho se zvyšují i vyplácené důchody a příplatky k důchodu. Tyto nové základní parametry stanoví vláda nařízením. Pro rok se jednalo o nařízení vlády č. 356/2021 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodů stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2022.

V návaznosti na tyto parametry v nemocenském pojištění pak první redukční hranice představuje jednu třicetinu součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (tedy toho, co bylo vyhlášeno nařízením vlády ve Sbírce zákonů). Druhá redukční hranice pak činí 1,5násobek částky první redukční hranice a třetí redukční hranice činí 3násobek částky první redukční hranice.

Podle zmocnění v zákoně se částky redukčních hranic stanoví pravidelně každoročně s účinností od 1. ledna kalendářního roku. Částky redukčních hranic se stanoví sdělením MPSV pravidelně v září kalendářního roku, neboť dříve nejsou známy údaje o výši průměrné mzdy. Pro rok 2022 platí úprava uveřejněná ve Sdělení MPSV č. 380/2021 Sb.

Redukční hranice

Druhou změnou byla novela provedená zákonem č. 330/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, která se týkala především dávky otcovské a dlouhodobého ošetřovného. Otcovská a dlouhodobé ošetřovné byly do systému NP zavedeny v roce 2018, takže zákonodárce potřeboval dosud získané zkušenosti vyhodnotit a navrhnout případné změny.

U dlouhodobého ošetřovného bylo vyhodnoceno, že podmínka alespoň 7denní hospitalizace pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je neúměrně dlouhá, a proto došlo k jejímu zkrácení na 4 dny, do nichž se počítá i den přijetí do lůžkového zařízení a den propuštění z něho. Důvodem bylo, že průměrná doba hospitalizace se stále snižuje, neboť nové léčebné metody umožňují snižovat potřebnou dobu hospitalizace. V současné době činí průměrná doba hospitalizace cca 5 dní, když od roku 2017 došlo k jejímu zkrácení téměř o dva dny.

Druhou změnou u dlouhodobého ošetřovného bylo, že podmínka hospitalizace nebude platit u osob, které vyžadují celodenní dlouhodobou péči a byl u nich konstatován inkurabilní stav s potřebou poskytování paliativní péče a dlouhodobého ošetřování v domácím prostředí. Jde o stav, který je nevyléčitelný, vysoce nepříznivý, neustále se zhoršující, s očekávaným úmrtím v krátké době. Vzhledem k tomu, že ošetřovaná osoba nemusí být v takovém stavu vždy hospitalizována (chce dožít doma), bude o inkurabilním stavu a potřebě celodenní péče rozhodovat i ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče (primární nebo specializované ambulantní péče), který bude poskytovat zdravotní služby fyzické osobě v inkurabilním stavu. Za tím účelem byly u těchto ošetřovaných osob upraveny podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné, vznik potřeby dlouhodobé péče a povinnosti ošetřujícího lékaře poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče. Půjde zejména o pacienty v terminální fázi onkologické nemoci, se selháváním životně důležitých orgánů (srdce, plic, jater), se spinální svalovou atrofií nebo s jiným neurologickým postižením v konečné fázi života aj.

Pokud se týká změn u dávky „otcovské“, tak ta byla do právního řádu ČR zavedena s účinností 1. dubna 2018. Účelem této nové dávky bylo především posílení vazby mezi dítětem a jeho oběma rodiči v raných týdnech života dítěte, podpora a motivace otců k zapojení se do péče o novorozené dítě a rozvoj vztahů v rámci rodiny a kompenzace ucházejícího příjmu otce z důvodu péče o novorozené dítě a matku krátce po porodu. Obdobné opatření bylo zavedeno i v případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů.

Otcovská byla v letech 2019 až 2021 poskytována z NP otci dítěte po dobu jednoho týdne. Od 1. ledna 2022 se podpůrčí doba prodlužuje a dávka může být čerpána po 2 týdny. Nástup na otcovskou je možný v období 6 týdnů ode dne narození dítěte a výše této dávky za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Na dávku má nárok při splnění podmínek zaměstnanec a osoba samostatně výdělečně činná (nemocensky pojištěná), pokud je otcem dítěte nebo osobou, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Smyslem otcovské je také zapojení otce do péče o novorozené dítě v době krátce po porodu, získávání nových zkušeností a posilování rodinných vazeb. Vzhledem k tomu, že po ukončení šestinedělí se může otec dítěte či manžel matky dítěte s matkou dítěte vystřídat při pobírání peněžité pomoci v mateřství (dohoda o převzetí dítěte do péče), mohou rodiče po ukončení šestinedělí řešit svou situaci tak, jak jim to pro konkrétní případ vyhovuje.

PRVNÍ ZMĚNU ZÁKONA O NP K 1. ÚNORU 2022 provedl zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. Tento zákon v první řadě usiluje o modernizaci právního rámce regulujícího sdílení dat, která má veřejný sektor k dispozici, v rámci veřejného sektoru i navenek. Cílem této modernizace je omezit informační povinnost fyzických i právnických osob vůči veřejnému sektoru v duchu hesla „Obíhat mají data, nikoliv osoby“. Toho má být dosaženo jednak rozšířením údajů vedených v klíčovém informačním systému veřejné správy, základním registru obyvatel, o údaje, s nimiž veřejný sektor opakovaně nakládá (rodné příjmení, pohlaví, svéprávnost a rodinný stav). Zejména se však vytvářejí předpoklady pro efektivnější sdílení údajů obsažených v různých informačních systémech veřejné správy.

V zákoně o NP tímto zákonem došlo ke zrušení pouze jednoho ustanovení, a to § 118. Toto ustanovení původně upravovalo sdělování údajů z jiných informačních systémů veřejné správy orgánům NP. Orgány NP budou místo speciální úpravy v § 118 zákona o NP využívat údaje podle obecných právních předpisů upravujících poskytování údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů.

Druhá změna zákona o NP k datu 1. února 2022 byla provedena zákonem č. 417/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zákon reaguje na potřeby aplikační praxe s tím, že upravuje některé instituty, zejména kvalifikační požadavky na oprávněné úřední osoby, které vedou řízení o přestupku, ruší povinnost zpracovávat přehled přestupků a navrhuje alternativu ke zrušenému správnímu trestu zákazu pobytu v podobě rozšíření využitelnosti omezujících opatření. Dalším cílem zákona je provedení nezbytných legislativně-technických úprav celkem v jedenácti zákonech.

V zákoně o NP byla provedena pouze drobná legislativně technická změna. V ustanovení § 142 odst. 9 zákona o NP byla slova „přímo postižené spácháním přestupku“ nahrazena slovy „dotčené jednáním podezřelého z přestupku“. Podle předmětného ustanovení tedy dnes platí, že ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění osoby dotčené jednáním podezřelého z přestupku o odložení věci se nepoužijí.

ZMĚNA V ZÁKONĚ O NP K 1. DUBNU 2022 byla provedena zákonem č. 248/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Tento zákon v zákoně o zaměstnanosti zakotvil nový institut – podporu v době částečné zaměstnanosti, kterým stát finančně podpoří zaměstnance těch zaměstnavatelů, kteří budou zasaženi hospodářskými potížemi způsobenými vnějšími faktory (např. epidemií, živelní událostí nebo živelnou pohromou, krizovou nebo mimořádnou událostí ohrožující chod hospodářství). Podpora bude náležet zaměstnancům v pracovním poměru sjednaném na dobu neurčitou, který trvá minimálně 3 měsíce ke dni podání oznámení týkající se poskytnutí podpory a bude součástí aktivní politiky zaměstnanosti.

V návaznosti na tuto úpravu dochází v zákoně o NP ke třem úpravám. Předně se stanoví, že z této podpory se nebude platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a proto tento příjem nebude vstupovat do vyměřovacího základu pro výpočet nemocenských dávek. Vyměřovacím základem bude zpravidla jen příjem za odpracovanou „zkrácenou“ dobu. Kalendářní měsíce, v nichž bude zaměstnanci náležet podpora v době částečné zaměstnanosti, nebudou proto zahrnuty do rozhodného období. Proto se také o kalendářní dny těch kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce zaměstnanci náležela podpora, se sníží úhrn kalendářních dnů rozhodného období. Ani kalendářní dny a ani vyměřovací základy za tyto měsíce se nezahrnou do úhrnu vyměřovacích základů rozhodného období. Dávky NP budou vypočítávány z údajů připadajících na období, v němž dotyčný zaměstnanec mohl pracovat v rozsahu sjednaného úvazku, a proto kalendářní měsíce, v nichž bude poskytována podpora v době částečné zaměstnanosti, neovlivní nepříznivě výši dávek NP.

Nakonec s ohledem na to, že u zaměstnanců v režimu částečné zaměstnanosti bude odchylný způsob stanovení rozhodného období od obecných zásad, musí být OSSZ informována při uplatnění nároku na dávku NP o vzniku a trvání částečné zaměstnanosti u žadatele o dávku.

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 6-7/2022 a komentář k zákonu o nemocenském pojištění je uveřejněn v měsíčníku Poradce 13/2022, který právě vychází.

Repo sazba je jednou ze tří úrokových sazeb stanovovaných Českou národní bankou. Dalšími jsou diskontní sazba a lombardní sazba. A právě repo sazba je využívána při stanovení různých sankcí dle daňového řádu. Jakých sankcí se tato tzv. repo sazba týká?

Vývoj repo sazby od roku 2020 do 28. 2. 2022

Sankce dle daňového řádu a repo sazba

V daňovém řádu je výše sankce vázána na výši repo sazby v následujících případech:

• stanovení úroku z prodlení za včas neuhrazenou daň dle § 252 DŘ ve vazbě na § 1970 ObčZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.,
• stanovení úroku z posečkané částky dle § 253 DŘ,
• stanovení úroku z vratitelného přeplatku dle § 253a DŘ,
• stanovení úroku z nesprávně stanovené daně dle § 254 DŘ,
• stanovení úroku z daňového odpočtu dle § 254a DŘ.

Pro stanovení příslušné sankce se vždy vychází z výše repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Obecně dle § 251a DŘ platí, že úrok vzniká za každý jednotlivý den, kdy jsou splněny podmínky pro jeho vznik, přičemž úrok se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč.

Pro úroky hrazené daňovým subjektem stanoví § 251b DŘ následující obecná pravidla:

• Úrokem hrazeným daňovým subjektem je a) úrok z prodlení, b) úrok z posečkané částky;
• Vznikne-li úrok hrazený daňovým subjektem, je daňový subjekt povinen jej uhradit správci daně;
• Do evidence daní správce daně předepíše úrok hrazený daňovým subjektem, u kterého

a)  dosud trvají podmínky pro jeho vznik, vyžaduje-li to stav osobního daňového účtu daňového subjektu, nebo

b)  pominuly podmínky pro jeho další vznik;

• Úrok hrazený daňovým subjektem u záloh vzniká do dne splatnosti zálohované daně.

Mezi úroky hrazené správcem daně patří

a)  úrok z vratitelnéího přeplatku,

b)  úrok z nesprávně stanovené daně a 

c)  úrok z daňového odpočtu (DPH).

Obecná pravidla pro úroky hrazené správcem daně jsou uvedena v § 251c DŘ.

Úrok z prodlení za včas neuhrazenou daň

Vymezením úroku z prodlení se zabývá § 252 DŘ, z něhož vyplývá:

• Základem pro výpočet úroku z prodlení je splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně;
• Úrok z prodlení vzniká

a)  od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo

b)  ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby;

• Úrok z prodlení nevzniká po dobu posečkání, u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele, a to ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti, v případě příslušenství daně a v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy;
• Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (§ 2), které stanoví výši úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů;
• Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.

Za den platby se dle § 166 DŘ považuje:

a)  u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně,

b)  u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala,

c)  u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.

Pokud daňový subjekt podá v opožděném termínu daňové přiznání a současně uhradí i daň v opožděném termínu, musí zaplatit jednak pokutu za opožděné podání daňového přiznání dle § 250 odst. 1 DŘ, a jednak úrok z prodlení za pozdní uhrazení své daňové povinnosti dle § 252 DŘ.

Povinnost uhradit pokutu vzniká poplatníkovi, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, anebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů. Tato pokuta je stanovena ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, popř. 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Příklad 1

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z podnikání podá řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2021 až dne 18. 5. 2022 z důvodu nepřítomnosti v místě svého bydliště (pobyt v zahraničí). V daňovém přiznání uvede dílčí základ daně ze závislé činnosti dle potvrzení zaměstnavatele ve výši 589 000 Kč a dílčí základ z podnikání 515 000 Kč. V daňovém přiznání uplatňuje odpočet od základu daně ve výši 24 000 Kč z titulu úhrady pojistného na jeho soukromé životní pojištění a základní slevu na dani na poplatníka. Poplatník učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Dle potvrzení zaměstnavatele zaplatil na měsíčních zálohách na daň v rámci závislé činnosti celkem 60 510 Kč a v rámci podnikání odvedl za rok 2021 na pololetních zálohách na daň částku 51 800 Kč (za rok 2020 dílčí základ daně dle § 6 ZDP činil 42 % celkového základu daně, a proto platil poplatník zálohy na daň v poloviční výši v souladu s § 38a odst. 5 ZDP). V daňovém přiznání za rok 2021 podaném v listinné podobě vyčíslí daň 134 160 Kč a po odečtení obou záloh na daň daňový nedoplatek ve výši 21 850 Kč. Tento uhradí současně s podáním daňového přiznání, a dne 19. 5. 2022 je daň připsána na účet správce daně.

Za pozdní podání daňového přiznání je poplatník povinen uhradit pokutu za dobu od 9. 4. do 18. 5. 2022 ve výši:

134 160 Kč × 0,05 : 100 × 40 dnů = 2 683,20 Kč.

V § 38o ZDP se stanoví, že je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu. S ohledem na toto znění § 38o ZDP činí tato pokuta 1/10 vypočtené částky, tedy 268,32 Kč.

Úrok z prodlení se stanoví za období od 5. 4. 2022 do dne platby včetně. Ke dni 1. 1. 2022 činí repo sazba 3,75 %, úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň tedy činí:

21 850 Kč × (3,75 + 8): 100 × 45 dnů: 365 dnů = 316,53 Kč.

Žádná ze sankcí však poplatníkovi nebude předepsána – pokuta je nižší než 1 000 Kč a úrok z prodlení je rovněž nižší než 1 000 Kč.

Příklad 2

Podnikatel podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2021 s využitím daňového poradce dne 1. 7. 2022. V daňovém přiznání je vyčíslen daňový nedoplatek ve výši 181 000 Kč (vypočtená výsledná daň po uplatnění veškerých slev na dani, snížená o zaplacené zálohy na dani). Z důvodu nedostatku finančních prostředků v červenci však uhradí poplatník daň až v srpnu a platba daně je připsána na účet správce daně dne 3. 8. 2022.

Daňové přiznání je podáno v zákonném termínu, takže bude předepsán pouze úrok z prodlení za pozdní úhradu daně. Úrok z prodlení se stanoví za období od 5. 7. 2022 do platby daně. Předpokládejme repo sazbu k 1. 7. 2022 ve výši 4,50 %. Pak bude úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň činit:

181 000 Kč × (4,50 + 8): 100 × 30 dnů: 365 dnů = 1 860 Kč (po zaokrouhlení).

Úrok z posečkané částky při povolení posečkání úhrady daně

Na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední může správce daně podle § 156 odst. 1 DŘ povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky v následujících případech:

a)  pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu,

b)  pokud by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných,

c)  pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období,

d)  není-li možné vybrat daň od daňového subjektu najednou, nebo

e)  při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň.

Stanovením úroku z posečkané částky se zabývá § 253 DŘ, kde se uvádí:

• Základem pro výpočet úroku z posečkané částky je daň, u které bylo povoleno nebo nastalo posečkání;
• Úrok z posečkané částky vzniká po dobu posečkání (pravidla určující počátek a konec této doby jsou obsažena v § 156 a násl. DŘ);
• Úrok z posečkané částky nevzniká po dobu, kdy nevzniká úrok z prodlení z jiného důvodu, než je posečkání;
• Výše úroku z posečkané částky odpovídá polovině úroku z prodlení nebo jeho obdoby podle jiného zákona, nejvýše však polovině úroku z prodlení podle tohoto zákona. Výše úroku z posečkané částky tak činí poloviční výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, zvýšené o 4 procentní body;
• Úrok z posečkané částky je splatný do 30 dnů ode dne, kdy pominuly podmínky pro jeho vznik.

Sankce vyplývající z dodatečného daňového přiznání

Pokud je doměřována daň na základě podaného dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, pak podle znění § 251 odst. 4 DŘ povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně. To neplatí, pokud toto dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování nebylo přípustné.

Příklad 3

Podnikatel – OSVČ vyčíslí v daňovém přiznání za zdaňovací období 2021 podaném elektronicky ke dni 2. 5. 2022 doplatek daně po odečtení zaplacených záloh na daň ve výši 45 150 Kč a tato platba je připsána na účet správce daně dne 2. 5. 2022. Poplatník při kontrole dokladů zjistí v červenci 2022, že opomenul do daňových příjmů za rok 2021 zahrnout fakturu ve výši 55 000 Kč za provedené služby. Proto poplatník dne 23. 7. 2022 podá dodatečné daňové přiznání na vyšší daň za zdaňovací období rok 2021 a vyčíslí v něm nový doplatek daně z příjmů ve výši 53 400 Kč a nedoplatek na dani ve výši 8 250 Kč je připsán na účet správce daně dne 27. 7. 2022.

Poplatníkovi vzniká podle § 252 odst. 2 DŘ povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje čtvrtým dnem následujícím po původním dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Repo sazba k 1. 1. 2022 činí 3,75 % a k 1. 7. 2021 předpokládejme výši repo sazby 4,50 %.

Úrok z prodlení za období od 6. 5. do 27. 7. 2022 činí:

8 250 Kč × (3,75 + 8): 100 × 56 dnů: 365 dnů + 8 250 Kč x (4,50 + 8): 100 x 27 dnů: 365 dnů = 225,01 Kč

Úrok z prodlení nebude předepsán, protože nedosáhl výše 1 000 Kč.

Úrok z vratitelného přeplatku

Dle § 253a DŘ, je základem pro výpočet úroku z vratitelného přeplatku, který je povinen uhradit správce daně poplatníkovi, vratitelný přeplatek, který nebyl v souladu se zákonem vrácen, použit nebo převeden. Úrok z vratitelného přeplatku vzniká ode dne následujícího po dni, ve kterém uplynula lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku, do dne jeho vrácení, použití nebo převedení. Výše úroku z vratitelného přeplatku odpovídá výši úroku z prodlení, tedy rovná se výši úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (§ 2), které stanoví výši úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Úrok z nesprávně stanovené daně

Základem pro výpočet úroku z nesprávně stanovené daně dle § 254 DŘ je:

a)  část uhrazené daně, o kterou byla snížena daň stanovená nad rámec tvrzení daňového subjektu nebo z moci úřední,

b)  část daňového odpočtu nárokovaného v daňovém tvrzení, o kterou byl zvýšen daňový odpočet stanovený odlišně od tohoto daňového tvrzení, nebo

c)  částka uhrazená na základě nezákonného nebo nicotného zajišťovacího příkazu.

Kdy vzniká a kdy nevzniká úrok z nesprávně stanovené daně je stanoveno v § 254 odst. 2 a odst. 3. Výše úroku z nesprávně stanovené daně odpovídá výši úroku z prodlení, přičemž výše úroku z nesprávně stanovené daně se zvyšuje na dvojnásobek po dobu, kdy je vedeno exekuční řízení.

Úrok z daňového odpočtu

Dle § 254a DŘ základem pro výpočet úroku z daňového odpočtu je daňový odpočet (daně z přidané hodnoty) stanovený správcem daně. Úrok z daňového odpočtu vzniká ode dne následujícího po uplynutí doby 4 měsíců od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového tvrzení, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet, nebo ode dne, kdy bylo toto daňové tvrzení podáno, pokud bylo podáno po lhůtě stanovené pro jeho podání, do dne vrácení, převedení nebo použití daňového odpočtu, nejpozději však do uplynutí lhůty pro jeho vrácení. Výše úroku z daňového odpočtu odpovídá polovině úroku z prodlení.

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 4-5/2022.

Vícehodinový pobyt v letadle je pro každý organismus značnou zátěží. Průměrná výška člověka se neustále zvyšuje a volný prostor pro nohy je omezenější. Pravděpodobnost vzniku hluboké žilní trombózy, takzvaného syndromu turistické třídy, podporuje stísněné prostředí letadlového sedadla i jeho okolí, protože dlouhodobější minimální pohyb kombinovaný s dehydratací organismu může přerušit zásobování určitých částí těla okysličenou krví. Jak tomu předejít?

Trvale recyklovaný vzduch a tlak v kabině letadla

toto přerušení ještě posilují. Tak mohou na stěnách žil vzniknout krevní sraženiny, které je za určitých okolností dokážou ucpat v celém průměru. Krev se během letu začne srážet nejčastěji v žilách dolních končetin a sraženiny se potom mohou šířit až do srdce a plic. Existuje reálná hrozba vzniku tromboembolické nemoci. Takový problém postihne ročně desítky lidí, někdy smrtelně. Příznaky se mohou objevit tři hodiny až několik týdnů po přistání.

Jako prevence takovéto nepříjemnosti působí

lepší místo k sezení - když ne v první třídě, tak alespoň v uličce nebo v řadě, kde jsou jen dvě sedadla -, procházka během letu každé dvě hodiny alespoň patnáct minut, nenosit těsně obepnuté oblečení, vyhnout se alkoholu i kofeinu a preventivní užití enzymatických preparátů na „ředění“ krve. V případě dlouhodobějších potíží dolních končetin - křeče, bodavé bolesti v lýtkách - je vhodné nechat si u specialisty preventivně vyšetřit cévní systém dolních končetin.

CO JE TROMBOEMBOLICKÁ NEMOC? - Tímto pojmenováním se označuje situace, která nastane, když se krevní sraženina (trombus) uvolní z místa svého vzniku a proudem krve je zanesena do plicních cév, kde dokáže způsobit jejich ucpání - embolii (embolus je uvolněný trombus zanesený krví mimo místo svého vzniku). I když trombus může pocházet prakticky z kterékoliv části těla, ve většině případů je zdrojem trombóza hlubokého žilního systému dolních končetin, která nezřídka probíhá bez jakýchkoliv příznaků - nepozorovaně! Krevní sraženina vzniká nahromaděním krevních destiček a fibrinu (krevní bílkovina účastnící se procesu krevní srážlivosti) na stěně žíly, nejčastěji v oblasti chlopně. V prvních dnech od svého vzniku je trombus značně nestabilní, ochranné mechanismy organismu nejsou schopny ho rozpustit, poměrně snadno se uvolňuje z místa svého vzniku a je unášen proudící krví. Když se dostane do plicního oběhu, vyvolá kromě mechanického uzávěru i zúžení průměru plicních cév podrážděním jejich stěny. Výsledkem je selhání okysličování krve a přetížení srdce, které musí čerpat krev proti vysokému odporu, způsobenému usazením sraženiny v některé z plicních cév. Vzniklá situace může být chronická (uvolňují se drobné sraženiny, které ucpávají malé plicní cévy, a stav se projevuje příznaky připomínajícími zánětlivé onemocnění průdušek), ale i akutní, život ohrožující.

Nejčastější příznaky takové plicní tromboembolické nemoci (TEN) jsou:

-        dušnost, která vzniká poměrně náhle,

-        bolest na hrudníku související s dýcháním,

-        kašel, provázený příležitostně vykašláváním krvavého hlenu,

-        horečka, zrychlené dýchání,

-        bušení srdce.

Při včasné diagnostice a rychlém nasazení vhodné léčby je prognóza uzdravení dobrá, ale stav může způsobit zákaz fyzického zatěžování až půlroku i více.

ČASOVÉ POSUNY PO ROVNOBĚŽKÁCH NEBOLI SYNDROM JET-LAG - Při rychlé změně místa pobytu leteckou dopravou, s překročením více zeměpisných časových pásem, se najednou „zaběhnutý a domácí“ vnitřní rytmus funkcí organismu podnikatele dostává do rozporu s místním (vnějším) časem nové lokality. Stupeň takové dezorientace je závislý na počtu překročených časových pásem a nejmarkantněji může ohrozit rytmy, které se za normálních okolností mění každých 24 hodin.

V závislosti na místním čase mají takový biorytmus

funkce systému krevního oběhu (změny frekvence srdce, krevního tlaku), prokrvení svalů, reakční doba, funkce jater a ledvin, tvorba tepla prostřednictvím látkové přeměny a jeho vylučování, kvalita a charakter pochodů regulujících teplotu organismu, produkce hormonů, psychomotorická výkonnost. Soubor příznaků, které provázejí náhlý nesoulad vnitřních a vnějších časových klíčů, způsobující poruchy synchronizace a narušení biorytmů se označuje názvem syndrom jet-lag (desynchronóza). Neobjevuje se bezprostředně po příletu, ale až více hodin po změně zeměpisné polohy a vrcholí na druhý den. Může však přetrvávat i několik dalších dnů, až než je dosaženo plné časové aklimatizace. V popředí je intenzivní únava, pocit „polámaného“ těla, deprese, poruchy spánku, poruchy trávení z posunu času příjmu potravy, bolesti hlavy, poruchy pozornosti, paměti, prodloužení reakční doby, snížení svalové síly, zhoršení volních vlastností a koncentrace. Tyto projevy jsou mírnější a adaptace fyziologických funkcí na místní čas probíhá rychleji a spontánněji při cestování „americkým směrem“ - na západ. Jako by se přitom získával čas a den se prodlužoval. S problémy adaptace se snadněji vyrovnávají jedinci schopní „večerních činností“ a méně nervově labilní. Jednotlivé tělesné funkce se na nové časové klíče neadaptují stejně rychle. Adaptace funkcí centrálního nervového systému trvá 24 hodin, tělesné teploty a srdeční frekvence v průměru 4 dny. Vylučování hormonů nadledvin (žlázy rozhodující pro reakci na stres) se přizpůsobuje novým časovým klíčům rychlostí 1 hodinu za den. Moderní medicína zná prostředky k oslabení příznaků syndromu jet-lag prostřednictvím vhodné stravy a různých povolených podpůrných prostředků a léčiv, které jsou citlivě aktualizovány podle předcházejících získaných zkušeností lékaře.

NEDOSTATEK MINERÁLNÍCH LÁTEK A VODY V TĚLE - Na tom se podílejí skutečné ztráty pocením nebo vydechováním, stejně jako přesuny vody uvnitř organismu během letu. Taková situace může ohrozit zdravotní stav cestujícího - snižuje schopnost odvádět z organismu odpadní látky močením, přispívá ke zhoršení oběhu krve v těle, a nepříznivě tak ovlivňuje komfortní pocit z letu. Prvořadým cílem zabezpečení zdravého pobytu cestujícího na palubě letadla je náhrada tekutin a průběžné dodávání minerálních látek. V jeho organismu se lépe vstřebávají řídké (hypotonické) a chladnější tekutiny než hustější a teplé. Tak probíhá vyprazdňování žaludku a vstřebávání tekutin prakticky bez omezení a potíží.

Správné množství minerálních látek v nápoji může přispět k lepší a úplnější tekutinové reorganizaci organismu. Jejich koncentrace v nápoji by se měla přibližně rovnat té, jaká se nachází v potu.

Je třeba zdůraznit, že s náhradou tekutin musíme počítat od začátku letu. Je chyba čekat na pocit žízně, který se při pobytu v letadle považuje za dost nespolehlivý signál ztráty tekutin. Dostavuje se totiž až při jejím pokročilém stavu, kdy může být kvůli nedostatečnému prokrvení vnitřních orgánů a zhoršenému vstřebávání dost pozdě k její nápravě. Bezprostředně před vstupem na palubu se doporučuje přijmout 200 až 300 mililitrů tekutin (dvě až tři sklenice) a potom každých dvacet minut 150 až 200 mililitrů (jedna sklenice). Příjem vyšších množství vede k nadměrnému hromadění tekutin v trávicím traktu, což může vést v konečném důsledku také k nepříjemným pocitům cestujícího a zhoršení stavu jeho organismu během letu.

Hypotonická stolní minerální voda je svým složením ideálním partnerem pro krátkodobé i dlouhé lety s vícenásobným překročením časových pásem. Její pravidelnou konzumací na palubě letadla je dosaženo dostatečného příjmu vody a minerálních látek ve vhodném poměru (zejména však vápníku, hořčíku a sodíku), což zvyšuje komfortní pocit letu u každého cestujícího.

Těžký a nehybný vzduch v letadle se obvykle snažíme rozhýbat, jak se dá - někdy až agresivním používáním klimatizace, jejím nasměrováním na hlavu, záda či ramena. Proudění chladného vzduchu na neadaptované a nezřídka zpocené tělo však může způsobit vážnější zdravotní potíže v jakémkoliv věku. Pobyt v průvanu tak často způsobuje zánět spojivek a očního nervu - oko je zčervenalé, velmi citlivé na světlo, svědí, slzí a bolí, dostavuje se neostré až zamlžené vidění i se skvrnami ve zrakovém poli. Jiným problémem je zánět tvářových dutin (nejčastěji čelní a vedlejší nosní dutiny) s nepříjemnými pocity tlaku v hlavě a okolo očí, ucpaným nosem, citlivostí a otokem nad postiženými místy obličeje, malátností a někdy i bolestmi zubů. Průvan je obvykle příčinou i zánětu středního ucha s bodavými nepříjemnými bolestmi, „zamrzlého“ ramene, silných bolestí křížové páteře a téměř dokonalé imitace tenisového lokte. Foukání nasměrované na břicho nezřídka způsobí zánět močových cest, močového měchýře a prostaty.

Potíže a onemocnění vyvolané foukáním studeného vzduchu

nesmíme nikdy podceňovat, neboť jejich přechod do chronických stadií přivodí podnikateli dlouhotrvající zdravotní potíže, pokles formy a diskomfort v osobním životě. Už při náznacích problémů je nezbytné bez jakéhokoliv otálení navštívit specialistu na nemoci ušní, krční a nosní, očního lékaře, neurologa či urologa a zahájit okamžitou léčbu.

MUDr. Pavel Malovič

* * *

Poradce, měsíčník č. 13/2022 (IV/2022)

·         Zákon o nemocenském pojištění s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6-7/2022 (IV/2022)

·         Válený konflikt na Ukrajině – pracovněprávní souvislosti

·         Nemocenské pojištění - změny

·         Zaměstnanci z Ukrajiny v České republice a zdravotní pojištění

·         Podmínky v pracovněprávních vztazích - nová směrnice EU

·         Jak správně napsat pracovní smlouvu

·         Proč mají ženy nižší mzdu než muži

·         Příjmem jsou i zaměstnanecké slevy

·         Kurzové rozdíly u příspěvkových organizací

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6-7/2022 (IV/2022)

·         Zákon o daních z příjmů – novela

·         Prodej majetku OSVČ uplatňující paušální výdaje – v dani z příjmů 

·         Zaměstnanost a sociální zabezpečení – Ukrajina

·         Mimořádné odpisy i v roce 2022?

·         Vývoj výše minimální zálohy OSVČ ve zdravotním pojištění

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2022 (IV/2022)

·         Paušální výdaje komplexně pro rok 2022 

·         Vstupní cena – jak ji stanovit

·         Cestovní náhrady v podnikání

1000 řešení – měsíčník č. 6-7/2022 (IV/2022)

·         Daňové výdaje komplexně

·         Paušální výdaje

·         Změna zdravotní pojišťovny

·         Daň z příjmů, DPH

·         Mzdy, zákoník práce, odvody

·         Veřejná správa

Poradce veřejné správy – (PVS) – měsíčník, č. 3-4/2022 (III/2022)

·         Pandemický zákon

·         Informační systém

·         Platební styk

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

1. Vzory smluv, žalob a podání (nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva)

2. Příručka mzdové účetní 2021 (příručka mzdové účetní s příklady)

3. 100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, ZDP po novele (praktická řešení týkající se využití zákonných možností optimalizace daně a změn, které přinesla rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů)

4. 100 otázek a odpovědí Výdaje, Mzdy (praktická řešení týkající se daňových a nedaňových výdajů a odměňování)

5. 100 otázek a odpovědí Pandemický zákon s komentářem, OSVČ (komentář k pandemickému zákonu a související příklad, OSVČ z pohledu daní, odvodů a ukončení podnikání)

6. Ústava České republiky (úplná znění Ústavy České republiky a volebních zákonů po posledních novelách)

7. 100 otázek a odpovědí Cestovní náhrady, Společnost s.r.o. (příklady z praxe týkající se cestovních náhrad, stravování zaměstnanců, automobilu v podnikání a vzniku, zániku společnosti s.r.o., využití zisku a řešení ztráty ve spol. s.r.o.)

8. 100 otázek a odpovědí Kurzarbeit, Odpočet DPH (příklady z praxe se v první kapitole týkají částečné práce, poskytování příspěvků, zaměstnávání, příspěvků pro podnikatele a ve druhé kapitole odpočtu DPH v poměrné a krácené výši)

9. 100 otázek a odpovědí Pracovní volno, Zaměstnávání (první kapitola obsahuje článek s praktickými příklady, které se týkají různých typů pracovního volna, například dovolené, překážek v práci, pracovní volno bez náhrady mzdy a druhá kapitola obsahuje otázky týkající se pracovního poměru a inspekce práce)

10. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2021 (komplexní informace potřebné při sestavování účetní závěrky podnikatelů za rok 2021)

11. 100 otázek a odpovědí Účetní závěrka, Zdaňování zahraničních příjmů (první kapitola obsahuje příklady z praxe týkající se sestavování účetní závěrky a druhá kapitola správné postupy při zdaňování zahraničních příjmů)

12. Daňová přiznání FO a PO za rok 2021, Roční zúčtování příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2021 (komplexní informace potřebné při podávání daňového přiznání a ročního zúčtování příjmů, včetně změn, které nastaly)

13. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2022 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

14. Daňový průvodce – Zákony 2022 po novelách (daň z příjmů, daňový řád, DPH, rezevy, mezinárodní spolupráce při správě daní, elektronická evidence tržeb)

15. 100 otázek a odpovědí Zdravotní pojištění po novele (zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění s komentářem a příklady)

16. Souvztažnosti pro podnikatele (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)

17. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)

18. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2022 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

Poradce, měsíčník č. 1-2/2023 (VI/2022)

·         Exekuční řád s komentářem

·         Dlouhodobý nehmotný majetek v rozvaze

·         Režim přenesené daňové povinnosti

·         Pohledávky z hlediska daně z příjmů

·         Pracovní úrazy a nemoci z povolání po novele zákoníku práce

·         Dotazy z praxe k zaměstnávání Ukrajinců

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 8/2022 (VI/2022)

·         Zvýšení životního minima

·         Sezonní práce

·         Změny nejen exekučních srážek ze mzdy

·         Uvolnění zaměstnanců na dětské tábory a soustředění

·         Daňové limity stravování 2022

·         Zaměstnávání studentů a daň z příjmů

·         Poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních

·         Zápůjčky z FKSP

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 8/2022 (VI/2022)

·         Těžba kryptoměny- daňové souvislosti 

·         Digitální služby a DPH

·         Sociální a zdravotní pojištění v roce 2022

·         Exekuční srážky ze mzdy – novela

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9/2022 (VI/2022)

·         Mzdová účetní a její problémy

·         Výsledek hospodaření u podnikatelských subjektů

1000 řešení – měsíčník č. 8/2022 (VI/2022)

·         Lex Ukrajina

·         Vyúčtování ze zdravotní pojišťovny

·         Změna zdravotní pojišťovny

·         Daň z příjmů, DPH

·         Mzdy, zákoník práce, odvody

·         Veřejná správa

NOVINKY

Aktualizace III/1 (I/2022)

·         Zákon o státní sociální podpoře

Aktualizace VI/1 (I/2022)

·         Vyhláška o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností

ZÁKONY 2022 novelizované zákony k 1. 1. 2022