DÚVaP č. 10-11 / 2022 - Dědické právo
Automobil v podnikání, Dohadné položky
VI/2022
formát A5
192 stran
zväčšiť
- Dědické právo
- Automobil v podnikání
- Dohadné položky
- daňový dopad
250,00 Kč bez DPH
275,00 Kč s DPH
Objednat
Titul skladem
EAN: 9771213927255
Dědické právo je významnou částí soukromého práva, systematicky zařazené mezi majetková práva, a to majetková práva absolutní, působí tedy erga omnes (vůči všem).
Bez automobilu se – bohužel – prakticky žádné podnikání neobejde. Dozvíte se daňová specifika týkající se používání automobilu, ovšem ve výkladu a příkladech se samozřejmě dostane rovněž na právní a účetní souvislosti. Na poli daní z příjmů se věnuje metodice odpisování firemních (vlastních) aut, uplatnění provozních výloh, zejména pohonných hmot u všemožných druhů právních titulů používání vozidel, cestovním náhradám za využití automobilů zaměstnanců pro potřeby firmy, paušálním výdajům na dopravu.
Častým zdrojem střetů mezi daňovými poplatníky a finančními orgány v oblasti účetnictví je otázka časového rozlišování nákladů a výnosů. Chcete se jim vyhnout? Potom musíte tvořit dohadné položky. Kdy se jedná o dohadné položky aktivní a kdy o pasivní? Má jejich tvorba dopad i na daňový základ?
Dědické právo
Účelem dědického práva je zabezpečení změny v subjektech majetkových práv a povinností po smrti zůstavitele. Dědické právo je soubor práv, která určité osobě připadnou podle objektivního dědického práva v důsledku smrti jejího předchůdce. Účelem dědického práva je zabezpečení změny v subjektech majetkových práv a povinností po smrti zůstavitele. Děděním je realizována zásada zachování hodnot se zřetelem k budoucnosti jako výraz solidarity lidí a sledování cílů sahajících přes více generací.
Automobil v podnikání
Pro naše účely si právní, účetní, a hlavně daňový pohled na využití automobilů v podnikání rozdělíme do sedmi kapitol v závislosti na tom, z jakého právního důvodu (titulu) jsme oprávnění daný „samochod“ používat. Začneme nejrozsáhlejší kategorií tzv. firemních automobilů, za které budeme považovat pouze vozidla ve vlastnictví dotyčného podnikatele, který je používá. Přitom u podnikající fyzické osoby alias OSVČ musí být také zahrnuto do jejího „obchodního majetku“, což si v pravý čas objasníme. Z daňového hlediska je významné, že vlastník auta má možnost jej odpisovat, ovšem na straně druhé obvykle rovněž musí za něj platit silniční daň. Další na řadě bud najaté (pronajaté) automobily, které podnikatelé užívají na základě nájemních smluv. Na pomezí obou výše zmíněných kategorií je jejich konglomerát – finanční leasing. Čtvrtá kapitola se bude věnovat „soukromým automobilům“, za která budeme považovat auto patřící dané podnikající fyzické osobě (OSVČ), která jej ale nezahrnula do obchodního majetku, protože slouží hlavně její soukromé (rodinné) potřebě. Tato volba má podle okolností příznivé či naopak nevýhodné daňové důsledky. Při postupném proplouvání nebo příhodněji – projíždění – vytýčenými tématy se sice budeme věnovat hlavně v praxi nejžádanějším daním z příjmů, ale podíváme se i na související účetní starosti a DPH, kde se aut týkají jistá specifika. A samozřejmě nesmíme pominout ani speciálně automobilům určenou silniční daň, která skrze poněkud tajemný pojem „provozovatel“ postihuje zejména vlastníky a někdy také jiné „ne-provozovatele“.
Dohadné položky – daňový dopad
Častým zdrojem střetů mezi daňovými poplatníky a finančními orgány v oblasti účetnictví je otázka časového rozlišování nákladů a výnosů. Chcete se jim vyhnout? Potom musíte tvořit dohadné položky. Rozhodujícím faktorem totiž obvykle nebývá skutečnost, kdy byla např. daná faktura uhrazena, ale otázka, s jakým obdobím příslušný náklad (výnos) časově a věcně souvisí. Situaci dále komplikuje skutečnost, že u některých položek nevíme přesně jejich definitivní částku. To však neznamená, že bychom mohli na jejich zaúčtování rezignovat, musíme využít tzv. „dohadných položek“. Kdy se jedná o dohadné položky aktivní a kdy o pasivní? Má jejich tvorba dopad i na daňový základ? Zaměříme se na pravidla, která jsou v předmětné oblasti zakotvena, i na související judikaturu. Dohadných účtů používáme v případě, kdy nějaký náklad (výnos) patří do „starého“ roku, přičemž nemáme úplnou jistotu o jeho výši, tu zatím pouze odhadujeme, přičemž definitivní částku známe až po sestavení účetní závěrky.