Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Plánovaná konsolidace veřejných financí je nedostatečná
07.06.2021
Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí, je nedostatečná. Výpočty Národní rozpočtové rady totiž ukazují, že dosažení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně již v roce 2024. Navíc jsou přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující nerovnováhu veřejných financí, což je podle rady nezodpovědné.
S
Daňové fígle nadnárodních firem stojí Česko miliardy
04.06.2021
Na první pohled nevinný název převodní ceny ve skutečnosti znamená miliardové ztráty pro státní rozpočet a přelévání zisků nadnárodních firem do daňových rájů. Obcházení daňové povinnosti spočívá v tom, že pobočka sídlící v zemi s nízkým zdaněním fakturuje své sesterské firmě například prodej zboží nebo poskytnutí poradenství za přemrštěné ceny. Tím zisky odcházejí bez zdanění ze země, kde vznikly.
Stát se tomu snaží zabránit kontrolou, zda účtované ceny odpovídají obvyklým taxám. Jen za loňský rok tak finanční správa doměřila téměř 1,4 miliardy korun. Experti však upozorňují, že částka je jenom malým dílem toho, co prostřednictvím převodních cen opustí Česko bez odvedené daně.
V
Antivirus bude v červnu vyplácet jen příspěvek v karanténě
02.06.2021
Firmy budou moci v červnu z programu Antivirus získat už jen příspěvky na část náhrady pro lidi v karanténě, tedy příspěvek A. Proplácení mezd v zavřených provozech či při snížení poptávky k dnešku končí. Přestávají se tak poskytovat příspěvky A+ a B. Rozhodla o tom vláda. ČTK to sdělilo tiskové oddělení ministerstva práce.
Odbory a zaměstnavatelé požadovali prodloužení Antiviru do konce června. Antivirus měl bránit propouštění. Poskytují se z něj příspěvky na mzdy a náhrady firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize. Od loňského 12. března od vyhlášení prvního nouzového stavu do dneška výdaje činí podle ministerstva 43,2 miliardy korun. Z toho čtyři pětiny hradí EU a pětinu stát. Podporu získalo 74.000 firem pro víc než milion zaměstnanců. Příspěvek A+ proplácel dosud celé mzdy s odvody do 50.000 korun v zavřených provozech. Příspěvek B dorovnával při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin 60 procent náhrady mzdy do 29.000 korun. Pokračovat bude poskytování příspěvku A, který představuje 80 procent vyplacené náhrady mzdy lidí v karanténě do 39.000 korun.
S
Vláda se opět chystá přidat důchodcům
28.05.2021
Ne 450 korun, ale podle všeho v průměru 750 korun navíc dostanou čeští důchodci na penzi od příštího roku. Koaliční rada se dohodla, že každému penzistovi přidá k zákonné valorizaci dalších 300 korun, a o kroku v pátek bude rozhodovat i vláda. Odborníci nad tímto krokem kroutí hlavou a považují to za utrácení v nevhodnou dobu. Někteří mluví o volebním dárku.
"Životní úroveň seniorů je jasná priorita této vlády a nejinak tomu bude v roce 2022. Právě jsme dosáhli koaliční dohody, že se od ledna důchody zvýší o 300 korun měsíčně nad rámec zákonné valorizace. A to pevnou částkou, abychom více pomohli lidem s nižšími důchody," pochvaluje si na sociální síti Twitter ministryně financí Alena Schillerová. Nejenom pod tímto tweetem ovšem reagovala na vládní slib řada odborníků, ekonomů kriticky. Podle nich není jasné, kde na to vláda chce vzít peníze. Ačkoliv ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová uvedla, že peníze navíc zaplatí z digitální daně, podle ekonomů to nebude vůbec stačit.
V