Mzdy letos navyšuje 85 procent výrobních firem
08.04.2025
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů mezi výrobními, velkoobchodními a logistickými firmami v Česku s více než stovkou zaměstnanců. "Je pozitivní, že podniky navyšují mzdy, i když tempo růstu je nižší než průměr celé ekonomiky. Podle dat Českého statistického úřadu se meziročně průměrná nominální měsíční mzda v ekonomice zvýšila o 7,2 procenta. Spotřebitelské ceny se za toto období zvýšily o tři procenta, reálně tak mzda vzrostla o 4,2 procenta. Zaměstnanci ve zkoumaných podnicích si tak reálně si polepšili o 1,8 procenta," uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Nižší stavy zaměstnanců hlásí 28 procent firem. Naopak 21 procent podniků uvádí, že letos zaměstnance přibíralo. Podle úřadu práce míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o 0,3 procentního bodu na 4,3 procenta v lednu 2025. To naznačuje, že pracovní trh dokáže propouštěné pracovníky dobře absorbovat. "I když téměř třetina firem hlásí nižší stavy, na celkové nezaměstnanosti se tento trend výrazně neprojevuje. Zaměstnanci si nacházejí nové uplatnění, což ukazuje na přetrvávající poptávku po pracovní síle," doplnila Hrbáčková.
Průzkum ukázal na to, že zhoršení ekonomické situace očekává především 27 procent firem s německým vlastníkem, a to kvůli obavám z možné krize v Německu. Největší obavy z poklesu poptávky mají podniky v automobilovém a lehkém průmyslu, stejně jako větší firmy s více než 500 zaměstnanců. Firmy z velkoobchodu, logistiky a služeb, které rovněž očekávají zhoršení ekonomické situace, za hlavní příčinu svých obav považují inflaci.
reklama
I přes propouštění většina firem, 62 procent, stále čelí nedostatku určitých typů zaměstnanců, zejména kvalifikovaných dělníků. Data úřadu práce ukazují změny ve struktuře nezaměstnaných podle délky setrvání v jeho evidenci. Podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných klesl o 3,6 procentního bodu na 33,2 procenta. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než rok, vzrostl o 2,3 procentního bodu na 30,7 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Víc než polovina Čechů letos nedosáhne na mzdu, za kterou se dá důstojně žít
09.12.2020
Minimální důstojná mzda je částka, za kterou lidé pracující na plný úvazek zvládnou při stávající hladině cen pokrýt výdaje za všechny běžné věci. V letošním roce tato mzda stoupla na 32 438 Kč hrubého, respektive 37 987 Kč hrubého pro Prahu. Vypočítali ji sociologové z Platformy pro minimální důstojnou mzdu a experti z Nadace Friedricha Eberta.
Minimální důstojná mzda vychází ze zahraničních konceptů takzvané living wage. Pokouší se vyčíslit, jak vysoký by měl být příjem, aby z něj lidé byli schopni pokrýt základní, běžné výdaje a zajistit si tak běžný životní standard pro sebe a svou domácnost. Podle sociologů a dalších expertů z Platformy pro minimální důstojnou mzdu jde letos o částku 32 438 korun měsíčně, v Praze pak o částku 37 987 korun. Z té by měl pracující člověk bez problémů uhradit nájemné či náklady na bydlení, nakoupit potraviny, hygienické potřeby, zaplatit dětem kroužky, pokrýt náklady na telekomunikace a dopravu a odjet jednou za rok na dovolenou.
V
V porovnání se sousedy rostou mzdy v Česku nejrychleji
07.12.2020
Za poslední dekádu vzrostly mzdy v Česku o 51 procent, což je v porovnání se sousedními státy nejvíce. Tuzemské mzdy rostou téměř dvakrát rychleji než v Německu nebo na Slovensku. Vyplývá to z analýzy brokerské společnosti Purple Trading. Z pohledu růstu mezd jsou na tom o něco hůře země platící eurem.
Nejpomalejší růst mezd je v rámci sousedského srovnání v Německu, kde to bylo za posledních 10 let o 26,5 procenta, což je téměř dvakrát méně než v Česku. Následuje Slovensko s růstem o 27,1 procenta, kde tempo výrazně zpomalilo v roce 2008 právě s nástupem eura, a Polsko s 34 procenty. V Rakousku vzrostly mzdy od roku 2010 o 36,9 procenta. Nominálně je ovšem Česko hluboko pod Německem, kde hrubá měsíční mzda dosahuje 106 436 korun, což je o 193 procent více než v tuzemsku.Následují Rakousko s průměrnou mzdou 100 321 korun a Česko s 34 271 korun. V Polsku je měsíční mzda 29 591 korun a na Slovensku 27 025 korun, tedy o 13,7 procenta, respektive 21,1 procenta méně než v ČR.
V
Krize nekrize, mzdy v Česku dál rostou
04.12.2020
Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta. V pátek o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta.
Medián mezd za období od začátku července do konce září činil 31 183 Kč. Meziročně byl vyšší o 5,1 procenta. Medián představuje údaj uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Analytik BH Securities Štěpán Křeček k tomu doplnil, že většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysoko příjmovými skupinami obyvatel, a vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, je proto právě medián.
V
Zeman chce vetovat daňový balíček
02.12.2020
Prezident Miloš Zeman se rozhodl vetovat daňový balíček, který obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Důvodem je pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Prezident to oznámil ministryni finací Aleně Schillerové (za ANO), kterou v úterý přijal na Pražském hradě. Na Twitteru to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Zvýšení daňové slevy na poplatníka podle Zemana výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu. Zeman je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmu pouze na dva roky. O daňovém balíčku má teprve jednat Senát, a to 10. prosince.
Sněmovna schválila v daňovém balíčku nejen zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu na 15 a 23 procent, ale i zvýšení daňové slevy na poplatníka na 34 125 korun. To by znamenalo příští rok propad příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 130 miliard korun. Následně premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl senátorům, aby při projednávání balíčku slevu na poplatníka zrušily. Zároveň navrhl nově kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let.
V