Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Na úhradu daně z nemovitosti zbývá jen pár dní
21.05.2019
Do konce května musí lidé zaplatit daň z nemovitých věcí pro letošní rok. Každý, kdo vlastní nemovitost, musí do konce května zaplatit z tohoto majetku daň.
Tu mu jako každý rok vypočítá finanční správa a pošle poštou ve formě složenky (úřad může posílat na vyžádání potřebné údaje také mailem). Všem má obsílka dorazit do 25. května. Pokud nedorazí, je třeba kontaktovat územní pracoviště v místě příslušného finanční úřadu a platební údaje tam zjistit. Úřad toleruje zpoždění platby, ale jen týden po termínu. Pak hrozí opozdilcům pokuty.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Schillerová našla peníze na zvýšení rodičovské na 300 tisíc
20.05.2019
Ministerstvo financí připravilo na příští rok rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Výdaje by měly být 1,594 bilionu korun a příjmy 1,554 bilionu korun. Na pondělní tiskové konferenci o tom informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Schodek 40 miliard korun je schválen i v letošním rozpočtu.
Ministerstvo financí podle premiéra našlo peníze na zvýšení rodičovského příspěvku, který by se měl zvýšit z 220 na 300 tisíc korun, což prosazovala i koaliční ČSSD a ministryně práce Jana Maláčová. Týkat by se to mělo lidí, kteří budou mít k prvnímu lednu příštího roku dítě do 4 let věku a aktivně pobírají rodičovský příspěvek. Náklad je podle premiéra 8,6 miliardy ročně. V rámci rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí se našlo však 250 milionů, ostatní peníze musela ministryně Alena Schillerová najít v jiných kapitolách rozpočtu, řekl Babiš. Mezi cestami, jak chce vláda získat další peníze do rozpočtu, premiér zmínil například snížení počtu státních úředníků. "Paní ministryně předkládá konkrétní šetření v rámci ministerstev. My si myslíme, že nepotřebujeme takový počet úředníků a i z hlediska provozních nákladů jsou tam velké rezervy," řekl Babiš, konkrétnější však nebyl.
Česko má horší daňový systém pro firmy než Bangladéš nebo Botswana
17.05.2019
Český systém firemních daní je jedním z nejsložitějších v Evropské unii, vyplývá ze studie poradenské společnosti BDO a univerzit z německého Paderbornu a Mnichova. Česko totiž v celosvětovém srovnání obsadilo 85. příčku ze 143 analyzovaných zemí. V rámci EU měly horší výsledek Itálie, Řecko a Chorvatsko. O analýze v tiskové zprávě informovala poradenská společnost BDO.
V oblasti přijímání nových daňových předpisů Česko podle studie skončilo jako nejhorší z celé EU a k nejhorším se zařadilo také u investičních pobídek. "Složitý daňový systém ale není podle zúčastněných odborníků významným důvodem pro přesun podnikatelských aktivit," uvádí analýza. Průzkum provedli vědci na Ludwig-Maxmilians-Universität v Mnichově a Universität Paderborn ve spolupráci s mezinárodní společností BDO mezi 1000 respondenty z celého světa. Výsledný index daňové složitosti měří prostřednictvím dvaceti kritérií složitost systému daně z příjmů právnických osob v jednotlivých zemích z pohledu mezinárodních korporací. "Metodika tohoto výzkumu nám není známa, nicméně upozorňujeme, že v čele tohoto žebříčku se umístily země, které jsou vyhledávané a známé spíše díky svému preferenčnímu daňovému režimu, než robustností a kvalitou daňového systému," řekl Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.
Mezinárodní měnový fond varoval Česko před zaváděním sektorových daní
15.05.2019
Experti Mezinárodního měnového fondu, kteří tento týden dokončili svoji každoroční návštěvu Česka, varovali vládu před zvláštním zdaňováním jednotlivých odvětví − například bank nebo zahraničních firem.
Zavádění takzvaných sektorových daní je podle MMF sice "svůdné", může ale udělat více škody než užitku. "Je třeba velká opatrnost. Tento druh daní je často snadné obcházet, vede ke dvojímu zdanění a k pokřivení ekonomických pobídek," řekl vedoucí mise MMF Alasdair Scott. "Když se toto zdanění využívá hodně, může poškodit atraktivitu české ekonomiky ve vztahu k zahraničním firmám, které tu investují." Zavedení sektorové daně pro banky navrhla začátkem května na koaliční radě vládní ČSSD. Podle představ sociálních demokratů by měla mít podobu odvodu z aktiv. Sazba by vzrůstala progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta a mohla by přinést do rozpočtu navíc až 14 miliard korun ročně, uvedl šéf strany Jan Hamáček.