Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Koalice se shodla na zvýšení důchodů
20.03.2019
Důchody by se měly od ledna zvýšit průměrně o 900 korun. Od příštího roku se také zvýší rodičovský příspěvek na 300 tisíc korun z nynějších 220 tisíc korun, bude to ale platit pouze pro nově narozené děti. V pondělí se na tom shodly vládní strany ANO a ČSSD. Celkový dopad obou opatření zvýší výdaje státního rozpočtu zhruba o 11 miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
ANO s ČSSD se také dohodly na zavedení zálohovaného výživného. Opatření by mělo platit od roku 2021, o jeho detailní podobě ale ještě budou ministerstva jednat. Strany se dohodly, že celkové náklady na zavedení zálohovaného výživného na státní rozpočet nepřesáhnou 1,2 miliardy korun ročně. Zvýšení důchodů o 900 korun prosazovala ČSSD, podporoval ho i premiér Andrej Babiš (ANO), naproti tomu Schillerová požadovala růst maximálně o 750 korun. Koalice tak v tomto směru vyšla vstříc ČSSD, naopak sociální demokraté neuspěli se svým požadavkem, aby se zvýšení rodičovského příspěvku dotklo i dětí narozených před koncem roku. Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček výsledek označil za dobrý kompromis.
Prodeje přes inzerát lidé s oblibou zapomínají danit
18.03.2019
Pronajímáte byt, dědili jste, vyhráli v loterii nebo jste prodali v loňském roce věci přes internetové bazary? Řada nepravidelných příjmů patří do daňového přiznání. Ukážeme si deset příkladů, kdy musíte s formulářem na finanční úřad a kdy se této povinnosti naopak vyhnete.
Když si jako zaměstnanec přivyděláváte a tyto příjmy navíc nepřesáhnou 6000 korun za rok, nemusíte daňové přiznání řešit. Pokud si ale vyděláte vyšší částku, daňová povinnost vás nemine. A platí to i v případě, že jste dostali od někoho hodnotný dar nebo koupili či prodali pozemek. Protože daňový systém je složitý, je možné ještě některé nahodilé příjmy označit jako "ostatní příležitostné příjmy", které zákon uvádí v § 10 pod písmenem a). Jde o příjmy z příležitostného prodeje vlastních výrobků, nepravidelného zapůjčování movitých věcí nebo prodeje přebytků ze zahrádky. Limit je v tomto případě 30 tisíc korun, do této sumy daně neřešíte.
Česko chystá vlastní zdanění Facebooku a Googlu
15.03.2019
Evropská unie definitivně rezignovala na vlastní návrhy změn zdanění digitálních korporací. Vyplynulo to z úterního jednání ministrů financí členských států v Bruselu. Evropská komise chtěla jako dočasné řešení zavést tříprocentní daň z obratu za digitální služby. Tu by měly firmy jako Google či Facebook platit v zemích, kde od uživatelů inkasují peníze.
V rámci dlouhodobého řešení pak chtěla Evropská unie změnit pravidla tak, aby si firmy musely v členských státech, kde inkasují peníze, zřídit stálou provozovnu a následně platit místní daně z příjmů. Oba návrhy ale v úterý smetli ze stolu ministři ze skandinávských států a Irska. Jelikož se na nových pravidlech musí jednohlasně shodnout všechny země a k posunu nedošlo ani po roce jednání, znamená to konec. Oznámil to po úterní schůzi rady ministrů financí rumunský ministr Eugen Teodorovici, který jednání předsedal. Zmíněné státy evropské řešení odmítly s tím, že problematika digitálních společností se týká celého světa, a ne jen Evropy. Trvalé řešení má proto vzniknout na půdě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Přehřátý pracovní trh jen tak nevychladne
13.03.2019
Čeští zaměstnavatelé plánují i ve druhém čtvrtletí tohoto roku nabírat nové zaměstnance, tempo růstu náboru proti předchozímu období vzroste. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v ČR, jehož výsledky firma oznámila na úterní tiskové konferenci.
Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu šest procent zaměstnavatelů, naopak dvě procenta očekává snižování jejich počtu. Na 91 procent oslovených firem uvedlo, že během druhého čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí plus čtyři procenta. V předchozím čtvrtletí to bylo plus dvě procenta. "Míra nezaměstnanosti v ČR zůstává nejnižší v Evropě a její pokles očekáváme i nadále. Podle průzkumu ManpowerGroup index trhu práce bude ve druhém čtvrtletí převažovat počet firem s rostoucím počtem zaměstnanců. Prognóza je optimističtější ve srovnání s předchozím čtvrtletím i rokem. Sice mírně klesají náborové aktivity ve výrobě, ale naopak zrychlují ve většině ostatních sektorů," komentovala výsledky generální ředitelka ManpowerGroup ČR Jaroslava Rezlerová.