Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ministerstvo podává pomocnou ruku domácím hospicům a duševně nemocným
12.11.2018
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uvolnilo z Operačního programu Zaměstnanost (OPZ) dalších 150 milionů korun. O dotaci z těchto prostředků mohou prostřednictvím Výzvy č. 95 žádat organizace na projekty, které pomáhají lidem s duševním onemocněním, poskytovatelé domácí hospicové péče či tzv. neformální pečovatelé.
V oblasti pomoci duševně nemocným jde především o aktivity, které umožní klientům žít ve svém přirozeném prostředí bez nutnosti hospitalizace v ústavech, což je i v souladu s trendy ve vyspělých zemích a hlavní myšlenkou plánované psychiatrické reformy. Patří sem i zapojení tzv. peer konzultantů, tedy lidí, kteří mají s nemocí osobní zkušenost a jsou schopni ji předávat dál. Příkladem dobré praxe může být třeba již dříve podpořený projekt OPZ Podaná ruka Centra Anabell, které pomáhá lidem trpícím mentální anorexií a bulimií. Právě zdejší klienti velmi oceňovali zapojení bývalých pacientů, kteří úspěšně prošli celým procesem komplikované léčby těchto poruch příjmu potravy, jež jsou pro lidi bez osobní zkušenosti často nepochopitelné. Tyto peer konzultanty umožnily centru zaměstnat právě prostředky, které uvolnilo MPSV prostřednictvím OPZ. Výzvu lze využít také za účelem financování projektů zaměřených na osoby ohrožené látkovými i nelátkovými závislostmi nebo na prevenci a řešení předluženosti. Oprávněnými žadateli jsou městské části hl. m. Prahy, neziskové organizace, poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty. Na jeden projekt je možné získat jeden až deset milionů korun. Žádosti je možné podávat do 28. února 2019.
Nové výzvy za čtvrt miliardy korun
Kromě výzvy č. 095 byly aktuálně vyhlášeny další tři výzvy, ve kterých je pro žadatele připraveno celkem 265 milionů korun. Výzva č. 076 je zaměřena na podporu inovativních služeb pro ohrožené děti a rodiny (tisková zpráva MPSV); výzva č. 059 je určena pro projekty z oblasti mezinárodní mobility a sociálního začleňování znevýhodněné mládeže a výzva č. 083 cílí na nová řešení sociálních problémů (bezdomovectví, závislosti aj). Veškeré podrobnosti o výzvách včetně podmínek pro získání dotace naleznete na webu Evropského sociálního fondu:
Využít firemní půjčky ke snížení daní půjde o rok déle
06.11.2018
Firmy v Česku budou mít i v příštím roce možnost uměle snížit své zisky a tím se vyhnout placení vyšších daní. Evropskou směrnici, která bojuje proti praxi, kdy si majetkově provázané společnosti navzájem půjčují peníze a o zaplacené úroky si pak snižují daně, mělo Česko přijmout do konce letošního roku. Pravděpodobně to však nestihne.
Tuzemská verze směrnice je součástí balíčku daňových změn pro příští rok. Jednání o návrhu zákona jsou ve sněmovně téměř na začátku. Zákon tak poslanci a senátoři schválí zřejmě až v průběhu příštího roku. "Firem se zdaňovacím obdobím shodným s kalendářním rokem se tak změna fakticky dotkne až od roku 2020," říká daňový poradce a partner ve společnosti KPMG Daniel Szmaragowski. Společnost, která dnes například splácí půjčku u banky, si může o uhrazené úroky snížit základ daně a tím i finální daň z příjmů právnických osob. Finanční úřady je považují za daňově uznatelný náklad, jejich objem přitom není prakticky nijak omezen. Právě to evropská směrnice mění, když zavádí pro uznatelné úroky limit. Důvodem je zneužívání půjček k takzvané daňové optimalizaci.
Převod bytů v rodinných domech by mohl být bez daně
05.11.2018
Návrh podpořila Sněmovna i vláda. Dosavadní osvobození se vztahují mimo jiné na první úplatné nabytí rodinného domu nebo bytu v bytovém domě, ale ne v rodinném domě. Majitelé rodinných domů tak dnes často přestavují nemovitosti na bytové jednotky, které se prodávají lépe než vlastnický podíl.
První úplatný převod bytů v rodinných domech by mohl být osvobozen od daně z nabytí nemovitých věcí. Počítá s tím novela zákonného opatření Senátu, kterou v pátek v prvním čtení podpořila Sněmovna. Už dříve ji podpořila vláda. Dosavadní osvobození v zákoně se vztahují mimo jiné na první úplatné nabytí rodinného domu nebo bytu v bytovém domě, ale ne v rodinném domě. Rodinný dům pak může mít podle předpisů nejvýše tři byty.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Lidé dostanou zaplaceno i za první tři dny nemoci
02.11.2018
ck
Firmy budou muset zaměstnancům platit náhradu mzdy už od prvního dne nemoci. Poslanci ve středu schválili novelu zákoníku práce, která dosavadní první tři dny stonání zdarma ruší. "Jedná se o nespravedlivé trestání zaměstnanců za nemoc. Karenční doba nic neřeší, lidé nemoci přecházejí nebo si kvůli ní berou dovolenou," říká poslankyně a jedna z autorek návrhu Kateřina Valachová (ČSSD).
Pro sociální demokraty byla novela klíčová a jejím schválením na jaře podmiňovali svůj vstup do vlády. Hnutí ANO návrh podpořilo i přesto, že někteří jeho členové se změnou dříve nesouhlasili. Nyní o novele bude hlasovat Senát. Pokud ji schválí a následně ji podepíše prezident Miloš Zeman, začne platit od července příštího roku. V současnosti nemocní zaměstnanci nedostávají první tři dny od firmy ani od státu žádné peníze. Až od čtvrtého dne berou 60 procent průměrného výdělku. Náhradu mzdy nemocným posílají nejdříve zaměstnavatelé, od čtrnáctého dne nemoci povinnost přebírá stát. Firmám se na oplátku sníží odvody do systému nemocenského pojištění z 25 procent na 24,8 procenta. Podle Svazu průmyslu a dopravy, který v Česku zastupuje asi 11 tisíc společností, to však firmám zvýšené náklady nepokryje. Svaz odhaduje, že zaměstnavatele bude zrušení karenční doby stát přibližně osm miliard korun ročně, na pojistném však ušetří jen asi tři miliardy. "Obrovské dopady to bude mít především na výrobní firmy," míní mluvčí svazu Eva Veličková.