Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Díky novele zákona zajistí Ministerstvo práce a sociálních věcí pokračování lékařské posudkové služby
04.09.2018
Vláda schválila na svém jednání ve středu 22. srpna 2018 novelu
zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení předloženou Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ta řeší problémy v lékařské posudkové službě z důvodu nedostatku lékařů.
Díky úpravě zákona bude i nadále činnost této služby zajištěna. Hlavním problémem bylo omezení v zákoně o státní službě, který stanovuje maximální možný věk lékaře pro tuto činnost na 70 let.
Dalším zásadním faktorem byla končící výjimka u překročení věku 70 let k 31. prosinci 2018. Výjimka se týkala zhruba 100 posudkových lékařů. Hrozil tak od nového roku akutní nedostatek lékařských kapacit a došlo by k vážnému ohrožení nároků pojištěnců a osob se zdravotním postižením.
Ministerstvo práce a sociálních věci proto navrhlo novelizaci, která od1. ledna 2019 převede posuzování zdravotního stavu pro účely odvolacího správního řízení v oblasti nepojistných sociálních dávek z posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí na Českou správu sociálního zabezpečení.
To znamená, že místo posuzování odbornou komisí bude zdravotní stav posuzován lékařem České správy sociálního zabezpečení, což bude v praxi flexibilnější.
Dále se od 1. července 2019 převedou lékaři vykonávající posudkovou činnost z režimu zákona o státní službě do režimu zákoníku práce. Tito lékaři by svou činnost vykonávali na základě pracovněprávního vztahu, tedy i s využitím lékařů působících na podstatě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tento převod bude na bázi dobrovolnosti s tím, že pokud posudkový lékař požádá o uzavření pracovního poměru, musí s ním jeho dosavadní zaměstnavatel pracovní poměr uzavřít.
Výhodou tohoto návrhu je, že v pracovněprávních vztazích není žádný věkový limit a dále to, že sjednávání pracovněprávních vztahů je pružnější a umožňuje též širší využívání kratších pracovních úvazků, což též přispěje k většímu zájmu o činnost v lékařské posudkové službě
Zvýšení minimální mzdy přijde kraje až na půl miliardy
03.09.2018
Skokové zvýšení minimální mzdy o více než deset procent prohloubí ztráty dopravců a ohrozí jejich další fungování. Tvrdí to sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia.
Ministerstvo práce tento týden předložilo návrh na zvýšení minimální mzdy od ledna o 1500 korun na 13 700 korun. Představuje to růst o 12,3 procenta. Podle dopravců to bude znamenat zvýšení nákladů na mzdy o tři až pět tisíc korun na řidiče za měsíc. Mzdy šoférů autobusů se na začátku roku 2017 zvýšily po dlouhodobých protestech řidičů. Nařízení vlády tehdy zvýšilo minimální mzdu téměř o třetinu na 98,10 Kč na hodinu. Nyní by měla být garantována mzda 121,70 Kč na hodinu. Podle dopravců však tehdejší navýšení mezd proběhlo bez zvýšení plateb krajů za objednanou dopravu.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko přitvrzuje ve výběru daní a svádí to na Evropu
30.08.2018
Zvýšení výběru daní je jedním z dlouhodobých politických cílů premiéra Andreje Babiše (ANO). Česko proto v posledních letech zavedlo celou řadu nových opatření v čele s elektronickou evidencí tržeb. Naposledy letos na jaře začalo vybírat daň z přidané hodnoty od přepravců, kteří vyvážejí zboží mimo Evropskou unii. Finanční úřady se přitom zaštiťují tím, že to vyžaduje Brusel.
Česko však zvolilo radikálnější postup, než unie po členských státech vyžaduje. HN to potvrdil Soudní dvůr EU, který přišel s rozsudkem ohledně odvádění DPH při exportu. "Naše interpretace se zdá být trochu jiná než ta, kterou použily české úřady," řekl HN mluvčí soudu Balázs Lehoczki. Zdejší berní úřady začaly DPH nově požadovat v případech, kdy mezi výrobcem zboží a samotným přepravcem figuruje prostředník, který zajistí vše potřebné od celního odbavení až po naložení zboží. To je běžná praxe u většiny exportérů. Rozhodnutí evropského soudu však nic takového nevyžaduje.
Základní zásady a principy týkající se místního šetření
28.08.2018
• místní šetření je jedním z postupů, které má správce daně k dispozici při správě daní,
• v rámci tohoto postupu správce daně zejména vyhledává důkazní prostředky a provádí ohledání u daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní, je tak možné konstatovat, že slouží zejména k získávání informací v souvislosti s konkrétním daňovým řízením,
• místní šetření, na rozdíl od postupu k odstranění pochybností a daňové kontroly, nemá vliv na vyměření daně,
• v průběhu místního šetření může daňový subjekt podávat dodatečná daňová tvrzení,
• místní šetření nemá vliv na běh lhůty pro stanovení daně,
• místní šetření může správce daně provádět po celou dobu trvání daňového řízení,
• místní šetření může správce daně provádět i bez součinnosti s daňovým subjektem,
• v rámci místního šetření správce daně pouze vyhledává důkazní prostředky, nemá však oprávnění tyto důkazní prostředky hodnotit a vyvozovat odpovídající závěry, tj. zejména doměřit daň. Aby tak mohl učinit, musí zahájit daňovou kontrolu,
• na základě místního šetření ale může správce daně vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud by tak daňový subjekt neučinil, může správce daně stanovit daň podle pomůcek,
•provedení místního šetření může být nezákonným zásahem ve smyslu § 82 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb., v platném znění).