Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Poskytování služeb prostřednictvím internetových platforem
23.04.2018
Poskytovatele přepravních a ubytovacích služeb prostřednictvím internetových platforem je třeba chápat jako osoby povinné k dani, které uskutečňují v tuzemsku ekonomickou činnost, a to i v případě, kdy tyto činnosti provádějí bez živnostenského oprávnění.
Plátcem se podle § 6 zákona o DPH stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč. Podle § 6 odst. 2 zákona o DPH se stane osoba povinná k dani, která překročí limit obratu, plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve z jiných důvodů.
Smluvní sankce, účetnictví a daň z příjmů
23.04.2018
Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh. Je-li ujednána smluvní pokuta, věřitel nemá právo na náhradu škody, která případně vznikla z porušení povinností, ke kterým se smluvní pokuta vztahuje.
Pokud by byla smluvní pokuta stanovena nepřiměřeně vysoko, může ji soud na návrh dlužníka snížit, a to s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, až do výše vzniklé škody.
Doměření daně
20.04.2018
Hlavním motivem daňových kontrol je doměření co nejvyššího, respektive minimálně správného daňového nedoplatku a s tím návazně souvisejících sankcí. V souladu s 143 DŘ lze daň doměřit na základě dodatečného daňového přiznání (případně dodatečného vyúčtování), nebo z moci úřední. Podstatné je, že k doměření z moci úřední může dojít pouze na základě výsledku daňové kontroly.
Pokud je výsledkem daňové kontroly skutečnost odůvodňující dodatečné zvýšení přiznané daně, tak doměří správnou vyšší daň, případně nižší daňovou ztrátu. A doměrek předepíše tzv. dodatečným platebním výměrem splatným v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne jeho právní moci. Což znamená, že odvolání proti platebnímu výměru bude mít de facto odkladný účinek, i když to v zákoně není výslovně napsáno.
Nehmotný majetek a jeho daňové odpisování
20.04.2018
Zákon o daních z příjmů vymezuje nehmotný majetek a stanoví postup jeho daňového odpisování v ustanovení § 32a ZDP.
Pro daňové odpisování nehmotného majetku je nutno splnit podmínky stanovené v § 32a odst. 1 ZDP:
– nehmotný majetek byl nabyt úplatně, vkladem člena obchodní korporace, tichého společníka, přeměnou, darováním nebo zděděním, nebo byl vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování a
– jeho vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a
– doba použitelnosti je delší než jeden rok.
Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků. Nehmotný majetek může kromě odpisovatele odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu.