Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda bude moci zvyšovat jmění státních podniků, Senát to již schválil
04.08.2023
Vláda zřejmě bude moci navyšovat základní jmění státních podniků. Umožnit jí to má novela zákona o státním podniku, která souvisí i se situací ve ztrátové České poště. Ačkoli dva senátní výbory doporučovaly novelu vrátit Sněmovně a vyřadit z ní úpravy, které se do ní ve Sněmovně dostaly, dali senátoři přednost návrhu novelu zákona schválit. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Vláda podle předlohy bude moci zvyšovat základní jmění státních podniků, pokud si takový krok vyžádají bezpečnostní zájmy státu nebo zajištění důležitých veřejných potřeb. Úpravu zákona kabinet předložil i s ohledem na situaci ztrátové České pošty, kterou po zrušení skoro desetiny poboček a propouštění čeká celková reorganizace. Státních podniků v Česku v současnosti existuje šest desítek. Zákon nyní neumožňuje navyšování jejich základního jmění podobným způsobem, jako je to možné u akciových společností, tedy novým vkladem vlastníků nebo vydáním nových akcií. Podle novely bude možné základní jmění státního podniku zvýšit rozšířením okruhu státního majetku, s nímž má státní podnik právo hospodařit. V praxi to podle důvodové zprávy bude zpravidla převedením peněz.
S
Lidé a firmy letos odevzdali 2,95 milionu daňových přiznání
03.08.2023
Proti loňsku se počet podaných daňových přiznání zvýšil zhruba o 120.000. Z celkového počtu podaných přiznání jich bylo 2,4 milionu od fyzických osob a zhruba 554.000 od firem. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo Generální finanční ředitelství. U odevzdaných daňových přiznání poprvé převažovala elektronická forma podání nad papírovou, a to u lidí i u firem. Elektronickou formu využilo zhruba 59 procent fyzických osob a 99 procent firem. K nárůstu podílu elektronicky podaných přiznání přispělo i to, že tuto formu museli nově uplatňovat i živnostníci, kterým stát letos ze zákona zřídil datovou schránku.
Papírové přiznání bylo letos nutné podat do 3. dubna. Pro elektronické podání byl termín 2. května. Termín pro ty, kdo podávají přiznání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta, a pro firmy, jejichž účetní závěrka musí být ověřena auditorem, byl do 3. července. Den po uplynutí posledního termínu evidovala Finanční správa 2,89 milionu podaných přiznání, v dalších týdnech se jejich počet ještě zvýšil. Bez sankce za opožděné podání lze daňové přiznání odevzdat ještě pět pracovních dnů po zákonné lhůtě. Následné sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně nebo 0,01 procenta stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení. Maximální postih je pět procent. Pokud daňové přiznání není odevzdáno vůbec, a to ani po výzvě úřadu, pokuta je minimálně 500 korun a maximálně 300.000 korun.
S
Úřad práce přesunul zhruba 4000 svých zaměstnanců do vyšší platové třídy
03.08.2023
Úřad práce (ÚP ČR) od 1. srpna přesouvá zhruba 4000 zaměstnanců do vyšších platových tříd. Podle pověřeného ředitele ÚP ČR Karla Trpkoše se to týká zejména takzvaných prvoliniových zaměstnanců, tedy těch, kteří jsou v přímém kontaktu s klienty. Další přesuny do vyšších platových tříd úřad chystá na podzim. Průměrná mzda zaměstnanců ÚP ČR tak letos přesáhne 41.000 korun. V Úřadu práce je zhruba 11.500 míst. Trpkoš zároveň upozornil, že úřad připravuje rušení některých poboček, které kvůli digitalizaci nebudou tolik vytížené.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v květnu řekl, že by se část zaměstnanců ÚP měla v srpnu přesunout z deváté platové třídy do desáté. Úředníci, kteří nejsou ve státní službě, dosud měli základ výdělku podle délky praxe od 21.710 korun do 31.820 korun při práci nad 32 let. Nově by to mělo být od 23.390 korun do 34.370 korun, vyplývá z tabulek. Pracovníci by si tak měli polepšit zhruba o 1700 až 2600 korun. Ve státní službě jsou částky vyšší. Úředníci nově dostávají také odměny podle výkonu, jak se jim daří žádosti zpracovávat. Pobírat by je měli dál. Loni si pracovníci úřadů práce na mimořádných odměnách rozdělili zhruba 560 milionů korun. Letos by do odměn měla jít asi miliarda korun, uvedl už dřív ministr.
S
Sporné změny v důchodech, na řadě je Senát
01.08.2023
Poslanci v uplynulém týdnu schválili sporné změny v důchodech, konkrétně jde o úpravy valorizací a podmínek předčasných penzí. Opozice v čele s hnutím ANO již avizovala, že je připravena se obrátit na Ústavní soud kvůli způsobu schvalování změn ve Sněmovně. Nejprve však počká na stanovisko Senátu, respektive prezidenta Petra Pavla. Senátoři se k patnácté schůzi v probíhajícím funkčním období sejdou tuto středu v 10 hodin, novela zákona o důchodovém pojištění ale zatím na jejím programu není. Horní parlamentní komora má řešit například žádosti prezidenta Petra Pavla o vyslovení souhlasu s kandidáty na ústavní soudce či návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání.
Poslanecká sněmovna schválila sporné změny v důchodech ve středu, kdy vládní koalice pevně stanovila čas hlasování na 12:30. Opozici se tento postup nelíbil. V momentu hlasování se totiž ještě hlásilo o slovo přes 30 poslanců. Pro schválení bylo 86 ze 155 přítomných, k zástupcům vládních stran se přidal nezařazený Ivo Vondrák (ex ANO). Proti hlasovali všichni členové opozice, bylo jich 69. Co se týká Parlamentem projednávaných změn v důchodech, podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí mají zůstat pravidelné valorizace, ty mimořádné by však nahradil dočasný příspěvek. Podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má zmenšit rozevírání nůžek mezi bohatšími a chudšími seniory. "Chci zdůraznit, že nadále budeme v době extrémní inflace důchodcům pomáhat se zvýšenými náklady," řekl v květnu. Příspěvek bude odvozen od průměrného starobního důchodu v jednotné pevné částce ve výši 30 % růstu cen, zároveň se zvýší procentní výměra důchodů o dalších 30 % růstu cen. Zvýšení bude trvalé a zohlední se při řádné valorizaci. "Důchody budou stále navyšovány v řádném termínu od prvního ledna. Na tom se nic nemění. Toto navýšení bude inflaci kompenzovat v plném rozsahu," vysvětlil ministr.
Počítá se také se změnami v podmínkých předčasných důchodů. Nově má být možné do něj odejít nejprve tři roky před dosažením důchodového věku, a to pod podmínkou získání doby pojištění 40 let. Zvýšit se má také intenzita krácení procentní výměry.
S