Průměrná mzda v ČR loni vzrostla o 7,1 procenta
07.03.2025
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Za čtvrté čtvrtletí průměrná mzda v Česku stoupla meziročně o 7,2 procenta na 49 229 korun. V meziročním srovnání to bylo o 3322 korun víc. Spotřebitelské ceny se ve stejném období zvýšily o 2,9 procenta, reálně tak průměrná mzda vzrostla o 4,2 procenta. Částka směřující na mzdy byla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vyšší o 7,4 procenta, zaměstnanců přitom přibylo o desetinu procenta. Medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 4,2 procenta na 41 739 korun. U mužů byl 45 004 korun a u žen 38 643 korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Na platy státních zaměstnanců má jít příští rok přes 260 miliard korun
21.10.2022
Na platy zaměstnanců státu by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliardy korun. Počet míst placených státem se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok, který předložila poslancům.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda trvá na své snaze snižovat počet úředníků, stát ale musí kvůli silnějším ročníkům nabírat učitele, z dlouhodobých strategií pak plyne zvyšování počtů vojáků a policistů.
Do navýšení výdajů na platy se promítlo také rozhodnutí vlády zvýšit od 1. ledna příštího roku tarify vojáků a dalších příslušníků bezpečnostních sborů o deset procent. Vyžádat si to má 4,1 miliardy korun. Vliv má také desetiprocentní navýšení tarifů u ostatních vybraných profesí, které nastalo od letošního září. Platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství a platy zaměstnanců příspěvkových organizací ministerstva kultury si vyžádají navíc dvě miliardy korun.
V
Česká pošta vyplatí zaměstnancům mimořádnou odměnu
18.10.2022
Česká pošta vyplatí zaměstnancům v říjnové výplatě mimořádnou odměnu 4 500 korun čistého. Vedení firmy se na tom dohodlo se zástupci odborů. Podnik tak jednorázově vyplatí minimálně 136 milionů korun. V pondělí to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Podle odborářů je průměrná mzda pošťáků dlouhodobě nižší, než je celorepublikový průměr.
Nyní je zhruba 8000 korun pod průměrnou mzdou v Česku, která přesahuje 40 tisíc korun, uvedli. Odměnu dostane zhruba 23 tisíc z celkových 25 tisíc zaměstnanců podniku. Netýká se středního a vyššího managementu ani nejvyššího vedení podniku. Další odměnu by mohli zaměstnanci dostat po vyplacení kompenzace od státu za zvýšené náklady v době koronaviru. Ty pošta vyčíslila na 750 milionů korun. "Zaměstnanci se dočkají v příštím roce navýšení mezd, to považuji za bezpodmínečně nutné. Abychom ale pošťáky za jejich práci ocenili nyní a zároveň jim pomohli v době, kdy inflace trhá smutné rekordy, rozhodli jsme se jim poskytnout mimořádnou odměnu," uvedl generální ředitel České pošty Roman Knap.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Válečná daň se dotkne bank, rafinerii i těžařů
07.10.2022
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Na tiskové konferenci to ve čtvrtek oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise.
V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun. Dopad daně proti vysokým cenám energií v uvedených letech očekává celkově "rozpočtově neutrální".
Účinnost nové daně je nastavena na roky 2023 až 2025, už příští rok se budou platit zálohy na tuto daň spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob. Výnosy ze zvláštní daně díky tomuto mechanismu budou příjmem státního rozpočtu už v příštím roce, dodal ministr.
Návrh je reakcí vlády na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy.
V
Vláda chce zdanit mimořádný zisk výrobců energie 40 až 60 procenty
03.10.2022
Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to v neděli řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.
Vláda podle Kupky dělá konkrétní opatření, aby lidem s cenami energií pomohla. Stanovení cenového stropu je jedním z nich. Pro domácnosti, kterým stanovení maximálních cen nebude stačit, je podle Kupky připraven například příspěvek na bydlení.
Podle Havlíčka jsou připravená opatření špatná. Nahrávají firmám, které vyrábějí a zároveň prodávají elektřinu. Vláda podle něj měla stanovit maximální výrobní ceny energií, a omezit tak cenu přímo u výrobců, nikoliv až při jejím prodeji přes obchodníky. Vláda nyní podle Havlíčka nemůže vědět, kolik ji bude opatření stát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že zastropování cen energií by mělo stát nejvýše 130 miliard korun.
Členské země EU se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.
V