Změna termínů výplaty důchodů
24.03.2025
Dubnová změna týkající se termínů výplaty důchodů představuje velkou výzvu i pro Českou poštu, která se stará o výplatu penzí v hotovosti. Celkem 210 tisíc důchodců, kterým peníze přicházeli v druhé polovině měsíce, dostane příští měsíc svůj důchod o deset dní dříve. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zatímco dosud vyplácela pošta 297 tisíc důchodů v první polovině měsíce, od dubna jich bude 507 tisíc. Klienti České pošty dostávají svůj důchod prostřednictvím tzv. důchodové služby, kdy je jejich důchod ve výplatní den připraven k vyzvednutí na příslušné pobočce České pošty nebo k nim domů přijde zaměstnanec České pošty, který jim důchod vyplatí. Pokud je nezastihne, ponechá důchod uložený na příslušné pobočce České pošty.
Výplatními termíny budou nadále sudé dny, ale od dubna půjde pouze o dny v první polovině měsíce, tedy od 2. do 14. dne v měsíci. Pošťáci donesou důchod vždy v den výplaty důchodu, kdy bude zároveň připraven na poštovní pobočce pro klienty, kteří si ho zde vyzvedávají.
"Pouze pokud je výplatní den o státním svátku nebo o víkendu, vyplatí důchod před nebo po tomto výplatním termínu (např. výplatní termín 12. dubna letos připadá na sobotu, tudíž důchod bude doručen domů nebo připraven na poště už v pátek 11. dubna). Klient tak může obdržet svůj důchod i v lichý den," upozornila správa.
S
(Zdroj: globe24.cz)
Průměrná mzda v Česku stoupla za deset let o polovinu
02.12.2022
Růst mezd v České republice byl v posledních deseti letech při vyjádření v amerických dolarech sedmý nejrychlejší na světě. Ukázal to průzkum americké společnosti Tipalti, který zkoumal mzdy zaměstnanců z více hledisek. Průměrná mzda v Česku loni podle tohoto průzkumu dosáhla 18 687 dolarů (432 858 korun) za rok a proti roku 2011 byla vyšší o 50,9 procenta.
První místo v žebříčku patří Lotyšsku, kde průměrná roční mzda zaměstnanců loni dosáhla 18 135 dolarů a proti mzdě před deseti lety byla vyšší o 103,9 procenta. Další příčky z hlediska růstu mezd patří rovněž pobaltským státům, za nimi je Island.
Ze zemí Visegrádské skupiny (V4) jsou na tom z hlediska růstu mezd nejlépe zaměstnanci v Maďarsku, i když jejich mzda výrazně zaostává za mzdou zaměstnanců v České republice. Maďaři si loni v průměru vydělali 10 615 dolarů (245 668 korun) za rok a jejich mzda vyjádřená v dolarech byla o 59,8 procenta vyšší než v roce 2011. Za Maďarskem je v rámci V4 Polsko, pak Česká republika a poslední Slovensko s růstem průměrné mzdy o 43,6 procenta.
V
Sněmovna schválila rozpočet na příští rok
01.12.2022
Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun.
Pro rozpočet hlasovalo všech 96 přítomných poslanců stran vládní koalice. Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Již podruhé tak výdaje překročí dva biliony korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Schválený pozměňovací návrh, který přidává 1,1 miliardy na platy asistentů pedagogů, předložila skupina koaličních poslanců, mezi nimiž je například lidovec Marek Výborný nebo ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ministerstvo práce má do poloviny ledna připravit revizi systému dávek pro uprchlíky
01.12.2022
Ministerstvo práce má navrhnout, jak by měly od dubna vypadat dávky pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Má připravit revizi systému podpory. Uložila mu to vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Asistenční centra pro příchozí budou podle něj kraje provozovat do konce března, pak od nich provozování převezme stát. Česko přiznává uprchlíkům dočasnou ochranu zatím do konce března.
Kabinet schválil návrh novely, která ji podle dohody EU prodlužuje o rok. Uprchlíkům s vízem k ochraně stát vyplácí humanitární dávku 5000 korun na pořízení základního vybavení pro začátek života v ČR. Příchozí v nouzi ji mohou pobírat opakovaně, ale nejdéle dalších pět měsíců. Dávka není pro ty, kteří mají zajištěné ubytování se stravou a vybavením. Běženci, kteří jsou v ČR víc než půl roku a jsou v tísni, pak mohou požádat o další podporu. Od šestého měsíce po získání dočasné ochrany může dospělý dostat částku ve výši životního minima, nyní tedy 4620 korun. Pro děti a mladé do 18 let to může být teď 3320 Kč. Úřady práce pak posílají ještě solidární příspěvek těm, kteří zdarma u sebe doma či ve svém volném bytě ubytují uprchlíky aspoň na 16 dní v měsíci.
"Ministerstvo práce má do 15. ledna představit revizi systému, jak bude vypadat od 1. dubna s dávkami a příspěvky. Druhý rok se pojede podle nových pravidel," řekl Rakušan.
S
Senátoři schválili daň z mimořádných zisků i vyšší limit pro registraci k platbě DPH
25.11.2022
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji ve čtvrtek schválil Senát. Spolu s tím schválil i další daňové změny. Například limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty se zvýší z jednoho milionu na dva miliony korun a stejně tak se zvýší i limit umožňující podnikatelům využívat takzvanou paušální daň. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Zákon musí ještě podepsat prezident.
Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi. Vzhledem k tomu, že Senát zákon schválil, nehlasovali už senátoři o návrhu, aby se o část výnosu státní rozpočet dělil s kraji a obcemi podle rozpočtového určení daní. Za sdílení výnosů se u senátorů přimlouval i Svaz měst a obcí. Ve sněmovně tento návrh sněmovní většina neschválila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s ním nesouhlasil.
V