Změna termínů výplaty důchodů
24.03.2025
Dubnová změna týkající se termínů výplaty důchodů představuje velkou výzvu i pro Českou poštu, která se stará o výplatu penzí v hotovosti. Celkem 210 tisíc důchodců, kterým peníze přicházeli v druhé polovině měsíce, dostane příští měsíc svůj důchod o deset dní dříve. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zatímco dosud vyplácela pošta 297 tisíc důchodů v první polovině měsíce, od dubna jich bude 507 tisíc. Klienti České pošty dostávají svůj důchod prostřednictvím tzv. důchodové služby, kdy je jejich důchod ve výplatní den připraven k vyzvednutí na příslušné pobočce České pošty nebo k nim domů přijde zaměstnanec České pošty, který jim důchod vyplatí. Pokud je nezastihne, ponechá důchod uložený na příslušné pobočce České pošty.
Výplatními termíny budou nadále sudé dny, ale od dubna půjde pouze o dny v první polovině měsíce, tedy od 2. do 14. dne v měsíci. Pošťáci donesou důchod vždy v den výplaty důchodu, kdy bude zároveň připraven na poštovní pobočce pro klienty, kteří si ho zde vyzvedávají.
"Pouze pokud je výplatní den o státním svátku nebo o víkendu, vyplatí důchod před nebo po tomto výplatním termínu (např. výplatní termín 12. dubna letos připadá na sobotu, tudíž důchod bude doručen domů nebo připraven na poště už v pátek 11. dubna). Klient tak může obdržet svůj důchod i v lichý den," upozornila správa.
S
(Zdroj: globe24.cz)
Válečná daň se dotkne bank, rafinerii i těžařů
07.10.2022
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Na tiskové konferenci to ve čtvrtek oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise.
V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun. Dopad daně proti vysokým cenám energií v uvedených letech očekává celkově "rozpočtově neutrální".
Účinnost nové daně je nastavena na roky 2023 až 2025, už příští rok se budou platit zálohy na tuto daň spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob. Výnosy ze zvláštní daně díky tomuto mechanismu budou příjmem státního rozpočtu už v příštím roce, dodal ministr.
Návrh je reakcí vlády na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy.
V
Vláda chce zdanit mimořádný zisk výrobců energie 40 až 60 procenty
03.10.2022
Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to v neděli řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.
Vláda podle Kupky dělá konkrétní opatření, aby lidem s cenami energií pomohla. Stanovení cenového stropu je jedním z nich. Pro domácnosti, kterým stanovení maximálních cen nebude stačit, je podle Kupky připraven například příspěvek na bydlení.
Podle Havlíčka jsou připravená opatření špatná. Nahrávají firmám, které vyrábějí a zároveň prodávají elektřinu. Vláda podle něj měla stanovit maximální výrobní ceny energií, a omezit tak cenu přímo u výrobců, nikoliv až při jejím prodeji přes obchodníky. Vláda nyní podle Havlíčka nemůže vědět, kolik ji bude opatření stát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že zastropování cen energií by mělo stát nejvýše 130 miliard korun.
Členské země EU se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.
V
Průměrný starobní důchod by měl být od ledna vyšší o 825 Kč
20.09.2022
Solidární část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí by se měla zvednout o 140 korun. K tomu by o 5,1 procenta měla vzrůst zásluhová procentní výměra důchodu podle odpracovaných let a výdělků. Návrh nařízení o valorizaci penzí zveřejnila na svém webu vláda. Od ledna se zásluhový díl zvýší také o bonus 500 korun za vychované dítě. S tímto výchovným by se průměrná starobní penze měla v lednu podle ministerstva práce dostat na 19 500 korun.
Na konci června vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení starobní, invalidní a pozůstalostní penzi více než 2,84 milionu lidí. Z nich přes 2,36 milionu tvořili starobní důchodci a důchodkyně. Kolik bude na zákonnou lednovou valorizaci důchodů potřeba, v podkladech k nařízení chybí. Ministerstvo práce jen uvádí, že navrhovaný rozpočet na příští rok s výdaji počítá. Podle návrhu rozpočtového zákona má mít resort práce v roce 2023 na penze skoro o 82 miliard korun víc než letos. Celkové výdaje mají činit 637,6 miliardy korun. Své důchodové systémy pak mají i obrana, vnitro a justice.
S
Spotřební daň z nafty zůstane snížená do konce příštího roku, schválila vláda
16.09.2022
Vláda na středečním zasedání schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku. Potvrdil to ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Snížení spotřební daně zatím platí do konce září.
Podle středečního vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by sněmovna mohla návrh schvalovat ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze v pátek. Původně on i Kupka hovořili o trvalém snížení spotřební daně z nafty, což nakonec kabinet neschválil.
Aktuálně platí dočasné snížení daně do konce září i u benzinu, prodloužení se ho ale týkat nebude. Stanjura ve středu uvedl, že pokud parlament změnu schválí, musela by vyjít ve sbírce zákonů do konce září.
Původně on i Kupka hovořili o trvalém snížení spotřební daně z nafty, což nakonec kabinet neschválil. "Je to dobrý kompromis mezi tím, že by to skončilo, a trvalým řešením," řekl Stanjura. Důvodem podle něj nejsou vysoké ceny, ale srovnání konkurenčního prostředí zejména s Polskem.
V