Změna termínů výplaty důchodů
24.03.2025
Dubnová změna týkající se termínů výplaty důchodů představuje velkou výzvu i pro Českou poštu, která se stará o výplatu penzí v hotovosti. Celkem 210 tisíc důchodců, kterým peníze přicházeli v druhé polovině měsíce, dostane příští měsíc svůj důchod o deset dní dříve. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zatímco dosud vyplácela pošta 297 tisíc důchodů v první polovině měsíce, od dubna jich bude 507 tisíc. Klienti České pošty dostávají svůj důchod prostřednictvím tzv. důchodové služby, kdy je jejich důchod ve výplatní den připraven k vyzvednutí na příslušné pobočce České pošty nebo k nim domů přijde zaměstnanec České pošty, který jim důchod vyplatí. Pokud je nezastihne, ponechá důchod uložený na příslušné pobočce České pošty.
Výplatními termíny budou nadále sudé dny, ale od dubna půjde pouze o dny v první polovině měsíce, tedy od 2. do 14. dne v měsíci. Pošťáci donesou důchod vždy v den výplaty důchodu, kdy bude zároveň připraven na poštovní pobočce pro klienty, kteří si ho zde vyzvedávají.
"Pouze pokud je výplatní den o státním svátku nebo o víkendu, vyplatí důchod před nebo po tomto výplatním termínu (např. výplatní termín 12. dubna letos připadá na sobotu, tudíž důchod bude doručen domů nebo připraven na poště už v pátek 11. dubna). Klient tak může obdržet svůj důchod i v lichý den," upozornila správa.
S
(Zdroj: globe24.cz)
České víno v ohrožení. Vinaři se obávají sucha i možného zvýšení spotřební daně
27.03.2024
Pokles spotřeby vína, obavy ze zavedení daně z tichého vína i klimatických změn vedou vinaře v Česku k opatrnosti. Vysazují méně vinic a méně jich i obnovují. V průzkumu mezi svými členy to zjistila Vinařská unie, která sdružuje 30 největších producentů vína v Česku. Informovala o tom v tiskové zprávě.
"Potýkáme se s klesající spotřebou tichých vín, rostoucími požadavky na ekologizaci vinic i nejistotou ohledně spotřební daně, kvůli kterým nevíme, co nás čeká. Náš obor je přitom extrémně citlivý na změny a vyžaduje pečlivé
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly nové velké plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o jedno procento, což se od té doby každoročně opakuje. Povolení k výsadbě poskytuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a platí tři roky. V posledních dvou letech ale zůstala stanovená kvóta nevyčerpaná.
"Letos vinice nevysazujeme ani neprovádíme restrukturalizaci vinic, jen jsme vinice klučili a čekáme, jak dopadne boj o zavedení spotřební daně," uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.
Plánování výsadeb ovlivňuje i pokles na trhu tichých vín a klimatické změny. Právě kvůli proměnám klimatických podmínek každoročně stoupá zájem o takzvané PIWI odrůdy. "Jsou méně citlivé na houbové choroby, což znamená, že vyžadují méně ošetření, a tudíž mají i menší dopady na životní prostředí. Dále mají stabilně vyšší hektarový výnos, který pomáhá zvyšovat efektivitu vinohradnictví," říká Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt.
Obhospodařovávaná plocha vinic v České republice loni stoupla na 17 735 hektarů, ústav registroval 13 263 pěstitelů. Vinařskou obcí s největším počtem vinic zůstávají Velké Bílovice se 777 hektary, Valtice s 576 hektary a Mikulov s 517 hektary. Ve vinařské oblasti Čechy je největší vinařskou obcí Mělník se 110 hektary. Pro rok 2024 je určena kvóta pro výsadbu nových vinic 178,3 hektaru, vinohradníci mohli o povolení žádat do konce února...
B
Reálná mzda v Česku by letos měla vzrůst o tři až čtyři procenta
11.03.2024
Růst by se měla začít již v prvním čtvrtletí. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Devět posledních čtvrtletí reálná úroveň platů klesala a za poslední dva roky klesla o 11 procent.
"V prvním čtvrtletí začne reálná mzda opět růst. Letos různé instituce včetně ministerstva financí očekávají inflaci okolo tří procent a okolo šesti až sedmi procent je odhad růstu mezd, takže reálná mzda poroste letos tempem tři až čtyři procenta," uvedl Stanjura. Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v diskusi řekla, že se Česko v úrovni reálných mezd vrátí na úroveň předcovidového roku 2019 až v roce 2026. Podle statistiků průměrná nominální mzda v posledním loňském kvartálu vzrostla o 6,3 procenta na 46.013 korun, při zohlednění inflace ale reálně klesla o 1,2 procenta. Podle analytiků oslovených na začátku března ČTK se tak reálné mzdy dostaly na úroveň roku 2017. Experti očekávají, že od letošního roku začnou znovu růst, také oni tvrdí, že předpandemické úrovně dosáhnou nejdřív v roce 2026.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrná mzda loni vzrostla o tři tisíce korun, reálně se však snížila
07.03.2024
Průměrná mzda činila v loňském roce 43 341 korun, v meziročním srovnání byla o více než tři tisíce korun vyšší. Reálně se však snížila o téměř tři procenta kvůli zvýšení spotřebitelských cen. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla průměrná mzda o 6,3 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). "I přes více než 6% růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve 4. čtvrtletí 2023 o 1,2 %. Šlo přitom již o devátý pokles za sebou.
Reálně se za celý rok 2023 mzda snížila o 2,9 %, neboť inflace dosáhla 10,7 % a nominální růst mezd byl 7,5 %," uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. V závěrečném čtvrtletí loňského roku průměrná mzda reálně klesla o 1,2 procenta, protože spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 7,6 %. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezónních vlivů půldruhého procenta. Medián mezd činil 39 685 korun a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o rovných šest procent. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu mezi 20 073 Kč a 74 654 Kč. V roce 2023 dosáhla průměrná mzda 43 341 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 3 024 Kč (7,5 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 10,7 %, reálně se tak mzda snížila o 2,9 %.
S
Jaké termíny si musíte ohlídat a jak je to s daní z nemovitosti
28.02.2024
Daňové přiznání i přehledy pro zdravotní pojišťovnu a sociální správu musí osoby samostatně výdělečně činné odevzdat včas, jinak hrozí sankce. Platbu daně z nemovitých věcí lze zase rozložit do dvou splátek. V dalším díle daňového seriálu Aktuálně.cz připomeneme, jaké termíny si letos pohlídat.
Přiznání k dani z příjmu fyzických osob je třeba na příslušný finanční úřad podat do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To znamená nejpozději do 2. dubna 2024.
Pokud je však daňové přiznání podáno elektronicky, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání na čtyři měsíce po uplynutí zdaňovacího období, tedy do 2. května 2024. A pokud daňové přiznání osobám samostatně výdělečně činným zpracovává daňový poradce, je lhůta ještě delší, a to až do 1. července
Pro zaplacení daně platí stejné lhůty jako pro podání daňového přiznání, tedy do 2. dubna, 2. května nebo 1. července. Pokud vám naopak vznikne přeplatek, má na vrácení peněz finanční úřad 30 dnů. Tato lhůta začíná běžet den po posledním řádném termínu podání přiznání.
Zaměstnanci, kteří museli své daňové povinnosti vyřídit u zaměstnavatele už do 15. února, dostanou přeplatky ve mzdě za březen, tedy v dubnové výplatě...
B