Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nezaměstnanost v Česku během léta stoupla, ale jen nepatrně
16.08.2023
Nezaměstnanost v červenci mírně vzrostla, a to meziměsíčně o desetinu a meziročně o dvě desetiny na 3,5 procenta. V Česku je aktuálně téměř 259 tisíc uchazečů o zaměstnání, o 9141 více než v červnu a o 18 277 více než loni. Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá dlouhodobému vývoji i ročnímu období, konstatoval Úřad práce ČR v tiskové zprávě.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) konstatoval, že je povzbudivé, že se nezaměstnanost drží na velmi nízké úrovni. "Dokonce je nadále jedna z nejnižších v rámci celé EU. Velké poděkování patří především podnikatelům a firmám, kteří pracovní místa vytvářejí. Budeme podporovat trh práce tak, abychom tento pozitivní trend udrželi i do budoucna," řekl.
"V červenci jsme zaznamenali očekávaný sezónní výkyv," konstatoval zastupující generální ředitel ÚP ČR Karel Trpkoš. Za mírný nárůst podle něj může snížená letní aktivita firem, co se týká přijímání nových zaměstnanců, či každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence. "V menší míře se začali hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekáváme v září," dodal.
Zaměstnavatelé mají stále zájem o pracovníky ve výrobě a na dělnických pozicích. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také třeba odborníci v informačních technologiích. Pokud jde o sezónní činnosti – zaměstnavatelé aktuálně poptávají pracovníky zejména ve stavebnictví, v zemědělství, lesnictví, rybářství, v živočišné a potravinářské výrobě, ale také v cestovním ruchu, v pohostinství, prodeji a ve službách.
V rámci letních brigád zaměstnavatelé většinou hledají krátkodobé pracovníky prostřednictvím inzerce, pracovních portálů, sociálních sítí nebo přes své stálé zaměstnance. Aktuálně nabízejí prostřednictvím úřadů práce v menší míře brigádnická místa pro pomocné síly v pohostinství, gastronomii, obchodě, pomocníky ve výrobě, uklízeče, v rekreačních resortech (pro pokojské, číšníky, servírky), případně na koupalištích, obsluhu stánkového prodeje, v lesnictví či zahradnictví. V některých regionech se objevují pozice ve strojírenství.
V následujícím měsíci by nezaměstnanost mohla stagnovat nebo mírně klesnout. V dlouhodobějším horizontu pak situaci na pracovním trhu ovlivní, stejně jako každý rok, postupné ukončování sezónních prací. Promítnout se mohou i případné ekonomické a sociální změny či válečný konflikt na Ukrajině.
B
Asociace českého obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla EET
16.08.2023
Asociace českého tradičního obchodu vyzvala vládu, aby znovu zavedla elektronickou evidenci tržeb (EET). Podle ní by se tak narovnalo podnikatelské prostředí a zvýšily příjmy státu. Asociace tvrdí, že někteří obchodníci se mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv.
Stát podle asociace po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Aktuální debata vyvolaná rozhodnutím některých podnikatelů přijímat pouze hotovost se tak prý často stáčí k otázce poctivosti subjektů, kteří se rozhodli jít touto cestou.
Asociace připomíná, že se také objevují návrhy, aby pro zvýšení komfortu zákazníků byla uzákoněna povinnost karty přijímat. "Je bezpochyby pravdou, že subjekty, které platební karty nepřijímají, se mohou snadněji vyhnout placení daní z těchto transakcí. Pro mnoho podniků může být však příjímání platebních karet ekonomicky nevýhodné, protože je spojeno s provizemi bankám a kartovým společnostem. Může existovat i řada jiných důvodů, proč zavádění této možnosti nemusí dávat pro některé podnikatele smysl, typickým příkladem jsou různé formy sezónního podnikání," varují v tiskové zprávě, kterou obdržel server EuroZprávycz obchodníci.
Otázku plateb kartou by přitom měl podle asociace vyřešit především trh a samotné rozhodování podnikatelů a jejich zákazníků, a stát by se neměl v této otázce angažovat, naopak by měl být daleko důraznější v otázce omezování šedé ekonomiky.
"Podle naších statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je dnes pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládáme další růst. V oblasti šedé ekonomiky se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor pro vytváření nezdaněných příjmů," tvrdí obchodníci.
Na nezájem státu podle nich doplácejí především podnikatelé, kteří daně poctivě platí, ačkoliv vytvořit černé peníze je například v oblasti maloobchodu velmi jednoduché. "Stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy reálně bude ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se jim vyhýbají," tvrdí asociace.
Podle ní byl nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, systém elektronické evidence (EET), který zavedla přechozí vláda, ale následně jej v době pandemie zastavila. Systémy elektronické evidence tržeb přitom v současnosti využívá 17 států EU a jejími přednostmi bylo narovnání podnikatelské prostředí a zajišťování konkurenceschopnosti subjektům řádně platících daně.
Elektronická evidence tržeb navíc podle obchodníků zajišťovala pro státní rozpočet dodatečný každoroční příjem až ve výši 13 miliard korun a poskytla státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
"Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také promítlo ve snížení počtu daňových kontrol v důsledku jejich lepšího cílení na rizikové subjekty. Kontrolní orgány se mohly cíleně zaměřit na subjekty podezřelé z obcházení daňových předpisů a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám a zatěžujícímu kontrolování poctivých podnikatelů na úkor těch nepoctivých," upozornila asociace s tím, že podnikatelé našli v EET efektivní nástroj pro podporu svého podnikání, protože jeho využívání snižovalo administrativní zátěž podnikatelů.
B
Dodavatelé energií dále zlevňují
03.08.2023
Těžební a energetická firma MND z Hodonína letos podruhé zlevňuje ceny plynu a elektřiny u základních ceníků. Od srpna snížila proti začátku roku cenu u plynu o 38 procent a u elektřiny o 45 procent. Důvodem je stabilizování situace na energetickém trhu a pokles cen, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí společnosti Dana Dvořáková. V předchozích měsících zlevňovali pro část odběratelů i další dodavatelé. Snížení cen elektřiny a plynu dnes oznámila také Pražská energetika (PRE), a to od září.
U základních ceníků Plyn z první ruky se cena za megawatthodinu (MWh) snížila o 876 korun, tedy 25 procent, na 2572 korun za MWh. Zákazníkům se základním ceníkem Proud se cena za MWh v nejčastější distribuční sazbě snížila o 1442 korun, tedy o 20 procent, a to na úroveň 5685 korun za MWh. Firma MND je součástí holdingu KKCG Karla Komárka a kromě těžby ropy a plynu s těmito komoditami obchoduje a zároveň obchoduje s elektřinou. Tržby v roce 2021 činily 118 miliard korun, zisk 285 milionů korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pražská burza cenných papírů varuje před rostoucím počtem podvodů
02.08.2023
Burza cenných papírů Praha (BCPP) upozornila na rostoucí počet podvodných praktik zaměřených na lákání peněz od investorů prostřednictvím falešných společností, které se vydávají za její zástupce. BCPP o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě. Trend podle ní vyžaduje zvýšenou opatrnost a obezřetnost od potenciálních investorů. Podvodné společnosti se snaží nalákat občany a investory na nabídku fiktivních investičních příležitostí.
Podvodníci prostřednictvím sociální sítí, e-mailů, SMS či WhatsAppu lákají investory k převodu peněz a slibují zisky a vysoké výnosy. Tyto podvodné praktiky představují vážné finanční riziko, uvedla burza. "Tato forma podvodů je extrémně znepokojující, neboť se tito podvodníci vydávají za zástupce BCPP (respektive trhu PX Start) a zneužívají důvěryhodnosti a reputace naší společnosti. Burza je pouze organizátorem trhu, obchody konečným klientům přímo nezprostředkovává a nikdy nikoho nekontaktuje," upozornila burza. Na BCPP se obchoduje pouze prostřednictvím takzvaných členů burzy, jimiž jsou zejména velké banky a obchodníci s cennými papíry.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)