Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Většina čerpacích stanic kvůli zvýšení spotřební daně zdražila naftu
02.08.2023
V Praze cena za litr stoupla i o více než dvě koruny. Od 1. 8. začala v Česku platit zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr. Daň se tak vrací na úroveň platnou do loňského června. Podle analytika může cena nafty v příštích dvou týdnech vzrůst až o 3,30 Kč za litr oproti červencovým cenám.
Vedle zvýšení spotřební daně se do ceny negativně promítne růst cen ropy a velkoobchodních marží. Změnu ceny nafty od 1. 8. potvrdilo několik sítí čerpacích stanic. Stanice MOL přecenily naftu i kvůli výraznému nárůstu nákupní ceny, společnost Tank Ono zdražila naftu odpoledne o dvě koruny za litr. Také podle společnosti Shell se zvýšení spotřební daně do koncové ceny paliva propíše. Indexové ceny společnosti Čepro, která provozuje síť čerpacích stanic EuroOil, k dnešnímu ránu vzrostly oproti sobotě o zhruba 1,80 Kč na 34,73 Kč na litr. V Jihomoravském kraji většina pumpařů také zdražovala, na některých menších stanicích však stále prodávají starší zásoby nafty za nižší cenu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česká ekonomika podle odhadu klesla ve druhém čtvrtletí o 0,6 procenta
01.08.2023
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ekonomika je tak meziročně v poklesu druhý kvartál za sebou. "Meziroční vývoj HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Pozitivně opět působila zahraniční poptávka," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Mezičtvrtletní růst podpořila domácí poptávka, výdaje na konečnou spotřebu domácností stagnovaly. K meziročnímu vývoji hrubé přidané hodnoty (HPH), tedy výsledku rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, nejvíce pozitivně přispěl průmysl a informační a komunikační činnosti. Naopak negativní vliv mělo stavebnictví a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. V mezičtvrtletním srovnání klesla HPH ve většině odvětví národního hospodářství. Zaměstnanost v Česku ve druhém čtvrtletí podle dat ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 procenta. V meziročním srovnání stoupla o 0,7 procenta. První odhad ČSÚ o vývoji české ekonomiky ve druhém čtvrtletí se shoduje s predikcemi analytiků. Očekávali, že HDP Česka ve sledovaném období mezičtvrtletně opět stagnoval, případně o několik desetin procenta vzrostl a meziroční pokles ekonomického výkonu zůstal kolem půl procenta, o které se snížil v prvním čtvrtletí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Koruna slábne, může spadnout až k 25 korunám za euro. Vláda bude moci oznámit vítězství nad inflací
27.07.2023
Koruna oslabuje nad 24 korun za euro a může spadnout až k 25. Jde o signál, že Fialova vláda bude brzy moci vyhlásit své vítězství nad inflací, zároveň ale už nebude moci tolik v inflaci a znehodnocování měny rozpouštět svůj dluh. Koruna včera poprvé od letošního března oslabila natolik, že obchodování uzavřela nad psychologickou hranicí 24 korun za euro, konkrétně na hodnotě 24,02, jak plyne z dat agentury Bloomberg.
Jde o dobrou zprávu pro Fialovu vládu. Mezinárodní investoři totiž věří, že inflace v Česku půjde dále citelně dolů, což kabinet jistě vyloží jako svůj úspěch. A podstatná část veřejnosti to tak i přijme.
Vyhlídky mnohem slabší inflace pak vedou mezinárodní investory k přesvědčení, že úroky ČNB půjdou rychle dolů – ještě letos ze 7 na 6 procent a dále pak níže a níže v roce 2024 –, čehož důsledkem klesá jejich zájem o korunu, a ta tak slábne. Navíc ČNB nyní naznačuje, že bude během následujících dvanácti měsíců tolerovat její slábnutí až k úrovni 25 korun za euro.
Klesající inflace však má pro vládu i jednu zásadní nevýhodu. Kabinet už nebude moci tak intenzivně v inflaci „rozpouštět“ svůj dluh jako doposud.
Český vládní dluh přitom letos v pololetí historicky poprvé překročil psychologickou hranici tří bilionů korun, jak potvrzují včera zveřejněná data ministerstva financí. Jen za letošek naroste o zhruba 300 miliard korun. Vládě se tak zatím nedaří výrazněji snížit tempo nominálního zadlužování. Dluh tak reálně udržuje na ještě poměrně přijatelné úrovni hlavně právě inflace. Ta ovšem citelně snižuje životní úroveň zejména střední třídy.
Za udržování dluhu v poměru k HDP na ještě poměrně přijatelné úrovni tak zatím platí nikoli ani tolik vláda – tím, že by šetřila na sobě, třeba na úřednících, státních zaměstnancích nebo dotacích – nýbrž občané, zejména střední vrstvy. A to tak, že rapidně klesá jejich životní úroveň a kupní síla jejich mezd a úspor, čímž ovšem reálně pomáhají výrazným způsobem vládě splácet její dluh, resp. jej tedy rozpouštět v mimořádně vysoké inflaci, jež znehodnocuje nejen dluh, ale právě také úspory obyvatelstva či kupní sílu jeho mezd.
B
Vláda schválila novelu zákona o zdravotních službách a dvě investiční pobídky
26.07.2023
Vláda na středečním jednání schválila novelu zákona o zdravotních službách a zákona o elektronizaci zdravotnictví. Kabinet se zabýval také deseti žádostmi o poskytnutí investičních pobídek nebo víceletým opatřením na podporu vysokoškolského vzdělávání veterinárních specialistů.
Potřeba novelizovat úpravu vedení zdravotnické dokumentace vyvstala v souvislosti s elektronizací zdravotnictví. Návrh nově definuje zdravotnickou dokumentaci a novelizuje zmocňovací ustanovení k vydání prováděcí vyhlášky ke zdravotnické dokumentaci. Součástí návrhu je také například zavedení definice telemedicíny a základního rámce jejího používání pro právní jistotu poskytovatelů, zdravotnických pracovníků a pacientů.
S ohledem na stav informačních systémů bylo zároveň navrženo odložení účinnosti ustanovení zákona o elektronizaci zdravotnictví. Na jeho základě jsou poskytovatelé zdravotních služeb povinni využívat kmenové údaje a ve svém informačním systému evidovat identifikátory pacientů, kterým poskytuje nebo poskytoval zdravotní služby.
Kabinet projednal také deset žádostí o poskytnutí investičních pobídek, z nichž se dvě rozhodl podpořit. První se týká projektu společnosti CRYTUR, který je zaměřený na zásadní komponenty pro výrobu mikročipů. Firma chce investovat přes 800 milionů korun do rozšíření svých výrobních kapacit v Turnově. Ve druhém případě se jedná o investiční záměr firmy ROCKWOOL za více než 881 milionů korun na rozšíření výroby kruhových izolačních pouzder z kamenné minerální vlny v Bohumíně, který patří k oblastem s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob.
Vláda též schválila víceleté opatření na podporu vysokoškolského vzdělávání veterinárních specialistů. Cílem opatření je navýšení počtu studentů ve veterinárních studijních programech uskutečňovaných Veterinární univerzitou Brno jako součást řešení prohlubujícího se deficitu vysokoškolsky vzdělaných odborníků v tomto oboru…
B
BV