Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Potřebujeme chytrý konsolidační balíček, chytré šetření, ne chaotické nebo tupé kroky
11.07.2023
Stát nemůže dělat nic jiného než šetřit. Především na sobě. A měla by to vědět i opozice, která má velký podíl na tom, do jaké situace jsme se s financemi dostali.
Bude to horký týden, i když má vládní koalice sílu změny prosadit. Předsedkyně poslanců ANO, bývalá ministryně financí Alena Schillerová, řekla: "Balíček je problematický. Zastávám názor, že tato vláda zvedne daně – bezesporu to prosadí -, sníží důchody a tím to skončí. Osobně si myslím, že to bude složité jednání. Hnutí ANO bude mluvit a bude mluvit dlouho."
Opozice nemá sílu balíček zablokovat, takže to chce aspoň vládním stranám osladit, poslanci ANO a SPD zřejmě hodlají předvést litanie. Ostatně dříve opozice dělala vládě Andreje Babiše totéž. Celkem chápu, že pro Petra Fialu a jeho lidi není možné dohodnout se s Tomiem Okamurou, s SPD, i když k ní má část ODS v lecčems poměrně blízko. Za chybu na obou stranách ale považuju neschopnost najít dohodu s poslanci Babiše. Protože jde o hodně, mimo jiné o pokus zkrotit inflaci, která ničí úplně všechny, ohryzává soukromé i jiné úspory.
Vláda posílá balíček do sněmovny, ale i některé vládní strany budou prosazovat změny...
B
Ceny pohonných hmot v Česku stále rostou
10.07.2023
Ceny pohonných hmot v Česku dále rostou, u benzinu průměrná cena přesáhla 37 korun za litr. Nejprodávanější benzin Natural 95 za uplynulý týden zdražil v průměru o 16 haléřů na 37,05 koruny za litr a nafta o 19 haléřů na 31,43 koruny.
Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva zdražují zhruba od konce května. Přesto jsou stále výrazně levnější než loni ve stejnou dobu, kdy ceny prudce stoupaly po začátku války na Ukrajině.
Přesně před rokem byl Natural 95 o 10,53 koruny za litr dražší než nyní, a cena nafty byla loni v červnu vyšší o 15,37 koruny. Ceny loni začaly skokově narůstat po zahájení útoku ruské armády na Ukrajinu na konci února 2022. Letos pohonné hmoty nejprve od začátku února zlevňovaly. U benzinu se zlevňování přerušilo už v březnu. V půlce dubna začal benzin opět zlevňovat, ale od 23. května vytrvale zdražuje. U nafty růst cen trvá od konce května.
Nejlevněji nyní paliva natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde stojí litr benzinu v průměru 36,65 koruny a nafta 30,79 koruny. Naopak nejdražší jsou paliva v Praze, kde litr benzinu motoristé koupí průměrně za 38,12 koruny a litr nafty za 33,22 koruny...
Kurz koruny: Ta má za sebou solidní první pololetí
07.07.2023
V prvním pololetí tohoto roku prokázala česká měna solidní výkon, který by se měl udržet i v druhé polovině roku. Od ledna do června se posílila vůči většině hlavních světových měn, včetně amerického dolaru, eura a švýcarského franku. Naopak však oslabila vůči polskému zlotému a maďarskému forintu.
Vůči dolaru zpevnila od začátku ledna do včerejška o 3,6 procenta, vůči euru pak o 1,7 procenta, uvedl ekonom Lukáš Kovanda. Z důležitějších měn světa nejvýrazněji oslabila vůči latinskoamerickým měnám: kolumbijskému pesu, mexickému pesu a brazilskému realu. Nejvíce zpevnila vůči argentinskému pesu, turecké liře a ruskému rublu. Solidní výkon české měny souvisí zejména s poměrně příznivým vývojem uplynulé topné sezóny, během níž nenastalo vyhrocení energetické krize EU. Tím došlo k odvrácení obávané hlubší recese v ČR, která by výrazněji stáhla i korunu. Za příznivým průběhem topné sezóny stojí poměrně teplé počasí letošní zimy a také relativně plynulé a zvládnuté odstřižení podstatné části EU od ruských energií, zejména plynu.
Koruna těžila také z nadále poměrně vysokého rozdílu ve svém základním úročení v porovnání s úroky na dolaru či euru, byť její úrokový „náskok“ se během uplynulých šesti měsíců postupně tenčil. Česká národní banka totiž po celou dobu držela své základní úroky neměnné, zatímco americké centrální banka i Evropská centrální banka je dále navyšovaly. České měně obecněji svědčila celosvětová úleva, jež se dostavila právě v důsledku příznivějšího než očekávaného průběhu uplynulé topné sezóny. Četné země Západu se dokázaly zbavit své závislosti na dovozu ruských energií – případně ji alespoň citelně omezit –, aniž by je to uvrhlo do hlubší recese. Ta se zatím nedostavuje ani v USA. Proto jsou mezinárodní investoři „odvážnější“ než loni a tolik neváhají investovat třeba do aktiv a měn rozvíjejících se trhů. Proto právě se ještě více než koruně v letošním prvním pololetí dařilo právě zmíněné řadě latinskoamerických měn nebo měnám zemí Visegrádské čtyřky. Těm samozřejmě – jako koruně – svědčila také mírná zima a výrazný rozdíl v úrokových sazbách na zlotém či forintu s těmi na dolaru či euru.
Ve druhé polovině roku by koruna přitom měla vůči dolaru zpevnit, a to z nynější úrovně zhruba 21,80 za dolar na 21,50, vyplývá z konsensu mezi analytiky, jak jej zachycuje agentura Bloomberg. Vůči euru ovšem podle stejného zdroje koruna do konce roku mírně oslabí, a to z nynějších přibližně 23,80 za euro na 23,90.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/ekonomika/)
Dozorčí rada České pošty schválila plán na rozdělení podniku
28.06.2023
Dozorčí rada České pošty schválila transformační plán, který počítá do dvou let s rozdělením podniku. Schválení plánu bylo podmínkou pro jeho projednání vládou.
Pošta to dnes oznámila v tiskové zprávě. Transformace podle dřívějších informací spočívá v rozdělení pošty na provozovatele poboček poskytujícího služby objednané státem a komerční logistickou firmu. Vláda by se podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) měla plánem zabývat na svém středečním zasedání, nebo na zasedání 12. července. Detaily plánu pošta tají a chce je představit zřejmě ve čtvrtek na tiskové konferenci.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)