Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Výroba aut do konce května stoupla o čtvrtinu, podíl elektrických aut byl 12 procent
16.06.2023
Výroba osobních aut v Česku v prvních pěti měsících meziročně stoupla o 23,7 procenta na 595 580 vozidel. Podíl elektrických aut na celkové produkci byl 12 procent. Automobilky vyrobily 52 668 elektromobilů a 20 128 plug-in hybridů. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu. Největší tuzemská automobilka Škoda Auto zvýšila produkci o 34,4 procenta na 375 981 aut, z toho bylo 11 procent bateriových vozů.
V nošovickém závodě Hyundai bylo vyrobeno 145 200 vozidel, tedy o 7,7 procenta víc než ve stejném období loni. Podíl elektromobilů a plug-in hybridů byl 21 procent. A kolínská Toyota zvýšila produkci o 10,9 procenta na 74 399 automobilů. Z toho 53 procent byly hybridy. "Oživení trhu a lepšící se situace v dodavatelských řetězcích se pozitivně odráží i v tuzemské výrobě osobních vozidel. Ta tak i nadále pokračuje v růstovém trendu a svými pětiměsíčními i květnovými údaji atakuje předkrizové hodnoty z roku 2019. Nižší výrobní výsledky v segmentu autobusů a motocyklů, způsobené cyklickým charakterem objednávek a přetrvávajícím nedostatkem řady komponent však potvrzují, že s dopady rozkolísané situace několika posledních let budeme muset počítat i v průběhu roku 2023," uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Meziroční zdražování potravin v květnu zpomalilo na 14,5 procenta
14.06.2023
Meziroční inflace u potravin v květnu podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zpomalila z dubnových 17 procent na 14,5 procenta. V lednu byla inflace u potravin 25 procent. Novinářům to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Upozornil na to, že u některých potravin meziměsíčně ceny ale stoupají. Týká se to například pečiva, masa, mléčných výroků nebo zeleniny. A to přesto, že klesají ceny zemědělských komodit nebo energií, uvedl.
Podle ministra společné kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a České obchodní inspekce (ČOI) stále ukazují velké množství pochybení obchodníků. Od března bylo provedeno 744 kontrol, pochybení úřady zjistily u zhruba 30 procent. Podle ČSÚ v květnu meziměsíčně stouply ceny ovoce o 4,5 procenta, uzenin o tři procenta, vajec o 5,5 procenta, například brambory pak zdražily o šest procent. Nekula připomněl, že začíná sklizeň raných brambor, sám dlouhodobě upozorňuje na vysokou přirážku obchodníků právě u brambor.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Obchodníci s nesplácenými úvěry zřejmě budou muset získávat povolení od ČNB
14.06.2023
Obchodníci s nesplácenými úvěry budou zřejmě muset nově získat k tomuto podnikání licenci od České národní banky (ČNB). Předpokládá to návrh zákona o trhu s nevýkonnými úvěry, který ve středu projedná vláda. Zákon vychází z evropské směrnice, podle důvodové zprávy by proto měl nabýt účinnosti do konce roku, aby se Česko nevystavovalo hrozbě pokuty za nepřevedení evropské normy do tuzemského práva.
Dosud se obchod s nesplácenými úvěry řídil pouze občanským zákoníkem a obchodníci pouze museli mít živnostenské oprávnění. Nová regulace by měla požadavky na obchodníky zpřísnit. "Přijetím navrhovaného zákona by mělo dojít ke kultivaci prostředí správy nevýkonných úvěrů, a trh by tak měly opustit nekorektní inkasní agentury. Obecně můžeme očekávat další kultivaci prostředí vymáhání nesplácených pohledávek," uvedlo ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona.
Norma by také měla otevřít českým společnostem, které obchodují s úvěry, cestu na evropský trh.
Ministerstvo financí neočekává, že by změna zákona měla rozpočtové dopady. Náklady přinese inkasním společnostem, které budou muset splnit nové zákonné povinnosti a získat nové povolení ke správě nesplácených úvěrů.
B
S příjmy vychází snadno téměř polovina domácností, druhá polovina je na tom výrazně hůře
13.06.2023
Průzkum provedený CVVM v období od konce března do druhé poloviny května 2023 zkoumal, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Respondenti byli dotázáni na obtíže spojené s jejich příjmy, zda se jejich domácnost v posledním roce dostala do finanční tísně a zda považují svou domácnost za bohatou nebo chudou. Ukázalo se, že lidé v Česku vycházeli letos na jaře s příjmy lépe než loni na podzim a situaci snadno zvládala více než polovina dotázaných. Naopak téměř polovina pak vycházela obtížně.
Z nejnovějších výsledků průzkumu vyplývá, že necelá polovina veřejnosti (46 %) uvádí, že s příjmy vychází obtížně, zatímco více než polovina (53 %) se svými příjmy vychází snadno. Skupina lidí, kteří se velmi obtížně vypořádávají s příjmy, tvoří relativně malý podíl české populace – 5 %.
Dalších 10 % lidí se vypořádává s příjmy obtížně. Zhruba třetina oslovených (31 %) uvedla, že s příjmy vychází spíše obtížně. Největší část dotázaných (37 %) pak vyjádřila, že s příjmem vychází spíše snadno. Více než desetina občanů (11 %) se svými příjmy hospodaří snadno a 5 % dokonce velmi snadno. Pouze 1 % oslovených odpovědělo, že neví.
Ve srovnání s předchozím šetřením, které proběhlo v září a říjnu 2022, došlo k poklesu (o 6 %) podílu lidí, kteří uvádějí, že mají obtíže s vycházením se svými příjmy (tj. odpovědi "velmi obtížně", "obtížně" a "spíše obtížně").
Naopak se zvýšil (také o 6 %) podíl těch, kteří se s příjmem vypořádávají snadno (tj. odpovědi "velmi snadno", "snadno" a "spíše snadno"). Aktuální situace je tedy podobná situaci před necelým rokem, konkrétně výzkumu z května a června 2022.
Při dlouhodobém srovnání lze konstatovat, že aktuální situace nejvíce odpovídá situaci v letech 2016 až 2019, kromě již zmíněného loňského výzkumu. Ve srovnání s nejlepším dosavadním obdobím v červnu 2021 je však aktuální podíl lidí, kteří mají nějaké obtíže s hospodařením se svým příjmem, o 6 procentních bodů vyšší. Přesto je současná situace stále lepší než v letech 2002 až 2015.
B