Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Cena nafty v Česku padá nejníže za rok a půl a dále zlevní
21.04.2023
Nafta v Česku je nejlevnější za rok a půl. Za poslední týden klesla její průměrná cena o 38 haléřů na 34,06 koruny za litr. Naopak benzin oproti předchozí středě zdražil o 24 haléřů na 37,87 koruny, a je tak nejdražší za posledních dva a půl měsíce.
V příštích sedmi dnech bude nafta dále zlevňovat. Cena velkoobchodně prodávané nafty totiž klesla od začátku dubna na surovinové burze v Rotterdamu, jež je určující i pro české čerpací stanice, v přepočtu z dolarů do korun o dalších takřka pět procent. Tento pokles se v cenách českých čerpacích stanic ještě teprve plně zohlední. Nafta tak zlevní o dalších zhruba 30 haléřů na litr a její cena poprvé od poloviny října 2021 klesne pod úroveň 34 korun za litr. Je však třeba říci, že nyní se platí z nafty nižší spotřební daň, zavedená loni v červnu, kdy vláda snížila spotřební daň z motorové nafty o 1,50 koruny na litr.
B
(Zdroj: moneymag.cz/ekonomika)
Pomoc uprchlíkům stála dosud Česko 20krát méně než důchody
20.04.2023
Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního března činily 33,5 miliardy korun. Ze státního rozpočtu šlo 23,4 miliardy korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo financí.
Částka 33,5 miliardy, jak komentuje ekonom Kovanda, představuje zhruba jednu dvacetinu sumy, které byla ve stejné době, tj. od konce loňského února do konce letošního března, vyplacena z tuzemské veřejné kasy na důchody. Tato suma totiž činí takřka 654 miliard korun.
Drtivou většinu dané sumy pokrývá částka vyplacená na starobní důchody. Starobních důchodců je v Česku zhruba 2,2 milionu.
Dočasnou ochranu udělilo Česko od začátku invaze zhruba půl milionu ukrajinských uprchlíků, nyní jich v Česku je přibližně 325 tisíc. To ale znamená, že za dobu války šlo z veřejných peněz v průměru zhruba čtyřikrát více peněz na jednoho tuzemského příjemce důchodové dávky, než kolik ve stejné době šlo na jednoho ukrajinského uprchlíka.
Nepotvrzují se tak názory některých kruhů, zejména pak politického extrému, že český stát ve své výdajové politice upřednostňuje ukrajinské uprchlíky před českými občany.
B
Nervozita v českém finančním sektoru byla zbytečná, zní z ČNB
19.04.2023
Nervozita v českém finančním sektoru, kterou v březnu vyvolaly problémy některých bank v zahraničí, se ukázala být bouří ve sklenici vody. Dnes to na odborné konferenci Cesta českého bankovnictví řekl viceguvernér České národní banky (ČNB). Zdůraznil, že český bankovní sektor je zdravý, efektivní a moderní.
V březnu se dostalo do problémů s likviditou několik menších bank ve Spojených státech, potíže skončily jejich krachem. Následně se pod tlakem ocitla druhá největší švýcarská banka Credit Suisse, kterou musel nakonec převzít její větší konkurent UBS. Nervozita v bankovním sektoru se přelila i do českého prostředí, kdy velké české banky obchodované na burze dočasně ztrácely na hodnotě.
ČNB od počátku zdůrazňovala, že české banky v ohrožení nejsou, protože jejich obchodní model byl jiný než model zahraničních bank, které se dostaly do potíží. Dnes viceguvernér řekl, že při zpětném pohledu se nervozita v Česku ukazuje jako bouře ve sklenici vody. Upozornil ale, že je na místě zachovat obezřetnost při dohledu nad bankovním sektorem, protože se mohou v zahraniční objevit nové šoky. Zdůraznil, že český bankovní sektor je zdravý, efektivní a moderní. Mezi bankovními institucemi podle něj panuje silná konkurence i velká rozmanitost produktů.
B
Inflace v Česku v březnu zmírnila na 15 procent
14.04.2023
Spotřebitelské ceny v Česku stouply v březnu meziročně o 15 procent, tempo růstu zvolnilo z únorových 16,7 procenta. Inflace je tak nejnižší od loňského dubna. Vliv mělo zlevnění pohonných hmot, zmírnil růst cen zemního plynu. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Čísla na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v březnu vzrostly o desetinu procenta. Spotřebitelské ceny zmírnily meziroční růst podruhé za sebou, je za tím ale zejména srovnání s loňskými už vysokými cenami. Většina tohoto zpomalení je ovlivněna vývojem loňské vyšší srovnávací základny, uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Ve srovnání s únorem ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 procenta a ceny služeb o 0,3 procenta. Zdražovaly některé potraviny, plnotučné mléko o šest procent a zelenina o pět procent. Vzhůru šly také ceny ubytování a stravování, oděvů a obuvi, o 3,1 procenta se zvýšily ceny sociální péče. Meziměsíčně klesly ceny pohonných hmot, zemního plynu a dovolených. Z potravin proti únoru o desetinu zlevnila vejce a dolů šly také ceny másla, sýrů a tvarohů.
S