Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zahraniční dluh Česka loni klesl na 4,454 bilionu
24.03.2023
Zahraniční dluh České republiky činil na konci loňského roku téměř 4,454 bilionu Kč. V meziročním srovnání byl o 65 miliard nižší. Představoval 65,7 procenta hrubého domácího produktu. Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se zahraniční dluh zvýšil o 47,9 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti. "Výše dluhu není nijak překvapivá, dramatická a s ohledem na strukturu vlastně ani nebezpečná. Krátkodobý dluh je třeba stále nižší než devizové rezervy ČNB," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti Česka byl 39,6 procenta. Podíl vládního sektoru činil 14,6 procenta. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 45,8 procenta z celkového zahraničního dluhu.
"Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve čtvrtém čtvrtletí patrný nárůst stavu zadluženosti sektoru vládních institucí a podnikového sektoru," uvedla ČNB. Podle ní se zahraniční dluh sektoru vládních institucí zvýšil v souvislosti s čerpáním dlouhodobých půjček ze zahraničí a u podnikového sektoru to bylo v důsledku čerpání úvěrů podniky v rámci přímých investic a nákupů podnikových dluhopisů zahraničními investory.
Na soukromý sektor připadá ze zahraničního dluhu 75,7 procenta. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.
B
Analýza ukázala, co by bylo s důchody, kdyby neprošly reformou
24.03.2023
Pokud stát nepřistoupí k reformě důchodového systému, začne se od 30. let rychle snižovat poměr penze k průměrné mzdě. V roce 2059 by dosáhl minima na 27,2 procenta, když v současnosti činí 48 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus. Pokud si budou chtít mladí lidé v budoucnu udržet standard dnešních důchodců, budou se muset spolehnout na vlastní investování, uvedli dnes analytici Cyrrusu.
"Demografický vývoj je velmi nepříznivý. Zatímco dnes pracují zhruba tři ekonomicky aktivní lidé na jednoho důchodce, v blízké budoucnosti to budou jen dva. Z toho vyplývá, že důchodový systém, jak je dnes nastavený, bude kolabovat," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Připomněl, že loni skončil důchodový systém v deficitu zhruba 22 miliard korun, letos se očekává kolem 70 miliard korun.
Prohlubování problému očekávají analytici Cyrrusu ve 30. letech, kdy Česku hrozí dosažení dluhové brzdy při dosažení zadlužení ve výši 55 procent hrubého domácího produktu (HDP). Analýza vychází z předpokladu, že následně bude muset stát uvést důchodový systém do rovnováhy, aby se zadlužení nezvyšovalo.
Pokud by se nezvýšil věk odchodu do penze nebo se nezvýšily odvody sociálního pojištění, musel by se snižovat poměr důchodů k průměrné mzdě. "Ročníky 1965 a starší si ještě v průměru důchod užijí nad 40 procenty náhradového poměru. Zažijí tak důchody, které se historicky v České republice dají považovat za normální." "Nejhůř na tom bude ročník 1985, průměrně budou dostávat 28 procent průměrné mzdy."
Podle expertů je důchodový systém neudržitelný. Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučuje zvyšovat důchodový věk, zpomalit valorizace či omezit počet předčasných důchodů.
B
Internetové bankovnictví loni používalo šest milionů Čechů, od 2012 dvojnásobek
23.03.2023
Internetové bankovnictví loni v Česku používalo šest milionů lidí, od roku 2012 se jejich počet zdvojnásobil. Do služeb veřejné správy se přes bankovní identitu přihlásilo asi 23 procent Čechů starších 16 let. Vyplývá to z tiskové zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ). V uplynulém roce podle ČSÚ stoupl také počet lidí, kteří internet používali ke komunikaci s úřady nebo lékaři.
Přes web se loni k doktorovi objednalo 15 procent lidí starších 16 let, o recept na internetu zažádalo 19 procent lidí a online konzultaci s lékařem mělo osm procent osob starších 16 let, informoval ČSÚ. O službách veřejné správy si podle něj na internetu informace hledala více než polovina lidí starších 16 let.
K internetu bylo ve druhém čtvrtletí loňského roku připojeno 85 procent, tedy asi 3,9 milionu, českých domácností. Z rodin s dětmi a mladých rodin bez dětí měly internet téměř všechny, z domácností seniorů pak každá druhá. Mobilní telefon v Česku loni vlastnilo 99 procent lidí starších 16 let, stojí ve zprávě.
"V roce 2017 poprvé více než polovina dospělých obyvatel používala internet ve svém telefonu. O pět let později mělo chytrý telefon 80 procent a internet v mobilu používalo 77 procent Čechů starších 16 let," řekl ředitel odboru statistik rozvoje ČSÚ Martin Mana.
B
MPSV spustilo kontroly podpory na ubytování Ukrajinců s dočasnou ochranou, od července chystá změny
23.03.2023
Na základě podezření o zneužívání příspěvku pro solidární domácnost zahájilo MPSV kontroly, které prověří, zda tato pomoc míří skutečně tam, kam má. Výplata podpory na ubytování osob s dočasnou ochranou byla pozastavena a někteří příjemci byli vyzváni, aby doložili, že skutečně ubytovávají ukrajinské uprchlíky. Příspěvek pro solidární domácnost bude v nezměněné podobě fungovat další tři měsíce. Vláda ve středu schválila jeho prodloužení až do 30. června.
„Na konci ledna přišly z krajských poboček na generální ředitelství ÚP ČR zprávy, že existuje podezření na zneužívání příspěvku pro solidární domácnosti. Generální ředitelství o této skutečnosti neinformovalo MPSV, ani neučinilo kroky, které by tomuto jednání zabránily. Teprve dne 21. února bylo MPSV upozorněno ze strany Zlínského kraje, Ústeckého, Olomouckého a Moravskoslezského na již zaslanou urgenci na generální ředitelství. Neprodleně jsme začali konat,“ uvedl zastupující ředitel ÚP Karel Trpkoš, který ještě tentýž den zastavil výplaty solidárních příspěvků všem žadatelům. „Okamžitě jsme zaslané informace vyhodnotili a na nezbytný čas pozastavili výplaty, abychom měli jistotu, že příspěvek vyplácíme skutečně a prokazatelně pouze těm domácnostem, které ubytovávají Ukrajince s dočasnou ochranou,“ doplnil Trpkoš. Někteří příjemci solidárního příspěvku byli vyzváni, aby doložili osobně na Úřadu práce potřebné dokumenty prokazující skutečnost, že ubytovávají konkrétní Ukrajince s dočasnou ochranou. Pak mohou dále čerpat příspěvek každý měsíc nadále, a to až do konce června.
B