Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Kdyby ženy a muži brali stejně, pomohlo by to nejen české ekonomice
21.03.2023
Překonání rozdílu ve mzdách mezi muži a ženami by zvýšilo globální hrubý domácí produkt (HDP) zhruba o sedm procent, konstatuje zpráva vydaná ČTK, která cituje závěry studie společnosti Moody's Analytics. Aby bylo jasno, o čem je řeč: Existoval-li by nulový rozdíl mezi příjmy žen a mužů na stejných pozicích v zaměstnání, pak by mohl být světový HDP prý až o sedm bilionů dolarů (v přepočtu na koruny zhruba 155 bilionů) vyšší. Moody's Analytics ale upozorňuje, že při aktuálním tempu vyrovnávání rozdílů mezi ženami a muži potrvá minimálně 132 let, než se čísla srovnají. A i když svět dobře ví, v čem je zakopaný pes, nedaří se tyhle příkopy stále zasypat.
Můžete namítnout, že jde o prkotinu, nebo také, že si každý sám řekne, kolik chce brát, a pak je na zaměstnavateli, jestli takovému požadavku vyjde vstříc nebo ne. No, jak se říká, pěkná myšlenka není bohužel vždy realitou. Navíc, jak bude řečeno dál, nemusí vždy problém vyřešit. Spíše naopak. A že opravdu nejde o nějak nový problém, který se, jak už to, tak bývá, „jen nějak“ skutečně nedaří efektivně odstranit, svědčí třeba i to, že zásadu stejné odměny za stejnou práci zakotvila již zakládající smlouva Evropských společenství v roce 1957. A i orgány Evropské unie na svých stránkách smutně konstatují, že realita je po bezmála sedmi desítkách let od přijetí onoho dokumentu taková, že rozdíl v odměňování žen a mužů stále přetrvává. Nic naplat, ani za posledních deset let ve smazání rozdílu nebylo dosaženo více než nepatrného zlepšení. Jistě proto nebudete považovat za jízlivé, zeptat se se mnou, zda to není škoda. A to pro všechny.
B
Pošta by mohla propustit až 4000 lidí, odhadují odbory
21.03.2023
Česká pošta by podle odhadu odborářů mohla v polovině roku propustit až 4000 z celkem 25.000 lidí. Většinou půjde o zaměstnance z 300 rušených poboček, ale i další profese. Uvedl to předseda Odborového hnutí zaměstnanců České pošty.
Hnutí, které patří k menším odborovým centrálám na poště, zároveň ode dneška zahájilo stávkovou pohotovost. Další odborové organizace se k vyhlášení stávkové pohotovosti podle informací ČTK nepřipojily.
"K vyhlášené stávkové pohotovosti se nepřipojujeme. Situaci České pošty, pošťáků a podmínky pro poskytování veřejných poštovních služeb řešíme dlouhodobě, vynakládáme velké úsilí pro změnu systému financování veřejných poštovních služeb ze strany státu. Nesouhlasíme s připravovaným rušením pracovních pozic, máme obavy z přetěžování zaměstnanců a ze zhoršení dostupnosti a kvality poštovních služeb," řekla ČTK předsedkyně největší odborové centrály, Odborového svazu zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb. Odboráři již v lednu předali poslancům i ministrům petici s 27.500 podpisy, aby se situací na poště zabývali. Tuto středu se má podle ministra vnitra situací na poště a její plánovanou transformací zabývat vláda. Zrušení 300 z 3200 poboček má být prvním z transformačních kroků. Následně se má pošta rozdělit na státní podnik provozující pobočky a poskytující základní služby a komerční část nabízející například doručování balíků. Pošta je v posledních čtyřech letech ztrátová. Za loňský rok má vykázat propad 1,5 miliardy Kč a podle ministra vnitra jí na konci letošního roku hrozí insolvence.
B
Lyžařské areály v Česku končící sezonu hodnotí jako průměrnou až slabou
17.03.2023
Lyžařské areály v Česku hodnotí končící sezonu jako průměrnou až slabou, provozovatelé z nižších poloh si stěžují na nedostatek sněhu a mluví až o katastrofě. Neblahý vliv na provoz a zájem lyžařů měly výkyvy počasí, zejména lednová obleva, po níž se muselo znovu zasněžovat, uvedli. Někde tak počítají ztráty nebo mají obavy z nedostatku peněz na plánované investice.
Na řadě míst se sezona s posledním turnusem jarních prázdnin v tomto týdnu chýlí ke konci. Třeba v Krkonoších, Orlických horách a Jeseníkách ale počítají s pokračováním provozu do konce března a někde až do Velikonoc před polovinou dubna. Zjistila to ČTK. Počasí bylo plné výkyvů, slibný začátek zimy v úvodu prosince zkomplikovala od Vánoc do druhé poloviny ledna obleva, kterou částečně kompenzovala druhá část sezony, kdy se vrátila zima a podmínky zlepšil přírodní sníh.
S
Českým domácnostem životní standard klesá, krizové scénáře se ale nenaplnily
15.03.2023
Současná inflační a energetická krize není globální ani celoevropská. Nejcitelněji zasáhla region střední a východní Evropy, což patrně odpovídá míře jeho závislosti na fosilních palivech z Ruska, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz sociolog Martin Buchtík.
Ředitel agentury STEM zároveň tvrdí, že během dvanácti měsíců od začátku války na Ukrajině jsme se vyhnuli krizovým scénářům, které byly zmiňovány - nedošly zásoby plynu, ve společnosti nedochází k nárůstu organizované radikalizace a v masovém měřítku nepozorujeme ztráty bydlení či nutnost spoléhat se na pomoc potravinových bank. Pocit chudnutí, který má velký dopad na naši psychickou pohodu, nyní podle Buchtíka nicméně zažívá velký pocit českých domácností. Naplňují se spíše ty optimističtější prognózy, respektive můžeme říct, že jsme se zcela vyhnuli krizovým scénářům, které byly pro různé oblasti zmiňovány.
S