Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Cena zemědělské půdy loni meziročně vzrostla o 13,5 %
08.02.2023
Jeden hektar stál v průměru 334 080 korun, v roce 2021 to bylo 294 326 korun. Vyplývá to ze zprávy o trhu s půdou společnosti Farmy.cz, která se věnuje prodeji zemědělských pozemků. Průměrná míra inflace za loňský rok byla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 15,1 procenta. Mezi roky 2002 až 2022 cena půdy podle údajů společnosti vzrostla o víc než 180 procent.
Ceny půdy rostly až do posledního čtvrtletí loňského roku. V prvním pololetí podle společnosti dozníval výrazný převis poptávky po nemovitostech z roku 2021, postupně se ale projevil znatelný pokles poptávky. V posledním čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí klesly ceny půdy o 1,5 procenta. K poklesu poptávky podle zprávy vedl růst inflace a následné zdražení úvěrů kvůli zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou.
Ceny zemědělské půdy se podle zprávy pohybovaly nejčastěji mezi 25 až 44 korun za metr čtvereční. Pozemky s nejkvalitnější půdou a v blízkosti velkých měst se prodávaly i za víc než 50 korun za metr čtvereční.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Objem majetku uloženého v podílových fondech loni vzrostl o 44 miliard korun
08.02.2023
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech loni vzrostl o 44 miliard na 751,5 miliardy korun. Za posledních deset let se hodnota majetku ve fondech ztrojnásobila. Na tiskové konferenci to uvedli představitelé Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Loni vzrostla hodnota majetku v domácích fondech, naopak objem majetku v zahraničních fondech se snížil. Výkon fondů negativně ovlivnila vysoká inflace a zvýšení úroků.
Výsledky dluhopisových fondů se pohybovaly od ztráty devět procent po zisk jedno procento. Akciové fondy ztratily 11 procent, smíšené fondy osm procent. Výjimkou byly nemovitostní fondy, které připsaly sedm procent. Předseda AKAT Martin Řezáč upozornil, že to bylo způsobeno tím, že nemovitostní trh reaguje na finanční impulzy se zpožděním. Letos by podle něj bylo překvapením, kdyby nemovitostní fondy svůj zisk zopakovaly.
V letošním roce by se podle Řezáče měla situace stabilizovat. Peněžní fondy budou profitovat z vyšších úrokových měr. U dluhopisových fondů se očekává vyšší výnosový potenciál, ale lze u nich očekávat i vyšší volatilitu. "U akciových fondů jsme z nejhoršího venku," dodal Řezáč s tím, že přes krátkodobé výkyvy by se měly akcie za celý rok zhodnotit.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Český průmysl loni vzrostl o 1,7 procenta, vrátil se na předcovidovou úroveň
06.02.2023
Česká průmyslová produkce loni meziročně vzrostla o 1,7 procenta. Dostala se tak na předcovidovou úroveň z roku 2019, pomohla tomu hlavně výroba aut. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V prosinci průmysl meziročně vzrostl o čtyři procenta.
"Nejvýrazněji tento výsledek ovlivnila výroba motorových vozidel, kde produkce meziročně vzrostla o více než desetinu. V řadě dalších klíčových odvětví českého zpracovatelského průmyslu však meziročně produkce klesla," uvedl k celoročnímu růstu ředitel odboru statistiky průmyslu ČSÚ Radek Matějka.
Výroba aut v loňském roce meziročně vzrostla o 11,7 procenta. Pohoršila si ale naopak například produkce potravinářských výrobků, která klesla o 1,5 procenta. Zpracování dřeva kleslo o více než osm procent a výroba kovových konstrukcí byla nižší o 3,8 procenta. Produkce a rozvod elektřiny, plynu a tepla se snížily o 3,1 procenta.
V
ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky, čeká letos pokles HDP o 0,3 procenta
03.02.2023
Česká národní banka (ČNB) dnes zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta. Centrální banka ale zhoršila výhled inflace, která by letos v průměru měla činit 10,8 procenta. V listopadu ČNB předpokládala inflaci průměrně 9,1 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl.
"Recese na začátku roku bude mírnější, než čekala listopadová prognóza, a to zejména díky příznivému vlivu na energetických trzích a robustnější zahraniční poptávce," řekl Michl. Podle prognózy ČNB se ale sníží domácí poptávka i firemní investice. Pokles domácí poptávky je přitom podle Michla důležitý k oslabení inflačních tlaků.
"S odezněním nákladových tlaků se pak ekonomika postupně vrátí k růstu," doplnil Michl. Pro příští rok ČNB předpokládá hospodářské oživení, HDP by měl vzrůst o 2,2 procenta.
V