Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průmysl v Česku v listopadu zpomalil meziroční růst na 0,5 procenta
06.01.2023
Průmysl v Česku v listopadu zpomalil meziroční růst na 0,5 procenta z říjnových 3,1 procenta. Oživení zaznamenal automobilový sektor, některá další odvětví klesla.
Stavební výroba v listopadu meziročně klesla o 0,8 procenta, přičemž v říjnu rostla o procento. Meziměsíčně byla nižší o 0,3 procenta.
V
Ceny PHM v Česku začaly růst
05.01.2023
Zlevňování paliv v Česku se po více než dvou měsících zastavilo. Benzin za poslední týden zdražil o 35 haléřů na 36,49 koruny za litr a průměrná cena nafty stoupla o 16 haléřů na 37,85 koruny. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.
I přes zdražení z posledních dní zůstává Natural 95 zhruba o korunu levnější než na začátku ruského vpádu na Ukrajinu koncem loňského února. Litr dieselu tehdy naopak stál o korunu a 40 haléřů méně než v současnosti. Nejlevnější paliva nyní tankují řidiči v Královéhradeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 35,84 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 37,26 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 37,90 Kč. Nafta se v metropoli tankuje za 39,04 koruny za litr.
Od druhé poloviny října až do konce roku ceny benzinu i nafty postupně v mezitýdenním srovnání klesaly. Minima dosáhly v úterý 27. prosince, kdy se průměrná cena naturalu podle CCS dostala na 36,03 Kč za litr a dieselu na 37,56 koruny za litr.
S
Vláda schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za cenový strop
05.01.2023
Vláda schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Podle premiéra Petra Fialy zajistí kompenzační mechanismus pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů.
Vláda cenové stropy pro letošní rok stanovila na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Strop platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrná sazba spotřebitelských úvěrů vzrostla na 9,49 procenta
02.01.2023
Průměrná sazba spotřebitelských úvěrů loni v prosinci vzrostla na 9,49 procenta, což byla nejvyšší hodnota za posledních více než pět let. Vyplývá to z Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů. Na začátku roku 2022 se index pohyboval o 3,39 procentního bodu níže.
"Broker Consulting Index se během prosince vrátil na vzestupný trend," uvedla analytička úvěrů Broker Consulting Michaela Pudilová. Podle ní se tak potvrdily předpovědi analytiků, že hodnota spotřebitelských úvěrů poroste do konce loňského roku, přičemž uvedený ukazatel může až na občasné propady posilovat také v první polovině letošního roku.
Zdražování bude podle Pudilové nejspíše pokračovat, i když už ne takovým tempem jako loni. Důvodem jsou především rostoucí ceny energií, které se začnou více projevovat začátkem letošního roku. "Se zvyšujícími se cenami zboží a služeb se proto můžeme setkávat nadále. To vše může mít samozřejmě dopad na sazbu spotřebitelských úvěrů," doplnila. Pudilová v této souvislosti upozornila na to, že je třeba důkladně zvážit, do jaké míry pravidelné splátky úvěrů zatěžují rozpočty domácností a zda je budou schopny splácet i v obtížnějších časech.
V