Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí stoupla meziročně o 1,7 procenta
02.12.2022
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 1,7 procenta. Mezičtvrtletně naopak klesla o 0,2 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Oproti předběžnému odhadu ze začátku listopadu se výsledky ekonomiky zlepšily. Původně úřad uváděl, že meziroční růst hrubého domácího produktu činil ve třetím čtvrtletí 1,6 procenta a meziroční pokles 0,4 procenta.
Meziroční růst HDP podpořila podle statistiků hlavně zahraniční poptávka a tvorba hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měly na ekonomiku výdaje na spotřebu domácností. "Na straně poptávky byla ve třetím čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního poklesu HDP domácí poptávka. Snížily se zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Zahraniční poptávka měla pozitivní vliv," uvedl ředitel odboru národních účtů Českého statistického úřadu Vladimír Kermiet.
V
ERÚ určil pro úspory časové úseky spotřební špičky
01.12.2022
Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Řekl to mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě. Úřad zatím stanovil časová pásma, která budou platit pro celý prosinec, v následujících měsících pak může tato pásma upravovat. V pracovní dny jsou období představující dobu špičky pro účely snížení spotřeby elektřiny celkem tři.
První úsek začíná v 09:00, další ve 13:00 a poslední v 16:00. Všechny úseky trvají jednu hodinu. V mimopracovních dnech byl jako spotřební špička vymezen úsek od 11:00 do 12:00. Povinné omezení spotřeby elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou, které EU přijala ve snaze minimalizovat využívání drahé výroby z plynu, začne platit od čtvrtka. Státy EU by měly od začátku prosince do konce března snížit o pět procent spotřebu elektřiny ve špičce. Česká vláda chce podle ministerstva průmyslu a obchodu úspory dosáhnout kombinací dobrovolných úspor, nezastropováním celkové spotřeby u podnikatelů, úsporami vyvolanými růstem cen ve špičce, kampaní a dalšími už fungujícími opatřeními.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česká ekonomika klesne víc, než se čekalo
25.11.2022
Česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží asi o půl procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond přitom předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta.
Odhady mise MMF jsou pesimističtější než listopadové prognózy českého ministerstva financí. Podle nich se ekonomika České republiky v letošním roce zvýší o 2,4 procenta a v příštím roce o 0,2 procenta klesne.
„Rodící se oživení z pandemie zadusila ruská válka na Ukrajině,“ uvedl ve své úterní zprávě měnový fond. Upozornil, že inflace se nachází vysoko nad cílovou úrovní a že růst životních nákladů vytváří značné sociální tlaky.
Za útlumem ekonomiky v příštím roce bude podle MMF pokles kupní síly domácností a omezování podnikových investic. Fond předpokládá, že do konce roku 2024 se ekonomika výrazně zotaví, především díky spotřebě a exportu.
MMF ve zprávě doporučil další zvyšování úrokových sazeb s cílem omezit vysokou inflaci. Prioritou rozpočtové politiky by pak podle něj měla zůstat cílená a dočasná podpora zmírňující krizi v oblasti životních nákladů. Fond rovněž vyzval k dalšímu posilování integrace žen a migrantů na trhu práce. Integrace uprchlíků z Ukrajiny by podle MMF měla pomoci zmírnit nedostatek pracovních sil.
V
Ukrajina se chystá zdražit tranzit ropy pro Maďarsko a Slovensko
22.11.2022
Družba do zemí střední Evropy vyšší asi o 51 procent. Družba přivádí ruskou ropu i do České republiky. Ukrajina chce od příštího roku zvýšit poplatek za tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko o více než 18 procent na 13,60 eura (331 Kč) za tunu. S odkazem na provozovatele ukrajinské sítě ropovodů Ukrtransnafta o tom informovala agentura Bloomberg. Ukrajinský podnik tvrdí, že ke zvýšení ceny je nucen kvůli tomu, že Rusové poškodili jeho energetickou infrastrukturu.
"Pokračující ničení ukrajinské energetické infrastruktury vedlo k výraznému nedostatku elektřiny, ke zvýšení jejích nákladů, k nedostatku paliva a náhradních dílů," stojí v dopise, do kterého měl Bloomberg možnost nahlédnout. Ukrajina zvýšila poplatek za tranzit i v dubnu. Za rok je tak cena za přepravu ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba do zemí střední Evropy vyšší asi o 51 procent.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)