Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Víc než polovina průmyslových firem bude propouštět
11.11.2022
Podle průzkumu, který si mezi svými členy udělala Asociace exportérů, předpokládá 57 procent firem, že bude muset v příštím roce propouštět zaměstnance. Čtrnáct procent firem hodlá zaměstnance naopak přijímat a 29 procent neví. Polovina firem očekává v roce 2023 pokles tržeb. Podle místopředsedy asociace Otty Daňka nedostatečná podpora státu podnikům s vysokými cenami energií zásadně sníží konkurenceschopnost českého průmyslu.
Řada firem podle Daňka kvůli zdražení energií omezila výrobu, například skláři, huťaři, porcelánky, pekaři, výrobci potravin. Dosavadní vládní pomoc velkým firmám, které mají přes 250 zaměstnanců, označil za marginální. Průmysl podle něj nyní prochází nejbouřlivějším obdobím v novodobé historii.
V
Česko má získat pro železniční projekty úvěry od EIB až 170 miliard korun
11.11.2022
Česko by mohlo získat na financování železničních projektů v letech 2023 až 2027 úvěry od Evropské investiční banky (EIB) do výše sedmi miliard eur, tedy zhruba 170 miliard korun. Vyplývá to z memoranda, které dnes podepsali ministr financí Zbyněk Stanjura, ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS) a viceprezidentka EIB Lilyana Pavlovová. Prvních 20 až 22 miliard by ČR mohla čerpat v příštím roce.
"Peníze z úvěru v příštím roce by měly směřovat do digitalizace a automatizace železniční dopravy, do elektrifikace železničních tratí a na podporu regionální dopravy," řekl Stanjura.
V
Průmyslová výroba v září zrychlila meziroční růst na více než osm procent
07.11.2022
Průmyslová výroba v Česku v září meziročně stoupla o 8,3 procenta po srpnovém růstu o 7,2 procenta. Zářijové výsledky podpořilo meziroční zvýšení výroby motorových vozidel o téměř 60 procent. Meziměsíčně byla průmyslová výroba v září nižší o 0,2 procenta. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o víc než pětinu. Čísla dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad.
Zářijové výsledky průmyslu jsou do značné míry podobné srpnovým, uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Českého statistického úřadu Radek Matějka. "Loňská nízká srovnávací základna ve výrobě motorových vozidel významně ovlivnila meziroční tempo růstu. V rámci letošního roku však byla průmyslová produkce na úrovni srovnatelné s předchozími měsíci," doplnil.
Stavební výroba v Česku po letních prázdninách naopak zrychlila meziroční pokles. V září se reálně snížila o 3,7 procenta, zatímco v srpnu byla nižší o 0,4 procenta. Klesla i meziměsíčně, a to o 1,7 procenta. Pozemní stavitelství, tedy stavby budov, se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížilo o 4,8 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně klesla o 1,1 procenta.
V
ČNB podle očekávání ponechala základní sazbu na sedmi procentech
04.11.2022
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, bankovní rada ji neměnila ponechala na stejné úrovni na třetím zasedání v řadě. Bankovní rada dnes také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
V