Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Dluhy českých domácností u bank meziměsíčně stouply
02.11.2022
Dluhy českých domácností u bank v září stouply meziměsíčně o 7,8 miliardy na téměř 2,127 bilionu korun. Zadlužení firem kleslo o 15,9 miliardy na 1,287 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností na konci září vyšší zhruba o 130 miliard korun a dluhy firem byly vyšší o 88,3 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016.
Výjimkou byl letošní duben, kdy se meziměsíčně snížily zhruba o 20 miliard na 2,067 bilionu korun. Podle ČNB ale dubnovou statistiku ovlivnilo odebrání bankovní licence Sberbank CZ. Nad bilion korun se zadlužení českých domácností poprvé dostalo v červnu 2010. Úroveň 1,5 bilionu přesáhlo v září 2017 a loni v říjnu se dostalo nad dva biliony korun. Téměř čtyři pětiny objemu dluhů domácností u bank představují úvěry na bydlení. V září podle centrální banky meziměsíčně stouply o 0,3 procenta na 1,657 bilionu korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Od začátku roku ukončilo svou živnost nejvíce lidí za šest let
02.11.2022
Od začátku roku do konce září zahájilo v ČR svou živnost 58.991 lidí, nejvíce za šest let. Zároveň svou živnost ukončilo 39.136 podnikatelů, což je také nejvíce za toto období. Čistý přírůstek podnikatelů tak činí 19.855, což je po loňském roce nejvíce od roku 2017. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF - Czech Credit Bureau. "Při pohledu na vývoj počtu živnostníků můžeme pozorovat velkou fluktuaci. Sektor živnostníků vykazuje velký počet nových podnikatelů a zároveň i značný počet těch zaniklých.
Počet podnikatelů, kteří letos vstoupili na trh, je nejvyšší od roku 2017 a téměř totéž platí i pro počet těch, kteří trh opustili," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Dynamika růstu nových živnostníků se podle ní pozvolně snižuje. "Od začátku roku připadá na deset zaniklých živnostníků 15 nových. To je o jednu osobu méně než v letech 2021 a 2020,“ dodala. Celkově pak letos podle CRIF přibylo v Česku 19.855 živnostníků, o pět méně než za stejné období v loňském roce, který byl nejsilnější od roku 2017. V září svou podnikatelskou činnost zahájilo 7193 živnostníků, což je nejvyšší počet ve srovnání se stejným měsícem od roku 2010. Na druhou stranu podnikání ukončilo 3824 živnostníků, tedy také nejvíce za posledních 12 let. Celkově v září přibylo 3369 živnostníků, a to je vyšší přírůstek než v srpnu.
S
Návrh rozpočtu prošel sněmovnou, schodek bude 295 miliard korun
28.10.2022
Sněmovna ve středu v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády představovat 295 miliard korun. Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet, který ještě čeká na podpis prezidenta, se schodkem 375 miliard korun. Příjmy rozpočtu na příští rok mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Opoziční řečníci kritizovali hlavně to, že rozpočet počítá s některými příjmy, které ještě nejsou schváleny. Pro schválení základních parametrů nakonec hlasovalo 84 přítomných koaličních poslanců, opozice byla proti.
Letos na rozdíl od předchozích let nepřišel na první čtení rozpočtu prezident Miloš Zeman. Dnešní hlasování neznamená schválení rozpočtu jako celku. Schvalování má přijít na řadu na konci listopadu.
Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že vláda firmám i občanům v rozpočtu kompenzuje dopady cen i elektřinu a investuje také do bezpečnosti. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poukazoval na to, že všechny rozpočty členských států jsou pod tlakem na mimořádné výdaje vyvolané vysokými cenami energií a vysokou inflací.
V
Cena plynu poprvé od června klesla pod 100 eur za megawatthodinu
25.10.2022
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pondělí poprvé od června klesla pod 100 eur za megawatthodinu. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku, který je určující pro ceny plynu v Evropské unii. Od srpnového maxima je cena nižší zhruba o 70 procent.
Krátce po poledni se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v listopadu v obchodním uzlu Title Transfer Facility pohybovala kolem 98,50 eura (2410 korun) za megawatthodinu. Proti pátku tak vykazovala pokles o více než 13 procent. K poklesu ceny přispívá sílící přesvědčení, Evropa bude mít plynu v zimních měsících dostatek. Naopak obavy v posledních týdnech umocnil fakt, že z Ruska do Evropské unie proudí výrazně méně plynu než před válkou na Ukrajině.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)