Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Více velkých firem bude moci čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií
25.10.2022
Vláda rozšířila program na všechny sektory hospodářství. Na tiskové konferenci vlády to oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podporu ale nezískají obory, u nichž se zvažuje daň z neočekávaných zisků, a podniky, na které se vztahuje zastropování cen elektřiny a plynu.
Program vznikl na základě takzvaného dočasného krizového rámce, který státům EU umožnil okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí. Vláda jedná o jeho prodloužení do konce roku 2023. U energeticky náročných firem podle dosavadních informací bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun. Na program bylo připraveno 30 miliard korun.
S
Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl na 2,89 bilionu
24.10.2022
Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun. Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275 tisíc korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.
Ministerstvo v dubnové aktualizaci strategie financování státního dluhu očekávalo, že za celý letošní rok státní dluh vzroste na 2,728 bilionu korun. Zároveň ale upozorňovalo, že výši zadlužení mohou ovlivnit vnější faktory, jako je válka na Ukrajině nebo vývoj cen energií.
Rychlejší růst zadlužení nyní ministerstvo zdůvodňuje především předfinancováním schodku státního rozpočtu na letošní rok. Sněmovna tento týden rozhodla o prohloubení deficitu na 375 miliard korun z původně plánovaných 280 miliard korun.
V
Malé zemědělce v Česku drtí zdražování
21.10.2022
Méně zákazníků, nejistá budoucnost a hlavně ceny energií přiměly skončit už řadu rodinných farem napříč Českem. Ustát situaci jim nepomohlo ani to, že rostoucí náklady promítly do svých ceníků. Zatímco farmáři mluví o tisících farem v problémech, stát situaci tak dramaticky nevnímá - podle svých slov eviduje jen jednotky zkrachovalých podniků.
Je to osm let, co manželé Ivo a Alena Vrbkovi koupili první zvířata a začali hospodařit na farmě, která leží na okraji Ještědského hřebenu v obci Javorník. O rok později už nabízeli vlastní lokální výrobky z kozího i kravského mléka. V průběhu dalších let za chov hnědých koz posbírali hned několik ocenění.
Teď Farmě pod Ještědem zlomily vaz rostoucí ceny energií i dalších nákladů. "Byznys končíme. Situace je tak neúnosná, že už to zkrátka dál nejde," říká Alena Vrbková.
Příchod ekonomicky náročného období se Vrbkovi nejdříve snažili řešit zdražením nabídky. Poprvé v lednu a pak v srpnu, kdy už bylo jasné, že ceny energií půjdou prudce nahoru. V obou případech zvedli ceny o pět až šest procent.
V
Růst cen všech výrobců pokračoval v Česku i v září
18.10.2022
Meziroční růst cen všech výrobců pokračoval v Česku také v září, tempo zdražování v zemědělství a stavebnictví bylo ale proti předchozímu měsíci pomalejší. Z údajů, které zveřejnil na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ), vyplynulo, že nejvíce opět stouply ceny zemědělských výrobců, a to o 33,6 procenta.
Ceny průmyslových výrobců byly proti loňskému září vyšší o 25,8 procenta, stavebních prací o 13,1 procenta a tržních služeb pro podniky o 6,8 procenta. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. V meziměsíčním srovnání ceny většiny výrobců stouply, s výjimkou zemědělství, kde klesly o 1,3 procenta. Průmysloví výrobci proti srpnu zdražili o 1,2 procenta, stavební práce byly dražší o 0,3 procenta a tržní služby pro podniky o 1,5 procenta.
S