Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko je blízko dohodě s Německem o sdílení plynu v případě nouze
18.10.2022
Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) to řekl po pondělním pražském jednání s německým ministrem hospodářství a klimatu Robertem Habeckem. "Věřím, že jsme se výrazně posunuli a brzy budeme moci naši společnou dohodu uzavřít," řekl Síkela bez dalších informací.
Uvedl, že česká ekonomika je s německou extrémně propojená, takže "když šlape německý průmysl, pomáhá i českému". Kvůli dostatku energií mluvili Síkela s Habeckem i o vznikajících německých terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) ve Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu u Hamburku. "Řekl jsem panu ministrovi, že za Česko máme o podíl v některém z nich eminentní zájem. Německo je klíčový partner pro náš plán odchodu od ruských fosilních paliv," řekl Síkela.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Státní podpora inovací neměla v minulých letech ekonomický přínos
17.10.2022
Státní podpora průmyslového výzkumu, vývoje a inovací v letech 2016 až 2022 nevedla k očekávaným ekonomickým přínosům v praxi. Nejvyšší kontrolní úřad to v pondělí uvedl v tiskové zprávě po kontrole tří národních programů v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, z nichž bylo v této době vynaloženo zhruba deset miliard korun.
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že dva až tři roky od ukončení projektů dosáhly tržby v průměru jen 10,2 procenta a zisk 7,6 procenta objemu, který příjemci očekávali ve svých žádostech o podporu. I proto víc než 63 procent z 19 kontrolovaných projektů programu Trio vyhodnotili kontroloři jako omezeně nebo zcela neúčelné a neefektivní.
Ministerstvo hodnotilo jako úspěšný takový projekt, který dosáhl například plánovaného počtu patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, prototypů či funkčních vzorků. Kontrolní úřad ale poukázal na to, že nebralo ohled na to, zda se naplnily také předpokládané ekonomické přínosy plynoucí ze zavedení výsledků výzkumu do praxe.
V
Prudký pád trhu s hypotékami pokračuje
14.10.2022
Vlastní bydlení v Česku se stává luxusem, který si může dovolit už jen málokdo. Potvrzují to nová čísla Hypomonitoru, statistiky zveřejňované Českou bankovní asociací (ČBA). Podle nich průměrná úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v září mírně vzrostla na 5,83 procenta ze srpnových 5,76 procenta. Je tak nejvyšší od začátku roku 2010. I z pohledu objemu poskytnutých úvěrů na bydlení je propad obrovský. Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 7,2 miliardy korun, což je proti srpnu pokles o 30 procent. Meziroční propad zrychlil na 82 procent.
ČBA statistiky Hypomonitoru uveřejňuje každý měsíc a data do něj dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Z čísel dále vyplývá, že jde už o třetí dvouciferný pokles objemu hypoték v řadě. Ve srovnání se zářím předminulého roku je objem nižší o tři čtvrtiny.
Úroková sazba u skutečně nových hypoték se dále pohybovala kolem 5,8 procenta. Růst uskutečněných hypotečních sazeb tak zpomalil, což společně s vývojem nabídkových sazeb podle odborníků naznačuje, že hypoteční sazby dosáhly svého vrcholu. Nabídkové sazby v posledních měsících vesměs stagnují, v některých případech mírně klesají.
V
Měnový fond zhoršil odhad růstu české ekonomiky
12.10.2022
Tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 1,9 procenta z loňských 3,5 procenta. Ve svém podzimním výhledu globální ekonomiky to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). V dubnu přitom odhadoval, že v letošním roce se hrubý domácí produkt (HDP) České republiky letos zvýší o 2,3 procenta.
V příštím roce má tempo růstu zpomalit na 1,5 procenta. MMF varoval, že země střední a východní Evropy, zejména Česká republika, Maďarsko a Slovensko, mohou vzhledem ke své závislosti na ruském plynu a případným obtížím se zajištěním alternativních dodávek plynu čelit narušení dodávek. Fond zhoršil také výhled růstu globální ekonomiky na příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se má zvýšit o 2,7 procenta, což je o 0,2 procentního bodu méně, než předpokládal v červencové aktualizaci výhledu. Pro letošní rok MMF ve svém podzimním výhledu potvrdil předchozí odhad, podle kterého čeká růst HDP o 3,2 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)