Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun

19.03.2025 Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)

Schodek rozpočtu se kvůli povodním zvýší o 30 miliard korun

07.10.2024 Výdaje a schodek letošního státního rozpočtu vzroste kvůli povodním o 30 miliard korun. Vládní rozpočtovou novelu podepsal prezident Petr Pavel. Peníze půjdou na odstraňování škod po povodních, které postihly v polovině září především Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
Novela bude účinná hned potom, co vyjde ve Sbírce zákonů. Schodek schválený na letošek vzroste z 252 miliard na 282 miliard korun. Peníze bude mít vláda k dispozici v rozpočtové rezervě. O 30 miliard korun se také zvýší objem kapitoly Státní dluh.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)

Úroda jablek klesla téměř o 80 procent, hrušek bude více

19.09.2024 Sklizeň jablek v České republice letos kvůli silným jarním mrazům meziročně klesne o 76 procent na pouhých 23 886 tun. Vyplývá to z odhadu sklizně k 1. září, který potvrdil data odhadu k 15. červnu uvádějící úrodu jablek 23 437 tun. Sklizeň hrušek by měla proti červnovému odhadu vzrůst téměř dvojnásobně na 3963 tun. I tak půjde meziročně o pokles, a to o 58 procent.
Odhad dělal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. U ostatních ovocných druhů ústav zářijový odhad sklizně nedělá. Po zpřesněném zářijovém odhadu sklizně jablek a hrušek by celková sklizeň ovoce v Česku měla letos meziročně klesnout o 72 procent asi na 33 767 tun. Proti průměru sklizní posledních pěti let ve výši 138 963 tun by měl pokles činit 76 procent. Ovocnáři již dříve škody z mrazů odhadli zhruba na 1,3 miliardy korun. Na kompenzace ztrát by ovocnáři a ovocnářští a lesní školkaři měli především z Evropské unie a také ze státního rozpočtu získat podporu téměř půl miliardy korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)

Máslo zdražilo nejvíce ze všech potravin

13.09.2024 Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnové inflaci. Zatímco meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o tři desetiny procenta, meziročně stouply o 2,2 procenta.
Již zmíněné máslo v srpnu zdražilo oproti červenci o 4,8 procenta. V meziročním srovnání zrychlila jeho cena svůj růst na 22,4 procenta z červencových 15,2 procenta. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o tři desetiny procenta. V oddíle alkoholických nápojů a tabáku se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. U potravin a nealkoholických nápojů rostly ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %. Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 %, přičemž ceny brambor klesly o 21,2 %, drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu - stejně jako v červenci - o 2,2 %. Zpomalení meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles. Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
S
(Zdroj: globe24.cz)

Vláda schválila půlmiliardové odškodné pro ovocnáře za jarní mrazy

09.09.2024 Pěstitelé ovoce mohou získat mimořádnou podporu téměř půl miliardy korun za škody, které jim způsobily jarní mrazy. Vláda schválila příslušný program, uvedl na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ovocnáři podle něj budou moct začít o podporu žádat nejpozději 15. října, termín pro podání žádostí bude do 31. října.
Peníze se budou vyplácet od prosince, zemědělci by je měli dostat nejpozději do konce ledna příštího roku. Státní zemědělský intervenční fond, který spravuje evropské zemědělské podpory, rozdělí mezi ovocnáře patnáct milionů eur (zhruba tři sta osmdesát milionů korun) z unijního rozpočtu a sto milionů korun, které přidá Česko, přičemž polovinu poskytne ze svých zdrojů ministerstvo zemědělství a dalších padesát milionů půjde z národního rozpočtu. Část z peněz fond vyplatí také na zmírnění dopadů letošních jarních mrazů v lesních školkách. Výborný následně na tiskové konferenci po jednání vlády zopakoval, že peníze dostanou ovocnáři, kteří evidují minimálně polovinu škod. Podle něj to je zhruba šest set subjektů. Při vyplácení podpory stát zvýhodní pěstitele se sjednaným pojištěním, ostatním bude podpora zkrácena o polovinu. Kolik žadatelů dosáhne na plnou výši podpory, zatím ministr nedokázal upřesnit.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
květen 2025
T po út st čt so ne
18 28 29 30 1 2 3 4
19 5 6 7 8 9 10 11
20 12 13 14 15 16 17 18
21 19 20 21 22 23 24 25
22 26 27 28 29 30 31 1
23 2 3 4 5 6 7 8
Dnes má svátek Květoslav
1
Důležitý termín
1
Svátek
cardpay
martinus
náš partner