Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta
12.09.2022
Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta z červencových 3,3 procenta. Práci hledalo 251 753 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli více než 312 000 volných míst. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je mírný nárůst nezaměstnanosti v tomto období běžný. Loni v srpnu byla nezaměstnanost 3,6 procenta a bez práce bylo téměř 268 000 lidí.
"V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezonní práce," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Nezaměstnanost tak může v následujících měsících mírně vzrůst, což podle Najmona odpovídá klasické vývojové křivce.
Od únorového vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu v Česku práci celkem 112 521 občanů Ukrajiny. Někteří z nich už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v ČR pracovalo 80 676 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.
V
ČR je 17. ekonomicky nejsvobodnější zemí světa
12.09.2022
Sledovaných států světa je 165. V revidovaném žebříčku se sice loni Česko umístilo na stejném místě, avšak absolutní skóre ekonomické svobody v Česku mírně kleslo. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Liberální institut. Nejsvobodnějšími zeměmi světa jsou podle žebříčku Hongkong a Singapur, naopak nejméně svobodná zůstala Venezuela. Index se zveřejňuje od roku 1996. Letos zveřejněné údaje vycházejí z dat roku 2020. Zpoždění je způsobeno tím, že je nutné počkat na údaje ze 165 zemí světa. Index se skládá z pěti ukazatelů, které se týkají velikosti státního sektoru, úrovně právního státu, mezinárodního obchodu nebo celkové regulace. Dalším faktorem je měnové prostředí dané země a inflační prostředí.
"Ekonomická svoboda v ČR klesla, to je hlavní zpráva, na kterou bychom se měli soustředit. To, že v dalších zemích klesla také, takže jsme si udrželi místo v žebříčku, může být trochu utěšující, ale není to důvod k radosti nebo poplácávání po ramenou,“ komentoval výsledky ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.
S
Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta
09.09.2022
Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta z červencových 3,3 procenta. Práci hledalo 251 753 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli více než 312 000 volných míst. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je mírný nárůst nezaměstnanosti v tomto období běžný. Loni v srpnu byla nezaměstnanost 3,6 procenta a bez práce bylo téměř 268 000 lidí.
"V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezonní práce," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Nezaměstnanost tak může v následujících měsících mírně vzrůst, což podle Najmona odpovídá klasické vývojové křivce.
Od únorového vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu v Česku práci celkem 112 521 občanů Ukrajiny. Někteří z nich už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v ČR pracovalo 80 676 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.
V
Vláda hodlá zastavit neomezené zvyšování záloh na energie
05.09.2022
Řešením energetické krize podle vicepremiéra a předsedy STAN Víta Rakušana není závislost na ruském plynu, což chtěli svolavatelé sobotní protivládní demonstrace. Rakušan slíbil, že vláda bude lépe a jednodušeji své kroky vysvětlovat. Kabinet chce například novelou energetického zákona zabránit obchodníkům s energiemi, aby mohli zákazníkům bez omezení zvyšovat zálohy, řekl pro CNN Prima News.
"Vláda nenechá lidi v nouzi, dělá maximum možného, přijde s adresnou pomocí," prohlásil Rakušan. Rozhodně nebude nikdo, komu by vláda nebyla schopna a ochotna pomoci. Řešením není zvyšování závislosti na ruském plynu separátními dohodami, jak žádali organizátoři sobotní protivládní demonstrace, ale oddělení ceny elektřiny a plynu na evropské úrovni.
Předseda poslanců opoziční SPD Radim Fiala uvedl, že vláda nemá řešení energetické krize. Řekl, že celoevropské řešení se nepodaří, a i kdyby ano, na ceny nebude mít výrazný vliv.
Podle Fialy je za růstem energií Green Deal, tedy unijní plán na snížení emisí skleníkových plynů. Rakušan s tím nesouhlasil, podle něj je za razantním růstem cen energií ruská agrese proti Ukrajině a s tím spojené omezování dodávek plynu do Evropy. "Bez Putinovy války by tahle krize v Evropě nebyla, prohlásil.
V