Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČR je 17. ekonomicky nejsvobodnější zemí světa
12.09.2022
Sledovaných států světa je 165. V revidovaném žebříčku se sice loni Česko umístilo na stejném místě, avšak absolutní skóre ekonomické svobody v Česku mírně kleslo. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Liberální institut. Nejsvobodnějšími zeměmi světa jsou podle žebříčku Hongkong a Singapur, naopak nejméně svobodná zůstala Venezuela. Index se zveřejňuje od roku 1996. Letos zveřejněné údaje vycházejí z dat roku 2020. Zpoždění je způsobeno tím, že je nutné počkat na údaje ze 165 zemí světa. Index se skládá z pěti ukazatelů, které se týkají velikosti státního sektoru, úrovně právního státu, mezinárodního obchodu nebo celkové regulace. Dalším faktorem je měnové prostředí dané země a inflační prostředí.
"Ekonomická svoboda v ČR klesla, to je hlavní zpráva, na kterou bychom se měli soustředit. To, že v dalších zemích klesla také, takže jsme si udrželi místo v žebříčku, může být trochu utěšující, ale není to důvod k radosti nebo poplácávání po ramenou,“ komentoval výsledky ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.
S
Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta
09.09.2022
Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta z červencových 3,3 procenta. Práci hledalo 251 753 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli více než 312 000 volných míst. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je mírný nárůst nezaměstnanosti v tomto období běžný. Loni v srpnu byla nezaměstnanost 3,6 procenta a bez práce bylo téměř 268 000 lidí.
"V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezonní práce," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Nezaměstnanost tak může v následujících měsících mírně vzrůst, což podle Najmona odpovídá klasické vývojové křivce.
Od únorového vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu v Česku práci celkem 112 521 občanů Ukrajiny. Někteří z nich už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v ČR pracovalo 80 676 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.
V
Vláda hodlá zastavit neomezené zvyšování záloh na energie
05.09.2022
Řešením energetické krize podle vicepremiéra a předsedy STAN Víta Rakušana není závislost na ruském plynu, což chtěli svolavatelé sobotní protivládní demonstrace. Rakušan slíbil, že vláda bude lépe a jednodušeji své kroky vysvětlovat. Kabinet chce například novelou energetického zákona zabránit obchodníkům s energiemi, aby mohli zákazníkům bez omezení zvyšovat zálohy, řekl pro CNN Prima News.
"Vláda nenechá lidi v nouzi, dělá maximum možného, přijde s adresnou pomocí," prohlásil Rakušan. Rozhodně nebude nikdo, komu by vláda nebyla schopna a ochotna pomoci. Řešením není zvyšování závislosti na ruském plynu separátními dohodami, jak žádali organizátoři sobotní protivládní demonstrace, ale oddělení ceny elektřiny a plynu na evropské úrovni.
Předseda poslanců opoziční SPD Radim Fiala uvedl, že vláda nemá řešení energetické krize. Řekl, že celoevropské řešení se nepodaří, a i kdyby ano, na ceny nebude mít výrazný vliv.
Podle Fialy je za růstem energií Green Deal, tedy unijní plán na snížení emisí skleníkových plynů. Rakušan s tím nesouhlasil, podle něj je za razantním růstem cen energií ruská agrese proti Ukrajině a s tím spojené omezování dodávek plynu do Evropy. "Bez Putinovy války by tahle krize v Evropě nebyla, prohlásil.
V
Propouštění, omezování výroby i pokles objednávekReálná mzda se po zahrnutí inflace snížila o téměř 10 procent
05.09.2022
Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.
Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali, jde podle nich o největší propad v existující časové řadě. Znehodnocování růstu mezd vysokou inflací očekávají po celý letošní rok. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí zvýšila po očištění od sezonních vlivů o 1,3 procenta. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 5,3 procenta na 34 111 korun. U mužů činil 36 925 korun, u žen 31 170 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 854 a 65 383 korun.
V