Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda hodlá zastavit neomezené zvyšování záloh na energie
05.09.2022
Řešením energetické krize podle vicepremiéra a předsedy STAN Víta Rakušana není závislost na ruském plynu, což chtěli svolavatelé sobotní protivládní demonstrace. Rakušan slíbil, že vláda bude lépe a jednodušeji své kroky vysvětlovat. Kabinet chce například novelou energetického zákona zabránit obchodníkům s energiemi, aby mohli zákazníkům bez omezení zvyšovat zálohy, řekl pro CNN Prima News.
"Vláda nenechá lidi v nouzi, dělá maximum možného, přijde s adresnou pomocí," prohlásil Rakušan. Rozhodně nebude nikdo, komu by vláda nebyla schopna a ochotna pomoci. Řešením není zvyšování závislosti na ruském plynu separátními dohodami, jak žádali organizátoři sobotní protivládní demonstrace, ale oddělení ceny elektřiny a plynu na evropské úrovni.
Předseda poslanců opoziční SPD Radim Fiala uvedl, že vláda nemá řešení energetické krize. Řekl, že celoevropské řešení se nepodaří, a i kdyby ano, na ceny nebude mít výrazný vliv.
Podle Fialy je za růstem energií Green Deal, tedy unijní plán na snížení emisí skleníkových plynů. Rakušan s tím nesouhlasil, podle něj je za razantním růstem cen energií ruská agrese proti Ukrajině a s tím spojené omezování dodávek plynu do Evropy. "Bez Putinovy války by tahle krize v Evropě nebyla, prohlásil.
V
Propouštění, omezování výroby i pokles objednávekReálná mzda se po zahrnutí inflace snížila o téměř 10 procent
05.09.2022
Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.
Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali, jde podle nich o největší propad v existující časové řadě. Znehodnocování růstu mezd vysokou inflací očekávají po celý letošní rok. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí zvýšila po očištění od sezonních vlivů o 1,3 procenta. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 5,3 procenta na 34 111 korun. U mužů činil 36 925 korun, u žen 31 170 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 854 a 65 383 korun.
V
Hospodářská komora je pro zastropování cen plynu
02.09.2022
Podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je řešením energetické krize zastropování cen, především plynu. Dával by přednost celoevropskému před národním řešením. Dlouhý označil současnou ekonomickou krizi za horší, než byla pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje.
Do konce roku bude hlavně kvůli vysokým cenám energií propouštět podle Hospodářské komory 18 procent firem. Vláda situaci podniků dosud podle ní podceňovala. "Žijeme v době hluboké ekonomické a hlavně energetické krize, je třeba přijmout i nestandardní řešení," uvedl Dlouhý. Upozornil, že firmy se potýkají s tím, že nově uzavírané smlouvy na energie jsou nad jejich finanční možnosti. Části podnikatelů se nepodaří elektřinu a plyn vůbec zajistit, protože někteří dodavatelé přestali přijímat nové zákazníky. Vláda, opozice i odbory by se nyní měli spojit a zajistit účinné řešení krize, dodal.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Firmy ze zpracovatelského průmyslu vítají program kompenzací energií
02.09.2022
Firmy ze zpracovatelského průmyslu vítají program kompenzací drahých energií, který chce zavést ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Pomoc ale měla podle nich přijít již dříve. Vyplývá to z vyjádření firem, které oslovila ČTK. Síkela chce první návrh pomoci předložit vládě v září. Náklady odhaduje na 25 až 28 miliard korun. Jakoukoli pomoc v souvislosti se strmým růstem cen energií by přivítal majitel společnosti AKORD K z Kopidlna na Jičínsku Pavel Preksl. Firma se zabývá hlavně odlévání barevných kovů a mechanickým obráběním odlitků.
"Slévárnu jedeme na plyn a za letošek nám plyn zvedli o 611 procent. Pochopitelně to promítáme do cen, takže čekám, až zákazníci řeknou dost a budu muset zavřít," řekl ČTK Preksl. Situaci označil za vážnou, podle něj měla pomoc od státu přijít už dávno. "Stále mluví o tom, že kompenzace mají v plánu, ale pořád se nic neděje," dodal Preksl. Holding Motor Jikov Group, který dodává 80 procent produkce pro automobilový průmysl, možné kompenzace vítá. Slévárna je podle podniku energeticky zvlášť náročný provoz a letošní provozní ztráta za energie bude v desítkách milionů korun. "Volali jsme po tom, aby to (kompenzace) vláda udělala. Napřed z toho vycouvali, teď se k tomu zřejmě vrací," řekl ČTK předseda představenstva Miroslav Dvořák.
S