Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrný Čech dluží už přibližně 300 tisíc korun, meziročně dluh opět vzrostl
26.08.2022
Celkový dluh obyvatel ČR dosáhl na konci prvního pololetí 3,14 bilionu korun, meziročně narostl o 365,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Průměrný Čech tak hypoteticky dluží přibližně 300.000 Kč.
Dlouhodobý dluh činil 2,61 bilionu korun a jeho růst výrazně zpomalil. Meziročně se zvýšil o 332,3 miliardy korun, ve srovnání s prvním čtvrtletím 2022 je to o 51,5 miliardy korun více, což je nejmenší čtvrtletní přírůstek za rok a půl.
Krátkodobý dluh ke konci druhého čtvrtletí činil 526,2 miliardy korun, meziročně stoupl o 6,7 procenta. Před pandemií covidu-19 postupně slábla poptávka po krátkodobých úvěrech na spotřebu. Přibližně od poloviny loňského roku se nicméně postupně oživuje poptávka po tomto typu úvěrů.
V
Produkce českého zemědělství byla vloni nejvyšší za posledních pět let
19.08.2022
Produkce českého zemědělství v loňském roce dosáhla 152,8 miliardy korun, což je nejlepší výsledek za posledních pět let. U rostlinné výroby loni stoupla produkce na 91,1 miliardy korun z předloňských 87,4 miliardy korun. Rostly také ceny zemědělských výrobců, vstupní náklady i ceny, informovalo ministerstvo zemědělství. V roce 2020 činila produkce zemědělského odvětví v Česku 147 miliard Kč.
Ceny zemědělských výrobců loni stouply o 6,9 procenta. Současně s tím vzrostly ceny vstupních nákladů firem o 5,9 procenta. O 0,8 procenta se zvýšily také ceny průmyslových výrobců potravinářských výrobků a tabáku. O stejné procento stouply i průměrné spotřebitelské ceny. Vyplývá to ze zprávy o stavu zemědělství, kterou dnes projednala vláda.
"Výsledky souhrnného zemědělského účtu pro rok 2021 potvrzují nárůst hodnot většiny hlavních ukazatelů nejen proti předchozímu roku, ale i ve srovnání s posledními pěti lety, a to především díky růstu zemědělské produkce," uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
V
Inflace v červenci rostla pomaleji, než se očekávalo
12.08.2022
O dobrých zprávách se v souvislosti s inflací dá dnes mluvit těžko, přesto Český statistický úřad ve středu doručil alespoň jejich opatrné náznaky. Ceny v červenci meziročně dále rostly, ale pomaleji, než očekávali analytici i centrální banka. Oproti předchozímu roku se zvýšily o 17,5 procenta, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 1993.
Analytici přitom očekávali růst cen o 17,9 procenta, nejvyšší odhady dosahovaly dokonce až na 19,3 procenta. Česká národní banka čekala 18,8 procenta.
Meziměsíčně také tempo růstu cen podruhé v řadě zpomalilo. Ceny stouply o 1,3 procenta, což představuje pokles oproti červnovému 1,6 procenta a vůbec nejnižší číslo od února, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu. Ta vyhnala nahoru ceny energií i potravin, které se na aktuální inflaci významně podílejí.
V
Bankovní asociace zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošek na 2,4 procenta
12.08.2022
Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku čeká přechod do mírné recese. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Recese může pokračovat i začátkem příštího roku a růst pro rok 2023 proto asociace citelně snížila z téměř tří procent na jedno procento. Rizika prognózy však zůstávají výrazná kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu a vývoji na energetickém trhu. Inflaci pro letošní i příští rok asociace přehodnotila směrem nahoru, za čímž stojí zejména pokračující růst cen energií a potravin. V příštím roce předpokládá prognóza inflaci osm procent, na konci roku kolem čtyř procent.
Růst mezd by měl letos dosáhnout sedmi procent a v obdobném tempu pokračovat i v příštím roce. Vzhledem k inflaci však bude letos propad reálných mezd výrazný a patrně bude v mírnějším rozsahu pokračovat i v roce příštím. Po rychlém zvyšování úrokových sazeb již prognóza čeká jejich možný růst k 7,5 procenta, do konce příštího roku pak jejich snížení na 5,5 procenta.
V