Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zájem o hypotéky klesá
15.07.2022
Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v červnu vzrostla na pět procent z květnových 4,64 procenta. Průměrná sazba je tak nejvyšší od poloviny roku 2010. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Hypoteční trh v posledních měsících vzhledem k výši úrokových sazeb slábne.
Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za 19,3 miliardy korun, což je proti květnu pokles o osm procent. Meziroční propad zrychlil na 65 procent, ukázal Hypomonitor. Hypomonitor sbírá data všech bank a stavebních spořitelen, které poskytují hypotéky na českém trhu.
Za celý letošní rok je objem a počet poskytnutých hypoték meziročně nižší o polovinu. Ačkoli rok 2021 byl z pohledu poskytnutých hypoték rekordní a meziroční propad je tak dán i vysokým srovnáním, v červnu byl objem poskytnutých hypoték o čtvrtinu nižší i ve srovnání s rokem 2020.
V
Růst cen zrychlil podvanácté v řadě
15.07.2022
Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst tak zrychlil již podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší od prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali inflaci 17 procent.
Rychlejší růst cen byl jen v období ekonomické transformace na začátku 90. let minulého století, upozornil analytik Deloitte David Marek. Na současné inflaci je podle něj důležité, že nejde pouze o vliv jednotlivých komodit, růst cen je plošný. „Nicméně hlavní útok na naše peněženky vede inflace prostřednictvím cen energií a potravin,“ dodal. Riziko zvyšování inflačních očekávání naklání misky vah směrem k vyšším úrokovým sazbám ČNB, podotkl.
Ceny potravin v červnu meziročně vzrostly o 18 procent. Zvyšují se také náklady na bydlení. Zemní plyn zdražil téměř o 58 procent, tuhá paliva a elektřina zhruba o třetinu, teplo a teplá voda byly proti loňskému červnu dražší o 18,1 procenta. Za pohonné hmoty lidé platili o 47,5 procenta více. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 19,3 procenta a ceny služeb o 13,9 procenta, uvedl ČSÚ.
V
Ceny bytů po letech otáčí směr a začínají klesat
11.07.2022
Místo dvaceti zájemců se realitním makléřům hlásí o byt jen tři. Ubyli hlavně lidé financující nákupy hypotékami. Investoři zase vyčkávají, zda jim prodávající nenabídnou výraznější slevy. To vše tlačí ceny bytů dolů.
Lidé toužící po vlastním bydlení začínají získávat naději, že na něj v budoucnu skutečně dosáhnou. Ceny na českých realitních serverech začínají po letech výrazného růstu klesat. Pokles je zatím malý a činí jednotky procent. Například v Praze ale byty podle největšího českého realitního portálu Sreality zlevňovaly druhý měsíc po sobě, což se naposledy stalo v roce 2018 a teprve podruhé od počátku překotného růstu před sedmi lety. Příčinou je rostoucí nabídka a propad zájmu o nákup bytů mimo jiné v důsledku zpřísnění pravidel pro poskytování hypoték.
V
Stát půjčí ČEZ až 74 miliard korun. Peníze budou sloužit zálohám na burze
11.07.2022
Stát půjčí energetické společnosti ČEZ prostřednictvím ministerstva financí až tři miliardy eur (v přepočtu více než 74 miliard korun) ke zvýšení likvidity. Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, když zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií. Oznámil to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Skládání záloh požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.
"Společnost ČEZ podepsala s ministerstvem financí úvěrovou smlouvu v objemu až tři miliardy eur. Tato úvěrová smlouva umožňuje ČEZ posílit jeho likviditní pozici. Ta je nyní na rekordně vysoké úrovni, nicméně v důsledku extrémních změn cen plynu a elektřiny je třeba se připravit na další mimořádný růst finančních prostředků pro zajištění obchodů s energetickými komoditami v nadcházejících měsících," uvedl dále Kříž.
Podobnou pomoc podle něho poskytuje energetickým firmám například Německo. Stát tak pomůže s financováním případného nárůstu takzvaných marginových požadavků v případě extrémní volatility na trhu energetických komodit, ke kterému by mohlo dojít například v souvislosti s úplným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Podle Kříže jde tak o další z kroků, jimiž stát a ČEZ posilují energetickou bezpečnost Česka, neboť tím snižují možná rizika v klíčové fázi současné energetické krize.
V