Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ceny bytů po letech otáčí směr a začínají klesat
11.07.2022
Místo dvaceti zájemců se realitním makléřům hlásí o byt jen tři. Ubyli hlavně lidé financující nákupy hypotékami. Investoři zase vyčkávají, zda jim prodávající nenabídnou výraznější slevy. To vše tlačí ceny bytů dolů.
Lidé toužící po vlastním bydlení začínají získávat naději, že na něj v budoucnu skutečně dosáhnou. Ceny na českých realitních serverech začínají po letech výrazného růstu klesat. Pokles je zatím malý a činí jednotky procent. Například v Praze ale byty podle největšího českého realitního portálu Sreality zlevňovaly druhý měsíc po sobě, což se naposledy stalo v roce 2018 a teprve podruhé od počátku překotného růstu před sedmi lety. Příčinou je rostoucí nabídka a propad zájmu o nákup bytů mimo jiné v důsledku zpřísnění pravidel pro poskytování hypoték.
V
Stát půjčí ČEZ až 74 miliard korun. Peníze budou sloužit zálohám na burze
11.07.2022
Stát půjčí energetické společnosti ČEZ prostřednictvím ministerstva financí až tři miliardy eur (v přepočtu více než 74 miliard korun) ke zvýšení likvidity. Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, když zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií. Oznámil to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Skládání záloh požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.
"Společnost ČEZ podepsala s ministerstvem financí úvěrovou smlouvu v objemu až tři miliardy eur. Tato úvěrová smlouva umožňuje ČEZ posílit jeho likviditní pozici. Ta je nyní na rekordně vysoké úrovni, nicméně v důsledku extrémních změn cen plynu a elektřiny je třeba se připravit na další mimořádný růst finančních prostředků pro zajištění obchodů s energetickými komoditami v nadcházejících měsících," uvedl dále Kříž.
Podobnou pomoc podle něho poskytuje energetickým firmám například Německo. Stát tak pomůže s financováním případného nárůstu takzvaných marginových požadavků v případě extrémní volatility na trhu energetických komodit, ke kterému by mohlo dojít například v souvislosti s úplným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Podle Kříže jde tak o další z kroků, jimiž stát a ČEZ posilují energetickou bezpečnost Česka, neboť tím snižují možná rizika v klíčové fázi současné energetické krize.
V
Elektřina v červnu zdražila jen mírně, v příštích měsících cena energií výrazně poroste
08.07.2022
Průměrná koncová cena silové elektřiny se v průběhu června zvýšila meziměsíčně o necelých pět procent na 4704 Kč za megawatthodinu (MWh) bez DPH, cena megawatthodiny plynu v červnu naopak meziměsíčně poklesla o 4,6 procenta na 2815 Kč bez daně. V příštích týdnech a měsících analytici Ušetřeno.cz ale naopak očekávají výrazné zdražení energií. Ušetřeno.cz o tom informovalo v tiskové zprávě.
Ceny energií sleduje Ušetřeno.cz prostřednictvím svého indexu. "Po čtyřech měsících pomalejšího růstu (elektřiny) se ale v průběhu července očekává její výrazné zvýšení. Elektřinu za ceny nasmlouvané před říjnem či listopadem minulého roku dodavatelé již vyprodali a nyní jsou nuceni upravovat svoje ceníky směrem nahoru. Zdražení se proto nejvíce dotkne nových koncových zákazníků a stávajících, kterým končí fixace," uvedlo Ušetřeno.cz.
Cena plynu ve druhé polovině roku bude podle Ušetřeno.cz opět růst, a to výrazně. Stejně jako v případě elektřiny také zemní plyn uskladňovaný pro nastávající topnou sezónu je nakupován násobně dráž než loni touto dobou. "Nově uzavřené či obnovené smlouvy proto budou obsahovat výrazně dražší sazby, a nakonec se tak zdražování nevyhne ani zákazníkům s probíhající fixací či produkty nenavázanými na základní ceníky dodavatelů," uvedlo Ušetřeno.cz.
V
Agrofertu loni stoupl zisk na 5,8 miliardy
04.07.2022
Koncernu Agrofert loni meziročně stouply konsolidované tržby o 15 procent na 184,8 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl na 5,8 miliardy korun ze 3,8 miliardy korun v roce 2020. V pátek to v tiskové zprávě sdělil mluvčí koncernu Pavel Heřmanský.
Za růstem tržeb je podle holdingu hlavně zvýšení prodejních cen v chemickém segmentu v reakci na významné zvýšení vstupních nákladů. Růst zisku pak firma přičítá hlavně zlepšení hospodaření v segmentech chemie a zemědělství.
Do února 2017 vlastnil koncern někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. Podle Evropské komise ale své podniky dál ovládá.
Objem bankovních a jiných úvěrů Agrofertu se meziročně téměř nezměnil. Zhruba tři čtvrtiny úvěrů v celkové výši 33,3 miliardy korun jsou v cizích měnách, hlavně v eurech. Holding loni investoval v Česku 6,5 miliardy korun. Ve všech zemích, kde působí, byl celkový objem investic 9,9 miliardy korun. Největší část investic, celkem 4,4 miliardy korun, směřovala do chemického průmyslu.
V