Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Elektřina v červnu zdražila jen mírně, v příštích měsících cena energií výrazně poroste
08.07.2022
Průměrná koncová cena silové elektřiny se v průběhu června zvýšila meziměsíčně o necelých pět procent na 4704 Kč za megawatthodinu (MWh) bez DPH, cena megawatthodiny plynu v červnu naopak meziměsíčně poklesla o 4,6 procenta na 2815 Kč bez daně. V příštích týdnech a měsících analytici Ušetřeno.cz ale naopak očekávají výrazné zdražení energií. Ušetřeno.cz o tom informovalo v tiskové zprávě.
Ceny energií sleduje Ušetřeno.cz prostřednictvím svého indexu. "Po čtyřech měsících pomalejšího růstu (elektřiny) se ale v průběhu července očekává její výrazné zvýšení. Elektřinu za ceny nasmlouvané před říjnem či listopadem minulého roku dodavatelé již vyprodali a nyní jsou nuceni upravovat svoje ceníky směrem nahoru. Zdražení se proto nejvíce dotkne nových koncových zákazníků a stávajících, kterým končí fixace," uvedlo Ušetřeno.cz.
Cena plynu ve druhé polovině roku bude podle Ušetřeno.cz opět růst, a to výrazně. Stejně jako v případě elektřiny také zemní plyn uskladňovaný pro nastávající topnou sezónu je nakupován násobně dráž než loni touto dobou. "Nově uzavřené či obnovené smlouvy proto budou obsahovat výrazně dražší sazby, a nakonec se tak zdražování nevyhne ani zákazníkům s probíhající fixací či produkty nenavázanými na základní ceníky dodavatelů," uvedlo Ušetřeno.cz.
V
Agrofertu loni stoupl zisk na 5,8 miliardy
04.07.2022
Koncernu Agrofert loni meziročně stouply konsolidované tržby o 15 procent na 184,8 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl na 5,8 miliardy korun ze 3,8 miliardy korun v roce 2020. V pátek to v tiskové zprávě sdělil mluvčí koncernu Pavel Heřmanský.
Za růstem tržeb je podle holdingu hlavně zvýšení prodejních cen v chemickém segmentu v reakci na významné zvýšení vstupních nákladů. Růst zisku pak firma přičítá hlavně zlepšení hospodaření v segmentech chemie a zemědělství.
Do února 2017 vlastnil koncern někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. Podle Evropské komise ale své podniky dál ovládá.
Objem bankovních a jiných úvěrů Agrofertu se meziročně téměř nezměnil. Zhruba tři čtvrtiny úvěrů v celkové výši 33,3 miliardy korun jsou v cizích měnách, hlavně v eurech. Holding loni investoval v Česku 6,5 miliardy korun. Ve všech zemích, kde působí, byl celkový objem investic 9,9 miliardy korun. Největší část investic, celkem 4,4 miliardy korun, směřovala do chemického průmyslu.
V
Ekonomika rostla rychleji, než statistici odhadovali
01.07.2022
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,9 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zlepšili svůj odhad z konce května, kdy uváděli růst o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) zůstal na 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.
Statistici už v květnu uvedli, že k posílení výkonu ekonomiky proti loňsku přispěly hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak negativní vliv měla na vývoj HDP zahraniční poptávka. V dnešní zprávě doplnili, že reálná spotřeba domácností se meziročně zvýšila o tři procenta a mezičtvrtletně klesla o 0,4 procenta. Míra úspor domácností klesla meziročně i mezičtvrtletně.
„Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele poklesl v 1. čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí o 5,6 procenta, meziročně o 4,4 procenta, a to zejména kvůli vysokému růstu cen,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v 1. čtvrtletí 38.610 korun. Oproti předchozímu čtvrtletí se reálně snížil o 8,3 procenta a meziročně o 4,4 procenta. Podle statistiků byla tak výsledkem vyššího mezičtvrtletního poklesu celkových příjmů domácností než jejich výdajů nižší míra úspor, dosáhla 16,1 procenta. Mezičtvrtletně byla míra úspor domácností nižší o čtyři procentní body, meziročně se snížila o osm procentních bodů. Míra investic domácností proti předchozímu čtvrtletí stoupla o půl procentního bodu a meziročně o 1,4 procentního bodu, dosáhla deseti procent.
V
Výkon česká ekonomiky překvapil, v prvním čtvrtletí stoupla o 4,9 procenta
01.07.2022
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,9 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zlepšili svůj odhad z konce května, kdy uváděli růst o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) zůstal na 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.
Statistici už v květnu uvedli, že k posílení výkonu ekonomiky proti loňsku přispěly podle statistiků hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak negativní vliv měla na vývoj HDP zahraniční poptávka. V dnešní zprávě doplnili, že reálná spotřeba domácností se meziročně zvýšila o tři procenta a mezičtvrtletně klesla o 0,4 procenta. Míra úspor domácností klesla meziročně i mezičtvrtletně.
"Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele poklesl v 1. čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí o 5,6 procenta, meziročně o 4,4 procenta, a to zejména kvůli vysokému růstu cen," sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
V