Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Český průmysl v dubnu meziročně klesl o 3,8 procenta
06.06.2022
Meziroční pokles českého průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 procenta z březnových revidovaných 1,3 procenta. Za poklesem opět stojí automobilová výroba, kde přetrvávající problémy s nedostatkem dílů ještě umocnila vysoká srovnávací základna z loňského roku. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce nižší o 0,8 procenta.
"Na dubnových výsledcích se podepsala především vysoká srovnávací základna. Před rokem jel celý průmysl po ukončení covidových omezení na plné obrátky, a to včetně výroby automobilů," uvedl k výkonu průmyslu v dubnu ředitel statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka.
Stavební výroba v Česku dubnu reálně zpomalila meziroční růst na čtyři procenta z březnových revidovaných 8,8 procenta. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšila o 6,3 procenta. Inženýrské stavitelství, tedy budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně kleslo o 1,8 procenta. Meziměsíčně byla stavební produkce o 1,9 procenta nižší.
V
Česká ekonomika vzrostla o 4,8 procenta. Překonala původní odhad
03.06.2022
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,8 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu činil 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.
Zpřesněný odhad ukazuje na výraznější růst českého hospodářství, než statistici předpokládali původně. V předchozím předběžném odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) uváděl, že ekonomika v prvním čtvrtletí posílila meziročně o 4,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta. Analytici průměrně odhadovali meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) na 4,3 procenta.
Česká národní banka očekávala v květnové prognóze růst tuzemské ekonomiky o jedno procento nižší.
K posílení výkonu ekonomiky proti loňsku přispěly podle statistiků hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak negativní vliv měla na vývoj HDP zahraniční poptávka.
V
Splátka hypotéky v Praze je až třikrát vyšší než nájem
30.05.2022
V Ostravě a Olomouci jsou náklady na vlastní bydlení v podobě měsíčních splátek hypotéky stále srovnatelné s platbami za nájem. V Praze však v současné době nájem vychází třikrát levněji. Vyplývá to z indexu společnosti UlovDomov.cz, která srovnání pro bydlení v největších městech zpracovala.
Například u bytu v Olomouci kategorie 1+kk lidé zaplatí za nájem průměrně 9500 korun. Splátka 90procentní hypotéky sjednané na 30 let při úrokové sazbě 5,97 procenta ročně by byla zhruba o 2000 korun vyšší. Ceny bytů přitom rostou dlouhodobě. "Poslední roky jsme však v některých městech byli svědky až dvouciferného růstu. Cenu vlastního bydlení pak dále zdražila základní úroková sazba České národní banky, která se od začátku roku více než zdesetinásobila. Ceny nájemního bydlení proti tomu zažily po vypuknutí pandemie covid-19 stagnaci a mírný růst zahájily až v loňském podzimu," uvedl ředitel UlovDomov.cz Michal Hrbatý.
V
Ekonomika letos poroste o 1,5 procenta, průměrná inflace bude přes 13 procenta
30.05.2022
Česká ekonomika letos stoupne o 1,5 procenta a příští rok by měl růst zrychlit na tři procenta. Zároveň průměrná inflace by měla být 13,3 procenta a příští rok zhruba pět procent. Ke dvěma procentům by se měla dostat průměrná inflace až v letech 2024 a 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 17 tuzemských odborných institucí. V letech 2023 a 2024 by se měl růst ekonomiky pohybovat kolem tří procent. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
"Ekonomický růst by podle respondentů šetření měl v letošním roce zpomalit. Razantní nárůst životních nákladů zbrzdí reálnou spotřebu domácností, která by se tak měla zvýšit jen o 1,1 procenta. Růst vládní spotřeby by měl zvolnit na 1,6 procenta, patrně kvůli odeznění výdajů souvisejících s epidemií COVID-19," uvádí materiál.
Inflace by podle průzkumu měla z letošních 13,3 procenta klesnout příští rok na 5,1 procenta a do roku 2025 klesnout až na průměrných 2,1 procenta. "Důležitým proinflačním faktorem je nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se postupně promítá v cenách ostatního zboží a služeb. Inflaci posilují i potíže v globálních dodavatelských řetězcích, jež vedou k razantnímu zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Tyto problémy se přitom kvůli válce na Ukrajině dále prohloubily," uvádí dokument.
V