Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČNB odebrala bankovní licenci Sberbank CZ
03.05.2022
Česká národní banka pravomocně odebrala bankovní licenci Sberbank CZ. Centrální banka o tom informovala na webu. Kroky k odnětí licence banky, která je navázána na Rusko, zahájila ČNB 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
O odnětí bankovní licence Sberbank CZ rozhodla ČNB 14. dubna. Pátek byl posledním dnem lhůty, kdy mohla Sberbank proti tomuto rozhodnutí podat rozklad. Banka tak neučinila. ČNB nyní podá k soudu návrh na jmenování likvidátora. Soud musí o jmenování likvidátora na návrh ČNB rozhodnout do 24 hodin.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nízké zadlužení zemi pomůže překonat dopady ukrajinské války
03.05.2022
Jedna ze tří světově významných ratingových agentur, Standard & Poor’s, potvrzuje České republice dosavadní rating a také výhled do nadcházející doby. Dlouhodobý korunový dluh Česka je tak nadále hodnocený na stupni AA, cizoměnový dluh pak na stupni AA-. Výhled je nadále stabilní. Posudek agentury, jak uvádí Lukáš Kovanda, zveřejněný včera pozdě večer středoevropského času, bedlivě sledují finanční trhy po celém světě. Pro Česko je aktuální hodnocení v této zjitřené době příznivou zprávou.
Pokud by došlo ke zhoršení ratingu, ba dokonce jenom výhledu, Česko by si na mezinárodních trzích muselo za jinak stejných podmínek půjčovat za vyšší úrok, než tomu bude takto. Ratingová agentura své hodnocení potvrzuje dokonce i v době války na Ukrajině. Její nepříznivý dopad podle ní Česko a jeho veřejné finance obstojně ustojí. A to zejména z toho důvodu, že Česko má podle agentury nízký vládní i zahraniční dluh a zároveň disponuje objemově významnými devizovými rezervami. Potvrzení ratingu představuje příznivou zprávu pro Fialovu vládu, která se ocitá pod rostoucím tlakem, aby v době rapidní inflace a ukrajinské války různé části ekonomiky fiskálně podpořila. Agentura Standard & Poor’s vlastně říká, že k tomu stále má „munici“. Zároveň hodnocení agentury znamená, že tuzemské veřejné finance nejsou v rozvratu, jak právě i mnozí současní vládní politici argumentovali – coby politici opoziční – hlavně na sklonku éry předchozí Babišovy vlády.
S
Česká ekonomika stoupla v prvním čtvrtletí meziročně o 4,6 procenta
02.05.2022
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Předběžný odhad zveřejnil v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni zasaženém epidemií koronaviru ekonomika klesla.
„K meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak přetrvával negativní vliv zahraniční poptávky,“ komentoval čísla ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Mezičtvrtletní vývoj podle ČSÚ pozitivně ovlivnily hlavně tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční obchod.
Meziroční růst hrubé přidané hodnoty nejvíce podpořilo stavebnictví a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se také většině odvětví služeb, uvedl ČSÚ. Zpřesněné údaje o vývoji ekonomiky v prvním čtvrtletí oznámí 31. května.
Ve čtvrtém čtvrtletí loni česká ekonomika stoupla meziročně o 3,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Za celý loňský rok se HDP zvýšil o 3,3 procenta.
V
Česká ekonomika vzrostla meziročně o 4,6 procenta
29.04.2022
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici, podle kterých je výrazný meziroční nárůst ekonomiky dán především srovnávací základnou. Ve stejném období loni ekonomika klesla.
"K meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak přetrvával negativní vliv zahraniční poptávky," komentoval čísla ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Zpřesněné údaje o vývoji ekonomiky v prvním čtvrtletí ČSÚ oznámí 31. května. Ve čtvrtém čtvrtletí loni česká ekonomika stoupla meziročně o 3,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Za celý loňský rok se HDP zvýšil o 3,3 procenta.
V