Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Jarní mrazy a silné bouřky způsobily letos zemědělcům škody za 650 milionů
26.08.2024
Vyplývá to z dat Generali České pojišťovny, která pojišťuje dvě třetiny českých zemědělců. Mráz letos podle ní zanechal na ovoci, zelenině a řepce nejvyšší škody za posledních osmnáct let. Čísla se můžou zvýšit, úrodu budou zhodnocovat další pěstitelé ovoce a vinné révy, řekla dnes na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích manažerka zemědělského pojištění Generali České pojišťovny Alena Stiborová. "Celkově je pojistných událostí více než tisíc. V případě jarních mrazů máme nahlášeno téměř sto padesát pojistných událostí za sto třináct milionů korun.
Jde o nejhorší čísla od roku 2006. V případě krupobití stačily pouhé dva týdny na přelomu června a července, během nichž jsme zaregistrovali přes pět set škod za necelých čtyři sta milionů korun," uvedla Stiborová.
Jarní mrazy se sice objevily v podobné době jako v minulých letech, ale kvůli předchozímu teplému počasí na jaře byly plodiny ve výrazně pozdější fázi svého vývoje. Navíc byly velmi nízkým teplotám vystaveny dlouhou dobu. "Mrazy, které poškodily plodiny zejména v období mezi 15. až 28. dubnem a na začátku května, způsobily nejvíce škod za patnáct let," sdělila manažerka zemědělského pojištění.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Schodek příští rok bude maximálně 231 miliard korun. Víc nedovolí zákon, řekl ministr financí
26.08.2024
Rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách korun.
Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého maximální deficit stanovuje zákon na základě ekonomického výkonu země. Rozpočtová strategie z dubna předpokládala pro příští rok deficit 235 miliard korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pojišťovny zaznamenávají kvůli bouřkám škody zemědělských klientů za stovky milionů
19.07.2024
Bouřky doprovázené přívalovými dešti a krupobitím komplikovaly v posledních dvou týdnech sklizeň po celém Česku, podle oslovených pojišťoven způsobily zemědělcům škody za stovky milionů korun. Vyplývá to z ankety České tiskové kanceláře. Poškozená je především řepka, pšenice a kukuřice.
"Škody krupobitím ve fázi zralosti znamenají na obilninách a řepce prakticky nechtěnou sklizeň, tedy vytlučená zrna a semena, která skončí na zemi. Bouřka s lijákem a větrem navíc porost často položí a ztíží sklizeň zbývajícího výnosu stroji," řekla Petra Martinková, ředitelka Agra pojišťovny, která se na pojištění zemědělců zaměřuje. Od 30. června zaznamenala Agra pojišťovna 270 oznámených škod po bouřkách nebo krupobití, škody dosahují podle Martinkové stovek milionů korun. Generali Česká pojišťovna za uplynulé dva týdny eviduje 191 pojistných událostí v souvislosti se zemědělskými klienty.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
České stavebnictví se propadá kvůli přílišné byrokracii
16.07.2024
„Stavět v České republice je drahé, zdlouhavé a administrativně náročné. To může odrazovat velké zahraniční investory i české domácnosti, aby se pouštěli do nových projektů. Navíc stavebnictví nadále zatěžují stále relativně vysoké úrokové sazby a nedostatek pracovních sil,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Stavební produkce v květnu zaznamenala meziroční propad o 6,8 procenta. Nedařilo se pozemnímu stavitelství, kde se produkce snížila o 7,1 procenta. Špatné výsledky ohlásilo i inženýrské stavitelství, které pokleslo o 6,3 procenta. K tomu se navíc o 9,2 procenta propadla orientační hodnota staveb, kterým bylo v květnu vydáno stavební povolení.
Tristním výsledkům ve stavebnictví určitě nepomáhají zmatky kolem digitalizace stavebního řízení. To může odrazovat velké zahraniční investory i české domácnosti, aby se pouštěli do nových projektů. Stavebnictví nadále zatěžují stále relativně vysoké úrokové sazby. K dobrým výsledkům nepřispívá ani nedostatek pracovních sil.
Do budoucna lze očekávat, že se zlepší situace především v inženýrském stavitelství, kde jsou přichystány investice z veřejného sektoru. Pozemnímu stavitelství by mohly pomoci rostoucí ceny na realitním trhu. Ty mohou mnohé domácnosti přesvědčit, že se jim přes veškeré problémy přeci jen vyplatí projít byrokratickou džunglí, aby nakonec mohly bydlet ve vytouženém rodinném domku.
S