Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu světové i české ekonomiky
20.04.2022
Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta. Hospodářské vyhlídky se podle fondu zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Rusko k ukončení agrese. Fond to dnes uvedl ve svém jarním výhledu. Ruská ekonomika letos podle prognózy MMF klesne o 8,5 procenta, zatímco v lednu jí fond předpovídal ještě růst, a to o 2,8 procenta.
"Ekonomické škody způsobené tímto konfliktem přispějí k výraznému zpomalení růstu globální ekonomiky," uvedl MMF. Vloni světová ekonomika vzrostla o 6,1 procenta po poklesu o 3,1 procenta v předchozím roce, kdy hospodářskou aktivitu po celém světě tvrdě zasáhla pandemie nemoci covid-19. MMF nyní předpokládá, že v příštím roce světová ekonomika vykáže růst o 3,6 procenta, což by bylo stejné tempo, jaké měnový fond očekává i letos. Jeho lednová prognóza, která byla aktualizací podzimního výhledu, hospodářský růst na příští rok odhadovala na 3,8 procenta. Fond upozornil, že válka na Ukrajině vedle zpomalování hospodářského růstu vede i k zesilování inflačních tlaků. "Válka způsobila další růst cen komodit a zintenzivnila výpadky v dodavatelských řetězcích, což přispívá k inflaci," uvedl fond. Inflace podle něj zůstane na zvýšené úrovni delší dobu, než se dříve předpokládalo.
S
Do Česka se dováží nejvíce ojetin od roku 2008
19.04.2022
V předchozích dnech jsem trávil hodně času ve statistikách, které na svém webu zveřejňuje Svaz dovozců automobilů. Kdo se v nich trochu zorientuje, dokáže z nich vyčíst hodně zajímavých věcí, které popisují aktuální dění na tuzemském automobilovém trhu výrazně přesněji než výrobci a prodejci ústy svých mluvčích.
S kolegyní Evou Srpovou jsme tak zjistili, že se na českém trhu v březnu prodaly jen necelé čtyři stovky Octavií – klíčového modelu Škody Auto. To je za čtvrt století, co je Octavie na trhu, jeden z nejhorších výsledků – průměrné měsíční prodeje jsou zhruba čtyřnásobné, v tučných měsících našly nového majitele v Česku i tři tisíce „oktávek“. Důvod není ten, že by zákazníci na Octavie zanevřeli.
Naopak, po modelu je stále velká poptávka a zájemci si na něj klidně i rok počkají (trpělivostí se však musí kvůli trvajícímu čipovému hladomoru obrnit zákazníci také u jiných značek). Octavii ale stále trápí chybějící dveřní výplně kvůli lednovému požáru u dodavatelské firmy. Kvůli tomu není možné poslat jinak hotové vozy k zákazníkům
V
Domácnostem rostou splátky hypoték o tisíce korun
15.04.2022
Kdo si bral před dvěma lety hypotéku s úrokem ve výši dvou procent a nyní mu končí fixace, čeká ho výrazný zásah do rozpočtu. Měsíční splátka se mu může zvýšit o desítky procent. Průměrná úroková sazba se totiž v březnu zdvojnásobila na 4,15 procenta. Podle ceníků bank je ale nyní téměř v půlce dubna úspěch sehnat hypotéku do pěti procent.
Jak vyplývá z údajů Hypomonitoru České bankovní asociace, při sazbě 4,15 procenta zaplatí člověk u průměrné hypotéky ve výši 3,4 milionu korun na 25 let měsíčně 18 334 korun. Před dvěma lety byla splátka skoro o čtyři tisíce korun nižší. Realita je ale ještě o něco horší, neboť Česká národní banka na začátku dubna opětovně zvýšila sazby.
Komerční banky tak mají nyní v nabídkách fixace na tři roky většinou za více než pět procent, u fixací na pět let se lze do pěti procent dostat už snáze, nicméně roční fixace nabízí některé banky už s úrokem přes šest procent. Ceníkově má dle sběru dat Hypoindexu nyní nejvýhodnější úrokové sazby Banka Creditas.
V
Inflace je nejvyšší od roku 1998
11.04.2022
Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta. "Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému březnu o 12,7 procenta.
Nejvýraznější zrychlení cenového růstu jsme zaznamenali u pohonných hmot, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za zhruba 44,50 Kč za litr a nafta za 47 korun za litr," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny meziročně o 24,7 procenta, zemního plynu o 37,7 procenta a výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 16,4 procenta. Za teplo a teplou vodu si lidé museli připlatit o 13,9 procenta.
S