Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Do Česka se dováží nejvíce ojetin od roku 2008
19.04.2022
V předchozích dnech jsem trávil hodně času ve statistikách, které na svém webu zveřejňuje Svaz dovozců automobilů. Kdo se v nich trochu zorientuje, dokáže z nich vyčíst hodně zajímavých věcí, které popisují aktuální dění na tuzemském automobilovém trhu výrazně přesněji než výrobci a prodejci ústy svých mluvčích.
S kolegyní Evou Srpovou jsme tak zjistili, že se na českém trhu v březnu prodaly jen necelé čtyři stovky Octavií – klíčového modelu Škody Auto. To je za čtvrt století, co je Octavie na trhu, jeden z nejhorších výsledků – průměrné měsíční prodeje jsou zhruba čtyřnásobné, v tučných měsících našly nového majitele v Česku i tři tisíce „oktávek“. Důvod není ten, že by zákazníci na Octavie zanevřeli.
Naopak, po modelu je stále velká poptávka a zájemci si na něj klidně i rok počkají (trpělivostí se však musí kvůli trvajícímu čipovému hladomoru obrnit zákazníci také u jiných značek). Octavii ale stále trápí chybějící dveřní výplně kvůli lednovému požáru u dodavatelské firmy. Kvůli tomu není možné poslat jinak hotové vozy k zákazníkům
V
Domácnostem rostou splátky hypoték o tisíce korun
15.04.2022
Kdo si bral před dvěma lety hypotéku s úrokem ve výši dvou procent a nyní mu končí fixace, čeká ho výrazný zásah do rozpočtu. Měsíční splátka se mu může zvýšit o desítky procent. Průměrná úroková sazba se totiž v březnu zdvojnásobila na 4,15 procenta. Podle ceníků bank je ale nyní téměř v půlce dubna úspěch sehnat hypotéku do pěti procent.
Jak vyplývá z údajů Hypomonitoru České bankovní asociace, při sazbě 4,15 procenta zaplatí člověk u průměrné hypotéky ve výši 3,4 milionu korun na 25 let měsíčně 18 334 korun. Před dvěma lety byla splátka skoro o čtyři tisíce korun nižší. Realita je ale ještě o něco horší, neboť Česká národní banka na začátku dubna opětovně zvýšila sazby.
Komerční banky tak mají nyní v nabídkách fixace na tři roky většinou za více než pět procent, u fixací na pět let se lze do pěti procent dostat už snáze, nicméně roční fixace nabízí některé banky už s úrokem přes šest procent. Ceníkově má dle sběru dat Hypoindexu nyní nejvýhodnější úrokové sazby Banka Creditas.
V
Inflace je nejvyšší od roku 1998
11.04.2022
Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta. "Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému březnu o 12,7 procenta.
Nejvýraznější zrychlení cenového růstu jsme zaznamenali u pohonných hmot, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za zhruba 44,50 Kč za litr a nafta za 47 korun za litr," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny meziročně o 24,7 procenta, zemního plynu o 37,7 procenta a výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 16,4 procenta. Za teplo a teplou vodu si lidé museli připlatit o 13,9 procenta.
S
Dovozní i vývozní ceny se meziročně zvýšily
11.04.2022
Vývozní ceny v únoru meziročně stouply o 10,4 procenta, u dováženého zboží se ceny zvýšily o 14 procent. Vliv na to mělo zejména zdražení energií, železa, oceli, neželezných kovů, plastů a dřeva. Vyplynulo to z dnes zveřejněných informací na webu Českého statistického úřadu. Ceny ve vývozu a dovozu se zvýšily také v meziměsíčním srovnání, ale výrazně méně než v meziročním srovnání. Meziroční nárůst vývozních cen ovlivnil především ceny minerálních paliv, tedy elektřiny, plynu, ropných výrobků a uhlí, které se zvýšily o 118,2 procenta.
O dvě pětiny vyšší než loni v únoru byly i ceny ostatních surovin, hlavně dřeva a kovového odpadu. Vyvážené polotovary jako železo, ocel, kovové a dřevěné výrobky zdražily o 18,3 procenta a chemikálie o 17 procent. V dovozu meziročně zdražila minerální paliva o 103,3 procenta. Ceny dovážených polotovarů stouply o 18,8 procenta, ostatních surovin, hlavně dřeva, o 14,8 procenta a chemikálií o 14,3 procenta.
S