Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko přidá ovocnářům zasaženým mrazy sto milionů korun
16.07.2024
Česko doplní pomoc pro ovocnáře zasažené mrazy o sto milionů korun ze státního rozpočtu, informoval ministr zemědělství Marek Výborný na sítí X. Na částce se dohodl s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Většina peněz půjde pěstitelům ovoce, zhruba deset procent dostanou také školkaři.
Evropská komise už dříve navrhla uvolnit pro české pěstitele ovoce 15 milionů eur, tedy zhruba 378 milionů korun. "K evropské pomoci pro ovocnáře postižené mrazy přidáme po dohodě s ministrem Zbyňkem Stanjurou sto milionů korun z národních zdrojů. Budeme tak mít k dispozici téměř půl miliardy korun. Zhruba deset procent celkové částky půjde školkařům, zbytek pěstitelům ovoce," napsal Výborný na síti X. Všechny země mohli unijní podporu doplnit až o dvě stě procent z vnitrostátních prostředků.
Výborný (KDU-ČSL) už dříve řekl, že vláda počítá s uvolněním peněz pro zasažené ovocnáře ze státního rozpočtu, konkrétní částku ale chtěl ministr dohodnout až poté, co Evropská komise zveřejní výši unijní podpory. Komise v úterý navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy korun) na podporu zemědělcům pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku. Členské státy návrh schválily.
Žádosti bude Česko přijímat nejspíš během září či října. Celkové ztráty českých ovocnářů na tržbách z úrody zničené mrazy budou podle odhadu přes 1,3 miliardy korun. Výborný upozornil na to, že nebude možné kompenzovat sto procent škod, peníze ale podle něj pomohou ovocnářům přečkat složité období. Platby farmářům v Česku, Rakousku a Polsku musí být podle Evropské komise provedeny do konce ledna 2025.
Podle odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce v Česku kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. U jablek se čeká sklizeň pouhých 23 437 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 79 procent. Pěstitelé ovoce nevylučují, že propad úrody bude ještě vyšší. Dosud ovocnáři odhadovali, že by mohlo být až existenčně ohroženo kolem 500 z 800 pěstitelských podniků.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Paliva v Česku dál zlevňují
14.06.2024
Cena nafty klesla pod 36 korun za litr a levnější byla naposledy na začátku loňského srpna. Benzin je nyní nejlevnější od poloviny letošního února. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 37,85 Kč, před týdnem byl o 66 haléřů dražší. O 63 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 35,98 Kč.
Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Tempo zlevňování podle analytiků zpomalí. Ceny paliv u českých čerpacích stanic klesají od konce dubna. Nejlevnější paliva natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 37,27 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 35,34 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 38,72 Kč. Nafta se tam tankuje za 37,56 Kč za litr.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Spotřebitelské ceny v Česku v květnu zpomalily růst na 2,6 procenta
12.06.2024
Meziroční inflace v květnu v Česku zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta. Důvodem bylo hlavně zlevnění potravin. Rostly naopak náklady na bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily.
Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Mezi potravinami proti loňskému květnu významně zlevnila například mouka nebo vejce, v obou případech klesly ceny o 23,5 procenta. Za ovoce se platilo o 6,7 procenta méně, maso bylo o 5,8 procenta levnější. Nealkoholické nápoje zmírnily svůj cenový růst na čtyři procenta. Ceny zboží v květnu úhrnem vzrostly o 0,9 procenta, ceny služeb o 5,3 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Fotovoltaiku instalují firmy i domácnosti
06.06.2024
Z programu Nová zelená úsporám domácnosti čerpaly už 9 miliard korun. Fotovoltaika v Česku zažívá boom. Jen za loňský rok bylo připojeno přes 81 tisíc nových elektráren a jejich celkový počet překročil 167 tisíc. Panely instalují nejen firmy a domácnosti s podporou dotací, ale také obchodní centra, která plánují i solární parkoviště. Z dotačního programu Nová zelená úsporám Light už 79 tisíc domácností vyčerpalo 9 miliard korun. Zájmu nahrávají rekordně nízké ceny panelů a nové technologie prodlužující jejich životnost a efektivitu. Od roku 2030 budou muset mít nové obytné budovy v EU solární panely povinně, pokud to bude technicky a ekonomicky proveditelné.
Rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice je na vzestupu, do rozšiřování sítě fotovoltaických elektráren (FVE) investuje stát, Evropská unie, firmy i domácnosti. Podle dat ministerstva průmyslu a obchodu a Českého sdružení regulovaných elektrotechnických společností bylo jen za loňský rok nově připojeno do sítě přes 81 tisíc FVE, na konci roku jich tak na území ČR bylo evidováno více než 167 tisíc. Jejich celkový výkon dosahoval 3 454 MW. Pro Českou republiku představuje rozšiřování sítě FVE nutnou podmínku dekarbonizace i energetické bezpečnosti. Pro domácnosti a firmy zase způsob, jak v časech zvýšených cen elektřiny ušetřit.
S