Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
19.03.2025
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun. V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy korun ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
České domácnosti mají u bank dluh přes dva biliony korun
31.01.2022
Dluhy českých domácností u bank loni v prosinci stouply proti listopadu o 16,9 miliardy korun na 2,049 bilionu korun. Zadlužení nefinančních podniků naopak kleslo o 17 miliard na 1,202 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností ke konci loňského roku vyšší o 184 miliard a dluhy firem o téměř 67 miliard korun vyšší. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnila Česká národní banka.
Dluhy českých domácností u bank se zvyšují od února 2016. Nad bilion korun se poprvé dostaly v červnu 2010, úroveň 1,5 bilionu převýšily v září 2017 a loni v říjnu přesáhly dva miliony. Tři čtvrtiny dluhů domácností u bank připadají na úvěry na bydlení. V posledním měsíci loňského roku vzrostly proti listopadu zhruba o procento na 1,598 bilionu korun. Spotřebitelské úvěry se meziměsíčně zvýšily o 0,3 procenta na 282 miliard korun. Zadlužení firem, na rozdíl od zadlužení domácností, kolísá. Loni po většinu roku meziměsíčně rostlo, v červnu a prosinci kleslo.
V
V roce 2021 začalo v ČR podnikat nejvíce lidí za devět let
28.01.2022
Šlo o 64.599 nových živnostníků, o 3563 více než v roce 2020. V uplynulém roce zároveň ukončilo své podnikání 38.306 lidí, o 3766 méně než o rok dříve a nejméně za deset let. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz společnosti CRIF. V Česku tak přibylo 26.293 živnostníků, o 39 procent více než v roce 2020. Počet podnikatelů s přerušenou živností byl nejnižší za tři roky.
Konkrétně to bylo 88.524 podnikatelů, což je meziroční pokles o více než 1500. "Vysoký počet nových živností můžeme interpretovat různě. Na jednu stranu je jistě dobře, že lidé mají zájem podnikat, stejně jako je pozitivní to, že své živnosti ukončují a přerušují méně než v předešlých letech. Na druhou stranu ale vzniká otázka, do jaké míry tito lidé skutečně podnikají a nakolik jde pouze o nahrazení pracovního poměru jiným druhem vazby mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Tomu by podle ní nasvědčovalo to, že nejrychleji rostl počet živnostníků v dopravě a skladování, tedy v rychle rostoucím odvětví, často se specifickými pracovními podmínkami.
S
Důvěra v českou ekonomiku se v lednu po půl roce zvýšila
24.01.2022
Důvěra v českou ekonomiku se v lednu po půl roce zvýšila. Proti loňskému prosinci stoupla o dva body na hodnotu 97,6 bodu, přičemž optimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé. Vyplynulo to z dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziročním srovnání je souhrnný i podnikatelský indikátor vyšší, zatímco důvěra spotřebitelů je na nižší úrovni.
Důvěra firem se v lednu zvýšila zejména v průmyslu a stavebnictví. "Podnikatelé v těchto odvětvích očekávají v příštích měsících růst tempa výrobní i stavební činnosti, přestože jsou stále významně limitováni nedostatkem materiálu. Právě nedostatek vstupů je i jednou z příčin očekávaného růstu cen v obou odvětvích," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
V
Rychlý růst cen vydrží i letos
12.01.2022
Tři čtvrtiny českých firem v loňském roce zvyšovaly ceny, téměř třetina přitom přistoupila ke zdražení o více než deset procent. Generální ředitelé firem navíc očekávají, že rychlý růst cen vydrží i v letošním roce, vyplývá z aktuálního průzkumu PwC CEO Survey mezi 185 šéfy českých firem.
„Už na jaře loňského roku jsme od šéfů českých firem slyšeli o hrozbách rychle rostoucích cen. Málokdo si ale tehdy dovedl současnou výši inflace představit nebo připustit. Reálný život ve firmách přitom statistiky předbíhá, a proto nelze v prvním pololetí letošního roku čekat, že by inflace zmizela,“ komentoval výsledky partner PwC Petr Kříž.
Více než čtvrtina firem loni zvýšila ceny o pět až deset procent, což odpovídá reálné inflaci, která se koncem roku přehoupla přes šestiprocentní hranici. Naopak 23 procent firem ceny loni neměnilo a dvě procenta společností si mohla dovolit zlevnit.
V